Novela vodního zákona (novela zákona o vodách)
Novela vodního zákona (novela zákona o vodách) bude účinná od 1.8.2010 a obsahuje řadu novinek. Aktuální témata: žumpy, ČOV pouze na ohlášení, vypouštění odpadních vod z malých ČOV vsakováním přes půdní vrstvu do podzemních vod, srážkové vody, posudek hydrogeologa, zůstatkový průtok ve vodních tocích.
ZÁKON č. 150, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů vyšel ve Sbírce zákonů Částka 53, která byla rozeslána dne 21. května 2010.
Novela vodního zákona (zákona o vodách) bude účinná od 8/2010 a obsahuje 200 novelizačních úprav. Novela zákona o vodách (vodního zákona), která vyšla ve sbírce zákonů je pouze přehledem změn, úplné znění se připravuje v 9/2010.
NOVINKA 17.8.2010: úplné znění zveřejno již nyní na webu Ministerstva zemědělství.
Problematika vod spadá podle vodního zákona (zákon o vodách) do působnosti pěti ministerstev, která vykonávají působnost ústředních vodoprávních úřadů. Svodnou gesci za vodní zákon vykonává Ministerstvo zemědělství. Ministerstvo životního prostředí je ústředním vodoprávním úřadem ve věcech ochrany vod a ochrany před povodněmi, Ministerstvo zdravotnictví ve věcech stanovení povrchových vod využívaných ke koupání, Ministerstvo dopravy ve věcech užívání povrchových vod k plavbě a Ministerstvo obrany ve věcech, v nichž je založena působnost újezdních úřadů. Výkon státní správy vykonávají vodoprávní úřady, kterými jsou dále obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady.
Vyjádření MZe ČR v tiskové zprávě
Novela vodního zákona (novela zákona o vodách) přináší řadu změn, jež vyplynuly z praxe a mají snížit administrativní a finanční zátěž, mají příznivý vliv na životní prostředí a jeho ochranu a změny vyvolala také nutnost dostát závazkům vyplývajícím z členství ČR v EU.
Výbět z novinek, které novela vodního zákona (zákon o vodách) přináší:
- Novela rozšiřuje účel zákona - vodní zákon bude přispívat k zásobování obyvatel pitnou vodou. Zásobování obyvatel pitnou vodou je veřejný zájem, tj. upřednostněný nad všemi ostatními. Novelizace jen málokdy zasahuje do účelu zákona, v tomto případě byly zapracovány připomínky Svazu měst a obcí a Sdružení vodovodů a kanalizací.
- Řešení srážkových vod je jeden ze zásadních cílů vodního zákona. Při dnešní masové výstavbě je se srážkovou problém téměř všude. Původně bylo uvedeno, že je třeba zasakovat, zadržovat s regulovaným odváděním do vod povrchových nebo odvádět jednotnou kanalizací. Jelikož se jedná o vazbu na stavby, domluvili jsme se s ministerstvem pro místní rozvoj, ve vodním zákoně zůstala povinnost řešit srážkové vody již v rámci stavebního povolení s odkazem na stavební zákon. Prováděcí vyhláška ke stavebnímu zákonu o vymezování území v §20 odst.5 písm c) stanovuje, že stavební pozemek lze vymezit pouze, je-li vyřešeno zneškodňování srážkových vod, a to podle následujících principů:
- Vsakování, retence a zadržení na pozemku, pokud toto není možné, pak:
- Zadržení a regulované odvádění do povrchových vod, když je nebezpečí nějakého znečištění závadnými látkami, je to třeba řešit nějakým technickým opatřením.
- Až v poslední řadě je možné odvádění jednotnou kanalizací, tj. když není možno skutečně nic jiného.
Vsakovací jezírko
Stručný přehled možností využívání dešťové vody
Odvodnění zpevněných ploch vsakováním
Vliv vsakování povrchové dešťové vody na stavební objekty
Rozdíl v hospodaření s dedšťovou vodou u malých a velkých objektů - Všichni víme, jaký byl problém v souvislosti se zánikem povolení k nakládání s vodami k 1.1.2008. Nedalo se podle tehdejšího (a stále účinného) vodního zákona povolit vypouštění do vod podzemních. V §38 odst. 7 se nově zavádí možnost vypouštění přes půdní vrstvy z tzv. menších zdrojů, tj. jednotlivých domácností a jednotlivých staveb poskytujících služby, u nichž odpadní vody jsou produktem lidského metabolismu. Odpadní vody nesmí být produktem provozoven, dílen apod., které by mohly uškodit podzemním vodám.
- Zajištění likvidace odpadních vod ze žump. Žumpy nejsou vodními díly, ale obsah žump dle vyhlášky ministerstva pro místní rozvoj je odpad. Obsah žump se považuje za odpadní vody. Pozice žump v právním řádu je nyní dost nejistá, proto se zavedla povinnost zajistit likvidaci obsahu žumpy a případně ji prokázat České inspekci životního prostředí a vodoprávnímu úřadu na jejich požádání. Ostatně, každý, kdo má žumpu, by podle již nyní platné legislativy měl zajišťovat vývoz, ale není to v zákoně nijak explicitně řečeno, nyní je zde jednoznačně institut a možnost kontroly. Je to taková první vlaštovka, žumpy jsou dost velkým problémem a dle zjištění MZe jsou v 90% prokoplé, netěsné a odpadní vody, které by měly být akumulovány a vyváženy, z nich odtékají.
- Rozhodování v pochybnostech zda se jedná nebo nejedná o odpadní vody náleží vodoprávnímu úřadu.
- Úprava poplatku za vypouštění do vod podzemních je vlastně jediná úprava ekonomického nástroje, která v novele vodního zákona byla. A jedná se spíše o zlevnění, jelikož dosud byl roční paušál 3.500,-Kč, nyní 350,-Kč /EO, tj. do 10 EO je poplatek nižší než dnes.
- Zavedení tzv. výrobkového přístupu, kdy lze pro čistírny odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel použít certifikovaný výrobek a k realizaci postačí pouze jeho ohlášení. Výrobkový přístup je vlastně zjednodušené řízení pro vodní díla, která jsou tvořena výrobky, kde je již zajištěna nějaké účinnost vodního díla. Z původního obecného okruhu vodních děl jako výrobků, kdy se počítalo v budoucnu o doplnění, zůstaly pouze explicitně čistírny do 50 EO, které bude možno ohlásit v režimu stavebního zákona, kdy jsou stanoveny další podmínky (kategorie CE výrobku, způsob vypouštění odpadních vod, provozní řád. V případě vypouštění do vod povrchových rovněž vyjádření správce vodního toku, v případě vypouštění do vod podzemních vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, aby v obou případech byl zajištěn kvalifikovaný názor.) Není potřeba dále provádět rozbory podle §38 odst. 5 jako u normálních vodních děl, ale je stanovena pro vlastníky těchto malých ČOV do 50 EO podle §59 odst.1 písm. k) nová povinnost kontroly ČOV 1x/2roky. Kontrolu bude provádět osoba s odbornou způsobilostí, s pověřením MŽP. Ohlášením (v tomto režimu) se považuje vypouštění za dovolené.
- Jsou zrušeny vodoprávní úřady na úrovni pověřených obcí. Povolení budou nově vydávat jen obce s rozšířenou působností, které např. povolují studny, tj. ekv. stavební agendy.
Komentář zástupce MZe Zdeňka Horáčka k některým dalším bodům novely vodního zákona:
- V 7/2007 se začalo pracovat na prvních podnětech, 12/08-3/09 probíhalo připomínkové řízení, kde bylo vypořádáno po přes 500 připomínek. 10.4.209 byla novela předložena vládě, 25.6.2009 prošla novela legislativní radou vlády. Vládní návrh byl hotov 27.7.2009. V poslanecké sněmovně byla novela schválena s celou řadou pozměňovacích návrhů ve 3. čtení 17.3.2010. Novela byla schválena i senátem jen s drobnými apelacemi na výšku ceny vody 21.4.2010 a podepsána prezidentem 10.5.2010. Zákon byl v závěru vládní prioritou, jelikož jsme byly ve velké prodlevě s transpozicí evropských směrnic a hrozila žaloba u evropského soudního dvora. Zároveň zákon bylo třeba schválit do voleb, v opačném případě by musela jít novela znovu do vlády a začalo by se v podstatě od začátku. S ohledem na velký počet změn bude v září 2010 vydáno úplné novelizované znění. Novela je platná od 8/2010.
- Největší problém v poslanecké sněmovně byl spor o minimalizaci zůstatkových průtoků vodních toků, který se týká provozovatelů malých vodních elektráren. Ačkoliv je v novele zapracováno k tomuto tématu několik změn oproti původnímu návrhu, očekává se ještě nařízení vlády.
- Vodohospodářské úpravy jsou zapracovány na základě pozměňovacích návrhů z Poslanecké sněmovny, původně nebyly v novele zapracovány, protože byly nedokonalé.
- Energetické vrty jsou v novele zapracovány v §8 odst. 3 a pokud neodebírají nebo neodčerpávají podzemní vodu, stačí pouze souhlas vodoprávního úřadu a nejsou vodním dílem.
- Povolení k nakládání s vodami se nově dává na dobu užívání vodního díla (nádrže, akumulace vody#)
- Stavební řízení vodovodů a kanalizací §15 odst. 2 a9 - možnost zkrácení řízení a úpravy bez změny trasy se mohou provádět bez povolení a ohlášení.
- V rámci diskuse zazněl dotaz, že je problém, když odpadní vody z ČOV jsou vypouštěny do kanalizace a zákon nepožaduje žádné vyjádření správce kanalizace. Diskutující i přednášející se shodli na tom, že je to určitě problém.
- MZe do konce roku připravuje komentáře a výklady k novele i dalším prováděcím předpisům.
- V další novelizaci se očekává mimo jiné úprava ekonomických nástrojů (sblížení plateb za odběr podzemních vod v některých lokalitách a dosažení soběstačnosti vodovodů a kanalizací)
- Důležitým prvkem novely je úprava sankcí.
Komentář zástupkyně MŽP Mgr. Slavíkové k některým bodům novely zákona o vodách:
- Bylo třeba zapracovat evropské směrnice 2009/118ES, 2007/60/ES a 2008/105/ES a formální upozornění EK 2000/60/ES a 2006/118/ES. Formální upozornění EK ze 17.10.2008 mělo 40 bodů výtek. Přijetím zákona bylo důležité zabránit žalobě na ČR. Do Poslanecké sněmovny šel kompromisní návrh (MZE. MŽP + dotčené organizace), aktuální podoba novely byla hodně ovlivněna pozměňovacími návrhy v Poslanecké sněmovně.
- K problematice minimálních průtoků: z §12 odts.1 písm. c) byly povrchové vody pozměňovacími návrhy odstraněny, zůstaly tam pouze hladiny podzemních vod, ale možnost stanovení minimálního zůstatkového průtoku vypadla zcela, ale je možné jeho stanovení ve vazbě na plány povodí a na splnění cílů z hlediska plánování. Nicméně tento proces bude z hlediska provádění poněkud obtížný. Samozřejmě jde o stanovení minimálních zůstatkových průtoků i tam, kde doposud nejsou a není to jenom tam, kde existují platná povolení, která třeba nemají ten zůstatkový průtok stanovený, jedná se i o to, že některá stará díla nemají ani ta samotná povolení. Diskuse byla místy velice emotivní, vedena skupinou provozovatelů MVE o tom jaká minimální výše zůstatkového průtoku by měla být stanovována, tj. jak by měl v důsledku vypadat prováděcí předpis, nyní nařízení vlády, původně zamýšlená vyhláška a o tom zda je odůvodněné, aby byl stanoven zůstatkový průtok. Mezi ministerstvy při zpracování novely ve věci nutnosti stanovení zůstatkových průtoků panovala naprostá shoda. Kompromisní návrh zahrnoval prodloužení doby povolení pro využití energetického potenciálu na min. 30 let s možností prodloužení bez nové žádosti o povolení k nakládání s vodami a zároveň bylo v §36 namísto vyhlášky o min. průtocích uvedeno, že bude stanoveno nařízením vlády. Ačkoliv tyto dva vstřícné kroky z pohledu ochrany přírody zůstaly, tak to o čem to celé bylo, tj. §12 odst.1 písm. c) vypadlo.
Z přednášky Ing. Beneše z Povodí Vltavy k tématu plánů povodí:
- Plán povodí předpokládá úroveň čištění odpadních vod dle směrnice z r. 2005, ale my máme odklad od r. 2010 (a to ještě bude problém). To znamená, že nefunguje předpoklad. Původní záměr realizovat opatření do roku 2010 a pak 3 roky pozorovat důsledky u nás nelze realizovat.
- Náklady na opatření v plánech povodí jsou v řádu 5-10 miliard Kč, výjimkou je Praha, kde se jedná o 17 mld. Kč. Mezi opatření patří například: rekonstrukce, výstavba a dostavba kanalizací a ČOV, řešení starých ekologických zátěží, sanace a monitoring, snižování eroze a plošného znečištění, revitalizace vodních toků, ochrana zastaných území před povodněmi.
- Otázkou k řešení jsou staré ekologické zátěže, které jsou zakonzervovány, tj. právně nejsou, ale není nikdo, kdo by se v jejich lokalitě staral o podzemní vody a monitoroval jejich stav, například zda sedají, prosakují ...
- U plošného znečištění je problematikou fosfor, nejefektivnějším opatřením proti erozi se dle studií ukázalo zatravnění , ale farmáři jsou proti, dalším důsledkem je problém s trávou.
- K problematice revitalizací vodních toků je nutné zdůraznit, že plány jsou tvrdě limitovány vlastnickými vztahy.
- Problém u MVE není jen se zůstatkovými průtoky, ale i s rybími přechody. Majitelé jsou ochotni dělat rybí přechody, ale chtějí kompenzaci za ušlý zisk. Zde by musela vzniknout nějaká motivační politika MŽP.
Z přenášky Mgr. Emílie Nedvědové, zástupkyně MŽP k tématu vypouštění odpadních vod do vod podzemních a připravovanému nařízení k novele vodního zákona.
- Impulsy ke vzniku nařízení: Doposud k vypouštění odpadních vod z malých ČOV z domů pro bydlení a individuální rekreaci nebyl legislativní podklad. Jediným podkladem, který vodoprávní úřady měly k rozhodování byl posudek hydrogeologa, který v mnoha případech nesplňoval očekávání. Ukázalo se také nešťastné omezení pouze pro stavby pro bydlení a individuální rekreaci, protože se objevily stavby například v horských oblastech, kde jiná likvidace nebyla možná.
- Dle §38 novely zákona lze vypouštění odpadních vod z ČOV do 50 EO do vod podzemních použít pro jednotlivé domy pro bydlení, pro individuální rekreaci a pro jednotlivé stavby pro služby. Nicméně stále zůstává princip "výjimečně". Definice staveb pro bydlení je dle stavebního zákona.
- Hranice 50 EO je nyní pracovní, uvažuje se ještě o případném zvýšení této hranice.
- K novému §15 a): Jedná se o vodní díla do 50 EO , jejichž podstatnou část tvoří výrobek. Nařízení bude mít v příloze kritéria, pod která spadá ohlášení odpadních vod z domovních ČOV. Ohlášením stavebního díla v režimu výrobkového přístupu se považuje vodní dílo za povolené a tudíž i za povolené vypouštění. Původní záměr nebyl o vypouštění do vod podzemních, ale jen povrchových. Novela však v důsledku pozměňovacích návrhů obsahuje i vypouštění do vod podzemních.
- I zde je pro vypouštění do půdních vrstev jedním z nezbytných podkladů vyjádření osoby s odbornou způsobilostí.
- Vypouštění odpadních vod do vod podzemních je vsakování odpadních vod neobsahujících nebezpečné, závadné a zvlášť nebezpečné závadné látky přes půdní vrstvy a/nebo do horninového prostředí.
- Místo výpusti je místo nebo místa, ve kterých dochází k vypouštění, samotnému vsakování odpadních vod do půdních vrstev (může být i plocha, např. zasakovací jámy, drenážní systémy apod.),
- Místo měření bude místo, kde provozovatel může změřit jakost odpadních vod, tj. asi hned za ČOV
- Povolení obsahuje např. charakter zdroje znečištění, způsob vypouštění odpadních vod do vod podzemních, určení místa výpusti souřadnicemi x,y, maximální množství odpadních vod, emisní limity...
- U ČOV je požadována kontrola, v sezónních provozech min 1x ve špičce.
- Maximální přípustné hodnoty znečištění odpadních vod se stanoví při certifikaci ČOV.
- V diskusi zazněla námitka, že je uvedeno "z jednotlivých staveb pro služby" a byl uveden příklad horského penzionu, kdy není ani zdaleka překročen počet 50 EO, ale nejedná jednu stavbu, protože penzion tvoří např. 4 apartmánové domy. Mgr. Nedvědová připustila, že takto nebyla legislativa myšlena a na tento případ by se nové podmínky vztahovaly.
- Vyhláška je zatím v pracovní verzi, v textu mohou nastat ještě změny nebo upřesnění, další vyjasnění se očekává na základě praxe prostřednictvím výkladů.
Z přednášky Ing. Žáka z MZe ČR o naplňování směrnice 91/271/EEC:
- Do konce roku 2010 musíme zajistit odkanalizování aglomerací nad 2000 obyvatel
- V celé ČR evidujeme 633 aglomerací nad 2000 obyvatel.
- Stav implementace lze sledovat na www.eagri.cz
- Největším problémem jsou obce malé, těsně nad 2000 EO
- Přehledně o problémových aglomeracích
| 2008 | 2010 | |
|---|---|---|
| Nedostatečná investorská příprava | 36 | 13 |
| Plánované zahájení v r. 2010 | 0 | 14 |
| Předpokládané dokončení v r. 2010 | 0 | 9 |
| celkem | 36 | 36 |
- Vyřešené aglomerace
| počet | Počet EO | |
|---|---|---|
| Vyřešené aglomerace | 379 | 60,2% |
| Dokončení nebo zahájení 2010 | 202 | 19,6% |
| Mají investorskou přípravu, ale asi ne 2010 | 30 | 4,9% |
| problém* | 13 | 0,7% (68 000 EO) |
| Praha ** | 9 | 14,6% |
| Celkem | 633 | 100% (9 795 000 EO) |
* 1 aglomerace nějaké čištění má, ale nevyhovující a nepřipravují zlepšení.
** V Praze je probléme rekonstrukce centrální ČOV.
- V diskusi k tomuto příspěvku zazněla kritika přístupu, kdy se za vyhovující považuje aglomerace s 85% napojených obyvatel. Někdy je procento nenapojených i větší, pokud je jejich napojení neekonomické. Z hlediska reportingu EK není stanoveno, kolik procent musí být připojeno a stejně tak není stanovena hranice co je efektivní. Na rozdíl od zástupce MŽP si diskutující myslí, že motivace lidí není až tak velká, jelikož s připojením se váže automaticky nová platba za stočné.
Zdroj: Podkladem pro článek byly přednášky, které zazněly na semináři, který pořádal SOVAK 25.5.2010 v Brně v rámci veletrhu Watenvi 2010. Jmenovitě přednášky Zdeňka Horáčka z MZe ČR, Mgr. Slavíkové z MŽP ČR, Ing. Beneše z Povodí Vltavy, Mgr. Nedvědové z MŽP ČR a Ing. Žáka z MZe ČR.
Doplnění: prezentace Novela vodního zákona, autor Daniel Petruška, poslanec PS PČR. 20100408-694-05 - PS PCR, Petruska.pdf. Prezentace byla přednesena na konferenci Financování vodárenské infrastruktury, duben 2010, pořadatel B.I.D.services s.r.o.
Amendment to the Water Act
The amendment of the Water Act will be effective as of 1-8-2010, and contains a number of innovations. Current topics: Cesspools, sewage treatment plants only on notice, discharge of effluents from small sewage treatment plants through soil layers to underground water, rainwater, hydrogeology report, residual flow in streams.
