Změna Z1 ČSN 75 5411 byla zpracována zejména z důvodu včlenění požadavků na vodoměrné šachty bez nutnosti vstupu osob (tzv. mikrošachty) do této normy. Stávající znění ČSN 75 5411 z dubna 2006 se o vodoměrných šachtách bez nutnosti vstupu osob vůbec nezmiňovalo a vznikaly tak pochybnosti, jestli jsou takové vodoměrné šachty na vodovodních přípojkách přípustné.
Modely, kdy jediným řešením je buď centrální čištění, nebo jímka na vyvážení (přičemž toalety jsou splachovací), jsou již dávno překonané i v Evropě, a to hned po několika liniích. Například Německo oficiálně ustoupilo od snahy odkanalizovat celou zemi centrálně už v devadesátých letech, kdy si vyhodnotilo, že by takové počínání bylo jak neekonomické, tak i neekologické a „neudržitelné“.
Změna Z1 ČSN 75 5411 byla zpracována zejména z důvodu včlenění požadavků na vodoměrné šachty bez nutnosti vstupu osob (tzv. mikrošachty) do této normy. Stávající znění ČSN 75 5411 z dubna 2006 se o vodoměrných šachtách bez nutnosti vstupu osob vůbec nezmiňovalo a vznikaly tak pochybnosti, jestli jsou takové vodoměrné šachty na vodovodních přípojkách přípustné.
Pro rozúčtování nákladů na přípravu teplé užitkové a případně dodávku studené vody potřebujeme fakturu dodavatele tepla, která obsahuje celkové náklady na objekt v Kč a množství odebraných GJ, a fakturu dodavatele vody, která obsahuje celkové náklady za vodné a stočné. Pro výpočet pak potřebujeme informaci o odečtených hodnotách na vodoměrech.
Síranová koroze velmi snižuje životnost železobetonových konstrukcí, a to především v částečně zaplněných kanalizačních sítích, kde jsou betonové stěny kanalizačních trubek vystaveny nejen síranům z odpadní vody, ale i kyselině sírové vznikající během biogenní síranové koroze činností bakterií. Článek sleduje odolnosti různých typů jemnozrnných betonů vůči síranové korozi.
Článek se zabývá možnostmi využití tepla z odpadní vody odtékající z připojovacího potrubí zařizovacích předmětů domu. V první části jsou popsány základní možnosti místního zpětného získávání tepla (rekuperace) používané zejména ve sprchách nebo sprchových koutech. Teoretický rozbor účinnosti a souvisejících dosažitelných úspor je podpořen experimentálním měřením vybraného typu rekuperačního výměníku. Vyhodnocení měření je porovnáno s klasifikací podle Passive House Institute. Kromě efektivity a úspory tepla dosažené nasazením rekuperačního výměníku je stanovena i ekonomická návratnost konkrétního výměníku při různých okrajových podmínkách.
Stále častěji se v praxi setkáváme s lokalitami, které nejsou napojeny na veřejné sítě a je třeba je řešit individuálně. Zároveň přibývá i technických řešení umožňujících se s tímto úkolem vypořádat co nejefektivněji a s přihlédnutím k individuálním požadavkům. Rozsah řešení pak odpovídá potřebě – od malých úspor ve spotřebě až po totální náhradu pitné vody, od využití šedých vod na splachování až po jejich úplnou recyklaci.
Článek popisuje požadavky na přípravu teplé vody v bytových domech. Zabývá se jednak určením potřeby teplé vody v závislosti na typu objektu, profilem odběru teplé vody v bytových domech a třemi základními metodami pro navrhování zásobníku teplé vody a tepelného výkonu zařízení na přípravu teplé vody.
