Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Voda, kanalizace / od 25.4.2016 do 8.5.2017


zpět na aktuální články

8.5.2017
Jarmila Trčková, vedoucí rozúčtovacího oddělení společnosti ista Česká republika

Pro rozúčtování nákladů na přípravu teplé užitkové a případně dodávku studené vody potřebujeme fakturu dodavatele tepla, která obsahuje celkové náklady na objekt v Kč a množství odebraných GJ, a fakturu dodavatele vody, která obsahuje celkové náklady za vodné a stočné. Pro výpočet pak potřebujeme informaci o odečtených hodnotách na vodoměrech.

20.3.2017
upraveno podle J. B. Hall, Ph.D., Ing. Petr Blasinski, Ph.D., Ing. Jakub Vrána, Ph.D., Ústav TZB, Fakulta stavební VUT v Brně

V článku je shrnut přehled způsobů zabezpečení ohřívačů vody v Evropě, který se stal základem pro návrh jednotné metodiky uplatněné i u nás.

27.2.2017
Mgr. Martin Vyšvařil, Ph.D., RNDr. Markéta Rovnaníková, Ph.D., VUT Brno, Fakulta stavební, Ústav chemie

Síranová koroze velmi snižuje životnost železobetonových konstrukcí, a to především v částečně zaplněných kanalizačních sítích, kde jsou betonové stěny kanalizačních trubek vystaveny nejen síranům z odpadní vody, ale i kyselině sírové vznikající během biogenní síranové koroze činností bakterií. Článek sleduje odolnosti různých typů jemnozrnných betonů vůči síranové korozi.

foto autor
26.12.2016
Ing. Gabriel Markovič, PhD., Ústav pozemného staviteľstva, SvF, TU v Košiciach

Příspěvek popisuje možnosť využití dešťové vody ve školní budově na základě nameřených objemů srážkové vody z povrchového odtoku odtékající ze střešní konštrukce. Dané údaje byly porovnány s teoretickými hodnotami potřeby vody pro daný objekt.

foto autor
19.12.2016
Ing. Gabriel Markovič, PhD., Ústav pozemného staviteľstva, SvF, TU v Košiciach

Příspěvek představuje naměřené údaje a vyhodnocení spotřeby vody v rodinném domě, kde byl zavedený sekundární zdroj vody – voda ze studny. Voda z vodovodu byla na účely splachovaní toalet a praní prádla plně nahrazena vodou ze studny.

5.12.2016
doc. Ing. Tomáš Matuška, Ph.D., Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze, Ing. Roman Vavřička, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí

Článek ukazuje výsledky laboratorního testování výměníku a jeho nasazení v reálném provozu v domácnosti. Přestože účinnost sprchového výměníku může dosahovat i přes 40 %, úspora energie na přípravu teplé vody se pohybuje mezi 10 až 15 %.

21.11.2016
Ing. Roman Vavřička, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí, doc. Ing. Tomáš Matuška, Ph.D., Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze, Časopis Vytápění, větrání, instalace

Článek se zabývá možnostmi využití tepla z odpadní vody odtékající z připojovacího potrubí zařizovacích předmětů domu. V první části jsou popsány základní možnosti místního zpětného získávání tepla (rekuperace) používané zejména ve sprchách nebo sprchových koutech. Teoretický rozbor účinnosti a souvisejících dosažitelných úspor je podpořen experimentálním měřením vybraného typu rekuperačního výměníku. Vyhodnocení měření je porovnáno s klasifikací podle Passive House Institute. Kromě efektivity a úspory tepla dosažené nasazením rekuperačního výměníku je stanovena i ekonomická návratnost konkrétního výměníku při různých okrajových podmínkách.

14.11.2016
Ing. Karel Plotěný, Ing. Jan Vacek, ASIO, spol. s r.o.

Stále častěji se v praxi setkáváme s lokalitami, které nejsou napojeny na veřejné sítě a je třeba je řešit individuálně. Zároveň přibývá i technických řešení umožňujících se s tímto úkolem vypořádat co nejefektivněji a s přihlédnutím k individuálním požadavkům. Rozsah řešení pak odpovídá potřebě – od malých úspor ve spotřebě až po totální náhradu pitné vody, od využití šedých vod na splachování až po jejich úplnou recyklaci.

31.10.2016
Ing. Roman Vavřička, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze, Bc. Matěj Mazur, ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí

Článek popisuje požadavky na přípravu teplé vody v bytových domech. Zabývá se jednak určením potřeby teplé vody v závislosti na typu objektu, profilem odběru teplé vody v bytových domech a třemi základními metodami pro navrhování zásobníku teplé vody a tepelného výkonu zařízení na přípravu teplé vody.

24.10.2016
Ing. Anna Bradáčová

Legislativní požadavky na přípravu TV zohledňují odlišná, v důsledku někdy protichůdná kritéria. Za otázku stojí, zda není nadhodnocená požadovaná teplota teploty (50 až 55 °C). Zdá se, že ve fázi návrhu potřeby TV je vhodnější vycházet z ČSN EN 15316-3, která lépe reflektuje vyhl. č. 120/2011 Sb.

zdroj: prezentace Ing. František Pavlík, Ph.D., Státní pozemkový úřad, konference Voda v krajině
12.9.2016
Ing. Dagmar Kopačková, Ph.D., redakce

Celkově má do roku 2022 na boj se suchem stát připraveno 28 miliard korun Kč. Zadržení vody v krajině je nejlepší způsob ochrany před suchem i povodněmi, ale způsobů jak pomoci krajině, půdě a vodě, tj. sami sobě, je celá řada.

5.9.2016
Ing. Dagmar Kopačková, Ph.D., redakce

Podle informací projektu Pravda o vodě cena vodného a stočného klesne v převážné části celého Plzeňského kraje. K tématu se vztahuje i otázka ministra Brabce: Kde je celý zbytek vodného, když stát má 2 Kč/m3 vody a kdo na vodě vydělává? Ministr vyzývá k celonárodní debatě o ceně vody.

Reverzní osmóza pro bary a kavárny
22.8.2016
Ing. Jindřich Kotas, VŠCHT Praha – FTOP – Ústav technologie vody a prostředí

Reverzní osmóza je varianta filtrace (mechanického odstraňování nečistot), kdy kapalina protéká otvory tak úzkými, že se do nich obsažené nečistoty nevejdou a tudíž neprojdou přes filtr. Nečistoty se hromadí před filtrem nebo na něm, dále prochází pouze vyčištěná voda.

15.8.2016
Waterwise, překlad Martin Svoboda, Oxijet

Celkem 2000 respondentům byly položeny otázky týkající se spotřeby vody při osobní hygieně a dalších běžných činnostech, znalostí o způsobech úspory vody i jejich vlastní realizaci a také důvodech, proč vlastně vodou šetřit či nikoliv.

6.6.2016
RNDr. Svatopluk Šeda, Asociace pro využití tepelných čerpadel

Abychom se mohli připravit na období nedostatku vody a mohli dokonce tato období v předstihu třeba i více let předpovídat, je třeba souběžně naplnit dva základní předpoklady: mít v pořádku všechna data o jímacích objektech a mít člověka, který se o tato data stará a vyhodnocuje je.

23.5.2016
RNDr. Josef V. Datel, Ph.D., Ing. Anna Hrabánková, Zdeněk Pištora, Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, v.v.i.,, Asociace pro využití tepelných čerpadel

Cca 1200 obcí (vesměs obce malé a nejmenší) nemá veřejný vodovod a obyvatelé jsou odkázáni na individuální zdroje, případně obecní studny. Podle zákona o vodovodech a kanalizacích je ustanoveno pro zabezpečení nouzového zásobování 2130 vodárenských operátorů, z nichž přes 95 % se týká malých obcí.

16.5.2016
Ing. Vladimír Jirmus, ASIO, spol. s r.o., Bob Drew, Ecovie Environmental (USA)

V některých oblastech se stává recyklace šedé vody závazným požadavkem při výstavbě nových budov o určité velikosti. Lze očekávat, že se časem tento trend rozšíří i do oblastí, které jsou náchylné k nedostatku pitné vody, nebo by nedostatečná kapacita ČOV bránila ekonomickému růstu.

2.5.2016
Ing. Renata Biela, Ph.D., Ing. Lucie Šopíková, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav vodního hospodářství obcí

Olovo se v lidském těle hromadí především v kostech a působí neurotoxicky. Také se považuje za potenciální karcinogen. Od prosince 2013 je ve vyhlášce pro pitnou vodu zpřísněn limit z 25 mikrogramů/litr na 10, proto bylo experimentální měření zaměřeno na účinnost odstraňování olova z vody při filtraci.

25.4.2016
doc. Ing. Tomáš Matuška, Ph.D., Ing. Roman Vavřička, Ph.D., Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze

Článek rozebírá závislost úspory tepla nasazením rekuperačního výměníku pro využití tepla z odpadní vody na jeho účinnosti, včetně zohlednění realných podmínek provozu výměníku.


zpět na aktuální články