Článek shrnuje poznatky o kvalitě a kvantitě odpadních vod na výstupu z gravitačních a alternativních způsobů odkanalizování a následný vliv těchto vod na ČOV. Výsledky sledovaných ukazatelů se liší v závislosti na druhu použité kanalizace, a to zejména v ukazatelích BSK₅, CHSK a N-NH₄⁺, tedy v ukazatelích, které jsou ovlivněny oxidačně-redukčními podmínkami v kanalizaci.

Zavést systém využití šedých vod v budovách je vhodné nejen u budov nově vznikajících, ale také při rekonstrukci budov. Je však nutné spočítat si rentabilitu využití šedé vody v rámci konkrétní budovy.

Stavebníci jsou ve velkých sídlech nuceni využívat akumulaci a vsakování srážkových vod. Správným návrhem nivelity travnatých ploch se může zachytit veškerá dešťová voda. Legislativní požadavek na přednostní vsakování neznamená povinnost uplatnit vsakovací zařízení u všech nových staveb.

Kořenové čistírny lze využít pro různé provozy (obce, individuální objekty, nemocnice, průmysl, skládky, bazény, koupalitě atd.) V ČR je v provozu od r. 1989 cca 400 obecních kořenových čistíren. Pokud nebyla podstatným způsobem překračována kapacita, nebo zanedbána údržba, fungují dosud s velmi dobrými čisticími parametry.

Monitorováním odpadních vod z různých druhů kanalizačních systemů byly zjištěny výrazné rozdíly v průměrných koncentracích sledovaných ukazatelů z podtlakové, tlakové a gravitační kanalizace. Výsledky monitoringu odpadních vod u tlakového a podtlakového systemu prokázaly vyšší koncentrace znečištění surových odpadních vod.

V článku je popsáno stavební řešení vybraných částí odvodňovacího systému obytného areálu, důsledky uskutečněného postupu výstavby celého areálu a první zkušenosti z provozu odvodňovacího systému. Zapracovány jsou i požadavky dodatečně vybraného správce odvodňovacího systému.

Článek ukazuje klady a zápory KČOV, základní principy fungování, faktory ovlivňujícími účinnost a vhodnost/nevhodnost využití pro určité druhy odpadních vod. KČOV představují levný a snadno obsluhovatelný systém, schopný snížit znečištění na přijatelnou úroveň pro vypouštění do vodních toků.

Článek popisuje problematiku praktického využití již známých technických zařízení pro nakládání s dešťovou vodou v průběhu zpracovávání jednotlivých projektových stupňů přípravy výstavby obytného areálu.

Cílem Pilotního projektu I. bylo navrhnout, vybudovat, monitorovat a vyhodnotit separaci žlutých vod s ohledem na délku období, kdy byla žlutá voda uskladněna. Výsledkem je doporučení skladovat žluté vody v nádrži min. 6 měsíců, ideálně 9 měsíců před následujícím použitím v zemědělství.

Vesnice na moravském úpatí Bílých Karpat, o které už bylo napsáno mnohé. Proslavila se ekologickými projekty, navštívila ji celá řada významných osobností, je dávána za příklad úspor energií a ekologického stavitelství. Zaměřili jsme se tentokrát na stavbu pasivního domu, který zde funguje jako Centrum modelových ekologických projektů pro venkov.

KČOV jsou často zvažovány pro rodinné domy, vhodné jsou však i pro menší obce a obvykle dobře zapadají do krajiny. Jsou nenáročné na údržbu, ale pokud je zanedbána, KČOV rychle ztrácí účinnost. Tento článek se zabývá tím, co by měl mít stavebník z právních předpisů na zřeteli, uvažuje-li o pořízení KČOV.

Vyhláška 268/2009 o technických požadavcích na stavby a Vyhl. 501/2006 (269/2009) o obecných požadavcích na využívání území upřednostňují vsakování srážkových vod. Při dimenzování vsakovacích zařízení se stanoví retenční objem vsakovacícho zařízení a doba jeho prázdnění. Při výpočtu se počítá s možností přetečení.