Recenzovaný Použití RNA viru SARS-CoV-2 jako biomarkeru výskytu onemocnění covid-19 v odpadních vodách se jeví jako jeden z vhodných nástrojů systému včasného varování pro úspěšné monitorování vzniku infekčních ohnisek před nástupem epidemie.
Recenzovaný SZÚ v rámci řešení projektu „Stanovení hygienických požadavků na recyklovanou vodu využívanou v budovách a městských vodních prvcích“ (2020–2023) mapuje rozšíření systémů recyklace vody v budovách v ČR, navštěvuje vybrané objekty, provádí zde místní šetření a odebírá vzorky recyklované (dešťové a šedé) vody, v některých objektech i opakovaně. Dosud takto podrobně vyšetřil 26 objektů, převážně veřejných budov. Vedle toho ve spolupráci se SFŽP provedl dotazníkové šetření mezi téměř 7 tisíci příjemci dotace programu Dešťovka ohledně jejich zkušeností. Příspěvek shrnuje dosavadní poznatky a poukazuje na zjištěné problémy.
Recenzovaný Bakterie Legionella potřebuje pro svůj vznik velmi specifické prostředí. Ideálním místem pro její množení jsou systémy pro přípravu a rozvod teplé vody. Podmínky pro její množení byly zkoumané pomocí numerických simulací vedení tepla na vodovodním potrubí teplé a studené vody ve výpočtovém programu CalA 4.0. Bylo vyhodnoceno několik variant odlišujících se různým geometrickým uspořádáním potrubí uloženého ve stavební konstrukci a tloušťkou tepelné izolace potrubí. Výsledky simulací potvrzují nutnost izolace potrubí vodovodu.
Recenzovaný Podle ČSN EN 16147: 2011 představuje použití sprchy a vany přibližně 48–75 % z celkové potřeby teplé vody v domácnosti v závislosti na velikosti a vybavení. Někteří vlastníci a provozovatelé hledají nové způsoby recyklace odpadní vody, které mohou být v případě sběru teplé šedé vody doplněny o získávání tepelné energie pro předehřev teplé vody, nebo jako zdroj tepelné energie pro tepelná čerpadla. Příspěvek se zabývá shrnutím postupů testování technologických celků.
Recenzovaný Tento článek je zaměřen na problematiku měření teploty vody ve vodárenských distribučních sítích. Zvýšená teplota vody může mít za určitých podmínek negativní vliv na jakost pitné vody, což může v krajních případech vést až ke ztrátě statusu hygienické nezávadnosti pitné vody. Článek obsahuje přehled negativních důsledků zvýšené teploty vody na její jakost, přehledné představení všech částí distribučního systému, ve kterých může dojít ke změně teploty vody a popisuje stávající postupy pro měření teploty vody. Součástí práce je také popis navrhované metodiky pro kontinuální měření teploty vody v distribuční síti, jejíž proveditelnost byla experimentálně zkoušena v laboratorních podmínkách.
Recenzovaný Cílem tohoto výzkumu je komplexní zhodnocení retenční schopnosti krajiny v závislosti na použití půdoochranné technologie ve vybrané lokalitě a porovnání vybraných hydropedologických charakteristik v kontextu hospodaření s půdou. Lokalita je modelově vyhodnocena z hlediska erozních a odtokových poměrů. V další etapě je v plánu vyhodnocení změn vybraných fyzikálních hydropedologických charakteristik v průběhu roku v podmínkách klimatické změny.
Recenzovaný Rozstřikované vodní kapky ochlazují vzduch. Zahrady a prostranství s vodními prvky byly a jsou navrženy k oživení veřejného prostoru, pro potřeby uzavřené skupiny lidí nebo pro jednotlivce. Dnes bývají určeny hlavně pro širokou veřejnost i se všemi negativními vlivy, které z toho plynou.
Recenzovaný Denitrifikační bioreaktory slouží k odstranění dusičnanů ze smyvů v zemědělských oblastech, které by se jinak prostřednictvím povrchového odtoku z těchto polí dostaly do vodních toků. Průběh denitrifikačního procesu a jeho rychlost je ovlivněna řadou faktorů. Významným faktorem je kvalita vody přitékající do denitrifikačního bioreaktoru, která je znečištěna kromě dusičnanů i jinými polutanty, jako jsou pesticidy. Byla navržena a optimalizována metodika dlouhodobého testování vlivu pesticidních látek na průběh denitrifikace. Navržený jednorázový test umožňuje vyhodnotit inhibici denitrifikační rychlosti. Byla provedena optimalizace dávky dusičnanů (15 mg/l), způsob dávkování a nejpříznivější koncentrace NaHCO3 (0,5 g/l) v deionizované vodě.
Recenzovaný Ďalší z víťazných článkov konferencie JUNIORSTAV sa venuje venuje požiadavkám na hygienu studenej pitnej vody vo vodovodoch vnútri budov. Definuje, aká teplota by mala byť zabezpečená vo vodovode v budove podľa rôznych predpisov a noriem a definuje aké sú minimálne požiadavky na výmenu vody v potrubí. Príspevok popisuje dôležitosť dostatočnej výmeny vody v potrubí, popisuje hlavné faktory ovplyvňujúce teplotu pitnej vody a uvádza základné technické opatrenia a možné riešenia problematiky zabezpečenia požadovanej hygieny pitnej vody vo vnútornom vodovode.
Recenzovaný Druhá část se zabývá vlastnostmi plastových potrubí a jejich životností, popisuje CVPC trubky, PR-R trubky, ESC mechanismus, chemickou degradaci, mechanickou degradaci, rozteč závěsů, kontroly starých instalací, certifikaci trubek, zalévání do betonu, preventivní opatření proti korozi, kritérium nejnižší ceny a podmínky VdS CEA 4001.
Recenzovaný Článek popisuje změnu odtoku vody v závislosti na tvaru podtlakového vtoku. Pro několik vybraných tvarů podtlakových vtoků bylo provedeno měření hydraulické kapacity v závislosti na výšce vzdutí vody na desce, která simuluje střechu a je umístěna v zásobní nádrži. Pro každý vtok byla vykreslena odtoková křivka, ze které je patrna i maximální hydraulická kapacita, která vychází k okrajových podmínek laboratorního měřícího zařízení. Pro účely porovnání byly zaznamenány fotografie proudění vody v potrubí i nad úrovní simulované střechy. Záznam byl proveden pro všechny měřené vtoky a také pro každou výšku vzdutí.
Recenzovaný Místem konkrétního příkladu sanace kanalizačních objektů, šachet a komor v prostředí historického centra města se zvýšenou zátěží chemickou-biogenní korozí je město Krakov. Způsob úpravy navrženého řešení, návrh vhodné skladby konstrukce a řešení technologie instalace, včetně možných příčin i důsledků pro původní i nově budované stavební konstrukce jsou dobrým příkladem i pro jiná historická města.
Recenzovaný Kontaminace vodních ekosystémů dusičnany vede k eutrofizaci povrchových vod a ke zvyšování nákladů na úpravu vody na vodu pitnou. Jedním z možných řešení tohoto problému je inovativní technologie denitrifikačních bioreaktorů s náplní na bázi dřeva, která je schopna odstraňovat dusičnany přímo v místě odtoku ze zemědělských ploch.