Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Odborné recenzované články

Voda, kanalizace / od 25.5.2009 do 15.2.2010


zpět na aktuální články

15.2.2010
Ing. Zdeněk Žabička

Zařízení, která se nacházejí pod hladinou zpětného vzdutí ve stokové síti, nesmí umožňovat zaplavení objektu vzdutou vodou. Ohrožené prostory a zařízení se musí chránit technickým opatřením. Problém je třeba řešit i v případě, kdy veřejná kanalizace je níže než je podlaha podzemní místnosti, ta je však pod úrovní vzdutí.

1.2.2010
DI (FH) Erich Draxler, Ing. Peter Matej

Článek popisuje způsob práce tepelného čerpadla země-voda v režimu přípravy teplé vody v reálných podmínkách rodinného domu ve východním Rakousku, který je obýván 4 osobami. Podle dat za 1,5 roku jsou vyhodnoceny energetické toky TČ a sezónní hodnoty topného faktoru na přípravu teplé vody.

18.1.2010
Ing. Jakub Vrána, Ph.D., VUT v Brně, Ústav TZB

Článek navazuje na přehled norem pro vnitřní vodovod. Tato druhá část přehledu aktuálních norem je věnována kanalizaci. Z přehledu je zřejmý poměrně značný počet norem pro kanalizaci vně budov, která jsou v přímé souvislosti s vnitřní kanalizací.

4.1.2010
Ing. Jakub Vrána, Ph.D.

Zavádění evropských norem do soustavy českých technických norem způsobuje v posledních letech řadu změn. Národní normy jsou rušeny, měněny nebo revidovány a postupně si zvykáme na ustanovení nových evropských norem. Proto je vhodné připomenout nejdůležitější normy, jež jsou v současné době platné.

7.12.2009
MUDr. František Kožíšek, CSc., Státní zdravotní ústav, NRC pro pitnou vodu

NRC zaznamenalo dotazy, zda má ČR výjimku z plnění evropské směrnice pro jakost vody určené pro lidskou spotřebu (pitnou vodu) v ukazateli olovo. ČR výjimku nemá a článek přináší podrobněji informace k této problematice.

30.11.2009
Ing. Tatiana Mifková, roz. Sklenárová, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav vodního hospodářství obcí

V současné době existuje celá řada důvodů pro omezení odtoku dešťové vody z jednotlivých nemovitostí. S ohledem na ochranu životního prostředí, ale i s ohledem na technické a ekonomické souvislosti je potřebné snižovat množství odváděných dešťových vod při využití všech možností.

16.11.2009
Ing. Tatiana Mifková, roz. Sklenárová, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav vodního hospodářství obcí

Řešením problému odvodňování velkých ploch je vybudování retenčních prostorů, většinou je tento problém limitní pro další rozvoj území. Masová zástavba, rozsáhlé střechy a zpevněné plochy značně mění odtokové poměry v krajině. Dešťová voda odtéká rychle, tvoří agresivní přívalovou vlnu a může působit záplavy a škody.

19.10.2009
Ing. Jakub Vrána, Ph.D., Ústav TZB, Fakulta stavební VUT v Brně

V domech stavěných před druhou světovou válkou se často setkáváme s nevyhovujícím řešením ZTI. Jedním z problémů je i skutečnost, že instalace v těchto domech nemají typová řešení, instalační šachty apod. Vlastnímu provedení rekonstrukce má proto vždy předcházet průzkum stávajících instalací a projekt.

7.9.2009
Ing.Jiří Palbuchta, Asio spol. s r.o.

Recenzovaný Zachytávání a oddělování žlutých a dešťových vod a jejich následné využití v zemědělství (žluté vody) a v domácnostech (dešťové vody) je reálné. Při použití sestavy výrobků nádrže na dešťovou vodu, nádrže na stabilizaci moči a domovní čistírny odpadních vod došlo k 85% úspoře pitné vody.

31.8.2009
Ing. Jiří ŠÁLEK, Ph.D., Prof. Ing. Jan ŠÁLEK, CSc.

Poznatky z vlastního výzkumu a publikované zahraniční zkušenosti byly podkladem pro zpracování návrhu na využití kalových polí s mokřadními rostlinami, který představuje stanovení potřebné plochy, počtu a uspořádání kalových polí.

17.8.2009
Ing. Peter Kapalo, PhD., Technická univerzita v Košiciach, Stavebná fakulta, Ústav budov a prostredia

V príspevku sa zaoberám vplyvom podlahovej plochy rodinného domu na energiu dodanej teplej vode. Vzájomne porovnávam tri metódy výpočtu a zároveň jednu z nich použijem pri výpočte dodanej energie pre systém prípravy teplej vody, pomocou ktorej je určená energetická trieda pre miesto spotreby - teplá voda.

3.8.2009
Ing. Karel Plotěný, Asio spol. s r.o.

V těchto dnech putuje z vlády do parlamentu návrh novely "Vodního zákona" 254/2001 Sb. Hlavní změny pro menší investory se týkají povolování vypouštění odpadních vod např. z domovních čistíren. Změny spočívají v tom, že bude možné zasakovat při zohlednění místních podmínek i z větších objektů, a v tom, že se změní při povolování výrobků s označením CE přístup k povolování.

27.7.2009
Ing. Jakub Vrána, Ph.D.

Poslední díl seriálu o teplé vodě je věnován dimenzování potrubí teplé vody. V článku je zapracována zjednodušená metodika podle ČSN EN 806-3 i podrobná metodika podle ČSN 75 5455 a popsán způsob stanovení výpočtového průtoku cirkulace teplé vody.

20.7.2009
Ing. Jakub Vrána, Ph.D., VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav TZB

Druhá část seriálu o teplé vodě uvádí přehled materiálů, problematiku tepelné roztažnosti a v části o tepelných izolacích např. pravidlo, že potrubí teplé vody bez cirkulace (zpravidla připojovací a podlažní rozvodná potrubí k výtokovým armaturám) se tepelně neizolují z důvodů hygieny vody.

13.7.2009
Ing. Jakub Vrána, Ph.D., Ústav TZB, Fakulta stavební VUT v Brně, VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav TZB

Recenzovaný První část seriálu o teplé vodě uvádí základní informace včetně aktuální legislativy, principy řešení teplé vody, cirkulace a přihřívání potrubí. Důležitý je požadavek ČSN EN 806-2, že rozdíl teplot mezi výstupem teplé vody z ohřívače a vstupem cirkulačního potrubí do ohřívače nesmí být větší než 5 K.

6.7.2009
Prof. Ing. Jaroslav Valášek, PhD.

Pre väčšie objekty sa bez ohľadu na ich využitie realizovala a niekedy aj v súčasnosti navrhuje ústredná príprava teplej vody. S ohľadom na nepriaznivé účinky baktérie Legionella sa musí distribučný systém nepretržite prevádzkovať na teplotu 60 °C, bez ohľadu na to, či sa teplá voda spotrebúva, každý deň v roku.

25.5.2009
Ing. Tatiana Sklenárová, VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav vodního hospodářství obcí

Užívání sladké vody v současné podobě překračuje stupeň její obnovitelnosti. Koncepty DESAR nabízejí různé varianty dělení odpadních vod z domácností (černá, šedá, hnědá, žlutá voda), a tím vychází vstříc možnostem zpětného využívání. Pro využívání dešťové vody musíme zohlednit požadavky na její kvalitu.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama