Odborné recenzované články

Zachytávání a oddělování žlutých a dešťových vod a jejich následné využití v zemědělství (žluté vody) a v domácnostech (dešťové vody) je reálné. Při použití sestavy výrobků nádrže na dešťovou vodu, nádrže na stabilizaci moči a domovní čistírny odpadních vod došlo k 85% úspoře pitné vody.

Poznatky z vlastního výzkumu a publikované zahraniční zkušenosti byly podkladem pro zpracování návrhu na využití kalových polí s mokřadními rostlinami, který představuje stanovení potřebné plochy, počtu a uspořádání kalových polí.

V príspevku sa zaoberám vplyvom podlahovej plochy rodinného domu na energiu dodanej teplej vode. Vzájomne porovnávam tri metódy výpočtu a zároveň jednu z nich použijem pri výpočte dodanej energie pre systém prípravy teplej vody, pomocou ktorej je určená energetická trieda pre miesto spotreby - teplá voda.

V těchto dnech putuje z vlády do parlamentu návrh novely "Vodního zákona" 254/2001 Sb. Hlavní změny pro menší investory se týkají povolování vypouštění odpadních vod např. z domovních čistíren. Změny spočívají v tom, že bude možné zasakovat při zohlednění místních podmínek i z větších objektů, a v tom, že se změní při povolování výrobků s označením CE přístup k povolování.

Poslední díl seriálu o teplé vodě je věnován dimenzování potrubí teplé vody. V článku je zapracována zjednodušená metodika podle ČSN EN 806-3 i podrobná metodika podle ČSN 75 5455 a popsán způsob stanovení výpočtového průtoku cirkulace teplé vody.

Druhá část seriálu o teplé vodě uvádí přehled materiálů, problematiku tepelné roztažnosti a v části o tepelných izolacích např. pravidlo, že potrubí teplé vody bez cirkulace (zpravidla připojovací a podlažní rozvodná potrubí k výtokovým armaturám) se tepelně neizolují z důvodů hygieny vody.

První část seriálu o teplé vodě uvádí základní informace včetně aktuální legislativy, principy řešení teplé vody, cirkulace a přihřívání potrubí. Důležitý je požadavek ČSN EN 806-2, že rozdíl teplot mezi výstupem teplé vody z ohřívače a vstupem cirkulačního potrubí do ohřívače nesmí být větší než 5 K.

Pre väčšie objekty sa bez ohľadu na ich využitie realizovala a niekedy aj v súčasnosti navrhuje ústredná príprava teplej vody. S ohľadom na nepriaznivé účinky baktérie Legionella sa musí distribučný systém nepretržite prevádzkovať na teplotu 60 °C, bez ohľadu na to, či sa teplá voda spotrebúva, každý deň v roku.

Plavecké areály patří k dotovaným stavbám s vysokou energetickou náročností a jednou z podstatných položek na provoz jsou náklady na dodávku pitné vody a tepla. Níže uvedené konkrétní řešení má snahu tyto náklady snížit.

Pro zpětné využívání odpadních vod je třeba nejen definovat vlatnosti - zde jsou největší rozdíly v definování a zařazení kuchyňských vod, ale i např. vyřešit zařízení na separaci žluté a hnědé vody.

Užívání sladké vody v současné podobě překračuje stupeň její obnovitelnosti. Koncepty DESAR nabízejí různé varianty dělení odpadních vod z domácností (černá, šedá, hnědá, žlutá voda), a tím vychází vstříc možnostem zpětného využívání. Pro využívání dešťové vody musíme zohlednit požadavky na její kvalitu.

V minulosti u nás platná norma ČSN 73 6660 Vnútorné vodovody riešila problematiku prevádzky a údržby troma článkami v kapitole IX. (nutnosť stáleho pretlaku vody, trikrát ročne preskúšanie funkcie uzáverov a u zložitých systémov odporučenie spracovať vlastnú prevádzkovú dokumentáciu).

Zpracovatel hodnocení ENB potřebuje znát množství teplé vody na základě referenční potřeby (zpravidla během roku), dále účinnost distribuce a účinnost zdroje a teplotu vody. Nejvíce problematický je volný údaj množství teplé vody.

Tento článek představuje příklad na zpětné využití šedé vody v domácnosti. Uváděný původní experiment poskytuje údaje, které jsou důležité pro znalot technických, ekonomických a zdravotních parametrů. Výzvou je definování přijatelné kvality vody v porovnání s jinými existujícími posudky.

Kapacita biobazénu se stanoví prostým výpočtem tak, aby na jednoho koupajícího připadlo 8 až 10 m² vodní plochy nádrže. Stanovení filtrační a vazebné kapacity biologické části je daleko složitější. Vychází z energetické bilance přístupných živin a schopnosti biologických zón tyto vázat a umožnit následně jejich vytěžení.

Účelem normy je specifikace požadavků a doporučení pro montáž vodovodů v budovách a jejich blízkosti. Týká se nových instalací i oprav. Popisuje např. připojení ohřívačů vody a nádrží, vedení potrubí a pravidla uvedení vodovodů do provozu, ČSN EN 806-4 vyvolá změnu dosud platných norem.

Prognóza postupu navrhování počtu hygienických zařízení v budoucnosti vznikla na základe měnících sa požadavků společnosti s pomocí výsledků výzkumu využití zařizovacích předmětů v porovnání s aktuální skutečností v Japonsku.

Na každornočním semináři STP tentokrát zazní např. potřeba vody v hodnocení energetické náročnosti budov, připravovaná novela vyhlášky 148/2007 Sb., energetická náročnost termodesinfekce, úspory termostatickými bateriemi, riziko a požadavky při využívání dešťových vod, nové normy pro vnitřní plynovody.

Pro odvedení oxidu uhličitého vzniklého dýcháním je potřeba 29,2 m³.h^-1 na osobu. Rozhodující škodlivinou v koupelnách je však vlhkost. V následujících výpočtech je stanoveno množství větracího vzduchu pro koupelnu vybavené jak vanou, tak sprchou, neboť produkce vlhkosti se v těchto případech velmi liší.

Článek shrnuje informace o konstrukčních úpravách chránících před atmosférickými srážkami, srážkovou vodou povrchovou, podzemní netlakovou vodou a podzemní tlakovou vodou.