Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Voda, kanalizace / od 8.7.2019 do 20.10.2020


zpět na aktuální články

20.10.2020
MVDr. Radim Mudra, Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje

Pro kvalitu vody fontán nejsou stanoveny žádné legislativní požadavky a provozovatelé fontán nemají při jejich provozu žádné povinnosti. Voda ve fontánách není určena ke koupání, jakkoliv může lákat k osvěžení.

5.10.2020
doc. Dr. Ing. Ivana Kabelková, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra zdravotního a ekologického inženýrství, členka výboru CzWA

Odlehčení z jednotné kanalizace za deště mohou mít závažné chronické i akutní dopady na vodní recipienty. Příspěvek popisuje základní principy a obsah ČSN 75 6262 Odlehčovací komory, metodiku posuzování odlehčovacích komor (OK) založenou na místně specifickém emisně-imisním přístupu a diskutuje účel normy, rozsah její platnosti a kroky do budoucna, i v souvislosti s novou legislativou.

28.9.2020
Ing. Miroslava Pumprlová Němcová, Ing. Michal Kriška, Ph.D., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav vodního hospodářství krajiny

Jednou z možných technologií pro čištění odpadních vod jsou kořenové čistírny, které využívají fyzikální, chemické a biologické procesy probíhající v půdě či mokřadech. Od počátku uvedení kořenových čistíren do provozu v České republice je stále diskutován problém jejich funkčnosti a čistící účinnosti.

27.4.2020
Ing. Jakub Vrána, Ph.D., Ústav TZB, Fakulta stavební VUT v Brně

Šetření pitnou a teplou vodou bez zvážení souvislostí může ohrozit hygienické parametry vody a funkci vnitřní kanalizace. Šetření je však nutné, a proto autor uvádí rizika a vymezuje hranici, za kterou je šetření bez jiných opatření nevhodné.

6.4.2020
Ing. Jaroslav Slavíček, VAG s.r.o.

Podzemní a nadzemní hydranty mají v rámci uzavíracích armatur zvláštní postavení. Ve vodovodních sítích jsou používány pro různé funkce. Jejich důležitost ve vazbě na platné normy se odráží i v tom, že mají stanovenou vyšší minimální životnost v počtech cyklů (1000 cyklů), než běžné uzavírací armatury s ručním ovládáním. V současnosti je obvyklým kritériem pro jejich nákup cena, nejsou zohledňována kritéria konstrukce a užitečných prvků z hlediska dlouhodobé životnosti a spolehlivosti.

30.3.2020
Ing. Robert Šafář, Ing. Roman Palatin, Brněnské vodárny a kanalizace

Jednou z aktuálních strategií akciové společnosti Brněnské vodárny je zavedení technologie dálkového odečtu, v níž bude plně zakomponována spolupráce s městem. Společným přístupem k rozvoji systému dálkových odečtů je tak naplňována vize zvaná Smart City. V tomto případě s cílem pokrytí všech odběrných míst na území města Brna dálkovým odečtem spotřeby vody.

23.3.2020
Ing. Josef Fojtů, QLine a.s

Jak je zabezpečený vodárenský dispečink proti rizikům výpadků hlavních součástí dispečerské infrastruktury, např. porucha serveru telemetrie, nedostupnost počítačové sítě, výpadek řadiče domény a dalších? Podívejme se na technická opatření k pokrytí hlavních rizik.

29.1.2020
Mgr. Vít Kodeš, Ph.D., Český hydrometeorologický ústav

Představujeme výsledky monitoringu výskytu směsí cizorodých látek v podzemních vodách České republiky. Z výsledků je patrné, že zavádění nových technologií pro odstraňování organických mikropolutantů bude nutné zvláště v případech vodáren, kde jsou podzemní vody zdrojem pro úpravu na vodu pitnou.

13.1.2020
Ing. Jan Cihlář, Ing. Rostislav Kasal, Ph.D., Ing. Blanka Anderlová, Ing. Štěpán Zrostlík, Ing. Jan Plechatý, Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s.

Jaké jsou možnosti využití vodárenských soustav pro zmírnění dopadů sucha na zásobování obyvatel? Podívejte se na konkrétní případy ve vybraných regionech Hradecka, Náchodska, ve Středočeském kraji a v Praze.

6.1.2020
doc. Ing. Ladislav Tuhovčák, CSc., Ing. Tomáš Kučera, Ph.D., Ing. Jan Ručka, Ph.D., VUT FAST Brno, Ústav vodního hospodářství obcí

Posouzení rizik vodovodních systémů je zavedeno a prováděno ve více než deseti evropských a řadě mimoevropských zemí. Hlavními očekávanými výhodami posouzení rizik je zlepšení kvality vody, snížení počtu a následku havárií, zlepšení ochrany vodních zdrojů, snížení akutních onemocnění v populaci odběratelů, zlepšení provozního monitorování, lepší poznání celého systému zásobování, snížení nákladů na nápravná opatření, lepší pozice dozorových orgánů při kontrole provozovatele a další. Nevýhodou vypracování rizikové analýzy pro provozovatele je především vyšší administrativní zátěž a náklady spojené se zavedením posouzení rizik.

16.12.2019
Ing. Jan Baier, Ph.D., Ing. Jan Uhlík, Ph.D., PROGEO Roztoky

Dozvíte se, jak lze využít numerického modelu proudění podzemní vody (hydraulický model) a modelu šíření znečištění (transportní model) při procesu stanovení nebo aktualizace ochranných pásem vodních zdrojů, respektive při stanovení oblasti zdrojů pro lidskou potřebu. Konkrétně je dokumentovaný postup a výsledky hydraulického a transportního modelu realizovaného v programu MODFLOW-USG pro oblast vodního zdroje Nebanice v Chebské pánvi.

9.12.2019
Ing. Jiří Kašparec, Ing. Milan Lindovský MBA, Ph.D.,, VAE CONTROLS Group Ostrava, Ing. Pavlína Vlková, Vodovody a kanalizace Břeclav

Přibližujeme problematiku řízení úpraven vod nejenom z hlediska nových postupů jejich automatizace řízení, ale zejména dopadu aplikace norem ČSN ISO 27000 o kybernetické bezpečnosti do této oblasti. Současně bude tato problematika názorně interpretována na příkladu rekonstruované ÚV Lednice.

5.12.2019
Ing. Anna Hrabánková, RNDr. Josef Vojtěch Datel, Ph.D., Výzkumný ústav vodohospodářský Praha

Čánek nabízí příklady podle Metodiky pro hodnocení stavu chráněných území podzemní a povrchové vody vymezených podle článku 7 RSV, které je založeno na dostupných datech o jakosti a množství povrchových a podzemních vod. Jedná se o data podle vyhlášky č. 431/2001 Sb. (data o množství odebírané vody) a podle vyhlášky č. 428/2001 Sb. (data o jakosti). Z navrženého postupu a jeho testování lze vyvodit některá doporučení.

2.10.2019
Ing. Jana Nováková, Ing. Jan Ručka, Ing. Tomáš Sucháček, Ing. Markéta Rajnochová, VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav vodního hospodářství obcí

Příspěvek se zabývá problematikou ztrát vody ve vodárenských distribučních sítích. Jednou z možností vyjádření ztrát vody je jejich vyhodnocení z minimálních nočních průtoků. Není pochyb o tom, jakým způsobem se noční průtok v distribuční síti měří. Avšak v případech, kdy měření průtoku vody není k dispozici, nebo není dostatečně přesné, lze pro stanovení minimálního nočního průtoku použít metody výpočetní. Tento příspěvek se zabývá vzájemným porovnáním dvou rozdílných přístupů pro stanovení minimálního nočního průtoku a ztrát vody. Obě metodiky byly použity pro stanovení minimálního nočního průtoku a ztrát vody v několika měřících okrscích skutečných vodovodních sítí v České republice.

2.9.2019
Mgr. Antonín Zajíček, Ph.D., Ing. Petr Fučík, Ph.D., Ing. Renata Duffková, Ph.D., Mgr. Markéta Kaplická, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, Ing. Jana Maxová, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha

V příspěvku je hodnocena jakost drenážních vod z hlediska koncentrací živin (dusičnanový dusík, fosfor) a pesticidů a jejich metabolitů. Dále jsou představena některá opatření zmírňující negativní vliv podpovrchového (drenážního) odtoku na vodní zdroje, jako je zatravnění zdrojových oblastí, drenážní biofiltr a umělý mokřad.

19.8.2019
Ing. Barbora Sedlářová, Ing. Eva Juranová, Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka Praha

Článek shrnuje požadavky legislativy na úpravny pitných vod, které jako zdroj využívají podzemní vody. Tyto úpravny patří mezi pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření (NORM). Existuje povinnost měřit a hodnotit obsah přírodních radionuklidů v pitných vodách z těchto úpraven. Podle nového zákona č. 263/2016 Sb. (atomový zákon) a prováděcích předpisů byly zavedeny další povinnosti pro provozovatele úpraven podzemních vod. Týkají se evidence, měření a hodnocení radionuklidů v radioaktivní látce uvolňované z pracoviště, což v praxi mohou být odpadní vody, vodárenské kaly nebo filtrační náplně. Na příkladu tří úpraven podzemních vod jsou prezentovány výsledky měření obsahu přírodních radionuklidů ve vodárenských kalech.

23.7.2019
doc. RNDr. Jana Říhová Ambrožová, Ph.D., Ing. Monika Dujčáková, Ing. Dana Vejmelková, Ph.D., VŠCHT FTOP ÚTVP Praha, Ing. Jiří Kosina, VŠCHT Praha, Centrální laboratoře, Laboratoř hmotnostní spektrometrie, Ing. Tomáš Munzar, ENVI-PUR, s.r.o.

Jaký je výskyt organoleptických závad ve spojitosti s výskytem vybraných metabolitů mikroorganismů? Podívejme se na vhodné metody monitoringu organoleptických závad a konkrétní poznatky z případové studie.

15.7.2019
Ing. Jakub Vrána, Ph.D., Ústav TZB, Fakulta stavební VUT v Brně

Norma slouží k výpočtu výkonu a objemu ohřívačů vody, a také k výpočtu potřeby energie pro soustavy přípravy teplé vody (energetické hodnocení). Jedná se o jednu ze základních norem pro projektanty zdravotně technických instalací a vytápění.

8.7.2019
Daniel Křenek, Městský úřad Český Těšín

V posledních desetiletích jsme svědky velmi rychlého zastavování zemědělské půdy. S tím je spojen sílící tlak na povrchové a podzemní vody, zejména se jedná o narůstající znečištění drobných vodotečí i pozemních vod. Ačkoli negativa tohoto trendu jsou všeobecně známa, není ve společnosti snaha toto regulovat. Podívejme se na celý problém očima vodohospodářského úřadu.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama