Odborné recenzované články

Druhá část seriálu o teplé vodě uvádí přehled materiálů, problematiku tepelné roztažnosti a v části o tepelných izolacích např. pravidlo, že potrubí teplé vody bez cirkulace (zpravidla připojovací a podlažní rozvodná potrubí k výtokovým armaturám) se tepelně neizolují z důvodů hygieny vody.

Recenzovaný První část seriálu o teplé vodě uvádí základní informace včetně aktuální legislativy, principy řešení teplé vody, cirkulace a přihřívání potrubí. Důležitý je požadavek ČSN EN 806-2, že rozdíl teplot mezi výstupem teplé vody z ohřívače a vstupem cirkulačního potrubí do ohřívače nesmí být větší než 5 K.

Pre väčšie objekty sa bez ohľadu na ich využitie realizovala a niekedy aj v súčasnosti navrhuje ústredná príprava teplej vody. S ohľadom na nepriaznivé účinky baktérie Legionella sa musí distribučný systém nepretržite prevádzkovať na teplotu 60 °C, bez ohľadu na to, či sa teplá voda spotrebúva, každý deň v roku.

Plavecké areály patří k dotovaným stavbám s vysokou energetickou náročností a jednou z podstatných položek na provoz jsou náklady na dodávku pitné vody a tepla. Níže uvedené konkrétní řešení má snahu tyto náklady snížit.

Pro zpětné využívání odpadních vod je třeba nejen definovat vlatnosti - zde jsou největší rozdíly v definování a zařazení kuchyňských vod, ale i např. vyřešit zařízení na separaci žluté a hnědé vody.

Užívání sladké vody v současné podobě překračuje stupeň její obnovitelnosti. Koncepty DESAR nabízejí různé varianty dělení odpadních vod z domácností (černá, šedá, hnědá, žlutá voda), a tím vychází vstříc možnostem zpětného využívání. Pro využívání dešťové vody musíme zohlednit požadavky na její kvalitu.

V minulosti u nás platná norma ČSN 73 6660 Vnútorné vodovody riešila problematiku prevádzky a údržby troma článkami v kapitole IX. (nutnosť stáleho pretlaku vody, trikrát ročne preskúšanie funkcie uzáverov a u zložitých systémov odporučenie spracovať vlastnú prevádzkovú dokumentáciu).

Zpracovatel hodnocení ENB potřebuje znát množství teplé vody na základě referenční potřeby (zpravidla během roku), dále účinnost distribuce a účinnost zdroje a teplotu vody. Nejvíce problematický je volný údaj množství teplé vody.

Tento článek představuje příklad na zpětné využití šedé vody v domácnosti. Uváděný původní experiment poskytuje údaje, které jsou důležité pro znalot technických, ekonomických a zdravotních parametrů. Výzvou je definování přijatelné kvality vody v porovnání s jinými existujícími posudky.

Kapacita biobazénu se stanoví prostým výpočtem tak, aby na jednoho koupajícího připadlo 8 až 10 m² vodní plochy nádrže. Stanovení filtrační a vazebné kapacity biologické části je daleko složitější. Vychází z energetické bilance přístupných živin a schopnosti biologických zón tyto vázat a umožnit následně jejich vytěžení.

Účelem normy je specifikace požadavků a doporučení pro montáž vodovodů v budovách a jejich blízkosti. Týká se nových instalací i oprav. Popisuje např. připojení ohřívačů vody a nádrží, vedení potrubí a pravidla uvedení vodovodů do provozu, ČSN EN 806-4 vyvolá změnu dosud platných norem.

Prognóza postupu navrhování počtu hygienických zařízení v budoucnosti vznikla na základe měnících sa požadavků společnosti s pomocí výsledků výzkumu využití zařizovacích předmětů v porovnání s aktuální skutečností v Japonsku.

Na každornočním semináři STP tentokrát zazní např. potřeba vody v hodnocení energetické náročnosti budov, připravovaná novela vyhlášky 148/2007 Sb., energetická náročnost termodesinfekce, úspory termostatickými bateriemi, riziko a požadavky při využívání dešťových vod, nové normy pro vnitřní plynovody.

Pro odvedení oxidu uhličitého vzniklého dýcháním je potřeba 29,2 m³.h^-1 na osobu. Rozhodující škodlivinou v koupelnách je však vlhkost. V následujících výpočtech je stanoveno množství větracího vzduchu pro koupelnu vybavené jak vanou, tak sprchou, neboť produkce vlhkosti se v těchto případech velmi liší.

Článek shrnuje informace o konstrukčních úpravách chránících před atmosférickými srážkami, srážkovou vodou povrchovou, podzemní netlakovou vodou a podzemní tlakovou vodou.

Solární soustava a dohřevné zařízení musí být jeden navzájem sladěný a efektivně pracující systém, který maximalizuje efektivitu solárního systému a minimalizuje potřebu dohřevu. Zejména dohřevné zařízení nesmí "překážet" solárnímu systému v jeho efektivitě.

Recenzovaný Článek se v širším pohledu dívá na instalaci kuchyňských drtičů včetně zkušeností ze zahraničí.

Ze 30 restaurací v regionu Vysoké Mýto však separuje své bioodpady pouze třináct provozoven. Zbytek s odpadem nakládá nějakým jiným způsobem. Domnívám se, že buď odpad odchází přes kuchyňské drtiče do kanalizace, nebo zůstává součástí komunálního odpadu.

Článek uvádí zajímavá data, např. specifické množství vody fakturované na domácnost a vývoj cen vodného a stočného 1998-2007.

Sladká voda tvoří jen tři procenta celkové zásoby vody na zeměkouli. Hlavní příčinou nedostatku vody přitom není změna světového klimatu jako moderní zaklínadlo na všechny civilizační problémy, nýbrž urbanizace a hospodářský růst.