Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Odborné recenzované články

Voda, kanalizace / od 20.8.2021 do 1.5.2022


zpět na aktuální články

1.5.2022
Ing. Anna Predajnianska, Slovenská technická univerzita v Bratislave, Stavebná fakulta, Katedra technických zariadení budov

Termálne kúpaliská na Slovensku sú producentmi odpadových vôd, ktoré v sebe ukrývajú značný energetický potenciál. Odpadová voda často prekračuje maximálnu prípustnú teplotu, ktorá môže byť odvádzaná do recipientu bez poškodenia životného prostredia. V mnohých prípadoch je táto teplota prekročená a prevádzkovatelia kúpalísk musia čeliť sankciám za znečisťovanie životného prostredia. Cieľom príspevku je predstaviť možnosti, využitia energetického potenciálu odpadovej vody, čím by bolo možné zabezpečiť jej požadovanú teplotu.

10.4.2022
Ing. Petr Fučík, Ph.D., Ing. Tomáš Hejduk, Ph.D., Ing. Štěpán Marval, Mgr. Antonín Zajíček, Ph.D., Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha, Ing. Radek Roub, Ph.D., Ing. Luděk Bureš, Ph.D., Ing. Lenka Pavlíčková, Ph.D.,, Ing. Petra Sychová, Ph.D., Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita v Praze

Zástupci veřejné správy mají nyní k dispozici softwarové nástroje pro lepší hospodaření s dešťovou vodou na území Prahy. O jaké nástroje se jedná?

27.2.2022
Ing. Stanislav Kotaška, VUT Brno, Ústav vodních staveb

Jednou z častých příčin poruchy vodního díla je vnitřní eroze v tělese hráze. Pro simulaci těchto jevů je k dispozici řada softwarů umožňující výpočet porušení sypaných hrází v důsledku vnitřní eroze zemin. V rámci příspěvku byl zvolen software (SW) A Rapid Embankment Breach Analysis (AREBA), pro který byla provedena jednocestná citlivostní analýza. Příspěvek má za cíl pochopení klíčových geotechnických parametrů vstupujících do SW AREBA a jejich vliv na hydrogram odtoku, velikost průlomového otvoru a také na časové charakteristiky poruchy. Nejvíce citlivými parametry ovlivňující výstupy jsou drsnostní součinitel dle Manninga a koeficient erodibility. Tyto dva parametry by měli být variovány metodou Monte-Carlo v SW AREBA.

14.2.2022
Ing. Štěpán Zrostlík, Ph.D., Ing. Tomáš Hejduk, Ph.D., Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., Ing. Pavlína Hejduková, Ph.D., Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta ekonomická

Zajištění dodávek pitné vody je obecně v ČR na vysoké úrovni. U menších sídelních celků (do 1000 obyvatel) je však větší riziko problémů se zajištěním dodávek pitné vody. Možností zlepšení zásobování pitnou vodou i na úrovni menších obcí je propojování vodárenských soustav.

25.1.2022
Ing. Ondřej Zedník, Ing. Miroslava Pumprlová Němcová, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav vodního hospodářství krajiny, doc. Ing. Michal Kriška Dunajský, Ph.D., VUT FAST, manažer transferu technologií, Ing. Ondřej Chaloupka, VUT FAST Brno, Ústav vodního hospodářství krajiny

Snížení spotřeby neobnovitelných surovin se v posledních letech stává stále častěji skloňovaným tématem. Při výstavbě přírodních čistíren odpadních vod vzniká značná spotřeba přírodních kameniv, které lze právě mezi neobnovitelné suroviny zařadit. Z tohoto důvodu je nutné se pokusit najít materiál k přírodnímu kamenivu alternativní. Náhradu mohou představovat stavební recyklované materiály, které stále ještě nenacházejí tak širokého uplatnění jako materiály přírodní, a to především díky jejich nízké kvalitě ve smyslu hydraulických charakteristik. Současně dostupné recykláty je nutné zhodnotit z pohledu náhrady hlavního filtračního materiálu vertikálních filtrů, protože právě zde je spotřeba jemnozrnného přírodního kameniva nejvyšší. Cílem je zajistit úsporu finančních prostředků využitím dostupnějších recyklátů, ale také zachovat dostatek přírodních zdrojů pro budoucí generace.

15.12.2021
Ing. Jan Moštěk, VUT FAST Brno

Přinášíme poznatky z výzkumu doby trvání špičkového průtoku vody v bytovém domě při všech dnech měření. V první části příspěvku je popsáno měření průtoků v bytovém domě. V druhé části příspěvku je provedeno vyhodnocení naměřených dat v jednotlivých dnech v bytovém domě. V třetí části článku bude provedena diskuse vyhodnocených výsledků a v závěru příspěvku je provedeno shrnutí autorem.

30.11.2021
Ing. Veronika Singrová, VUT FAST Brno

Které faktory ovlivňují množství kyslíku v odpadní vodě a tím její celkovou kvalitu? Existují tři prostředí, která charakterizují odpadní vodu z hlediska množství kyslíku. Po využití veškerého kyslíku z odpadní vody často dochází k negativním jevům. Jedná se například o porušení cementové části stok, vznik nadměrného zápachu v okolí nebo je negativně ovlivněno samotné čistění odpadních vod. Podíváme se i na naměřené hodnoty oxidačně-redukčního potenciálu v reálné čerpací stanici na jednotné stokové síti.

29.11.2021
Ing. Lenka Švancerová, Ing. Jaroslav Lev, Ph.D., Ing. Marek Holba, Ph.D., ASIO TECH Brno, Ing. Daniel Polášek, Ing. Jan Polášek, Ing. Martin Vlček, AQUA PROCON Brno

Článek se zabývá aplikací nanofiltrace realizované pomocí modulů z dutých vláken v textilním průmyslu za účelem čištění odpadní vody a jejího znovuvyužití v procesu. K čištění odpadní vody byl použit nový typ nanofiltrační membrány, který nemá v České republice prozatím aplikaci. Cílem testování bylo ověřit provozní a návrhové parametry technologie v reálném provozu při dlouhodobých pilotních testech. V článku jsou shrnuty výsledky zahrnující dosaženou kvalitu separace a provozní parametry z testování v textilním průmyslovém podniku.

1.11.2021
Ing. Lucia Gharwalová, Ph.D., RNDr. Hana Zvěřinová Mlejnková, Ph.D., Mgr. Kateřina Sovová, Ph.D., Mgr. Petra Vašíčková, Ph.D., Ing. Věra Očenášková, Ing. Eva Juranová, Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka Praha

Použití RNA viru SARS-CoV-2 jako biomarkeru výskytu onemocnění covid-19 v odpadních vodách se jeví jako jeden z vhodných nástrojů systému včasného varování pro úspěšné monitorování vzniku infekčních ohnisek před nástupem epidemie.

21.10.2021
MUDr. František Kožíšek, CSc., Státní zdravotní ústav, vedoucí Národního referenčního centra pro pitnou vodu SZÚ, MUDr. Hana Jeligová, RNDr. Šárka Bobková, Ph.D., Ing. Martina Myšáková, Mgr. Petr Pumann, RNDr. Dana Baudišová, Ph.D., Státní zdravotní ústav

SZÚ v rámci řešení projektu „Stanovení hygienických požadavků na recyklovanou vodu využívanou v budovách a městských vodních prvcích“ (2020–2023) mapuje rozšíření systémů recyklace vody v budovách v ČR, navštěvuje vybrané objekty, provádí zde místní šetření a odebírá vzorky recyklované (dešťové a šedé) vody, v některých objektech i opakovaně. Dosud takto podrobně vyšetřil 26 objektů, převážně veřejných budov. Vedle toho ve spolupráci se SFŽP provedl dotazníkové šetření mezi téměř 7 tisíci příjemci dotace programu Dešťovka ohledně jejich zkušeností. Příspěvek shrnuje dosavadní poznatky a poukazuje na zjištěné problémy.

17.10.2021
Ing. Jan Moštěk, Ing. Jakub Oravec, VUT FAST Brno

Bakterie Legionella potřebuje pro svůj vznik velmi specifické prostředí. Ideálním místem pro její množení jsou systémy pro přípravu a rozvod teplé vody. Podmínky pro její množení byly zkoumané pomocí numerických simulací vedení tepla na vodovodním potrubí teplé a studené vody ve výpočtovém programu CalA 4.0. Bylo vyhodnoceno několik variant odlišujících se různým geometrickým uspořádáním potrubí uloženého ve stavební konstrukci a tloušťkou tepelné izolace potrubí. Výsledky simulací potvrzují nutnost izolace potrubí vodovodu.

27.9.2021
Ing. Plotěný Karel, ASIO TECH Brno, Ing. Plotěný Michal, ASIO NEW Brno

Plány rozvoje vodovodů a kanalizací krajů (PRVK) by měly být základem pro detailní řešení zásobování vodou a odkanalizování jednotlivých aglomerací (obcí). Hlavním účelem zpracování těchto plánů by měla být koordinace v rámci kraje (i povodí) a výběr vhodného řešení.

24.9.2021
Ing. Kristýna Velikovská, Ing. Ivo Korytář, VUT FAST v Brně, Ústav vodního hospodářství obcí

Podle ČSN EN 16147: 2011 představuje použití sprchy a vany přibližně 48–75 % z celkové potřeby teplé vody v domácnosti v závislosti na velikosti a vybavení.  Někteří vlastníci a provozovatelé hledají nové způsoby recyklace odpadní vody, které mohou být v případě sběru teplé šedé vody doplněny o získávání tepelné energie pro předehřev teplé vody, nebo jako zdroj tepelné energie pro tepelná čerpadla. Příspěvek se zabývá shrnutím postupů testování technologických celků.

10.9.2021
Ing. Jana Nováková, Ing. Jan Ručka, Ph.D., VUT FAST Brno, Ústav vodního hospodářství obcí

Tento článek je zaměřen na problematiku měření teploty vody ve vodárenských distribučních sítích. Zvýšená teplota vody může mít za určitých podmínek negativní vliv na jakost pitné vody, což může v krajních případech vést až ke ztrátě statusu hygienické nezávadnosti pitné vody. Článek obsahuje přehled negativních důsledků zvýšené teploty vody na její jakost, přehledné představení všech částí distribučního systému, ve kterých může dojít ke změně teploty vody a popisuje stávající postupy pro měření teploty vody. Součástí práce je také popis navrhované metodiky pro kontinuální měření teploty vody v distribuční síti, jejíž proveditelnost byla experimentálně zkoušena v laboratorních podmínkách.

29.8.2021
Ing. Kateřina Suchá, Ing. Věra Horáková, prof. Ing. Miroslav Dumbrovský, CSc., Ústav vodního hospodářství obcí, Fakulta stavební, Vysoké učení technické v Brně

Cílem tohoto výzkumu je komplexní zhodnocení retenční schopnosti krajiny v závislosti na použití půdoochranné technologie ve vybrané lokalitě a porovnání vybraných hydropedologických charakteristik v kontextu hospodaření s půdou. Lokalita je modelově vyhodnocena z hlediska erozních a odtokových poměrů. V další etapě je v plánu vyhodnocení změn vybraných fyzikálních hydropedologických charakteristik v průběhu roku v podmínkách klimatické změny.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama