Poznatky z vlastního výzkumu a publikované zahraniční zkušenosti byly podkladem pro zpracování návrhu na využití kalových polí s mokřadními rostlinami, který představuje stanovení potřebné plochy, počtu a uspořádání kalových polí.
V príspevku sa zaoberám vplyvom podlahovej plochy rodinného domu na energiu dodanej teplej vode. Vzájomne porovnávam tri metódy výpočtu a zároveň jednu z nich použijem pri výpočte dodanej energie pre systém prípravy teplej vody, pomocou ktorej je určená energetická trieda pre miesto spotreby - teplá voda.
V těchto dnech putuje z vlády do parlamentu návrh novely "Vodního zákona" 254/2001 Sb. Hlavní změny pro menší investory se týkají povolování vypouštění odpadních vod např. z domovních čistíren. Změny spočívají v tom, že bude možné zasakovat při zohlednění místních podmínek i z větších objektů, a v tom, že se změní při povolování výrobků s označením CE přístup k povolování.
Recenzovaný První část seriálu o teplé vodě uvádí základní informace včetně aktuální legislativy, principy řešení teplé vody, cirkulace a přihřívání potrubí. Důležitý je požadavek ČSN EN 806-2, že rozdíl teplot mezi výstupem teplé vody z ohřívače a vstupem cirkulačního potrubí do ohřívače nesmí být větší než 5 K.
Pre väčšie objekty sa bez ohľadu na ich využitie realizovala a niekedy aj v súčasnosti navrhuje ústredná príprava teplej vody. S ohľadom na nepriaznivé účinky baktérie Legionella sa musí distribučný systém nepretržite prevádzkovať na teplotu 60 °C, bez ohľadu na to, či sa teplá voda spotrebúva, každý deň v roku.
Užívání sladké vody v současné podobě překračuje stupeň její obnovitelnosti. Koncepty DESAR nabízejí různé varianty dělení odpadních vod z domácností (černá, šedá, hnědá, žlutá voda), a tím vychází vstříc možnostem zpětného využívání. Pro využívání dešťové vody musíme zohlednit požadavky na její kvalitu.
Kapacita biobazénu se stanoví prostým výpočtem tak, aby na jednoho koupajícího připadlo 8 až 10 m2 vodní plochy nádrže. Stanovení filtrační a vazebné kapacity biologické části je daleko složitější. Vychází z energetické bilance přístupných živin a schopnosti biologických zón tyto vázat a umožnit následně jejich vytěžení.
Na každornočním semináři STP tentokrát zazní např. potřeba vody v hodnocení energetické náročnosti budov, připravovaná novela vyhlášky 148/2007 Sb., energetická náročnost termodesinfekce, úspory termostatickými bateriemi, riziko a požadavky při využívání dešťových vod, nové normy pro vnitřní plynovody.
Pro odvedení oxidu uhličitého vzniklého dýcháním je potřeba 29,2 m3.h-1 na osobu. Rozhodující škodlivinou v koupelnách je však vlhkost. V následujících výpočtech je stanoveno množství větracího vzduchu pro koupelnu vybavené jak vanou, tak sprchou, neboť produkce vlhkosti se v těchto případech velmi liší.