Recenzovaný V rámci čtyřdílného seriálu představíme možnosti bezpečnostního inženýrství, včetně řízení rizik, metod a dokumentace při stavbě a provozu potrubí. V prvním díle se zaměříme především na bezpečnost potrubí.
Recenzovaný V souvislosti s vydáním nové evropské směrnice pro pitnou vodu v prosinci 2020 jsou zavedeny některé nové ukazatele jakosti pitné vody, například látky typu PFAS, patřící do kategorie mikropolutanty. Nové požadavky vycházející z evropské směrnice budou muset být zavedeny do české legislativy a po uplynutí přechodného období rovněž uplatňovány v praxi. Kromě ukazatelů, které budou nově zapracovány do zákonných požadavků, jsou další polutanty, které jsou sledovány s obezřetností, jako jsou mikroplasty či rezidua léčiv. Příspěvek přináší přehled nových požadavků na jakost pitné vody vyplývajících z novelizace evropské směrnice. Článek vede diskusi nad upravitelností vody pro pitné účely s ohledem na tyto nové ukazatele.
Recenzovaný Zemědělské podniky, budované v 70. letech 20. století, často disponují z dnešního pohledu nevyhovující koncepcí hospodaření s odpadními vodami. Článek se zabývá koncepčním přístupem představeným na konkrétním zemědělském areálu – od výzkumně-poloprovozního měření až po návrh technického řešení. Pro čistění odpadních vod byl využit modelový vertikální filtr s integrovanou aerací. První výsledky testování ale vykazují nízké účinnosti jak pro CHSKCr (0–56 %), tak i pro N-NH4+ (0–23 %). Z tohoto důvodu je nutné přehodnotit původně uvažovanou koncepci řešení.
Recenzovaný Článek se zabývá studiem vlivu použití styrenu v polyesterové pryskyřici, která je v kompozitu pro bezvýkopovou sanaci použita jakožto polymerní pojivo. Jednotlivé receptury obsahují i podíl druhotných surovin jako odpadní pěnové sklo, čedičovou fritu, odpadní sklo ze solárních panelů a popílek.
Recenzovaný Obor hydrogeologie, inženýrské geologie a dalších aplikovaných geologických disciplín je pro stavebnictví velmi důležitý. Namátkou lze uvést například zajišťování zdrojů pitné vody, řešení znečištění životního prostředí, průzkumy pro pozemní, liniové i podzemní stavby, řešení svahových pohybů a stability svahů, adaptační opatření na klimatické změny, odstraňování následků důlní činnosti, průzkumy pro hlubinná úložiště radioaktivního odpadu a mnoho dalších úkolů. Se zkušeným geologem Petrem Nakládalem budeme postupně mapovat nejčastější problémy oboru; začneme prací s termokamerou.
Odborný V současnosti dosáhla Česká republika toho, že jsou v podstatě odkanalizovány aglomerace větší než 2 000 ekvivalentních obyvatel (EO). Při vstupu do EU se Česká republika zavázala zajistit odpovídající řešení odpadních vod i u menších aglomerací. Vedle toho si dala za úkol i dosažení dobrého stavu vod, což fakticky představuje mít vyřešený venkov jako celek, zajistit minimální odlehčení odpadních vod ve městech, realizací opatření pro hospodaření se srážkovou vodou (HDV) a mít pod kontrolou zemědělskou výrobu a průmysl. Další parametr, který si ČR v souvislosti se sanitací stanovila, je sociálně únosná cena vody, což pak souvisí s efektivitou vynakládaných investic. Lidem často nedochází, že i investiční náklady na realizaci se promítnou do ceny vody, a to i přesto, že obce obdrží podporu ve formě nejrůznějších dotací (viz tvorba fondu obnovy a souvislost s cenotvorbou stočného).
Odborný Jedno z adaptačních opatření proti suchu je recyklace a opětovné využití použité vody. Jedním z druhů použité vody je šedá voda, především její část pocházející z osobní hygieny. Příspěvek pojednává o tom, jak se v České republice daří prosazovat její recyklaci v praxi, a to jak po stránce praktické, tak i legislativní a srovnává postup především s Německem, jako sousední zemí se srovnatelnými přírodním a demografickými podmínkami. Cílem je popsat současný stav a identifikovat, proč je tak velký časový posun v realizacích a jak by se dal v budoucnu při zavádění inovací ušetřit čas a nemalé prostředky.
Recenzovaný Průmyslové odpadní vody se ve srovnání s komunálními odpadními vodami vyznačují velkou rozmanitostí ve svém složení, kvalita odpadních vod z jednoho zdroje je také často značně proměnlivá podle probíhajících výrobních procesů a výkyvy množství mohou být výraznější než u komunálních odpadních vod. Vhodný technologický návrh čištění průmyslových odpadních vod či jejich znovuvyužití je tedy náročnější než u komunálních odpadních vod, které mají obvykle velmi podobné složení, a rozsah návrhových parametrů pro čištění průmyslových odpadních vod je tedy širší. Pro účely vhodného návrhu technologie je žádoucí ověřit zvolenou technologii v rámci poloprovozního testování.
Recenzovaný Příspěvek představuje náplň a výsledky projektu „TITOMPO941 Hospodárnější využívání vod v průmyslu a energetice ČR“ v programu BETA2 vyhlášeného a zaštítěného MPO ČR a TA ČR. Projekt byl zaměřen na několik oblastí s cílem charakterizace jednotlivých průmyslových odvětví z hlediska nakládání s vodami. Cílem projektu bylo definovat věcná zaměření programů podpory v konkrétních oblastech průmyslové výroby a energetiky, která přispějí k úsporám vody a podpoří odolnost uvedených odvětví vůči výskytům sucha způsobeným změnami klimatu. Jedním z výstupů projektů byla Metodika hodnocení využívání vody na úrovni podniků, tzv. Vodní audit.
Recenzovaný Přibývá případů podezření na ovlivnění hladin a s tím souvisejících sporů. Pracovníci vodoprávních úřadů zpravidla nemají jinou možnost, než spolehnout se na zkušenost geologa, který projekt připravil. Po stránce formální může být projekt zpracován kvalitně, po stránce fungování může nevhodně navržený vrt způsobit fatální problémy. Zvláštní kapitolou jsou vrty pro tepelná čerpadla se všemi svými nedostatky i technickými problémy s injektážemi cementovou směsí vyplývajícími z malých průměrů. Tento příspěvek má za cíl především informovat o širokých možnostech karotáže při zjišťování skutečných příčin problémů souvisejících s poklesy hladin, jejímž závěrem je návrh optimálního způsobu nápravy.
Recenzovaný Není málo obcí v Česku, kde jsou stávající zdroje pitné vody nedostačující. Důvodem může být zejména zvýšení spotřeby pitné vody v obci nebo zhoršení kvality podzemní vody a nesplnění hygienických parametrů pro pitnou vodu dle vyhlášky č. 252/2004 Sb. V rámci projektu „Zlepšování kvality vody“ financovaného z Operačního programu Životního prostředí SFŽP ČR provedla společnost CHEMCOMEX, a.s. hydrogeologický průzkum pro obce Řenče, Libákovice, Ovesné Kladruby, Česká Olešná, Bolehošť, Lnáře a Věžnice a poskytla tak obcím nové zdroje pitné vody.
Recenzovaný Stopovací zkoušky (indikační či indikátorové zkoušky, využití značkovačů) jsou klíčovou technikou pro určení preferenčních drah proudění a vymezení povodí v krasu. Hojně se používají i pro ověření proudění a určení transportních charakteristik na kontaminovaných lokalitách. Článek takto sleduje a popisuje vybrané lokality.
Recenzovaný Globální pandemie, která proběhla světem v posledních dvou letech, postihla většinu populace. Ovšem pandemie měla i nepřímý vliv na vodní zdroje ve vodárenství. Jedním takovým příkladem je téměř hraniční vyčerpání zásob podzemní vody na lokalitě Koberovy, okres Jablonec nad Nisou. Článek shrnuje navržená řešení.
Odborný TZB-info doporučuje Množící se výskyt „legionářské nemoci“ způsobené kmeny bakterií Legionella pneumophila ukazuje na podcenění rizika nejen na straně výroby teplé vody, ale především při její distribuci vnitřním vodovodem. A s čím veřejnost vůbec nepočítá, i při distribucí studené pitné vody.
Recenzovaný Tritium (3H), radioaktivní vodík, který se v nízkých koncentracích vyskytuje na zemském povrchu, lze díky vhodným vlastnostem využít jako stopovací látku. Za tímto účelem bylo tritium sledováno ve vzorcích podzemních vod a srážek. Objemová aktivita tritia zjištěná v podzemní vodě byla nižší než ve srážkách. To je způsobeno radioaktivním rozpadem tritia, infiltrováného z povrchu do podzemních vod, kde je spojení s povrchem omezené. Z hodnot tritia tedy lze usuzovat na úroveň propojení podzemních vod s povrchem a lze je využít pro odhad míry infiltrace nebo pro hodnocení zranitelnosti podzemních vod.
Recenzovaný Uzavírací klapky patří mezi nejrozšířenější uzavírací armatury používané v současné době ve vodárenských technologiích. V posledních 25 letech vytlačily z projektů především šoupátka pro menší prostorovou náročnost, jednodušší konstrukci, nižší hmotnost, větší materiálovou rozmanitost a cenovou dostupnost. Cílem přednášky je ukázat na praktických zkušenostech, jak konstrukční prvky ovlivňují životnost a spolehlivost tohoto typu výrobku.