Díky dotačnímu programu „Dešťovka“ se u nás v posledních letech využívání dešťové vody značně rozšířilo. Mezi příjemci dotací i odbornou veřejností to vyvolalo otázky o hygienické nezávadnosti dešťové vody pro doporučená použití.
Od roku 2018 probíhá rekonstrukce a modernizace železničního koridoru Praha Hlavní nádraží – Hostivař, jejíž součástí jsou i rekonstrukce stávajících nádraží, nebo také výstavba zcela nových nástupišť. Rovněž Vršovické nádraží prochází kompletní proměnou, vybudovaly se zde nová nástupiště i podchody.
Recenzovaný Článek popisuje provedená měření materiálů zelených střech, které zásadním způsobem ovlivňují výsledné odtokové parametry celé skladby vegetační konstrukce. Výsledky prezentují odtok ze sestav několika běžně užívaných materiálů ve srovnání s materiálem vyvinutým v laboratořích VUT v Brně. Základní principy měření byly použity z německého standardu pro zelené střechy (zkráceně nejčastěji označované jako FLL pro zelené střechy) s využitým zkušeností z dlouhodobých měření zejména se započtením transportu srážkové vody skrze substrátové vrstvy.
Řada měst i obcí chce zvýšit svoji odolnosti vůči projevům změn klimatu a hledá způsob, jak zlepšit kvalitu veřejných prostor. Ptáte se, jak zapojit prvky modro-zelené infrastruktury při plánovaných revitalizacích, jak podpořit zadržování dešťové vody? Odpovědi na tyto otázky a mnoho dalších praktických informací přinesl 5. ročník mezinárodní konference Počítáme s vodu.
Srdečně vás zveme na seminář, jehož cílem je představit vizi modrozelené infrastruktury, technická řešení a konkrétní situace, ve kterých je možno je využít. Stejně tak i to, co rozhoduje při uvažování klíčových manažerů, a jak řešení podporuje nebo nepodporuje legislativa – tj. jaké jsou překážky, a jak je možné je překonat.
Některá ze západoevropských měst (například Berlín, Mnichov nebo Liverpool) si vytyčila plán snížit podíl nepropustných ploch o 1 % ročně. Kromě bilancování rekordních teplot je v podzimním období dobré nastínit i vhodná opatření, jak příští léto přizpůsobit městský ekosystém stále rostoucím teplotám.
Přestože již několikátý rok sužují Česko velká sucha, obce nejsou na následky připraveny a koncepčnímu hospodaření s vodou nevěnují patřičnou pozornost. Vyplynulo to z unikátního šetření, které mapovalo zájem obcí řešit problémy způsobené dlouhotrvajícím suchem a na dílčí opatření čerpat dostupné dotace.
V létě spadne v ČR v průměru kolem 60 mm srážek měsíčně, tedy 60 litrů vody na metr čtvereční. Při zachycování deště ze střechy můžete tedy získat několik desítek kubíků užitkové vody místo jejího odběru z vodovodu. Stačí na to retenční nádrž pro svod vody ze střechy, kterou můžete následně využívat pro zalévání zahrady nebo i v domácnosti.