Odborné recenzované články

V průměru každý obyvatel ČR spotřebuje denně asi 40 litrů teplé vody. Na její ohřev se spotřebuje přibližně 2,2 kWh tepelné energie. TV by neměla mít při odběru proměnnou teplotu. Jaké jsou průtoky a tepelný výkon při používání průtokových ohřívačů pro různé míchací baterie?

Zvolený způsob ohřevu a druh použitého ohřívače závisí zejména na dostupnosti paliva, potřebě vody v čase. Jaké jsou náklady na ohřev vody, jak vybrat velikost zásobníku a jak číst energetický štítek spotřebiče?

Historické zahrady byly navrženy pro potřeby uzavřené skupiny lidí. V současné době jsou zahrady a parky využívány převážně širokou veřejností se všemi negativními vlivy, které z toho plynou. Článek uvádí také požadavky na technické řešení vodních prvků včetně požadavků na provoz.

V lednu 2018 byla vydána nová evropská norma EN 16941-1 „Systémy pro využití nepitné vody na místě – Část 1: Systémy pro využití dešťových vod“. Tato evropská norma bude v ČR vydána v červenci 2018 vyhlášením v anglickém znění.

Vhodnými opatřeními je možné vodní režim ve městech přiblížit tomu v přírodě a zmírnit tak negativní dopady urbanizace. I v ČR existuje řada realizací, které navrací vodu a zeleň do měst.

Bromičnany sú zaradené medzi toxické látky, ktoré vznikajú ako vedľajšie produkty pri dezinfekcii vody ozónom za prítomnosti brómových iónov vo vode. Toxicita bromičnanov sa prejavuje pri väčších koncentráciách a môže spôsobiť trvalé ochorenie u ľudí a zároveň zapríčiniť i smrť.

Při ohřevu teplé vody v ohřívači dochází ke zvětšení jejího objemu. Se zvětšeným objemem narůstá také tlak v ohřívači. Pokud tlak překročí hranici otevíracího tlaku pojistného ventilu, začne odtékat teplá voda do odpadu. Tak dochází ke ztrátám vody. K větším poměrným ztrátám dochází zejména tehdy, kdy v době ohřevu není odebírána teplá voda.

Mnozí instalatéři i projektanti nebezpečí zpětného průtoku podceňují. Provozovatelé vodovodu zase spoléhají na zpětnou armaturu ve vodoměrové sestavě, ta ale nemusí být spolehlivá. Přitom nedávno došlo v některých městech a obcích ke krátkodobému zhoršení jakosti pitné vody ve vodovodech.

Tento Rámec Národního programu Životní prostředí (dále jen „Rámec“) je nadstavbou dokumentu Národní program Životní prostředí. Rámec zavádí prioritní témata, která budou předmětem podpory z Národního programu Životní prostředí (dále jen „NPŽP“) v následujícím tříletém období.

Srážkové vody se s výhodou dají zachytit a využít přímo na pozemku, kde tyto vody vznikají. Srážkové vody se dají využít po jednoduchém mechanickém přečištění pro závlahu nebo jako vody provozní pro splachování WC, úklid, mytí auta nebo praní prádla.

V článku jsou prezentovány výsledky experimentálního měření průtoků studené a teplé vody v rekonstruovaném potrubí bytového domu. Naměřené průtoky jsou porovnány s výpočtovými hodnotami podle norem STN 73 6655, DIN 1988-300 a s hodnotami vypočtenými výpočtovým programem. Výsledky lze aplikovat na optimalizaci návrhu vnitřních vodovodů a rovněž na optimalizaci dimenzování zařízení na přípravu teplé vody a jeho zdroje tepla.

Autor přednášky Systémy hospodaření s vodou, Ing. Stanislav Frolík, Ph.D., stručně a přehledně shrnul, s čím je třeba počítat a co rozhoduje o smysluplném řešení využití odpadních vod včetně velmi aktuální problematiky vody dešťové.

Od 1.1.2017 je účinná nová verze Atomového zákona. Starý zákon 18/1997 byl nahrazen novým zákonem 263/2016. Důvodem vzniku nové verze je sjednocení s legislativou Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii, konkrétně se směrnicemi rady 2013/51 a 2013/59. Kromě vlastního Atomového zákona vznikly také nové verze prováděcích předpisů (17 vyhlášek a 2 nařízení vlády) a zavedly se změny ve 13 jiných zákonech.

Dovozci výrobků se často ptají, zda jim může k ověření sloužit nějaký zahraniční atest. Samotný atest nikoliv. V současné době by mohl postačit i zahraniční protokol o výluhovém testu, ale muselo by být z něho patrné, že je svým provedením shodný s testem uvedeným ve vyhlášce č. 409/2005 Sb.

Řada zemí si vytvořila své národní předpisy na požadavky na jeden či více druhů recyklovaných vod, a to do určité míry i podle způsobu použití těchto vod. Podobná doporučení vytvořily i některé mezinárodní organizace.

Jaký by měl být přístup hygieniků k využití recyklovaných vod? Přístup by měl být bez předsudků, ale kritický, opírající se o princip předběžné opatrnosti. Nelze do budoucna očekávat, že hygienici budou recyklování vody v ČR zvlášť podporovat, zejména v kontaktu s člověkem a potravinami.

Změna Z1 ČSN 75 5411 byla zpracována zejména z důvodu včlenění požadavků na vodoměrné šachty bez nutnosti vstupu osob (tzv. mikrošachty) do této normy. Stávající znění ČSN 75 5411 z dubna 2006 se o vodoměrných šachtách bez nutnosti vstupu osob vůbec nezmiňovalo a vznikaly tak pochybnosti, jestli jsou takové vodoměrné šachty na vodovodních přípojkách přípustné.

Modely, kdy jediným řešením je buď centrální čištění, nebo jímka na vyvážení (přičemž toalety jsou splachovací), jsou již dávno překonané i v Evropě, a to hned po několika liniích. Například Německo oficiálně ustoupilo od snahy odkanalizovat celou zemi centrálně už v devadesátých letech, kdy si vyhodnotilo, že by takové počínání bylo jak neekonomické, tak i neekologické a „neudržitelné“.

V souvislosti se stále delšími obdobími sucha v posledních letech už i v ČR musíme myslet na to, jak šetřit vodou. V našich domácnostech přitom lze na splachování nebo zalévání znovu použít tzv. šedou vodu. Při jejím užívání je však nutné dodržovat určité zásady.

Změna Z1 ČSN 75 5411 byla zpracována zejména z důvodu včlenění požadavků na vodoměrné šachty bez nutnosti vstupu osob (tzv. mikrošachty) do této normy. Stávající znění ČSN 75 5411 z dubna 2006 se o vodoměrných šachtách bez nutnosti vstupu osob vůbec nezmiňovalo a vznikaly tak pochybnosti, jestli jsou takové vodoměrné šachty na vodovodních přípojkách přípustné.