Odborné recenzované články

NRC zaznamenalo dotazy, zda má ČR výjimku z plnění evropské směrnice pro jakost vody určené pro lidskou spotřebu (pitnou vodu) v ukazateli olovo. ČR výjimku nemá a článek přináší podrobněji informace k této problematice.

V současné době existuje celá řada důvodů pro omezení odtoku dešťové vody z jednotlivých nemovitostí. S ohledem na ochranu životního prostředí, ale i s ohledem na technické a ekonomické souvislosti je potřebné snižovat množství odváděných dešťových vod při využití všech možností.

Řešením problému odvodňování velkých ploch je vybudování retenčních prostorů, většinou je tento problém limitní pro další rozvoj území. Masová zástavba, rozsáhlé střechy a zpevněné plochy značně mění odtokové poměry v krajině. Dešťová voda odtéká rychle, tvoří agresivní přívalovou vlnu a může působit záplavy a škody.

Druhá část článku je věnována rekonstrukcím vodovodu a plynovovu v těchto bytových objektech, kde potrubí z materiálů, se kterými se v těchto domech můžeme setkat, postupně dožívají a nevyhovující je i užitný standard.

V domech stavěných před druhou světovou válkou se často setkáváme s nevyhovujícím řešením ZTI. Jedním z problémů je i skutečnost, že instalace v těchto domech nemají typová řešení, instalační šachty apod. Vlastnímu provedení rekonstrukce má proto vždy předcházet průzkum stávajících instalací a projekt.

Recenzovaný Zachytávání a oddělování žlutých a dešťových vod a jejich následné využití v zemědělství (žluté vody) a v domácnostech (dešťové vody) je reálné. Při použití sestavy výrobků nádrže na dešťovou vodu, nádrže na stabilizaci moči a domovní čistírny odpadních vod došlo k 85% úspoře pitné vody.

Poznatky z vlastního výzkumu a publikované zahraniční zkušenosti byly podkladem pro zpracování návrhu na využití kalových polí s mokřadními rostlinami, který představuje stanovení potřebné plochy, počtu a uspořádání kalových polí.

V príspevku sa zaoberám vplyvom podlahovej plochy rodinného domu na energiu dodanej teplej vode. Vzájomne porovnávam tri metódy výpočtu a zároveň jednu z nich použijem pri výpočte dodanej energie pre systém prípravy teplej vody, pomocou ktorej je určená energetická trieda pre miesto spotreby - teplá voda.

V těchto dnech putuje z vlády do parlamentu návrh novely "Vodního zákona" 254/2001 Sb. Hlavní změny pro menší investory se týkají povolování vypouštění odpadních vod např. z domovních čistíren. Změny spočívají v tom, že bude možné zasakovat při zohlednění místních podmínek i z větších objektů, a v tom, že se změní při povolování výrobků s označením CE přístup k povolování.

Poslední díl seriálu o teplé vodě je věnován dimenzování potrubí teplé vody. V článku je zapracována zjednodušená metodika podle ČSN EN 806-3 i podrobná metodika podle ČSN 75 5455 a popsán způsob stanovení výpočtového průtoku cirkulace teplé vody.

Druhá část seriálu o teplé vodě uvádí přehled materiálů, problematiku tepelné roztažnosti a v části o tepelných izolacích např. pravidlo, že potrubí teplé vody bez cirkulace (zpravidla připojovací a podlažní rozvodná potrubí k výtokovým armaturám) se tepelně neizolují z důvodů hygieny vody.

První část seriálu o teplé vodě uvádí základní informace včetně aktuální legislativy, principy řešení teplé vody, cirkulace a přihřívání potrubí. Důležitý je požadavek ČSN EN 806-2, že rozdíl teplot mezi výstupem teplé vody z ohřívače a vstupem cirkulačního potrubí do ohřívače nesmí být větší než 5 K.

Pre väčšie objekty sa bez ohľadu na ich využitie realizovala a niekedy aj v súčasnosti navrhuje ústredná príprava teplej vody. S ohľadom na nepriaznivé účinky baktérie Legionella sa musí distribučný systém nepretržite prevádzkovať na teplotu 60 °C, bez ohľadu na to, či sa teplá voda spotrebúva, každý deň v roku.

Plavecké areály patří k dotovaným stavbám s vysokou energetickou náročností a jednou z podstatných položek na provoz jsou náklady na dodávku pitné vody a tepla. Níže uvedené konkrétní řešení má snahu tyto náklady snížit.

Pro zpětné využívání odpadních vod je třeba nejen definovat vlatnosti - zde jsou největší rozdíly v definování a zařazení kuchyňských vod, ale i např. vyřešit zařízení na separaci žluté a hnědé vody.

Užívání sladké vody v současné podobě překračuje stupeň její obnovitelnosti. Koncepty DESAR nabízejí různé varianty dělení odpadních vod z domácností (černá, šedá, hnědá, žlutá voda), a tím vychází vstříc možnostem zpětného využívání. Pro využívání dešťové vody musíme zohlednit požadavky na její kvalitu.

V minulosti u nás platná norma ČSN 73 6660 Vnútorné vodovody riešila problematiku prevádzky a údržby troma článkami v kapitole IX. (nutnosť stáleho pretlaku vody, trikrát ročne preskúšanie funkcie uzáverov a u zložitých systémov odporučenie spracovať vlastnú prevádzkovú dokumentáciu).

Zpracovatel hodnocení ENB potřebuje znát množství teplé vody na základě referenční potřeby (zpravidla během roku), dále účinnost distribuce a účinnost zdroje a teplotu vody. Nejvíce problematický je volný údaj množství teplé vody.

Tento článek představuje příklad na zpětné využití šedé vody v domácnosti. Uváděný původní experiment poskytuje údaje, které jsou důležité pro znalot technických, ekonomických a zdravotních parametrů. Výzvou je definování přijatelné kvality vody v porovnání s jinými existujícími posudky.

Kapacita biobazénu se stanoví prostým výpočtem tak, aby na jednoho koupajícího připadlo 8 až 10 m² vodní plochy nádrže. Stanovení filtrační a vazebné kapacity biologické části je daleko složitější. Vychází z energetické bilance přístupných živin a schopnosti biologických zón tyto vázat a umožnit následně jejich vytěžení.