Dostatečný objem kalového (vyhnívacího) prostoru u domovních ČOV je jedním z významných parametrů, které mají být podle evropské normy u prokazování shody vždy posouzeny. Zatímco v zahraničí je mu přisuzován velký význam, v ČR je často znevažován.

V našich normách není detailně popsáno, jak dimenzovat např. domovní čistírnu. V řadě zemí je přímo v normě tabulka, která uvádí, jak stanovit počet ekvivalentních obyvatel. Tato skutečnost chrání projektanta ve sporech v případě atypického využívání objektu.

Stále přežívá přesvědčení, že nejúspornější variantou je centrální čistírna odpadních vod, třeba i s rozsáhlým systémem přečerpávání a transportních potrubí. Alternativa - decentralizovaný systém čištění odpadních vod za použití menších lokálních ČOV má minimální nároky na obsluhu s denní levnou dálkovou kontrolou funkce a přitom se srovnatelnou účinností celého čisticího procesu.

Pokud se jedná o novostavbu nebo podstatnou rekonstrukci na základě stavebního povolení, musí investor prokázat způsob likvidace odpadních vod. Článek přináší na vybraném konkrétním případu ekonomické porovnání instalace čistírny odpadních vod Topas s žumpou na vyvážení. Porovnání je provedeno pro různé varianty instalace ČOV (napojení do vodoteče, zasakování, zásobník vyčištěné vody, osazení do stávající jímky).

Jaké jsou možnosti likvidace odpadních vod? Žumpa, septik, ČOV? Jakým požadavkům musejí vyhovět?

Problematike využitia zrážkových vôd z povrchového odtoku po legislatívnej stránke ako i voľbe akumulačnej nádrže ako najvýznamnejšej súčasti systému využitia týchto vôd som sa venovala v predchádzajúcom svojom príspevku. Obsahom tohto článku sú možnosti užívateľských režimov pri využití systému, určenie jeho účinnosti na základe simulácií a celkové hodnotenie.

Problematika systémov pre využívanie zrážkovej vody z povrchového odtoku na vymedzené aktivity človeka (splachovanie WC, pranie, čistenie, polievanie záhrady) je riešená už od pradávna. S vývojom techniky sa menia samozrejme prístupy i v tejto oblasti. V prvej časti tohoto príspevku chcem rozobrať možnosti akumulácie zrážkovej vody z povrchového odtoku (ZVPO) a zásady návrhu objemu zásobnej nádrže. V druhej časti sa budem venovať spôsobom užívateľských režimov, určeniu účinnosti systému, ako i jeho celkovému vyhodnoteniu.

Autor se zamýšlí nad skutečností, že ne vždy zavedení systému jakosti a certifikace znamenaly skutečný přínos pro činnost firmy a popisuje, jak jej toto zjištění přivedlo k přehodnocení některých postupů zavádění. Na příkladu společnosti provozující vodovody a kanalizace ukazuje, jak je systém jakosti provázán se systémem environmentu.

Článek rekapituluje varianty likvidace odpadních vod a spolu s dalšími již zveřejněnými články nadále rozšiřuje informace k velmi aktuálnímu tématu čištění odpadních vod.

Následující článek byl přednesen jako příspěvek na konferenci TZB-2004 v rámci dne Nízkoenergetická výstavba 25.11.2004 na veletrhu Aqua-therm v Praze. Příspěvek upozorňuje na rostoucí náklady na zásobování vodou a tudíž rostoucí význam kvalifikovaných rozhodnutí v oblasti zdravotní techniky v relaci ke snižujícím se nárokům na energii na vytápění NED.

Ve většině měst a obcí si lidé a firmy budou muset připlatit za dodávky pitné vody. Podle odhadů vodohospodářských společností se cena vodného a stočného zvýší zhruba o 6 %. Fixní náklady spojené s údržbou a provozem zařízení rostou, avšak vyfakturovaná spotřeba nikoliv a pokles spotřeby vody je tak paradoxně důvodem pro zvyšování ceny vody.

Vzhledem k vysoké připravenosti projektů z oblasti čištění městských odpadních vod a kanalizací rozhodla Evropská komise o navýšení finančních prostředků pro rok 2004 na téměř dvojnásobek. Článek uvádí příklady projektů úspěšných, odmítnutých i připravovaných.

Jednou z hlavních výhod kořenových čistíren odpadních vod je jejich schopnost účinně čistit i silně naředěné odpadní vody a odolnost těchto čistíren proti nepravidelnému provozu. Značnou výhodou je i levný provoz, protože kořenové čistírny nepotřebují k provozu elektrickou energii.