Odborný Starost o kvalitu vody vede podle slov Františka Kožíška ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) spotřebitele k hledání alternativ ke klasickému zásobování pitnou vodou z veřejných vodovodů či soukromých studní. „Zdaleka ne vždy je ale obava z nekvalitní vody odůvodněná, zvláště jedná-li se o veřejné zásobování,“ říká na úvod našeho rozhovoru vedoucí Národního referenčního centra pro pitnou vodu (NRC).
Recenzovaný Představujeme výsledky monitoringu výskytu směsí cizorodých látek v podzemních vodách České republiky. Z výsledků je patrné, že zavádění nových technologií pro odstraňování organických mikropolutantů bude nutné zvláště v případech vodáren, kde jsou podzemní vody zdrojem pro úpravu na vodu pitnou.
Recenzovaný Posouzení rizik vodovodních systémů je zavedeno a prováděno ve více než deseti evropských a řadě mimoevropských zemí. Hlavními očekávanými výhodami posouzení rizik je zlepšení kvality vody, snížení počtu a následku havárií, zlepšení ochrany vodních zdrojů, snížení akutních onemocnění v populaci odběratelů, zlepšení provozního monitorování, lepší poznání celého systému zásobování, snížení nákladů na nápravná opatření, lepší pozice dozorových orgánů při kontrole provozovatele a další. Nevýhodou vypracování rizikové analýzy pro provozovatele je především vyšší administrativní zátěž a náklady spojené se zavedením posouzení rizik.
Recenzovaný Dozvíte se, jak lze využít numerického modelu proudění podzemní vody (hydraulický model) a modelu šíření znečištění (transportní model) při procesu stanovení nebo aktualizace ochranných pásem vodních zdrojů, respektive při stanovení oblasti zdrojů pro lidskou potřebu. Konkrétně je dokumentovaný postup a výsledky hydraulického a transportního modelu realizovaného v programu MODFLOW-USG pro oblast vodního zdroje Nebanice v Chebské pánvi.
Recenzovaný Přibližujeme problematiku řízení úpraven vod nejenom z hlediska nových postupů jejich automatizace řízení, ale zejména dopadu aplikace norem ČSN ISO 27000 o kybernetické bezpečnosti do této oblasti. Současně bude tato problematika názorně interpretována na příkladu rekonstruované ÚV Lednice.
Recenzovaný Čánek nabízí příklady podle Metodiky pro hodnocení stavu chráněných území podzemní a povrchové vody vymezených podle článku 7 RSV, které je založeno na dostupných datech o jakosti a množství povrchových a podzemních vod. Jedná se o data podle vyhlášky č. 431/2001 Sb. (data o množství odebírané vody) a podle vyhlášky č. 428/2001 Sb. (data o jakosti). Z navrženého postupu a jeho testování lze vyvodit některá doporučení.
Odborný Věžové vodojemy. Technické ikony vodárenství. Jsou specifické vývojem konstrukčním, materiálním, vývojem vlastních vodárenských technologií a uplatňováním architektonických dobových trendů na vertikálních stavbách. Článek představuje vybrané věžové vodojemy na našem území přebudované k novému využití.
Recenzovaný Příspěvek se zabývá problematikou ztrát vody ve vodárenských distribučních sítích. Jednou z možností vyjádření ztrát vody je jejich vyhodnocení z minimálních nočních průtoků. Není pochyb o tom, jakým způsobem se noční průtok v distribuční síti měří. Avšak v případech, kdy měření průtoku vody není k dispozici, nebo není dostatečně přesné, lze pro stanovení minimálního nočního průtoku použít metody výpočetní. Tento příspěvek se zabývá vzájemným porovnáním dvou rozdílných přístupů pro stanovení minimálního nočního průtoku a ztrát vody. Obě metodiky byly použity pro stanovení minimálního nočního průtoku a ztrát vody v několika měřících okrscích skutečných vodovodních sítí v České republice.
Odborný V dnešní době, kdy příroda svými „sedmi“ suchými roky ukázala jednu ze svých tváří, není nutno nikoho přesvědčovat, že hydrogeologie a vodárenství k sobě nerozlučně patří, neboť přibližně polovina vody ve vodárenských soustavách pochází ze zdrojů podzemní vody. K mé velké radosti se pomalu rozbíhá renesance vodárenské hydrogeologie.
Recenzovaný V příspěvku je hodnocena jakost drenážních vod z hlediska koncentrací živin (dusičnanový dusík, fosfor) a pesticidů a jejich metabolitů. Dále jsou představena některá opatření zmírňující negativní vliv podpovrchového (drenážního) odtoku na vodní zdroje, jako je zatravnění zdrojových oblastí, drenážní biofiltr a umělý mokřad.
Recenzovaný Článek shrnuje požadavky legislativy na úpravny pitných vod, které jako zdroj využívají podzemní vody. Tyto úpravny patří mezi pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření (NORM). Existuje povinnost měřit a hodnotit obsah přírodních radionuklidů v pitných vodách z těchto úpraven. Podle nového zákona č. 263/2016 Sb. (atomový zákon) a prováděcích předpisů byly zavedeny další povinnosti pro provozovatele úpraven podzemních vod. Týkají se evidence, měření a hodnocení radionuklidů v radioaktivní látce uvolňované z pracoviště, což v praxi mohou být odpadní vody, vodárenské kaly nebo filtrační náplně. Na příkladu tří úpraven podzemních vod jsou prezentovány výsledky měření obsahu přírodních radionuklidů ve vodárenských kalech.
Recenzovaný V posledních desetiletích jsme svědky velmi rychlého zastavování zemědělské půdy. S tím je spojen sílící tlak na povrchové a podzemní vody, zejména se jedná o narůstající znečištění drobných vodotečí i pozemních vod. Ačkoli negativa tohoto trendu jsou všeobecně známa, není ve společnosti snaha toto regulovat. Podívejme se na celý problém očima vodohospodářského úřadu.
Recenzovaný Vlivem kombinace elektronové vodivosti v kovech, iontové vodivosti v horninovém prostředí v součinnosti s působením bakterií v podzemních vodách a vlivem čerpání vody z vrtu dochází k intenzifikaci kolmatace na plášti vrtů vystrojených ocelovými pažnicemi. Z uvedeného důvodu nedoporučuji vystrojovat vrty kovovými, a zvláště pak nerezovými zárubnicemi. Ve vrtech vystrojených elektricky nevodivou zárubnicí je nutné nepoužívat kovové předměty propojující aerobní a anoxickou zónu. To hlavně platí pro výtlaky čerpadel a zemní vodič. Pro potlačení kolmatace vrtů je proto nutné zemní vodič čerpadla nezapojovat na zemní soustavu.
Recenzovaný Článok sa zaoberá problémami vybraných úpravní vôd na Slovensku, ktoré sú spôsobené ich nevyhovujúcim technickým stavom ale i zhoršujúcim sa stavom kvality vody vo vodárenských nádržiach. Vo väčšine prípadov riešenie tejto situácie je modernizácia úpravní tak, aby bol naplnený cieľ smernice 98/83/ES, ktorým je ochrániť ľudské zdravie pred nepriaznivými účinkami akejkoľvek kontaminácie vody určenej na ľudskú spotrebu.
Recenzovaný Cílem příspěvku je upozornit na širší souvislosti týkající se zvýšených koncentrací dusičnanů ve vodním zdroji Březová nad Svitavou, který je největším zdrojem podzemní pitné vody v ČR a který zásobuje kvalitní pitnou vodou brněnskou aglomeraci a další napojené obce v celkovém objemu 27 mil. m3.rok−1. Z výsledků dosud provedených experimentů lze usuzovat na projevy degradace půdy způsobené dlouhodobým používáním průmyslových dusíkatých hnojiv.
Přihlaste se k odběru newsletteru a my vám každý týden pošleme přehled toho nejlepšího z TZB-info!
více o newsletteru
