Čištění vodovodního potrubí řízeným proplachováním po úsecích – přínosy, dostupné metody a nástroje
Článek se věnuje aktuálnímu tématu kvality pitné vody, která je dodávána veřejnými vodovody. V minulosti byla na Fakultě stavební VUT v Brně vyvinuta metoda a stroj (robot Astacus) pro čištění vodovodního potrubí metodou řízeného proplachování. Oba nástroje byly zavedeny do provozní praxe a přináší dobré výsledky. Potrubí veřejných vodovodů je tak možno čistit efektivně, levně a s menším množstvím proplachovací vody, než se to provádělo doposud. Toto čištění mohou provádět sami technici vodovodní sítě, k čemuž jim slouží proplachovací robot Astacus. Tento stroj na základě jednoduché instrukce, která se odečte z mapy vodovodní sítě, vypočítá parametry proplachovací procedury a následně proplach provede. Benefitem technologie Astacus je automatizovaný sběr, vyhodnocení a reporting dat o teplotě, tlaku a průtoku vody v potrubí, které se provádí během čištění potrubí.
Úvod
Distribuční část vodovodu má na výslednou kvalitu dodávané pitné vody veliký vliv. Zahrnuje vodojemy a přerušovací nádrže, čerpací stanice, přiváděcí a zásobní řady, a zejména distribuční vodovodní síť. V této části vodovodního systému tráví voda nejdelší dobu. U malých obecních vodovodů s délkou sítě 4 až 10 km se jedná cca o 3 až 7 dní. U větších vodárenských soustav s délkou sítě ve stovkách kilometrů potrubí trvá cesta vody distribuční částí i dva týdny [3].
Voda, ač byla třeba odebrána z vysoce kvalitního zdroje či upravena vyspělými technologiemi, může svou vynikající kvalitu a příjemné senzorické vlastnosti během distribuce nenávratně ztratit vlivem dlouhého kontaktu s povrchy objektů a potrubí, které nejsou v dobrém technickém stavu, nebo nejsou správně udržovány a pravidelně čištěny, viz Obr. 1. Proto by měli provozovatelé věnovat distribuční části vodovodu náležitou pozornost a péči, protože pouze nezávadným a čistým potrubím lze pitnou vodu dopravit spolehlivě a bezpečně až do místa spotřeby.
![Obr. 1a Vzorky získané během řízeného proplachu potrubí. Černé sraženiny manganu [5].](/docu/clanky/0272/027284o1.jpg)
![Obr. 1b Vzorky získané během řízeného proplachu potrubí. Oranžové produkty koroze kovových potrubí [5].](/docu/clanky/0272/027284o3.jpg)
![Obr. 1c Vzorky získané během řízeného proplachu potrubí. Kamínky, plastové špony z navrtávek, různorodé cizí předměty a části korodovaného materiálu kovových potrubí [5].](/docu/clanky/0272/027284o5.jpg)
Obr. 1 Vzorky získané během řízeného proplachu potrubí. Černé sraženiny manganu (vlevo); oranžové produkty koroze kovových potrubí (uprostřed); kamínky, plastové špony z navrtávek, různorodé cizí předměty a části korodovaného materiálu kovových potrubí (vpravo) [5].
Vliv hydraulických podmínek na kvalitu vody ve vodovodních sítích
Obr. 2 Příklad městského vodovodu, nejvyšší dosažené rychlosti v potrubí, výsledek hydraulické analýzy. Červeně jsou vyznačeny úseky potrubí s rychlostí ≤ 0,05 m·s−1 (46,9 % délky sítě).
Hydraulické podmínky, které ve vodovodní síti panují, mají na výslednou kvalitu vody významný vliv. Studie mnoha různých vodovodních sítí poukazují na fakt, že voda ve vodovodní síti proudí obvykle velmi pomalu. Nejvyšší rychlosti proudění v potrubí se v běžném vodovodu města či obce vyskytují obvykle večer mezi 19. a 21. hodinou, když jsou ve spotřebišti nejvyšší odběry vody. Průměrné rychlosti proudění vody v době této večerní špičky dosahují hodnot zhruba 0,10 m·s−1, přičemž ve 40 až 60 % úseků tato rychlost nedosahuje hodnoty ani 0,05 m·s−1, viz Obr. 2.
Jsou to velmi nízké rychlosti, které nedokáží zajistit samočistící schopnost potrubí, tedy průběžné odplavování jemných částic. Pomalý pohyb vody navíc způsobuje dlouhé doby zdržení vody v potrubí. Po většinu dne jsou rychlosti ještě nižší a voda v potrubí téměř stagnuje, což je situace poměrně běžná ve vodovodech českých měst a obcí. Tento stav je zapříčiněn přítomností velkého počtu hydraulických okruhů a předimenzováním potrubí. To zakládá příčinu k možnému zhoršení jakosti vody, zejména v senzorických ukazatelích.
Z pohledu hydraulických podmínek jsou problematické všechny úseky potrubí, kde dlouhodobě voda proudí rychlostí ≤ 0,1 m·s−1 nebo zcela stagnuje. Jedná se o mrtvé konce potrubí, dlouhé přípojky, nadbytečné hydraulické okruhy, předimenzované úseky, úseky dočasně uzavřené z důvodů opravy, aj. Tam všude může být v potrubí akumulováno velké množství jemného materiálu, který nazýváme sediment. K přesnému vyhodnocení tohoto jevu je však téměř nezbytné použití metod matematického modelování.
Jemný sediment ve vodovodním potrubí
Jemné částice sedimentu, které v potrubí přirozeně vznikají, a/nebo se do vodovodní sítě dostávají zvenčí, se z něj nedostávají průběžně ven, ale akumulují se uvnitř tak, že sedimentují na dně a stěnách potrubí. Sediment vzniká v potrubí korozí vnitřních povrchů, odlupováním biofilmu, doběhem chemických reakcí z úpravy vody, působením oxidačního činidla, nebo jako sraženina narušením chemické rovnováhy ve vodě, viz Obr. 3. Sediment se do potrubí může dostávat také z vnějšku, např. vlivem sufoze horninového prostředí z podzemního vodního zdroje, průnikem zeminy při poruše potrubí, při opravách, netěsnostmi potrubí při vzniku podtlaku, spadem atmosférických nečistot ze vzduchu na nechráněné hladiny ve vodojemech a akumulačních nádržích.
Obr. 3 Minerální sediment, vápenatá sraženina zbarvená železem vzniklá narušením chemické rovnováhy vody. Vzorek získaný řízeným proplachem potrubí.
Sediment má veliký specifický povrch a je vysoce mobilní. V tom spočívá mechanismus jeho negativního vlivu na kvalitu vody, který můžeme definovat jako trvale negativní s občasným excesivním projevem. Svým velkým povrchem má sediment značný potenciál ovlivnit negativně chuť a pach vody, se kterou je v kontaktu. Navíc poskytuje útočiště a úkryt bakteriím, které na povrchu částic tvoří biofilm. Přispívá tak trvale ke zhoršování kvality vody a urychluje rozklad volného chloru ve vodě. Ve specifických případech, kdy je sedimentu veliké množství, může docházet až k ucpávání potrubí, což se projevuje kolísáním tlaků. Takový případ dokumentuje Obr. 3. Při náhlém zvýšení rychlosti vody v potrubí pak dochází k intenzivnější zákalové události (náhodný exces), kdy se sediment rozvíří a jemné částečky jsou společně s proudící vodou unášeny potrubím. Pak vzniká zákalová událost, kdy dochází k překročení limitní hodnoty zákalu i barvy, které si všimne již větší počet spotřebitelů. O sedimentu lze jednoznačně prohlásit, že jeho přítomnost v potrubí je nežádoucí.
Opatření pro prevenci a nápravu zhoršené kvality vody během distribuce
V případě distribuční části vodovodu již nelze hovořit o možnostech „zvýšení kvality vody“. Z technického hlediska lze provést několik preventivních opatření, která vedou k tomu, že se kvalita vody nebude zásadně zhoršovat, případně se provedením nápravných opatření vrátí do obvyklých limitů sledovaných ukazatelů.
Opatření reflektují příčinu problému a lze je rozdělit na preventivní, která se snaží problémům předcházet, a nápravná, která provozovatel realizuje, až když problém vznikne. Dále lze opatření vnímat jako dlouhodobá, spíše strategického charakteru, a opatření rychlá, okamžitá, která reagují na vzniklý problém. Z hlediska efektivity využití lidských zdrojů a finančních prostředků je racionální provádět většinu opatření preventivně.
Preventivní opatření proti akumulaci sedimentu ve vodovodní síti
Preventivní opatření proti akumulaci sedimentu v potrubí lze rozdělit do třech nejvýznamnějších oblastí:
- dokonalá úprava vody – je nezbytné z vody odstranit nejen většinu nerozpuštěných látek, ale i těch látek, které jsou ve vodě rozpuštěné a mohlo by dojít k jejich dodatečnému vysrážení během distribuce vody. Typicky se jedná například o železo a mangan, které bývají často obsaženy v podzemní vodě;
- používání vhodného materiálu potrubí, který nepodléhá korozi, a
- racionální návrh topologie vodovodní sítě.
Optimalizaci topologie vodovodní sítě by se měla věnovat pozornost již při návrhu, nebo ve fázi jejího dodatečného hydraulického posouzení např. během zpracování generelu. Je optimální navrhovat dimenze potrubí tak, aby v každém úseku potrubí pravidelně vyskytovala rychlost ≥ 0,25 m·s−1, která zajišťuje pravidelný odnos jemných částic ven z potrubí tak, že jejich rozvířením nedochází k překračování limitu pro zákal v pitné vodě 5 ZFn.
Také je vhodné odůvodnit každý hydraulický okruh na síti a posoudit, zda je jeho existence přínosem pro hydraulickou kapacitu či spolehlivost vodovodní sítě.
Samostatnou problematikou jsou koncové úseky řadů, kde voda proudí velmi pomalu a degraduje nejvíce. Provozní zkušenosti ukazují, že právě koncové části potrubí, kde je připojeno jen několik málo nemovitostí, generují problémy spojené s kvalitou vody a vyžadují největší údržbu [2].
Je potřeba zdůraznit, že rozhodnutí o dimenzích řadů a budování hydraulických okruhů mají být vědomá a odborná, optimálně podložena hydraulickým výpočtem s uvážením budoucí zástavby dle územního plánu. Pokud není možné aplikovat výše uvedená preventivní opatření, pak je nezbytné množství sedimentu v potrubí redukovat pravidelným proplachem potrubí a potrubí čistit. Platí totiž, že sediment je běžnou součástí vnitřního prostředí vodovodního potrubí a jeho vzniku v potrubí, resp. vniku do potrubí zvenčí v praktickém provozu v podstatě nelze zabránit.
Nápravné opatření – čištění potrubí metodou řízeného proplachování po úsecích
Čištění vodovodního potrubí je činností běžné údržby vodovodní sítě, která má za úkol zajistit čistotu vnitřních povrchů potrubí a udržovat jeho hydraulickou kapacitu. Většina provozovatelů potrubí čistí na základě svých zkušeností a v rozsahu svých možností. Některé vodárenské společnosti si vyvinuly svoje postupy, nástroje a zařízení pro proplachování potrubí a běžně je používají. Čištění potrubí je činnost časově náročná. Frekvence čištění vychází z empirických zkušeností provozních techniků a obvykle reflektuje stížnosti odběratelů na jakost pitné vody. Praxe je velmi různá a liší se mezi jednotlivými vodárenskými společnostmi, ale i mezi jednotlivými provozy, resp. četami v rámci jedné provozní společnosti. V této činnosti lze nalézt veliký prostor pro standardizaci, zlepšení a optimalizaci. Prostor pro zlepšení je také v technickém vybavení pracovních čet, jejich vzdělávání, systematizaci údržby a automatizaci jejich práce [4].
Literatura uvádí více typů proplachu, resp. metod, jak se proplach provádí. Od některých dříve používaných metod se již upustilo. Kromě toho existuje také celá řada metod pro mechanické čištění potrubí frézováním, vysokotlakým tryskáním, protahováním škrabáky, ledovou tříští atd. Tyto metody se ovšem neprovádějí za provozu vodovodní sítě. Jejich aplikaci předchází projektová příprava a odstavení potrubí z provozu. Naším cílem bylo vyvinout takovou metodu a nástroje, které budou moci být používány běžnými techniky vodovodní sítě za plného provozu vodovodní sítě. Proto vznikla technologie Astacus.
Technologie Astacus
Tato technologie aplikuje do praxe metodu čištění potrubí řízeným proplachováním po úsecích. Metoda i technologie byly od roku 2012 vyvíjeny pracovníky Ústavu vodního hospodářství obcí Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně. Následně v letech 2019 až 2021 bylo pro tento záměr zkonstruováno strojní zařízení (robot), které umožňuje v běžném provozu vodárenským společnostem provádět tuto formu čištění potrubí samostatně, viz Obr. 4. Zařízení a server, který mu poskytuje výpočetní podporu, dostali společný obchodní název „Astacus®“. Pod tímto označením byla technologie v září 2023 uvedena na český trh a některé vodárenské společnosti ji již zavádějí do svého provozu. Zavedení na trh a metodickou podporu a školení provozovatelům vodovodů zajišťuje společnost VODA BRNO, s.r.o., která se proto stala univerzitní spin-off firmou VUT [5]. Jedná se o aplikovaný výsledek řešení několika projektů Technologické agentury České republiky (TA ČR).
Obr. 4 Robot Astacus pro čištění vodovodního potrubí, testování požárních hydrantů a měření teploty vody v potrubí
Cílem této technologie je vypláchnout ven z potrubí jemný nezpevněný sediment, který se v něm přirozeně tvoří a ulpívá na jeho stěnách a dně, a současně automaticky získávat přesné informace o tlaku, průtoku a teplotě vody, které dále vyhodnocuje a reportuje. Potrubí se proplachuje systematickým řízeným vypouštěním vody z vodovodních hydrantů. Žádné čisticí předměty, škrabky atd. se nepoužívají. Využívá se pouze regulovaného proudění pitné vody z vodojemu a její hydraulická síla. Proplach se provádí přesně, efektivně a s minimálním množstvím spotřebované vody. Regulaci průtoku vody, která se z hydrantu vypouští, provádí robot na základě výsledků svých výpočtů. Robot Astacus obsahuje bateriový indukční průtokoměr a regulační uzávěr s elektropohonem. Řídicí jednotka stroje během proplachu průběžně vyhodnocuje data z průtokoměru a tlakoměru, a motorem ovládá regulační uzávěr tak, aby byl měřený průtok v rámci povolené toleranční odchylky k průtoku, který se požaduje dle výpočtu. Současně se vyhodnocuje tlak vody v potrubí, resp. rychlost změny tlaku. Tímto způsobem robot sám proplach či hydrantový test zahájí, provede i ukončí. Ihned po provedení proplachu je voda ve vodovodu opět pitná. Proplach se provádí za plného provozu vodovodu.
Metoda řízeného proplachování vodovodu má následující poměrně jednoduché zásady:
- Vyčistit vodojem;
- Vodovodní síť rozdělit na úseky dlouhé cca 200–500 m, které se budou proplachovat najednou. Přiváděcí a zásobovací řady, kde nejsou přípojky, mohou být i delší;
- Proplachuje se výhradně čistou vodou a výhradně přes potrubí, které je již čisté;
- Zajistit jednosměrné proudění – je nutno manipulovat s uzávěry na síti a uzavírat hydraulické okruhy;
- Dosáhnout optimální rychlosti proudění vody v potrubí;
- Při proplachu nedovolit úplnou ztrátu přetlaku vody v hydrantu – nikdy neotevírat hydranty naplno. Dochází tím ke ztrátě přetlaku v potrubí, který jinak tvoří důležitou ochrannou barieru proti kontaminaci vody v potrubí nečistotami zvenčí.
Při důsledném dodržování těchto pravidel se daří dosahovat dobrých výsledků. Metoda je díky systematickému postupu poměrně rychlá, účinná a úsporná na spotřebu proplachovací vody. Aby se docílilo optimálního efektu, je velmi vhodné se na proplach připravit a sestavit proplachovací plán vodovodu. Ten může mít podobu sofistikovaného výkresu, ale také i třeba jednoduchého schématu proplachu, kdy jej do mapy vodovodní sítě zakreslí provozní technik např. barevnými fixy. Hydraulické výpočty pro stanovení průtoků, tlaků, časů, objemů atd. pro každý hydrant nejsou potřeba, protože je provede robot. Je tak naprogramován a k výpočtům parametru proplachu pro každý úsek využívá vložené empirické znalosti získané předchozím proplachováním mnoha jiných sítí v minulosti, které výzkumný tým realizoval a vyhodnotil. V rámci přípravy na proplach tedy není třeba vytvářet hydraulický model ani provádět žádné jiné výpočty. Pouze se do mapy vodovodní sítě rozvrhnou jednotlivé úseky, jak se mají proplachovat dle zásad uvedených výše. Robot si v terénu parametry proplachu vypočítá sám na základě informací, které mu obsluha zadá z mapy vodovodní sítě. K tomuto způsobu slouží program „Proplach dle topologie“, kde obsluha zadává délku proplachovaného úseku, materiál potrubí, dimenzi a hodnotu nejnižšího přípustného tlaku, pod který se nesmí během proplachu klesnout. Samozřejmě stroj nabízí i jiné způsoby zadání požadovaných parametrů od plně ručního řízení až po plně automatický provoz dle GPS polohy.
S technologií Astacus dokáží dva lidé za pracovní směnu řízeně propláchnout cca 3 km potrubí. Na proplach potrubí přitom spotřebují pouze 30 až 40 % objemu, který se využívá při stávající praxi. Současně nedochází k nežádoucím poklesům tlaků v potrubí a porušení bezpečnostní bariéry, kterou vodovod v podobě vnitřního přetlaku má, která brání kontaminaci vody v potrubí zvenčí.
Velikou výhodou je, že se při čištění potrubí současně plní další úkoly. Na každém navštíveném hydrantu lze po provedení proplachu spustit automatický hydrantový test, kdy Astacus zcela automaticky test provede, následně z dat vygeneruje protokol a v editovatelné podobě (*.doc) jej odešle do emailu uživateli. Na konci každého pracovního dne odesílá server mailem uživateli link pro stažení kompletních naměřených dat ze stroje. Data jsou strukturována tak, že se vztahují k jednotlivým proplachovaným úsekům a vždy se jedná o csv soubor a přiložený graf tlaku, průtoku a teploty vody, viz Obr. 5 a 6.
Na Obr. 5 je zachyceno měření tlaků a průtoků během proplachu potrubí strojem Astacus. Stroj vypočítal, že optimální proplachovací průtok pro dané potrubí je 6,5 l·s−1, který udržuje po celou dobu hlavní proplachovací fáze od 13:32 do 13:35. Tento konstantní průtok z hydrantu dokáže udržovat i za situace, kdy neustále klesá tlak v potrubí, což je patrné z hnědé čáry měření tlaku. Stroj 10× za vteřinu vyhodnocuje data ze všech svých senzorů a proplach v reálném čase řídí. Podobným způsobem je předcházeno vzniku hydraulického rázu v potrubí, což je patrné z hnědé čáry měření tlaku na Obr. 5 od času 13:35, kdy stroj začal zavírat, protože dokončil proplach. Zavírá však pouze takovou rychlostí, aby nezpůsobil hydraulický ráz v potrubí.
![Obr. 5 Technologie Astacus: záznam průběhu měřeného tlaku a průtoku během proplachu potrubí, standardní součást reportu z proplachu [5]](/docu/clanky/0272/027284o17.png)
Obr. 5 Technologie Astacus: záznam průběhu měřeného tlaku a průtoku během proplachu potrubí, standardní součást reportu z proplachu [5]
Na Obr. 6 je patrný poměrně zajímavý průběh teploty vody, která byla vypouštěna robotem z hydrantu během proplachu jednoho úseku potrubí. Toto měření probíhalo v letních měsících s vyššími teplotami vzduchu. Jedná se o jiný úsek potrubí, než uvádí Obr. 5. Grafy na Obr. 5 a 6 spolu nesouvisí. Červená čára na Obr. 6 ukazuje proměnlivou teplotu vody, která je měřena 10× za vteřinu, když protéká robotem. V úvodu proplachu v čase cca od 13:56 do 13:57 je v grafu vidět, že teplota vody byla přibližně 24 °C a byla téměř ustálená. Jedná se o okamžik bezprostředně před zahájením proplachu, kdy byla voda z potrubí vodovodu napuštěna přes sluncem ohřátý hydrant do stroje, který měl teplotu okolního vzduchu, která byla vyšší, než teplota vody v potrubí (léto). Regulační uzávěr stroje byl v tuto dobu ještě uzavřen. Následovalo postupné otevírání uzávěru a plynulé zvyšování průtoku. Z vodovodní sítě poté do stroje postupně přitékala chladnější voda, jejíž teplota byla v čase 13:58 už 17 °C. Následně teplota klesla až na 13 °C. Cca ve 13:58 začala teplota vody, která z potrubí přitékala, opět stoupat až do času 13:59, kdy dostoupila lokálního maxima 16 °C. Následně znovu klesla na 13 °C. Vyšší teplotu vody v úvodu procedury, kdy je objem vypuštěné vody velmi malý, vnímáme jako zkreslenou vlivem teploty hydrantu. Nabízí se však otázka, proč teplota vody uprostřed proplachovaného úseku v čase 13:59 najednou vzrostla o 3 °C? Tento jev vysvětlujeme tím, že v místě, kde voda vykazuje vyšší teplotu, dochází v letních měsících k jejímu prohřívání v potrubí. Pravděpodobných příčin může být více. Může se jednat např. o úsek potrubí, kde je nižší hloubka uložení, jiný materiál potrubí nebo obsypu, nebo jiný typ povrchu terénu. Pro provozovatele tyto teplotní anomálie mohou představovat důležitou informaci. Ze související modré čáry objemu vypuštěné vody lze zjistit, ve kterém místě se voda v potrubí takto prohřívá (objem válce) a následně zjišťovat příčinu. Tato data může uživatel využít např. pro automatický monitoring teploty vody po celé délce potrubí, což je velmi důležitý provozní ukazatel, který ovlivňuje celou řadu mikrobiálních a chemických procesů, které v potrubí vodovodu probíhají [1]. Dodnes však neměli provozovatelé nástroj pro její měření a monitoring tímto rutinním způsobem. Měřená data lze také využít pro přesnou kalibraci hydraulického modelu, evidenci práce jednotlivých pracovních čet, či někdy v budoucnu např. jako podklad pro projektanty.
![Obr. 6 Technologie Astacus: záznam měření průběhu teploty vody po délce potrubí proplachovaného úseku, standardní součást reportu z proplachu [5]](/docu/clanky/0272/027284o19.png)
Obr. 6 Technologie Astacus: záznam měření průběhu teploty vody po délce potrubí proplachovaného úseku, standardní součást reportu z proplachu [5]
Řízené proplachování po úsecích a technologie Astacus, která jej aplikuje do provozní praxe, nabízí provozovatelům možnost, jak zefektivnit údržbu vodovodní sítě. Jedná se o nástroj, resp. aplikaci metody údržby vodovodní sítě, která nabízí přiměřenou míru automatizace, je bezpečná, efektivní, umožnuje provozním technikům dosahovat požadovaných výsledků a jejím používáním se daří současně provádět běžnou údržbu a také sofistikovaný sběr dat.
Poděkování
Práce byla financována z rozpočtu grantového projektu VUT v Brně „Vybrané problémy vodního hospodářství měst a obcí 2024“, reg. č. FAST-S-24-8482, který je financován z programu Specifického vysokoškolského výzkumu Vysokého učení technického v Brně.
Použitá literatura a odkazy
- Blokker, E.J. Mirjam a E.J. Pieterse-Quirijns, 2013. Modeling temperature in the drinking water distribution system. Journal AWWA [online]. 105(1), E19-E26 [cit. 2024-05-02]. ISSN 0003-150X. Dostupné z:
https://doi.org/10.5942/jawwa.2013.105.0011 - Rajnochová, M. a kol., Význam a dlouhodobý účinek řízeného proplachu na vodovodní síť, vodovod.info, 2019,
https://vodovod.info/vodarenstvi/odborne/423-vyznam-a-dlouhodoby-ucinek-rizeneho-proplachu-na-vodovodni-sit - Ručka, J.; Lušovský, M. Generel skupinového vodovodu města Znojma – progresivní přístup k problematice kvality pitné vody během její distribuce. SOVAK, 2024, roč. 33, č. 1, s. 25–27. ISSN: 1210-3039.
- Ručka, J.; Rajnochová, M.; Zuzaňák, R. Čištění vodovodního potrubí řízeným proplachováním po úsecích. VODA ZLÍN 2024. VODA Zlín. Olomouc: Moravská vodárenská, a.s., Tovární 41, 779 00 Olomouc, 2024. s. 132–137. ISBN: 978-80-909129-0-8.
- Ručka, J.; Technologie Astacus pro čištění potrubí, testování požárních hydrantů, měření a monitoring teploty vody. VODA BRNO, s.r.o., univerzitní spin-off firma Vysokého učení technického v Brně, www.vodabrno.cz, Brno, 2024
The article deals with the current issue of the quality of drinking water, which is supplied by public water supply systems. In the past, a method and a machine (the Astacus robot) were developed at the Faculty of Civil Engineering at the BUT in Brno for cleaning water pipes using the method of controlled flushing. Both tools have been introduced into operational practice and bring good results. Public water supply pipes can thus be cleaned efficiently, cheaply and with a smaller amount of flushing water than has been done so far. This cleaning can be carried out by water network technicians themselves, for which they use the Astacus flushing robot. Based on a simple instruction that is read from the map of the water network, this machine calculates the parameters of the flushing procedure and then performs the flushing. The benefit of Astacus technology is the automated collection, evaluation and reporting of data on the temperature, pressure and flow of water in pipes, which is carried out during pipe cleaning.
