Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

TZB-info / Voda, kanalizace / Dešťová voda / Využití šedých a dešťových vod v budovách

Využití šedých a dešťových vod v budovách

8.7.2013
Ing. Karel Plotěný, ASIO, spol. s r.o.
Recenzovaný

V současnosti je připravována norma ČSN 75 6780 zabývající se komplexně touto problematikou. V této normě jsou popsány požadavky na předčištění, skladování a zacházení s těmito vodami. Norma vychází z anglické normy BS 8525-1 [1] a je doplněna v duchu moderního přístupu k vodám i o část využití energie z šedé vody.

Úvod

V dnešní době, kdy stále více dbáme na udržitelnost a architekti se předhání v úsporách energie při vytápění domů atd., je oblast vodního hospodářství z tohoto pohledu jednou z nejdůležitějších, i když ne zatím úplně doceněná. Vedle energetického efektu při využití energie z odpadních vod není často nezanedbatelný efekt ekonomický, vzniklý recyklací vody a ekologický – kdy např. srážková voda neodtéká v době deště a nezatěžuje tak kanalizační systémy. Přeměna odpadní a využití srážkové vody na provozní vodu, která je využita na praní, splachování záchodů anebo zalévání je stále více se rozšiřující prvek v sanitaci domů a je tedy na čase, aby tomuto trendu byla přiřazena nějaká sjednocující pravidla – standardní pravidla jsou obvykle technická norma.

Paradoxní v případě srážkových a šedých vod je, že obvykle pro novinky musejí být lidé získávání a často musejí měnit své návyky. V tomto případě je tomu jinak – lidé návyky již mají – kdo by neznal nádrž pod okapem, určenou na zachycení dešťovky nebo babičku spořící tak, že po osprchování nabere vodu do kbelíku a použije ji následně na spláchnutí záchodu. Prostě jen méně sofistikovaně už využívá provozní vodu.

Provozní voda

voda pro různé provozní účely, jejíž jakost odpovídá příslušnému způsobu použití, např. dešťová nebo bílá voda, kterou je zásobováno potrubí oddílného vnitřního vodovodu. Provozní voda není dodávána z vodovodů pro veřejnou potřebu (POZNÁMKA: Provozní voda nemusí mít jakost pitné vody).

Provozní voda může sloužit k zásobování odběrných míst, které nevyžadují zásobování pitnou vodou. Využití provozní vody je možné pro zásobování:

  1. nádržkových nebo tlakových splachovačů záchodových mís, výlevek nebo pisoárů,
  2. praček,
  3. výtokových armatur a zařízení pro zalévání nebo postřik zeleně, zahrad, orné půdy apod.,
  4. zavlažovacích zařízení.

Provozní voda je získávána úpravou/čištěním šedé nebo dešťové vody. Využívá se především šedá voda z:

  1. sprch a van a zařizovacích předmětů balneoprovozů,
  2. umyvadel,
  3. praček.

Požadavky na jakost provozní vody

Hygienické požadavky na jakost vyčištěných šedých vod (bílé vody)

Technologie úpravy/čištění šedých vod musí být navržena pro daný účel, tak aby nevzniklo žádné riziko na zdraví lidí. Není nutné časté testování vzorků bílé vody, nicméně sledování jakosti vody by mělo být prováděno během údržby, aby byl ověřen výkon technologie úpravy/čištění šedých vod. K zajištění požadované kvality u veřejných budov je možné využít systém HACCP (Hazard Analysis Critical Control Points) – „Systém rozhodujících bodů pro ovládání nebezpečí na základě analýzy“. Přičemž k záznamům o provedených úkonech se doporučuje využít provozní deník zařízení.

Požadavky na jakost bílé vody jsou uvedeny např. v BS 8525-1 [1] viz Tab. 1

Tab. 1 Orientační hodnoty pro bakteriologické monitorování bílé vody [1]

Tab. 1
 

Vysvětlivky k tabulce:
A) Pokud upravená bílá voda byla použita na zavlažování půdy zelinářských zahrad, pak by měly být informace o růstu těchto plodin před jejich spotřebou poskytovány uživatelům v předávací dokumentaci.
B) Kromě těchto parametrů by měly být všechny systémy kontrolovány na nerozpuštěné látky a barvu. Upravené bílé vody by měly být vizuálně čisté, bez plovoucích nečistot a barva by neměla být problematická pro všechny druhy použití. Barva je obzvláště důležitá pro automatické pračky.

Hygienické požadavky na jakost dešťových vod

Při používání dešťové vody nesmí dojít z hlediska jejího složení k ohrožení zdraví uživatelů, k omezení komfortu užívání vody a ke kontaminaci životního prostředí (především půdy a podzemní vody). I když zatím český předpis neexistuje, je možné zatím vycházet z obdobných v zahraničí a tak jakost dešťové vody by měla být měřena ve vztahu k hodnotám uvedeným např. v tabulce 2 pro parametry týkající se zdravotního rizika a k hodnotám uvedeným v tabulce 3 pro parametry poskytující údaje o jakosti vody a týkající se provozu systému.

Tab. 2 Orientační hodnoty pro bakteriologické monitorování dešťových vod [2]

Tab. 2
 

Tab. 3 Orientační hodnoty pro fyzikální a chemické monitorování provozní vody [2]

Tab. 3
 

Způsoby úpravy/čištění šedých a dešťových vod

Čištění šedých vod

Obecně

Podklady pro návrh čistírny odpadních vod jsou uvedeny v ČSN EN 12225-11. Na čistírnu odpadních vod určenou pro čištění šedých vod smí být přiváděny pouze šedé vody. Vybavení ČOV a její návrh vychází z typu natékajících odpadních vod, zejména je třeba v návrhu zohlednit, pokud jsou součástí šedých vod i vody z mytí nádobí obsahující emulgované a neemulgované tuky. Technologie čištění šedých vod se navrhuje ve vztahu k požadavkům na jakost provozní (bílé) vody, případně s ohledem na její další využití. V návrhu uspořádání technologické linky čistírny musí být navržen obtok celé čistírny do kanalizace.

Technologie čištění šedé vody se podle typu procesu dělí na:

  • mechanickou úpravu,
  • chemickou úpravu,
  • fyzikální úpravu,
  • biologické čištění,
  • přírodní způsoby čištění.

Mechanická úprava

Spočívá v základních čistících procesech využívající sedimentaci a filtraci. Doporučenými objekty mechanického předčištění na úpravu šedých vod jsou česle, sedimentační nádrž, spádová a rotační síta a v případě nátoku vod z kuchyně i lapák tuků. Doporučená velikost průlin česlí, spádových a rotačních sít je 0,2 mm až 3 mm v závislosti na dalším stupni čištění. Např. pro použití membrán většina výrobců požaduje průliny 0,2–0,5 mm z důvodu zachycení vlasů. Mechanického stupně, jako jediného stupně, se používá v případech, kdy je dostačující jednoduchá úprava. V ostatních případech se mechanický stupeň používá jako předčištění před dalšími stupni.

Chemická úprava

Mezi systémy s chemickou úpravou šedé vody můžeme zařadit procesy založené na koagulaci a elektrokoagulaci, kdy do odpadní vody dávkujeme chemikálie na bázi železa, hliníku nebo jiných kovů. Dále mezi chemickou úpravu řadíme fotokatalýzu, tedy rozklad látek za přítomnosti fotokatalyzátoru nebo pokročilé oxidační procesy využívající OH radikály.

Fyzikální úprava

Filtrace

Do fyzikální úpravy řadíme procesy založené na adsorpci nerozpuštěných látek na filtračním loži pískového filtru, dále membránovou filtraci.

Filtrační materiál může být z křemičitého písku, granulovaného aktivního uhlí (GAC), antracitu a jeho volba a frakce je závislá na složení čištěné šedé vody.

Biologická úprava

Podstata biologické úpravy spočívá v provzdušňování aktivovaného kalu v nádrži. Aktivovaný kal je tvořen směsnou kulturou mikroorganismů, díky kterým probíhá proces čištění. Mezi systémy s biologickou úpravou řadíme biofilmové reaktory, aktivační nádrže, membránový bioreaktor a biologické provzdušňované filtry.

Přírodní postupy čištění

Mezi přírodní postupy čištění zařazujeme mokřady, kořenové čistírny a rákosová pole.

Hygienické zabezpečení

Čistící proces je nutné doplnit o hygienické zabezpečení spočívající v eliminaci a odstranění patogenních organismů z vyčištěné vody.

Systémy určení k dezinfekci dělíme na chemické a fyzikální.

Do chemických dezinfekčních metod řadíme použití chlóru (používaný v nejrůznějších formách), ozónu u velkých zařízení, případně dalších pokročilých oxidačních procesů.

Mezi fyzikální způsoby, nejčastěji používané, patří dezinfekce UV lampou, která na rozdíl od chemických prostředků neovlivňuje kvalitu bílé vody a samotná membránová filtrace.

Předpokladem pro maximální dezinfekci je odstranění nerozpuštěných látek filtrací přes filtrační materiál nebo membránu.

Požadavky na akumulaci šedých a bílých vod

Bílou vodu je potřeba uchovávat tak, aby se minimalizovala možnost k růstu mikroorganismů a trofizace. Přednostně je vhodné akumulační nádrž umístit v zemi nebo v suterénu budovy a tak, aby byl chráněn vůči průniku denního světla. Z hygienických důvodů není vhodné šedou vodu akumulovat déle než jeden den (24 h).

Předčištění srážkových vod

Dešťové vody vyžadují zpravidla pouze jednoduché mechanické způsoby čištění, v některých případech doplněné o hygienické zabezpečení. Podle místa osazení mechanického filtru můžeme čištění dešťových vod rozdělit na:

  • svodové a podokapní filtry,
  • interní filtrační vložky,
  • externí filtrační šachty.

Požadavky na akumulaci dešťových vod

Dešťové vody je potřeba uchovávat tak, aby se minimalizovala možnost k růstu mikroorganismů a trofizace. Pro osazení akumulační nádrže srážkové vody platí stejná pravidla.

Využití tepla z šedých vod

Odvádění odpadních vod, zejména při využití šedých vod, je vhodné energeticky optimalizovat. Pokud je to ekonomicky výhodné a technicky možné, je vhodné využití tepelné energie z šedých vod. Teplota šedé vody je různá a závislá na mnoha faktorech, jako je návštěvnost zařízení, směnovost provozu, atd. Proto se jeví jako nejvhodnější individuální posouzení každého objektu. Ekonomičnost bude lepší tam, kde je vyšší produkce odpadních vod i potřeba a kde se vypouští voda s vyšší teplotou. Recyklace tepla ze šedých vod je jedním ze způsobů jak snížit náklady na přípravu teplé vody, popřípadě na vytápění objektu.

Způsoby přenosu tepelné energie z šedé vody

Teplo z šedé vody může být ohřívané látce (vodě) předáváno:

  1. přímo pomocí výměníku s dvojitou dělicí stěnou (viz ČSN EN 1717);
  2. prostřednictvím teplonosné látky ve vloženém meziokruhu.

Přenosu tepelné energie meziokruhem se zejména využívá, pokud je šedá voda zdrojem tepelné energie pro výrobu tepla tepelným čerpadlem. Teplonosná látka ve vloženém meziokruhu může být třídy tekutiny 1, 2, 3 podle ČSN EN 1717 a ČSN 73 6660.

Místa přenosu tepelné energie z šedých vod

Přenos tepla – umístění výměníku je možné uskutečnit:

  1. v blízkosti místa vzniku šedé vody nebo přímo u zařizovacího předmětu,
  2. na potrubí vnitřní kanalizace, které odvádí šedou vodu,
  3. v čerpací šachtě nebo zařízení na čištění vod,
  4. ve sběrné jímce určené k tomuto účelu,
  5. na jiném k tomu vhodném místě.

Navrhování

Před návrhem zařízení pro využití šedých a/nebo dešťových vod musí být stanoveno množství vyprodukovaných šedých vod a/nebo zisk dešťových vod.

Při dimenzování zařízení pro kombinované využití šedých a dešťových vod se postupuje individuálně a navrhuje se doplňování nádrže provozní vody dešťovou vodou v případě nedostatku šedé vody.

Stanovení produkce šedé vody

Pokud není objem vyprodukované šedé vody stanoven měřením, může se stanovit podle dvou metod (vztahů). Metoda stanovení objemu vyprodukované šedé vody se zvolí podle toho, jaké údaje o produkci šedé vody jsou známy.

První metoda stanovení průměrné denní produkce šedé vody

Objem vyprodukované šedé vody (Qprod), v l/den, se stanoví podle vztahu

vzorec
 

kde je

qprod
– produkce šedé vody na měrnou jednotku a den, v l/den, podle tabulky B.2 v příloze B,
nmj
– počet měrných jednotek stejného druhu (viz tabulku B.2 v příloze B),
m
– počet druhů měrných jednotek.
 

Pokud není produkce šedé vody na měrnou jednotku a den (qprod), v l/den, známa, může se stanovit podle vztahu

vzorec
 

kde je

qc
– produkce šedé vody pro příslušnou činnost, v l, podle tabulky B.1 v příloze B,
nc
– počet činností stejného druhu prováděných během jednoho dne,
j
– počet druhů činností prováděných během dne.
 

Druhá metoda stanovení průměrné denní produkce šedé vody

Objem vyprodukované šedé vody (Qprod), v l/den, se může stanovit podle vztahu

Qprod =  N 100  ‧ Qp
 

kde je

N
– část z celkové denní produkce odpadních vod, kterou tvoří šedá voda [%],
Qp
– celková denní produkce odpadních vod, v l.
 

Stanovení maximální denní produkce šedé vody

Maximální denní produkce šedé vody se stanoví vynásobením průměrné denní produkce šedé vody součinitelem denní nerovnoměrnosti stanoveným podle místních podmínek.

Stanovení maximální hodinové produkce šedé vody

Maximální hodinová produkce šedé vody se stanoví podle místních podmínek.

Stanovení zisku dešťové vody

Roční zisk dešťové vody (Vd), v l/rok, se stanoví podle vztahu

Vd = A ‧ ψd ‧ hr ‧ η
 

kde je

A
– půdorysný průmět odvodňované plochy, popř. v m2,
ψd
– součinitel využití dešťové vody (viz tabulka C.2 v příloze C),
hr
– průměrný roční úhrn srážek, v mm, viz tabulka C.1 v příloze C,
η
– hydraulická účinnost filtru (podle údajů výrobce nebo přibližně η = 0,9 až 0,95).
 

Stanovení potřeby provozní vody

Pro návrh zařízení na využití šedé nebo dešťové vody je nutno stanovit denní, a popř. roční potřebu provozní vody.

Denní potřeba provozní vody (Q24), v l/den, se stanoví ze vztahu

vzorec
 

kde je

qwc
– potřeba vody pro splachování záchodových mís, v l/(osoba . den),
qpis
– potřeba vody pro splachování pisoárů, v l/(osoba . den),
qpr
– potřeba vody pro praní, v l/(měrná jednotka . den), viz tabulku A.3 v příloze A,
qúkl
– potřeba vody pro úklid, v l/(m2. den), uklízet se nemusí každý den, viz tab. A.4 v příloze A,
qzal
– potřeba vody pro zalévání nebo kropení, v l/(m2. den), zalévat nebo kropit se nemusí každý den, viz tabulku A.4 v příloze A,
n
– počet měrných jednotek (počet osob, obyvatel, lůžek, m2),
Azal
– plocha, která se zalévá nebo kropí, v m2.
 

Potřeba vody pro splachování záchodových mís (qwc), v l/(osoba . den) se stanoví podle vztahu

qwc = qo ‧ p
 

kde je

qo
– splachovací objem, v l, podle splachovačů nebo orientačně podle tabulky A.2 v příloze A,
p
– počet použití záchodové mísy jednou osobou během dne (viz tabulku A.1 v příloze A).
 

Pokud jsou navrženy nádržkové splachovače s dvojím dávkováním vody (malé a velké spláchnutí), stanoví se splachovací objem (qo), v l, podle vztahu

vzorec
 

kde je

qv
– objem vody při velkém spláchnutí, v l, podle navržených splachovačů nebo orientačně podle tabulky A.2 v příloze A,
qm
– objem vody při malém spláchnutí, v l, podle navržených splachovačů nebo orientačně podle tabulky A.2 v příloze A.
 

Potřeba vody pro splachování pisoárů (qpis), v l/(osoba . den) se stanoví podle vztahu

qpis = qo ‧ p
 

kde je

qo
– splachovací objem, v l, podle navržených splachovačů nebo orientačně podle tabulky A.2 v příloze A,
p
– počet použití pisoárové mísy jednou osobou během dne (viz tabulku A.1 v příloze A).
 

Roční potřeba provozní vody (Qr), v l/rok, se stanoví ze vztahu

Qr = Qd ‧ d + Qzal ‧ Azal (11)
 

kde je

Qd
– denní potřeba provozní vody pro využití v budově, v l/den, avšak bez zalévání nebo kropení,
d
– počet dnů v roce, kdy se provozní voda využívá (v bytech 365 dnů, v ostatních budovách např. v pracovních dnech apod.),
Qzal
– roční potřeba provozní vody pro zalévání nebo kropení, v l/(m2.rok), viz tabulku A.4 v příloze A,
Azal
– plocha zahrady, hřiště nebo zeleně, v m2.
 

Posouzení využití šedé a/nebo dešťové vody

Využití šedé vody je optimální, pokud platí vztah

Qprod ≥ Q24
 

kde je

Qprod
– denní objem vyprodukované šedé vody, v l/den,
Q24
– denní potřeba provozní vody, v l/den.
 

Pokud je denní objem vyprodukované vody menší než denní potřeba provozní vody doporučuje se upustit od některých způsobů využití, např. praní, aby byla nerovnost splněna nebo je možná kombinace s využitím dešťové vody.

Využití dešťové vody je optimální pokud platí vztah

Vd ≥ Qr
 

kde je

Vd
– roční zisk dešťové vody [l/rok],
Qr
– roční potřeba dešťové (provozní) vody [l/rok].
 

Pokud je roční zisk dešťové vody menší než potřeba provozní vody, doporučuje se upustit od některých způsobů využití, např. praní, nebo je možná kombinace s využitím dešťové vody aby byla nerovnost splněna.

Stanovení objemu nádrží

Zdržení šedé vody nebo provozní vody vzniklé předčištěním šedé vody v nádržích nemá být delší než jeden den (24 h), proto je nutné navrhnout objem nádrže na tyto vody na denní potřebu provozní vody.

Objem nádrže na dešťovou/provozní vodu se zpravidla stanovuje na potřebu provozní vody na 14 až 21 dnů. Při stanovení objemu nádrže na dešťovou/provozní vodu se bere v úvahu, že zalévání, kropení a úklid se nemusí provádět každý den. Dále se musí vzít v úvahu využití budovy v průběhu 14 až 21 dnů (každý den, jen v pracovních dnech apod.).

Specifické požadavky na vnitřní kanalizaci

Oddělení šedé a černé vody předpokládá systém vnitřní kanalizace IV podle ČSN EN 12056-2. Tento systém předpokládá použití dvou potrubí, kdy jedno potrubí odvádí černou vodu ze záchodových mís a pisoárů a druhé odpadní potrubí odvádí šedou vodu ze všech ostatních zařizovacích předmětů.

Odděleně, pro další využití, se zpravidla odvádí pouze šedé vody ze sprch, van a umyvadel, protože jsou nejméně znečištěné. Využívání dalších šedých vod, např. ze dřezů a praček klade větší nároky na čištění šedých vod.

Vnitřní kanalizace odvádí šedé vody do nádrže, která bývá součástí zařízení pro čištění šedých vod.

Vnitřní kanalizace pro odvádění šedých vod i přebytečné vody z jímky musí být větraná. Rovněž nádrže musí být odvětrány. Větrání se provádí hlavním větracím potrubím navazujícím na splaškové odpadní potrubí a větracím potrubím vyvedeným z nádrží. Pokud je vnitřní kanalizace větrána alespoň jedním větracím potrubím, může být v odůvodněných případech některé splaškové odpadní potrubí ukončeno přivzdušňovacím ventilem.

Navrhování, a dimenzování vnitřní kanalizace pro odvádění šedých vod se provádí běžným způsobem podle ČSN EN 12056-1, 2, ČSN EN 752 a ČSN 75 6760. Aby byl při proudění vody omezen vznik pěny, nesmí mít kolena na odpadním a svodném potrubí úhel větší než 45°. Při stanovení průtoku odpadních vod se používají výpočtové odtoky pro systém I, popř. II uvedené v ČSN EN 12056-2 v souladu s požadavky ČSN 75 6760.

Všechny bezpečnostní přelivy a odtoky z nádrží musí být zabezpečeny proti vniknutí vzduté vody ze stokové sítě zpětnou armaturou nebo čerpací stanicí odpadních vod.

Využití dešťových vod obvykle vyžaduje oddělené odvádění málo znečištěných dešťových vod ze střech přes jednoduchá čisticí zařízení do nádrže. Ostatní znečištěné dešťové vody, např. z komunikací, kladou větší nároky na čištění.

Navrhování, a dimenzování vnitřní kanalizace pro odvádění dešťových vod do nádrže se provádí běžným způsobem podle ČSN EN 12056-3 a ČSN 75 6760.

Všechny bezpečnostní přelivy a odtoky z nádrží musí být zabezpečeny proti vniknutí vzduté vody ze stokové sítě zpětnou armaturou nebo čerpací stanicí odpadních vod s výtlačným potrubím opatřeným smyčkou vyvedenou 0,5 m nad hladinu vzduté vody.

Nádrž na dešťové vody musí být odvětrána potrubím, poklopem s otvory apod.

Požadavky na nádrže na šedé, dešťové nebo bílé vody

Nádrže musí být vodotěsné. Zkoušení vodotěsnosti. Nádrže musí být odolné proti korozi a jiným vlivům akumulované vody. Nádrže musí být označeny symbolem „Nepitná voda“ podle ČSN EN 806-2, ke kterému může být doplněn text s uvedením o jakou vodu se jedná, např. „Provozní voda“.

Vypouštěcí potrubí a bezpečnostní přelivy nádrží musí být opatřeny zápachovou uzávěrkou a zpětnou armaturou. Tam kde je možnost vniku hmyzu nebo hlodavců, musí být zařízení chráněno uzávěrkou bránící jejich vniknutí do zařízení. Výjimku tvoří bezpečnostní přelivy a vypouštěcí potrubí nádrží na dešťovou vodu napojené na vsakovací zařízení, u kterých nemusí být zápachová uzávěrka osazena.

Pokud se za účelem získání navrženého objemu instaluje více propojených nádrží, musí být zabráněno stagnaci vody, např. propojením nádrží do série s přítokem a odběrem vody z od sebe nejvzdálenějších nádrží.

Nádrže umístěné pod terénem, jejichž dno se nachází pod hladinou podzemní vody, musí být zajištěny proti účinkům vztlaku podzemní vody.

Požadavky na nádrže na šedou vodu

Pokud výrobce nestanoví jinak, musí být nádrž na šedou vodu umístěná uvnitř budovy opatřena uzavíratelným vstupním otvorem, přívodním potrubím šedé vody, bezpečnostním přelivem a vypouštěcím potrubím s uzavírací armaturou napojenými přímo na splaškovou nebo jednotnou vnitřní kanalizaci, odběrem vody do čistírny šedých vod, větracím potrubím, a popř. sledováním hladiny. U menších zařízení do 5 m3/den je možné vypouštět obsah nádrže do kanalizace přes podlahovou vpust.

Pokud výrobce nestanoví jinak, musí být nádrž na šedou vodu umístěná pod terénem vně budovy opatřena uzavíratelným vstupním otvorem, přívodním potrubím šedé vody, bezpečnostním přelivem napojeným přímo na splaškovou nebo jednotnou vnitřní kanalizaci, odběrem vody do čistírny šedých vod, větracím potrubím, a popř. vypouštěcím potrubím s uzavírací armaturou napojeným přímo na splaškovou nebo jednotnou vnitřní kanalizaci a sledováním hladiny.

Potrubí vedená do/z nádrží na šedou vodu nesmí umožňovat únik nebo rozstřik vody do okolního prostoru vně nádrží.

Nádrž na šedou vodu musí být opatřena obtokem, který v případě odstávky nádrže umožní odtok šedé vody přímo do splaškové nebo jednotné vnitřní kanalizace.

Požadavky na nádrže na dešťovou vodu

Pokud výrobce nestanoví jinak, musí být nádrž na dešťovou vodu umístěná uvnitř budovy opatřena uzavíratelným vstupním otvorem, přívodním potrubím dešťové vody, bezpečnostním přelivem a vypouštěcím potrubím s uzavírací armaturou napojenými přímo na dešťovou vnitřní kanalizaci, sacím potrubím do automatické tlakové čerpací stanice nebo ponorným čerpadlem, větracím potrubím, a popř. sledováním hladiny.

Pokud výrobce nestanoví jinak, musí být nádrž na dešťovou vodu umístěná pod terénem vně budovy opatřena uzavíratelným vstupním otvorem, přívodním potrubím dešťové vody, bezpečnostním přelivem napojeným přímo na dešťovou vnitřní kanalizaci, sacím potrubím do automatické tlakové čerpací stanice nebo ponorným čerpadlem, větracím potrubím, a popř. vypouštěcím potrubím s uzavírací armaturou napojeným přímo na dešťovou vnitřní kanalizaci a sledováním hladiny.

Potrubí pro přívod dešťové vody do nádrže se u dna nádrže opatřuje uklidněním přítoku.

Bezpečnostní přeliv nádrže na dešťovou vodu může být napojen na přítokové potrubí dešťové vody.

Požadavky na akumulační nádrže na bílou vodu

Pokud výrobce nestanoví jinak, musí být nádrž na bílou vodu umístěná uvnitř budovy opatřena uzavíratelným vstupním otvorem, bezpečnostním přelivem a vypouštěcím potrubím s uzavírací armaturou napojenými přímo na splaškovou nebo jednotnou vnitřní kanalizaci, sacím potrubím automatické tlakové čerpací stanice, větracím potrubím, a popř. sledováním hladiny.

Požadavky na doplňování pitné nebo užitkové vody

Doplňování pitné nebo užitkové vody má být prováděno automaticky. Doplňování pitné nebo užitkové vody do vodovodu provozní vody musí být řešeno v souladu s ČSN EN 1717 a ČSN 73 6660. Dešťové, šedé a provozní vody patří do třídy tekutiny 5 podle ČSN EN 1717. Vnitřní vodovod pitné nebo užitkové vody musí být chráněn volným výtokem typu AA, AB nebo AD, popř. přerušovačem průtoku s trvalým zavzdušněním z ovzduší DC.

Doplňování pitné nebo užitkové vody do vodovodu provozní vody se provádí v souladu s ČSN EN 1717 buď přes přerušovací nádrž spojenou se sacím potrubím automatické tlakové čerpací stanice, nebo přímo do nádrže provozní vody.

Při přímém doplňování pitné nebo užitkové vody do nádrže dešťové/provozní vody smí být doplňování provedeno přes přítokové potrubí dešťové vnitřní kanalizace, pokud je v místě doplňování pitné nebo užitkové vody do kanalizačního potrubí osazena ochranná jednotka typu AA, AB, AD nebo DC podle ČSN EN 1717.

Pokud se doplňování pitné nebo užitkové vody provádí přímo do nádrže provozní vody, musí být volný výtok typu AA, AB nebo AD, popř. přerušovač průtoku s trvalým zavzdušněním z ovzduší DC umístěn mimo nádrž provozní vody v prostorách, které nemohou být zaplaveny.

V potrubí pro doplňování pitné nebo užitkové vody může docházet ke stagnaci vody, proto je nutné jeho oddělení od ostatního rozvodu ochrannou jednotkou pro třídu tekutiny 2 podle ČSN EN 1717 (viz též ČSN 73 6660).

Kombinovaná zařízení pro využití šedé a dešťové vody

S cílem zajistit oddělené odvádění splaškových a dešťových vod a vsakování, popř. regulované vypouštění dešťových vod do vod povrchových nebo kanalizace pro veřejnou potřebu, musí být kombinovaná zařízení pro využívání šedých a dešťových vod provedena tak, aby byla nádrž pro bílou vodu při nedostatku bílé vody automaticky doplňována vodou dešťovou. Nádrže na šedou a bílou vodu musí mít přepad, a popř. vypouštění, do splaškové nebo jednotné kanalizace. Nádrže na dešťovou vodu musí mít přepad, a popř. vypouštění, do vsakovacího zařízení nebo dešťové vnitřní kanalizace s retenční nádrží nebo mohou tvořit retenční nádrž se zásobním prostorem.

Požadavky na měření množství

Doporučuje se osadit zařízení zařízením na množství srážkové vody, která bude použita jako voda provozní a množství provozní vody, která nebude po použití odvedena do veřejné kanalizace (např. závlaha).

Pokrčený malíček

Jistě si vzpomenete na vtipy z našeho dětství, které začínaly: Víš jak se zdraví …? Někdy to stálo chvilku přemýšlení, ale nakonec se něco vtipného objevilo: třeba cink cink.

A tak schválně. Víte, proč se příznivci recyklace šedých vod zdraví pokrčeným malíčkem? Někdo by si mohl myslet, že to souvisí nějak se vztyčeným ukazováčkem – jako že všem navzdory… někdo, že s říkankou o myši, kašičce a rendlíčku, no a pravda je jako obvykle mnohem prostší. Hlava svazku membrán je ukončena půlcoulovou trubičku s těsněním a na vydělání těsnění je třeba malý šikovný malíček, který hned tak někdo nemá … A tak ti, kteří vědí, o co jde, se tak začali zdravit, postupně ve firmě, pak i dál mezi odbornou veřejností. Pozdrav se pak postupně rozšířil i na ty, co využívají dešťovou vodu.

A tak když potkáte někoho, kdo Vám ukáže pokrčený malíček, tak to ještě může být i tím, že má problémy s revmatismem, nebo je to občan Aachenu na cestách. V podstatě se jedná opět o propojení s vodou, protože Aachen je město vody – každá jeho socha je zároveň i pramen vody a staří Římané založili Aachen proto, že tam našli termální vodu. No a další Aachenská historka hovoří o tom, že je to na památku dětí, které musely provádět svými jemnými malíčky výstupní kontrolu ve výrobě jehel…

Ať už je to tak, nebo jinak, je to nová hezká tradice, která oslavuje šikovnost, a tou určitě čištění šedých vod je a zároveň dodává sílu těm, kteří bojují o pokrok – třeba i maličký.

Závěr

Ve využití srážkových a šedých vod je nemalý potenciál a bylo by škoda jej nevyužít.

Poděkování

Příspěvek vznikl díky podpoře z projektu „Využití šedých a dešťových vod v budovách“, který je řešen v rámci programu ALFA, Technologické agentury České republiky, pod číslem TA01020311 na kterém spolupracuje firma ASIO, spol. s r.o. a VUT Brno.

Literatura

BS 8525-1 Greywater systems – Part 1: Code of practice BS 8515:2009 Rainwater harvesting systems – Code of practice DIN 1989-1 Regenwassernutzungsanlagen. Teil 1: Planung, Ausführung, Betrieb und Wartung

Příloha A (informativní)

Potřeba provozní vody v různých budovách

Pokud nejsou k dispozici přesnější údaje, je možné při stanovování potřeby provozní vody použít hodnoty z tabulek A.1 až A.4.

Tabulka A.1 – Počty použití záchodových a pisoárových mís jednou osobou během dne
Druh mísy a pohlaví uživatelůPočet použití jednou osobou během dne podle druhu budovy
Bytové nebo rodinné domyStudentské kolejeŠkolyAdministrativní budovyMaloobchodní prodejny
ZaměstnanciNávštěvníci
Záchodové mísy pro muže, pokud jsou instalovány také pisoáry----0,7130,17
Záchodové mísy pro muže, pokud nejsou instalovány pisoáry64,421,5441
Záchodové mísy pro ženy64,421,5441
Pisoárové mísy pro muže----1310,83
Tabulka A.2 – Splachovací objemy pro záchodové a pisoárové mísy
Zařizovací předmětSplachovací objem1)
qo
[l]
Velké spláchnutíMalé spláchnutí
Záchodová mísa42
4,53
62)32)
8--
91)31)
101)31)
Pisoárová mísa bez odsávání0,75 až 1,53)--
Pisoárová mísa s odsáváním2 až 4--
1) Splachovací objem se uvažuje přednostně podle konkrétního typu navrženého splachovače.
2) Nejčastěji používané splachovací objemy.
3) Podle ČSN 75 6760 nejméně 1,5 l.
Tabulka A.3 – Potřeba vody pro praní
Druh budovyPotřeba vody pro praní
qpr
Bytový nebo rodinný dům15 l/obyvatel . den
Hotel – prádelna14 l/lůžko . den
Tabulka A.4 – Potřeba vody pro zalévání, kropení a úklid
Způsob použitíJedno použití
[l/m2]		Roční potřeba
[l/m2 . rok]
Zalévání zahrady1,01)602)
Kropení hřišť1,22002)
Kropení zeleně1,080 až 2002)
Úklid – jen studená provozní voda (pro úklid se zároveň používá také teplá pitná voda)0,13)--
Úklid – studená provozní voda (bez teplé pitné vody)0,33)--
1) Na plochu celé zahrady, i když se zalévá jen její část.
2) Předpokládá se zalévání nebo kropení od dubna do září.
3) Na plochu podlahy, u které se předpokládá mokrý úklid.

Příloha B (informativní)

Produkce šedých vod v různých budovách

Pokud nejsou k dispozici přesnější údaje, je možné při stanovování produkce šedých vod použít hodnoty z tabulek A.1 až A.4.

Tabulka B.1 – Produkce šedé vody podle činností
Druh činnostiProdukce šedé vody pro příslušnou činnost
qc
[l]
Mytí rukou31)
Mytí těla v umyvadle15
Sprchování (běžná sprcha)40 až 501)
Koupel ve vaně120
1) Platí pro běžné výtokové armatury. U výtokových armatur se samočinným uzavíráním se produkce šedé vody může stanovit podle počtu otevření při jedné činnosti, průtoku výtokovou armaturou (uvádí výrobce) a doby výtoku po jednom otevření.
Tabulka B.2 – Produkce šedé vody v různých budovách
Druh budovyVybaveníProdukce šedé vody
Měrná jednotkaProdukce šedé vody na měrnou jednotku a den
qprod
[l/den]
Bytový dům, rodinný důmKoupelnyobyvatel31
Kuchyněobyvatel11
Praníobyvatel15
InternátSprchy, koupelnylůžko90
HotelKoupelny se sprchoulůžko90
Koupelny s vanoulůžko1501)
Prádelnalůžko14
Administrativní budovaUmyvadlaosoba12
Čajové kuchyňkyosoba5
Sprchyosoba22)
Maloobchodní prodejny – personálUmyvadlaosoba12
Sprchyosoba22)
Maloobchodní prodejny – zákazníci (návštěvníci)Umyvadlaosoba33)
1) Nutno uvážit, zda nebudou vany používány jako sprchy.
2) Příležitostné sprchy.
3) Pokud jsou v budově záchody pro zákazníky.

Příloha C (informativní)

Roční úhrny srážek v České republice a součinitelé využití dešťové vody

Tabulka C.1 – Dlouhodobý srážkový normál v České republice 1961–1990 [mm]
KrajDlouhodobý srážkový normál 1961–1990
[mm]
Česká republika674
Praha a Středočeský590
Jihočeský659
Plzeňský656
Karlovarský673
Ústecký612
Liberecký860
Královéhradecký774
Pardubický711
Vysočina644
Jihomoravský543
Olomoucký732
Zlínský786
Moravskoslezský816
Zdroj: ČHMÚ
Tabulka C.2 – Součinitelé využití dešťové vody ψd podle [3]
Druh střechySoučinitel využití dešťové vody
ψd
Střecha s propustnou horní vrstvou (vegetační střecha)0,3
Střecha s vrstvou kačírku0,6
Střecha s nepropustnou horní vrstvou0,8

Příloha D (informativní)

Příklady řešení kanalizace a zásobování provozní vodou


Legenda

  1. střešní žlab
  2. potrubí dešťové kanalizace
  3. filtr
  4. uklidněný přítok (dvě kolena u dna)
  5. akumulační nádrž na dešťovou (provozní) vodu
  6. přepad se zápachovou uzávěrkou (pokud je napojen přímo na kanalizaci)
  7. zpětná armatura
  8. sací koš s plovákem a zpětnou armaturou
  9. sací potrubí dešťové (provozní) vody
  10. automatická tlaková čerpací stanice
  11. tlakový spínač nebo jiné ovládání čerpadla
  12. nádržka pro doplňování pitné vody s plovákovým ventilem a elektromagnetickým ventilem na sacím potrubí (doplňování pitné vody přes volný výtok)
  13. přepad s přerušením (volný výtok)
  14. rozvod provozní vody
  15. výtokové armatury provozní vody
  16. přívod pitné vody

Obrázek D.1 – Zařízení pro využití dešťové vody s doplňováním pitné vody do sacího potrubí


POZNÁMKA Automatická tlaková čerpací stanice (10, 11) tvoří komplet s nádržkou pro doplňování pitné vody (12). Zařízení se dodává jako typový výrobek.

Legenda

  1. střešní žlab
  2. potrubí dešťové kanalizace
  3. filtr
  4. uklidněný přítok (dvě kolena u dna)
  5. akumulační nádrž na dešťovou (provozní) vodu
  6. přepad se zápachovou uzávěrkou (pokud je napojen přímo na kanalizaci)
  7. zpětná armatura
  8. sací koš s plovákem a zpětnou armaturou
  9. čerpadlo
  10. výtlačné potrubí dešťové (provozní) vody
  11. tlakový spínač
  12. tlaková nádoba
  13. rozvod provozní vody
  14. výtokové armatury provozní vody
  15. přívod pitné vody s elektromagnetickým ventilem
  16. doplňování pitné vody s přerušením volným výtokem

Obrázek D.2 – Zařízení pro využití dešťové vody s doplňováním pitné vody přímo do nádrže na dešťovou (provozní) vodu


Legenda

  1. střešní žlab
  2. potrubí dešťové kanalizace
  3. filtr
  4. uklidněný přítok (dvě kolena u dna)
  5. akumulační nádrž na dešťovou (provozní) vodu
  6. bezpečnostní přeliv přepad se zápachovou uzávěrkou (pokud je napojen přímo na kanalizaci)
  7. zpětná armatura
  8. sací koš s plovákem a zpětnou armaturou
  9. čerpadlo
  10. výtlačné potrubí dešťové (provozní) vody
  11. uklidněný přítok pitné vody (dvě kolena u dna)
  12. přepad pomocné nádrže
  13. pomocná nádrž
  14. přívod pitné vody s elektromagnetickým ventilem
  15. doplňování pitné vody s přerušením volným výtokem
  16. šikmý mechanický filtr
  17. automatická tlaková čerpací stanice
  18. rozvod provozní vody
  19. výtokové armatury provozní vody

Obrázek D.3 – Zařízení pro využití dešťové vody s pomocnou nádrží


Legenda

  1. vnitřní kanalizace odvádějící šedé vody
  2. zařízení pro akumulaci a úpravu/čištění šedé vody a akumulaci bílé vody
  3. obtok
  4. bezpečnostní přeliv
  5. vypouštění
  6. zpětná armatura
  7. větrací potrubí
  8. automatická tlaková čerpací stanice
  9. tlakový spínač
  10. nádržka pro doplňování pitné vody s plovákovým ventilem a elektromagnetickým ventilem na sacím potrubí (doplňování pitné vody přes volný výtok)
  11. přepad s přerušením (volný výtok)
  12. vnitřní vodovod bílé vody
  13. výtoková armatura bílé vody
  14. přívod pitné vody
  15. vnitřní kanalizace odvádějící černou vodu

Obrázek D.4 – Využití šedé vody


Legenda

  1. vnitřní kanalizace odvádějící šedé vody
  2. zařízení pro akumulaci a úpravu/čištění šedé vody a akumulaci bílé vody
  3. obtok
  4. bezpečnostní přeliv
  5. vypouštění
  6. zpětná armatura
  7. větrací potrubí
  8. dešťová kanalizace
  9. filtr na dešťovou vodu
  10. uklidněný přítok dešťové vody
  11. nádrž na dešťovou vodu
  12. zápachová uzávěrka
  13. bezpečnostní přeliv
  14. sací koš s plovákem
  15. ponorné čerpadlo
  16. potrubí pro doplňování dešťové vody
  17. potrubí pro doplňování pitné vody
  18. doplňování pitné a dešťové vody přes volný výtok
  19. automatická tlaková čerpací stanice
  20. tlakový spínač
  21. vnitřní vodovod provozní vody
  22. výtoková armatura provozní vody
  23. vnitřní kanalizace černé vody
  24. splašková vnitřní kanalizace

Obrázek D.5 – Kombinace využití šedé a dešťové vody


Legenda

  • (A) šedá voda
  • (B) permeát
  • (C) vyčištěná šedá voda do spotřebiště
  • (D) pitná voda
  • (E) teplá voda
  1. jemné síto
  2. dávkování chemikálií
  3. přečerpávání šedé vody do reaktoru
  4. tepelné čerpadlo
  5. membránový modul
  6. dmýchadlo
  7. čerpadlo permeátu
  8. ponorné čerpadlo automatické tlakové čerpací stanice
  9. membránová tlaková nádoba
  10. UV lampa
  11. vyrovnávací nádrž šedých vod
  12. reakční nádrž
  13. akumulační nádrž z vyčištěné vody
  14. zásobník teplé vody
  15. tepelný výměník
English Synopsis
The use of gray water and rainwater in buildings

It is currently being prepared standard CSN 75 6780 dealing with this issue comprehensively. This standard describes the requirements for pre-treatment, storage and handling of rainwater and gray water. The standard is based on the English Standard BS 8525-1 [1] and is supplemented, in the spirit of the modern approach to the water as well as part of energy use of gray water.

 
 
Reklama