Nový stavební zákon platný od 1.1.2007 vyvolává samozřejmě řadu otázek. Na některé z nich nabízíme odpověď. V článku najdete informace k zakreslení kanalizace, povolování studní, ČOV, žump, bazénů, povolování oprav přípojek a v závěru článku i tabulku ke schalování instalací.

Článek přehledně ukazuje kdo, o co a jak může žádat ze strukturálních fondů. Náměty jsou přehledně odděleně pro podnikatele i pro obce. Článek je zároveň úvodem do volného seriálu, který bude pokračovat i v roce 2008 a jehož součástí budou i upoutávky na termíny konkrétních výzev pro podání projektů.

Požadavek zachycování dešťové vody na pozemku nemovitosti je správný. Při jeho naplňování se musí postupovat s odbornou péčí tak, aby nemohlo dojít k poškození řešeného objektu nebo objektů sousedících. Článek nabízí mimo jiné i několik praktických ukázek.

Na veletrhu mohly zaujmout 3D vizualizace z oblasti koupelen, široká nabídka ČOV a dalších zařízení pro kanalizace a stále širší nabídka pro hospodaření s dešťovou vodou.

Tuk v kanalizaci působí mechanické i hygienické problémy. Podle toho o jaký typ a velké množství tuků se jedná se rozhodujeme, jak by mělo vypadat zařízení na separaci tuků z odpadní vody. Článek nabízí informace pro volbu zařízení.

Kaly, podobně jako odpady, obsahují škodliviny, které je nutné od životního prostředí důsledně oddělovat. Technologie pro zpracování čistírenských kalů nesmí umožňovat vnášení škodlivin do životního prostředí.

U ČOV s membránami je dobře biologicky vyčištěná voda filtrována přes membránu, která zabrání průchodu nerozpuštěných látek. Prakticky nulové koncentrace NL v odtoku ČOV umožňují přímou úpravu této vody, pomocí dalšího stupně (RO, aktivní uhlí a pod.) až na pitnou vodu.

Lze povolit vypouštění odpadních vod do vod podzemních přes půdní vrstvy např. ze septiku společného pro dva i více rodinných domů, v případě domovní čistírny odpadních vod lze povolit jednu společnou až pro 50 EO, bez ohledu na počet připojených domácností.

Principem nového systému odvodnění je snaha postarat se o dešťovou vodu tam, kde spadne. V ČR nejsou v současnosti vytvořeny legislativní, technické, ekonomické ani společenské předpoklady, které by jednoznačně a koordinovaně formulovaly celospolečenský zájem s dešťovou vodou hospodařit.

Před návrhem nádrží je třeba získat o navrhovaném zařízení všechny technické a technologické podmínky, které jsou nezbytné pro úspěšné provedení požadovaného konstrukce. Od návrhu, přes posouzení až po samotnou výrobu. V závěru článku je uveden příklad rozsahu nutných informací.

Článek ukazuje na reálné budově praktický příklad využívání dešťových vod s popisem, zařízení včetně základních ekonomických souvislostí.

Při stanovení velikosti znečištění v dešťovém odtoku je významná délka bezdeštného období, intenzita atmosférických srážek a objem dešťového odtoku. Oddělení prvních cca 1-3 mm deště vede zpravidla k podstatnému snížení látkového zatížení v zachycené dešťové vodě.

Článek například uvádí, na čem záleží, zda platit za dešťové vody z garáží, jaký je rozdíl plateb u bytových a nebytových prostor objektů využívaných k trvalému bydlení a jaký význam mají pojmy trvalé bydlení, domácnost, součást a příslušenství stavby a jak platit v případě pronájmů nemovitostí.

Tento příspěvek zazněl na semináři k využívání dešťových vod společnosti Marley. V článku najdete priority současných řešení a možnosti financování projektů na využívání dešťových vod.

Jedním ze zajímavých směrů, jak se vypořádat s kalem, je jeho odvodňování a stabilizace pomocí rostlin. Přinejmenším je to zajímavý směr pro řešení rekreačních sezónně obývaných objektů.

Článek přináší rekapitulaci informací k této problematice včetně výběru zajímavostí z firemních informací dodavatelů. Podnětem ke zpracování článku byly četné dotazy čtenářů, na které článek odpovídá. Dále zde naleznete i hlediska důležitá pro výběr zařízení jak z pohledu investora, tak montážní firmy a projektanta.