Odborné recenzované články

Sloučeniny železa a manganu především v podzemních vodách bývají ve vysokých koncentracích. Sloučeniny železa a manganu nejsou pro zdraví člověka a živočichů škodlivé, jelikož se jedná o přírodní znečištění podzemní vody, způsobují však hygienické a zejména technologické závady.

Poruchy na vodovodní síti zjišťuje provozovatel i na základě sledování křivky nerovnoměrnosti denní spotřeby pitné vody. V případě menších obcí je v noci spotřeba vody téměř nulová. Pokud tomu tak při dlouhodobějším sledování není, musí se příčina zvýšené spotřeby zjistit a porucha vyhledat.

Přestože již v římských domech najdeme vany, ještě v 18. století byla koupelna luxusem. Dnes je výběr materiálů, doplňků i možností instalace široký. Při výběru vany je nutno zvolit materiál a doplňky vany v souladu s armaturami a požadavky na používání.

Účinnost flotace jako separačního procesu používaného při úpravě vody je ovlivněna celou řadou faktorů. V příspěvku jsou prezentovány dílčí výsledky výzkumu na toto téma, konkrétně je demonstrován vliv nasycení upravované vody vzduchem a poloha přepážky mezi kontaktní a separační zónou.

Smysluplnost a finanční přínos hydraulického vyregulování soustav teplé vody a vytápění jsou dnes i laické veřejnosti poměrně dobře známé. Méně známá a zažitá je ale potřeba péče o takto vyregulované soustavy a případná potřeba zefektivnění už vyregulovaného systému.

I navzdory skutečnosti, že vyregulování soustav teplé vody je povinnost ze zákona, na rozdíl od vyregulování soustav ÚT, které byly ve velkém již realizovány, soustavy teplé vody jsou vyregulované sporadicky.

Chemické složení atmosférických srážek nad územím ČR jsou předmětem dlouhodobého sledování. V zásadě můžeme možné zdroje (bodové a plošné) znečištění rozdělit na ty vyvolané lidskou činností a zdroje přírodní, většinou související s eolickou činností, zvýšenou prašností nebo sopečnou aktivitou.

V oblasti úpravy pitné vody se flotace začala používat zhruba od šedesátých let 20. století na mnoha úpravnách vod v Kanadě, USA, Velké Británii a v zemích Evropské unie, kde je zařazována jako první separační stupeň v rámci dvoustupňové úpravy vody

Z pohledu energetických úspor je velmi zajímavá Příloha 11, která stanovuje intenzitu recirkulace vody pro plavecké i koupelové bazény. Požadavek na kontinuální měření intenzity recirkulace a evidování pro každý bazén zvlášť má účinnost až od 31. prosince 2015.

Podle potřeby tepla pro přípravu teplé vody a ztrát tepla při její přípravě a rozvodu se stanovuje energetický požadavek na zdroj tepla. Stanovení potřeby teplé vody a potřeby tepla pro její přípravu a rozvod je nutné také při energetickém hodnocení budov.

Za využitelný objem vsakovací sestavy se při návrhu uvažuje 95 % objemu celé vsakovací sestavy, která byla navržena. Výpočtem můžeme zjistit také akumulační objem vsakovací sestavy. Stoupání hladiny vyplývá z přírůstku objemu daném rozdílem mezi protékající a odtékající vodou.

Ačkoliv plochy střech jsou jen zlomkem z celkové plochy městského povrchového odtoku, dokonce i malé zásobníky mají příznivý vliv při odkanalizování území. Dříve se jednalo o betonové nádrže, dnes je nejčastějším materiálem plast.

Hospodaření s dešťovou vodou se ukazuje jako ekologická nutnost. Přestože již od roku 2009 je v platnosti legislativa upřednostňující vsakování dešťové vody před vypouštěním do kanalizace, stále dešťovou vodu chápeme jako problém, jehož je třeba se zbavit.

Současné i budoucí využívání dešťové vody v městských i vesnických sídlech s hustou sítí obytných i provozních budov včetně zpevněných ploch lze proměnit od standardních ekologicky i ekonomicky neprosperujících svodů do kanalizací nebo vodotečí na zachycení tohoto zdroje vody pomocí vsaků do půdního profilu dané hydrogeologické lokality.

Příspěvek chce upozornit na záludnost použití materiálů, u nichž nebezpečí koroze vyžaduje zvýšené opatření na dosažení řady parametrů při návrhu i provozu trubní sítě. I při splnění všech legislativních předpisů, zásad nebo doporučení životnost takového potrubí nedosahuje předpokládaných 50 let.

Článek se zabývá nejnovějšími poznatky uváděné v naší i zahraniční literatuře týkající se vzniku vedlejších produktů dezinfekce v souvislosti s použitím chloru, oxidu chloričitého, ozónu a UV záření jako dezinfekčních činidel.

Článek je příspěvkem k problematice vsakování srážkových vod z povrchového odtoku a popisuje postup dimenzování vsakovacích šachet. Nejdůležitějším údajem je koeficient vsakování k_f v podloží, resp. v místě, kde se vsakovací zařízení umístí. Součinitel propustnosti půdy k_f vyjadřuje rychlost v m/s, kterou protéká srážková voda určitým typem prostředí, t.j. zeminy.

Součástí některých v současné době vyráběných potrubních systémů jsou tvarovky, jejichž konstrukční řešení způsobuje velkou tlakovou ztrátu. Jedná se zejména o tvarovky mající menší vnitřní průměr než je vnitřní průměr trubek, které spojují. Při výpočtu je nutné uvažovat skutečné tlakové ztráty těchto tvarovek.

V posledních letech se na stavbách vyskytují poruchy (převážně důlková koroze) na ocelovém pozinkovaném potrubí. Zřejmě se vytratila historická paměť. Obdobná situace byla v letech 1960–1970. Na základě poruch vnitřních vodovodů z ocelových pozinkovaných trubek důlkovou korozí byla tehdy přijímána různá technická opatření.

Arsen je prvek, který se vyskytuje v organické i anorganické formě. Anorganický arsen se nejčastěji do vody dostává vymýváním a zvětráváním z hornin, z odpadních vod a atmosférickou depozicí. Je velice často běžnou součástí podzemních i povrchových vod. Byly prokázány jeho karcinogenní účinky.