Návrh vhodného typu biologické domovní čistírny odpadních vod

V naší legislativě, našich normách, není detailně popsáno, jak dimenzovat např. domovní čistírnu. V okolních zemích např. v Rakousku je přímo v normě tabulka, která uvádí, jak stanovit počet ekvivaletních obyvatel v závislosti na druhu objektu. Tato skutečnost chrání projektanta ve sporech v případech, kdy jsou pak objekty využívány atypickým způsobem ap. V našich podmínkách se předpokládá, že jak projektanti tak pracovníci vodoprávních úřadů jsou natolik fundovaní, že se bez takových pomůcek obejdou. Přesto jsme si dovolili připravit takový malý výtah z předpisů okolních zemí tj. Rakouska a Německa, kde se dá předpokládat, že zvyklosti budou obdobné. Na základě těchto údajů pak byl zpracován i takový malý prográmek pro návrh vhodného typu. Snad může posloužit v některých případech jako pomůcka.

Návrh vhodného typu (velikosti)

Obvykle se vychází z toho, že jeden ekvivaletní obyvatel (EO) vyprodukuje 60 g BSK5 a z jeho činnosti vznikne 150 l vody za den. I když poslední měření prokazují, že zatím co hodnota BSK5 je stále aktuální, tak množství vody klesá. V České republice byla dokonce naměřena množství pod 100 l/osobu.den, což je méně, než doporučuje i světová zdravotnická organizace. Ukazuje se, že v praxi není tedy vhodné používat údaje z publikací pro výpočet potřeby vody (např. známou Směrnici č. 9/73), kde bylo uvažováno s hodnotami až 280 l/osobu.den. Také dnešní vybavení restaurací ap. je šetrnější ke spotřebě vody, zejména k tomu vedou ekonomické důvody provozovatelů. Na druhé straně, čistírna předimenzovaná po stránce hydraulické není žádným nebezpečím, spíše naopak.

Množství ekvivalentních obyvatel se obvykle stanoví v závislosti na typu obydlí, občanské vybavenosti, návštěvnosti ap. V Česku pro stanovení není speciální předpis, a tak se vychází ze zkušeností, případně se počty EO odvodňují z hodnot pro výpočet spotřeby vody. Jak již bylo uvedeno, v zahraničí je řada předpisů, na základě kterých je možno stanovit počet EO velmi jednoduše. Např. jsou rakouské a německé normy a předpisy ATV. Z údajů v těchto normách je sestavena následující tabulka a vycházelo se z nich i při zpracování prográmku.

Návrh vhodného typu

Většina výrobců uvádí u jednotlivých čistíren, pro kolik EO je ten který typ vhodný. Tak že v jednoduchých případech srovnáme vypočtený počet EO s údaji v tabulce v TDP a vybereme vhodný typ. Někdy (spíše často) je však třeba zohlednit i další faktory jako nerovnoměrné látkové a hydraulické zatížení, vybavení a účel objektu, případně místní podmínky.

Nerovnoměrné látkové a hydraulické zatížení

a) Nerovnoměrnost během dne
Je zřejmé, že čím menší zařízení, tím větší nerovnoměrnost. Tuto nerovnoměrnost by měla řešit konstrukce čistírny. Jednak to předepisuje např. návrh EN (na základě tohoto návrhu by při certifikaci mělo být odzkoušeno její chování v době vypouštění vany), jednak je to i logické - hydraulický náraz by vyplavil biomasu do odtoku - zvětšení hodnot na odtoku - a následně by pak bylo čištěno s menší účinností. Obvykle se tento problém řeší tím, že ČOV má dostatečný akumulační prostor, nebo předimenzovaný dosazovací prostor. Pravdou ale také je, že některé ČOV to neřeší, a tak jejich nevýhodou jsou nárazově vyšší odtoková znečištění a naopak "výhodou", že nepotřebují kalový prostor, protože kal je pravidelně vyplavován do odtoku. Více viz článek "Dostatečný objem kalového prostoru".

b) Nerovnoměrnost dlouhodobější, např. v týdnech
Zde by měl být zachován alespoň maximální poměr mezi obvyklým zatížením a minimálním zatížením 1:4. Vyplývá to z toho, že zatížení kalu v ČOV je navrhováno např. na 0,15 kg BSK5/kg sušiny v aktivaci a při menším zatížení než 0,04 kg BSK/kg sušiny lze předpokládat problémy s mineralizací, rozpadem vloček ap. Vhodným technickým opatřením je použití technologie s nárůstovými kulturami, nebo uspořádání s více linkami ap.

c) Nárazová nerovnoměrnost
Např. sportoviště, kde je stálý provoz, avšak vyšší návštěva např. 1x týdně. Tam je možné využít akumulace. Vhodným uspořádáním u typů AS VARIOcomp je tzv. řešení s boční vyrovnávací nádrží. Tj. odpadní voda plní akumulační prostor a pokud hrozí odtok havarijním přepadem, začne přetékat do akumulační nádrže. Z akumulační nádrže je pak voda postupně v následujících dnech přečerpávána do ČOV.

Poznámka:
U objektů nerovnoměrně zatěžovaných by měla být přednostně prověřena možnost napojení na veřejnou kanalizaci, kde by tato nerovnoměrnost nepůsobila takové technologické problémy a tím i zvýšené riziko znečištění vodotečí.

Speciální požadavky vyplývající z charakteru objektu

Při návrhu ČOV je vhodné se přesvědčit, zda na ČOV natékají pouze odpadní vody mající charakter komunálních odpadních vod, nejčastějšími případy vod negativně ovlivňujících čistící efekt čistírny jsou vody se zvýšeným množstvím desinfekčních prostředků (bazény, sauny atd.) a vody se změněným pH (např. voda z kondenzačních kotlů). V těchto případech je třeba provést příslušná opatření, nebo zabezpečit, aby tyto vody na biologickou část ČOV nenatékaly.