Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Kontrolní seznamy a jejich využití při stavbě a provozu potrubí (4. část)

V rámci čtyřdílného seriálu představíme možnosti bezpečnostního inženýrství, včetně řízení rizik, metod a dokumentace při stavbě a provozu potrubí. Ve čtvrtém díle se zaměříme především na otázky a závěry v posouzení technického stavu potrubí, neopomeneme ani budoucí trendy a možné příklady.

Přečtěte si také Kontrolní seznamy a jejich využití při stavbě a provozu potrubí (1. část) Přečíst 1. část článku
Přečtěte si také Kontrolní seznamy a jejich využití při stavbě a provozu potrubí (2. část) Přečíst 2. část článku
Přečtěte si také Kontrolní seznamy a jejich využití při stavbě a provozu potrubí (3. část) Přečíst 3. část článku

Část 4 – Závěr, nové trendy a seznam literatury

Předložený soubor čtyř sdělení, který se zabýval řízením rizik ve prospěch bezpečnosti aplikovaný na provoz potrubí, se tímto souborem uzavírá. Stať respektuje současné odborné poznání a uvádí ho v pojetí, které prosazuje OSN, Evropská Unie, OECD a další. Tato čtvrtá a poslední část obsahuje kromě závěru i stručnou charakteristiku nových aspektů, jež řeší odborná sféra pro technickou praxi. Seznam použité literatury lze pak využít k dalšímu studiu.

1. Závěr

Svět se stále mění. Při projektování technických zařízení i technických celků, tj. i potrubí jsou nastaveny limity, které zajišťují bezpečný provoz při jistých podmínkách (projektových, normálových, normálních). Respektováním inženýrství zacíleného na permanentní řízení rizik ve prospěch bezpečnosti, lze u technických zařízení i technických celků (tj. i potrubí), zajistit zvládnutí:

  • slabin v zabezpečení entity vůči vnějším vlivům,
  • vnitřních náhodných poruch entity,
  • vnitřních systémových poruch zařízení,
  • poruch v procesech při provozu,
  • lidských chyb,
  • nedostatku zdrojů,
  • konfliktů mezi požadavky na bezpečnost a zabezpečení,
  • chybné nebo nedostatečné identifikace ovlivňujících činitelů,
  • chybné práce s riziky (volba metody, definice stupnice, ohodnocení rizika),
  • nízké odpovědnosti manažerů či personálu,
  • malé kompetence manažerů či kritického personálu,
  • a závislosti a nedůvěryhodnosti řešitelských subjektů.

Kvalita řízení rizik ve prospěch bezpečnosti potrubí a jeho okolí závisí jak na projektu, zhotovení a údržbě potrubí, tak na úrovni vzdělání a výcviku obsluhy potrubí. Proto jsou důležité provozní předpisy obsahující bezpečné postupy, opatření osobní ochrany a předpisy stanovující odezvu na nehody a havárie.

2. Plán řízení rizik

Permanentní změny světa způsobují občas podmínky, pro které nastavené limity technických zařízení i technických celků, tj. i potrubí, nejsou dostatečné. Tím dochází k poruše provozu, nehodě až havárii. Z hlediska praxe je potřebné, aby technické zařízení jako je potrubí, fungovalo. Z tohoto důvodu se pro důležitá potrubí zpracovávají plány řízení rizik pro provoz [4, 8], které doporučuje i norma ISO 31 000.

Plán řízení rizik (definovaný např. normou ISO 31 000) je osvědčený strategický nástroj, který je používaný ve vyspělých zemích k udržování a zvyšování bezpečnosti zařízení, objektů, organizací i celých technických děl. Využívá se ke zvládnutí prioritních rizik způsobených živly, technologickými haváriemi, selháními i lidským faktorem tak, aby se:

  • zvýšilo bezpečí osob,
  • obslužnost regionů a životní podmínky osob,
  • podpořil rozvoj a konkurenceschopnost regionů,
  • zlepšila ochrana životního prostředí.

Plán řízení rizik pro potrubí se zpracovává ve formě tabulky, která obsahuje:

  • příčinu rizika pro potrubí,
  • popis dopadů rizika na potrubí a veřejná aktiva či službu, kterou poskytuje potrubí,
  • četnost výskytu selhání a velikost dopadů selhání potrubí,
  • zajištění odezvy:
    • opatření na zvládnutí nebo alespoň zmírnění rizika, která jsou jasně stanovena. Jde o opatření technická; organizační; personální; metodická, vzdělávací i finanční,
    • u každého opatření je uvedena organizace (či její odpovědný zástupce), která provede odezvu,
    • u každého opatření je uvedena osoba odpovědná za správné a včasné provedení odezvy.

Literatura

  1. UN. Human Development Report. New York: UN 1994, https://www.un.org.
  2. EU. Maastricht Treaty (C 191, 29.07.1992, pp. 1–112) ve znění pozdějších předpisů
  3. PROCHÁZKOVÁ, D. Zásady řízení rizik složitých technologických zařízení. ISBN 78-80-01-06182-4. Praha: ČVUT 2017, 364 p. https://dspace.cvut.cz/handle/10467/72582
  4. PROCHÁZKOVÁ D. Analýza, řízení a vypořádání rizik spojených s technickými díly. ISBN 978-80-01-06480-1. Praha: ČVUT 2018, 222 p. https://dspace.cvut.cz/handle/10467/100054
  5. CLINTON, B. Presidential Decision Directive 63. Washington: White House 1988, 18 p.
  6. EPRI. Plant Engineering: Guideline for the Acceptance of Commercial-Grade Items in Nuclear Safety-Related Applications. Revision 1 to EPRI NP-5652 and TR-102260. Palo Alto: EPRI 2014, 378 p.
  7. ZAIRI, M. Total Quality Management for Engineers. Cambridge: Woodhead Publishing Ltd., 1991.
  8. PROCHÁZKOVÁ, D., PROCHÁZKA, J., LUKAVSKÝ, J., DOSTÁL, V., PROCHÁZKA, Z., OUHRABKA, L. Řízení rizik procesů spojených s provozem technického díla během jeho životnosti. ISBN 978-80-01-06675-1. Praha: ČVUT 2019, 465 p. https://dspace.cvut.cz/handle/10467/100254, https://doi.org/10.14311/BK.9788001066751
  9. KŘÍŽ, R. a kol. Stavba a provoz strojů I. Praha: SNTL 1977.
  10. NAYYAR, MOHINDER L. A1. (ed.). Piping Handbook (7th ed.). ISBN 0-07-047106-1. New York: McGraw-Hill 2000.
  11. MCCAULEY, C. J., HEALD, R., HUSSAIN, M. I. (eds.). Machinery's Handbook (26th ed.). ISBN 0-8311-2635-1. New York: Industrial Press Inc. 2000.
  12. PROCHÁZKOVÁ, D., PROCHÁZKA, J., LUKAVSKÝ, J., BERAN, V., ŠINDLEROVÁ, V. Řízení rizik procesů spojených se zhotovením technického díla a jeho uvedením do provozu. ISBN 978-80-01-06609. Praha: ČVUT 2019, 207 p. https://dspace.cvut.cz/handle/10467/84466
  13. PROCHÁZKOVÁ D. Projektování technických děl založené na řízení rizik. In: Řízení rizik procesů, zařízení a bezpečnost složitých technických děl. ISBN 978-80-01-06906-6. Praha: ČVUT 2021, pp. 49-69. DSPACE.
    https://dspace.cvut.cz/handle/10467/98461. https://doi.org/10.14311/BK.9788001069066
  14. PROCHÁZKOVÁ D., PROCHÁZKA, J. Tool for Risk-Based Operation of Socio-Cyber-Physical Systems. International Journal of Economics and Management Systems, 6 (2021), pp. 69-81. http://www.iaras.org/iaras/journals/ijems
  15. PETROCHEM. Loss Prevention. PCHE – PetroChemEng, Praha 2004, ISBN 80-02-01574-6, CD ROM.
  16. PROCHÁZKOVÁ, D. Bezpečnost kritické infrastruktury. ISBN 978-80-01-05103-0. Praha? ČVUT 2012, 318 p.
  17. PROCHÁZKOVÁ, D. Základy řízení bezpečnosti kritické infrastruktury. ISBN 978-80-01-05245-7. Praha: ČVUT 2013, 223 p.
  18. FEMA. Guide for All-Hazard Emergency Operations Planning. State and Local Guide (SLG) 101. Washinton: FEMA 1996.
  19. EU. FOCUS Project. Brussels: EU 2012,
    https://www.focusproject.eu/documents/14976/-5d763378-1198-4dc9-86ff-c46959712f8a
  20. PROCHÁZKOVÁ, D. Charakteristiky inženýrství zacíleného na bezpečnost. In: Řízení rizik procesů, zařízení a složitých technických děl zacílené na bezpečnost. ISBN 978-80-01-07060-4. Praha: ČVUT DSPACE 2022, pp. 7-34.
    https://doi.org/10.14311/BK.9788001070604
  21. PROCHÁZKOVÁ, D. Metody, nástroje a techniky pro rizikové inženýrství. ISBN 978-80-01-04842-9. Praha: ČVUT 2011, 369 p.
  22. COASE, R. H. The Problem of Social Cost. Journal of Law and Economics, 3 (1960), pp. 1-44.
  23. SCHUBRING, S., HARPER, C. Root Cause of Piping Failures. Machinery Conference. Nashville: 2014, 14 p.
  24. ČVUT. Databáze havárií a selhání technických děl a zařízení. Praha: ČVUT 2023.
  25. PROCHÁZKOVÁ D., PROCHÁZKA, J. Optimální nástroj pro řízení rizik systémů závisí na jejich složitosti. In: Řízení rizik procesů, zařízení a bezpečnost složitých technických děl. ISBN 978-80-01-06906-6. Praha: ČVUT 2021, pp. 355-367. DSPACE. https://dspace.cvut.cz/handle/10467/98461. https://doi.org/10.14311/BK.9788001069066
  26. PROCHÁZKOVÁ, D., ŠESTÁK, B. Kontrolní seznamy. ISBN 80-7251-225-0. Praha: PA ČR 2006, 319.
  27. PROCHÁZKOVÁ, D. Analýza a řízení rizik. ISBN: 978-80-01-04841-2. Praha: ČVUT 2011, 405 p.
  28. PROCHÁZKOVÁ, D. Posudky pro praxi. Praha: ČVUT 2012.
  29. KEENEY, R. L, RAIFFA, H. Decision with Multiple Objectives. Cambridge: Cambridge University Press 1976, 1993, 569 p.
  30. PROCHÁZKOVÁ, D., PROCHÁZKA, J. Checklist for Judgement of Technical Facility Safety and Results Obtained by Its Application in Practice. In: Proceedings of International European Safety and Reliability Conference, ESREL2018. ISBN 978-0-8153-8682-7 (Handbook). London: Taylor & Francis Group 2018; ISBN 978-1-351-17466-4 (eBook); https://www.ntnu.edu/esrel2018; pp. 1175-1184.
 
Komentář recenzenta doc. Ing. Aleš Rubina, Ph.D., VUT FAST v Brně, Ústav technických zařízení budov

Soubor čtyř sdělení se zabývá aplikací řízení rizik na provozní bezpečnost potrubních rozvodů. V textu se prezentuje aplikace na kruhová potrubí, ale jej možné jej vztáhnout na potrubí obecně. Autorka formou čtyř na sebe navazujících sdělení poskytuje ucelený přehled vztahující se k dané problematice. V první části seznamuje čtenáře se základními pojmy a základními požadavky, ve druhé části prezentuje model řízení rizik, zdroje rizik, řetěz bezpečnosti atd. Třetí část seznamuje s metodami pro řízení rizik, podrobně prezentuje kontrolní seznam pro posuzování bezpečnosti potrubí, zjištění kvality ochrany potrubí, kvality svařování, řezání a pájení, včetně jejich hodnocení. V závěru ve čtvrté části ukazuje důležitost plánování řízení rizik spojených s udržováním a zvyšováním bezpečnosti vlastních zařízení, soustav, systémy a tedy i organizací a objektů.
Prezentovaný soubor sdělení doplňuje standardní technický pohled na problematiku potrubních rozvodů a srozumitelným způsobem ukazuje důležitost řízení rizik pro zabezpečení provozní bezpečnosti nejen kruhových potrubních systémů a soustav. Soubor sdělení doporučuji k vydání.

English Synopsis
Checklists and Their Use in Pipeline Construction and Operation. Part 4 — Conclusion, New Trends and Bibliography

The presented set of four communications deals with the risk management in favour of safety applied to the operation of pipelines. It respects current professional knowledge and presents it in the concept promoted by the UN, the European Union, the OECD and others. The fourth part contains a conclusion, characteristics of new aspects addressed by the professional sphere for practice and a list of used literature.

 
 
Reklama