Odborné recenzované články

Z pohledu provozovatele nestačí, jak jsme často svědky, tvrdit, že „voda teče“. Vedle ekonomicko-provozních problémů jde o dopady na zdraví i život osob a také zde je třeba se orientovat.

Po zpracování se vodárenské kaly mohou využívat např. v zemědělství, lesnictví, průmyslu, při čištění spalin nebo odpadních vod. V ČR je zatím využívání vodárenských kalů velmi ojedinělé. Příkladem úpravny vody, která se snaží vodárenské kaly využívat, je úpravna Ostrava – Nová Ves.

Článek se zabývá možností využití sodného vodního skla při odstraňování chromu a fosforu ze surové vody. K ověření účinnosti chemikálie byla provedena série laboratorních pokusů s cílem zjistit vhodné dávkování a pracovní postup k odstranění vybraného znečištění.

Kadmium je součástí některých pigmentů a slouží jako stabilizátor některých termoplastů, např. PVC. Při spalování těchto plastů a fosilních paliv přechází kadmium do atmosféry a následně se tento těžký kov dostává díky atmosférickým vodám z kontaminované atmosféry do podloží.

Posouzením úspor na vodném a stočném zpětným využitím šedé vody v menším hotelu v Krušných horách se ukázalo, že doba návratnosti se pohybuje kolem 10 let s úsporou na vodném cca 20 000 Kč/rok. Řešení je ekonomické, ale i šetrné k přírodě a k přírodním zdrojům.

Lze konstatovat, že osazování podružných vodoměrů prokazatelně šetří vodu. Náklady na měření odebrané vody se pohybují v řádu jednotek procent ceny za odebranou vodu. Někteří obyvatelé bytů, kteří jednou za pět let musí zaplatit ověřování vodoměrů, jsou nepříjemně překvapeni fakturou v řádech tisíců korun.

Do kanalizace byl umístěn tepelný výměník modulární konstrukce, o celkové délce 42 m. Jeho prostřednictvím dochází k ohřevu vody, proudící v uzavřené smyčce, která je napojena na tepelné čerpadlo. To je umístěno v budově komunálních služeb (Stadtwerke Amstetten), vzdálené necelých 200 m od výměníku.

Teplo z odpadní vody můžeme odebírat z vnější nebo z vnitřní kanalizace. V případě vnější kanalizace u systémů s větším průtokem (min. 15 l/s) a průměrem potrubí (min. 800 mm). V budovách můžeme odpadní teplo využít na předehřev v přípravě teplé vody.

Kanalizací odvádíme z budov odpadní vodu s průměrnou teplotou od 10 °C do 25 °C. Teplo získané z odpadní vody je možné optimálně využít v nízkoenergetických budovách na nízkoteplotní vytápění, na vysokoteplotní chlazení a rovněž na předehřev v přípravě teplé vody.

Skoro 70 % dotázaných mužů nevadí, že pisoáry nejsou odděleny mezistěnou. Častá menší než minimální osová vzdálenost mušlí je brána jako samozřejmost. Průzkum pánských toalet ukázal, že řešení není mnoho závislé na druhu občanské vybavenosti, ale spíše na investorovi – jednotlivci či organizaci.

Dne 1. ledna 2014 nabyl účinnosti zákon č. 275/2013 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

V domech nebo bytech, kde je dostatek prostoru, lze zřídit jednotlivá lázeňská zařízení samostatně – sauny, parní místnosti, vířivky apod., ale tam, kde samostatný prostor chybí, může se vytvořit relaxační prostor v koupelně některým z multifunkčních prvků.

Studie porovnává použití tepelného čerpadla se solárními soustavami na přípravu teplé vody pro bytový dům v Praze. Pro porovnání je použito meteorologických údajů ze stanice Praha-Karlov a programu vyvinutého v rámci diplomové práce. Srovnání je provedeno jak energeticky, tak orientačně ekonomicky.

Norma stanovuje požadavky a poskytuje doporučení pro montáž vnitřních vodovodů a potrubí vně budov, nacházejícího se ale podle EN 806-1 v rámci nemovitosti. Platí jak pro nové instalace, tak pro výměny a opravy. K souboru norem ČSN EN 806 1-5 patří rovněž nová tzv. zbytková národní norma ČSN 75 5409 „Vnitřní vodovody“.

Řeší se tvrdost vody, způsobená obsahem rozpuštěných minerálů, a železo a mangan, které způsobují zejména technologické závady. Voda je přirozené místo výskytu mikroorganismů, mezi které patří i bakterie, a dusičnany, které jsou častým a nebezpečným problémem především ve vodě čerpané ze studní.

Jak pro vodu pitnou, tak vodu technologickou přichází v úvahu odstraňování mechanických nečistot a mikrobiologické závadnosti vody, dávkování desinfekčních látek, desinfekce UV lampami, příprava velmi čisté vody reverzní osmózou, změkčování vody a odstraňování nežádoucích látek z vody pomocí sloupcových filtrů.

Základem dobře fungující vegetační čistírny je mechanické předčištění pro zadržení maxima plovoucích a usaditelných nerozpuštěných látek. Následuje filtrace s mokřadní vegetací pro odstranění organického znečištění, amoniakálního znečištění, fosforu, síry, těžkých kovů a dalších kontaminantů.

Šedé vody lze po úpravě využívat jako vodu provozní (tzv. bílou vodu) pro splachování záchodu, pisoáru, úklid a zalévání zahrad. Černé vody – fekálie se buď přímo kompostují anebo jen shromažďují, případne vysušují a kompostování probíhá někde jinde.

Revidovaná norma je platná od 1. února 2014. Tento třetí díl komentáře revize normy popisuje ustanovení pro svodné potrubí, ochranu proti zpětnému vzdutí, čerpací stanice, lapáky tuku, odvodnění technologií, zařizovací předměty a zkoušení a provoz vnitřní kanalizace.

Revidovaná norma doplňuje požadavky evropských norem ČSN EN 12056-1 až 5 a ČSN EN 752 a je platná od 1. února 2014. Tato druhá část je věnována ustanovením v části 4 - Odvádění srážkových vod. Nový způsob hospodaření se srážkovými vodami zaváděný v nových českých právních a technických předpisech byl i jedním z důvodl revize české normy.