Odborné recenzované články

Podle potřeby tepla pro přípravu teplé vody a ztrát tepla při její přípravě a rozvodu se stanovuje energetický požadavek na zdroj tepla. Stanovení potřeby teplé vody a potřeby tepla pro její přípravu a rozvod je nutné také při energetickém hodnocení budov.

Za využitelný objem vsakovací sestavy se při návrhu uvažuje 95 % objemu celé vsakovací sestavy, která byla navržena. Výpočtem můžeme zjistit také akumulační objem vsakovací sestavy. Stoupání hladiny vyplývá z přírůstku objemu daném rozdílem mezi protékající a odtékající vodou.

Ačkoliv plochy střech jsou jen zlomkem z celkové plochy městského povrchového odtoku, dokonce i malé zásobníky mají příznivý vliv při odkanalizování území. Dříve se jednalo o betonové nádrže, dnes je nejčastějším materiálem plast.

Hospodaření s dešťovou vodou se ukazuje jako ekologická nutnost. Přestože již od roku 2009 je v platnosti legislativa upřednostňující vsakování dešťové vody před vypouštěním do kanalizace, stále dešťovou vodu chápeme jako problém, jehož je třeba se zbavit.

Současné i budoucí využívání dešťové vody v městských i vesnických sídlech s hustou sítí obytných i provozních budov včetně zpevněných ploch lze proměnit od standardních ekologicky i ekonomicky neprosperujících svodů do kanalizací nebo vodotečí na zachycení tohoto zdroje vody pomocí vsaků do půdního profilu dané hydrogeologické lokality.

Příspěvek chce upozornit na záludnost použití materiálů, u nichž nebezpečí koroze vyžaduje zvýšené opatření na dosažení řady parametrů při návrhu i provozu trubní sítě. I při splnění všech legislativních předpisů, zásad nebo doporučení životnost takového potrubí nedosahuje předpokládaných 50 let.

Článek se zabývá nejnovějšími poznatky uváděné v naší i zahraniční literatuře týkající se vzniku vedlejších produktů dezinfekce v souvislosti s použitím chloru, oxidu chloričitého, ozónu a UV záření jako dezinfekčních činidel.

Článek je příspěvkem k problematice vsakování srážkových vod z povrchového odtoku a popisuje postup dimenzování vsakovacích šachet. Nejdůležitějším údajem je koeficient vsakování k_f v podloží, resp. v místě, kde se vsakovací zařízení umístí. Součinitel propustnosti půdy k_f vyjadřuje rychlost v m/s, kterou protéká srážková voda určitým typem prostředí, t.j. zeminy.

Součástí některých v současné době vyráběných potrubních systémů jsou tvarovky, jejichž konstrukční řešení způsobuje velkou tlakovou ztrátu. Jedná se zejména o tvarovky mající menší vnitřní průměr než je vnitřní průměr trubek, které spojují. Při výpočtu je nutné uvažovat skutečné tlakové ztráty těchto tvarovek.

V posledních letech se na stavbách vyskytují poruchy (převážně důlková koroze) na ocelovém pozinkovaném potrubí. Zřejmě se vytratila historická paměť. Obdobná situace byla v letech 1960–1970. Na základě poruch vnitřních vodovodů z ocelových pozinkovaných trubek důlkovou korozí byla tehdy přijímána různá technická opatření.

Arsen je prvek, který se vyskytuje v organické i anorganické formě. Anorganický arsen se nejčastěji do vody dostává vymýváním a zvětráváním z hornin, z odpadních vod a atmosférickou depozicí. Je velice často běžnou součástí podzemních i povrchových vod. Byly prokázány jeho karcinogenní účinky.

Ploché strechy sú na prívalové dažde citlivejšie, preto treba dbať na správny návrh a umiestnenie strešných vtokov. Oba typy striech – šikmé aj ploché – možno odvodniť gravitačným alebo podtlakovým systémom odvodnenia. Vzhľadom na to, že návrh podtlakového systému je veľmi náročný, a to aj technicky, dávajú ho projektanti bežne v praxi zhotoviť priamo dodávateľským firmám. Nevýhodou takéhoto výpočtu potom je, že firma ho poskytuje len na svoj dodávaný podtlakový systém.

Článek shrnuje poznatky o kvalitě a kvantitě odpadních vod na výstupu z gravitačních a alternativních způsobů odkanalizování a následný vliv těchto vod na ČOV. Výsledky sledovaných ukazatelů se liší v závislosti na druhu použité kanalizace, a to zejména v ukazatelích BSK₅, CHSK a N-NH₄⁺, tedy v ukazatelích, které jsou ovlivněny oxidačně-redukčními podmínkami v kanalizaci.

Problém znečištění povrchových vod živinami, především fosforem a důsledky masového rozvoje sinic se stává stále vážnějším. Nadměrný přísun živin naplavenin a organických látek vede ke zhoršování kvality vody a vede k rozvoji vodního květu sinic a tím k omezení nejen rekreačního využití nádrží.

Otázkou je stanovení specifické potřeby vody/obyvatele a stanovení koeficientů, které určují špičkovou potřebu vody (max./den a max./hod.), a tato může být značně rozdílná od průměrné potřeby. Max. hod. potřeba je naprosto klíčová hodnota, co se týče stanovení správné dimenze potrubí vodovodu.

Splachování WC představuje podstatnou část denní spotřeby vody, proto je jedním z hlavních cílů úsporných opatření. Dvojité splachování a stop tlačítka jsou dnes již známým a účinným řešením. Novinkou je spojení recyklace vody z umyvadla a splachování přímo v místě.

Zavést systém využití šedých vod v budovách je vhodné nejen u budov nově vznikajících, ale také při rekonstrukci budov. Je však nutné spočítat si rentabilitu využití šedé vody v rámci konkrétní budovy.

Návrh materiálu vnitřního vodovodu musí obsahovat podmínky pro provádění i provozování díla. Předávací protokol musí obsahovat řádně zpracovanou dokumentaci skutečného provedení a také podmínky pro jeho správné provozování. Stavebník (provozovatel) díla by se měl podílet na návrhu materiálu.

Stavebníci jsou ve velkých sídlech nuceni využívat akumulaci a vsakování srážkových vod. Správným návrhem nivelity travnatých ploch se může zachytit veškerá dešťová voda. Legislativní požadavek na přednostní vsakování neznamená povinnost uplatnit vsakovací zařízení u všech nových staveb.

Příliš velký vodoměr je finančně nevýhodný pro zákazníka (odběratele). Vodoměr volí provozovatel vodovodu na základě žádosti instalatéra, ve které je údaj o průtoku vody potřebném pro danou budovu. Odborník má prověřit, zda byl vodoměr dodavatelem vody zvolen správně.