Cesta zpátky ke zmírnění našich závazků asi nevede a tak nezbývá než co nejrychleji hledat jak našich závazků dosáhnout. A tak je třeba spojit síly legislativců, správců povodí a technologů k tomu a najít co nejoptimálnější společné řešení.

Článek uvádí shrnutí zajímavých praktických poznatků ze zahraničí, které mohou být s úspěchem použitelné i pro projektanty a provozovatele budov v ČR. Témata: spotřeba SV a TV, výpočtové metody spotřeby vody, bezpečnost provozu a hospodaření s dešťovou vodou.

U skladových areálů, průmyslových a zemědělských objektů je zasakování nyní nejběžnější způsob likvidace dešťové vody také z důvodu ekonomické dostupnosti. Současně odpadají povinnosti placení poplatků za odvod dešťových vod do kanalizace.

Zvětšováním zpevněných ploch na úkor zeleně se zabraňuje vsakování dešťové vody a zvyšuje se teplota v okolí zastavěných částí sídel. Drenážní systémy vysušují krajinu, špatně orané brázdy zrychlují odtok vody. Zkusme se zamyslet nad tím, co může udělat stavebník pro snížení odtoku vody z území, aby přitom zabránil ohrožení vlastní stavby vodou.

Každý, kdo odebírá podzemní nebo povrchovou vodu nebo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, musí mít pro takovou činnost povolení. Článek je jen připomenutím pravidel, která stanovuje zákon z r.2003 a která jsme popisovali v samostatných článcích od r. 2004.

Článek shrnuje problematiku nakládání se srážkovou vodou. Zatímco k zasakování a akumulaci srážkové vody z RD není třeba povolení, k zasakování odpadní vody je vždy nutné povolení příslušného vodoprávního úřadu.

Nový stavební zákon platný od 1.1.2007 vyvolává samozřejmě řadu otázek. Na některé z nich nabízíme odpověď. V článku najdete informace k zakreslení kanalizace, povolování studní, ČOV, žump, bazénů, povolování oprav přípojek a v závěru článku i tabulku ke schalování instalací.

Článek přehledně ukazuje kdo, o co a jak může žádat ze strukturálních fondů. Náměty jsou přehledně odděleně pro podnikatele i pro obce. Článek je zároveň úvodem do volného seriálu, který bude pokračovat i v roce 2008 a jehož součástí budou i upoutávky na termíny konkrétních výzev pro podání projektů.

Požadavek zachycování dešťové vody na pozemku nemovitosti je správný. Při jeho naplňování se musí postupovat s odbornou péčí tak, aby nemohlo dojít k poškození řešeného objektu nebo objektů sousedících. Článek nabízí mimo jiné i několik praktických ukázek.

Na veletrhu mohly zaujmout 3D vizualizace z oblasti koupelen, široká nabídka ČOV a dalších zařízení pro kanalizace a stále širší nabídka pro hospodaření s dešťovou vodou.

Tuk v kanalizaci působí mechanické i hygienické problémy. Podle toho o jaký typ a velké množství tuků se jedná se rozhodujeme, jak by mělo vypadat zařízení na separaci tuků z odpadní vody. Článek nabízí informace pro volbu zařízení.

Kaly, podobně jako odpady, obsahují škodliviny, které je nutné od životního prostředí důsledně oddělovat. Technologie pro zpracování čistírenských kalů nesmí umožňovat vnášení škodlivin do životního prostředí.

U ČOV s membránami je dobře biologicky vyčištěná voda filtrována přes membránu, která zabrání průchodu nerozpuštěných látek. Prakticky nulové koncentrace NL v odtoku ČOV umožňují přímou úpravu této vody, pomocí dalšího stupně (RO, aktivní uhlí a pod.) až na pitnou vodu.

Lze povolit vypouštění odpadních vod do vod podzemních přes půdní vrstvy např. ze septiku společného pro dva i více rodinných domů, v případě domovní čistírny odpadních vod lze povolit jednu společnou až pro 50 EO, bez ohledu na počet připojených domácností.

Principem nového systému odvodnění je snaha postarat se o dešťovou vodu tam, kde spadne. V ČR nejsou v současnosti vytvořeny legislativní, technické, ekonomické ani společenské předpoklady, které by jednoznačně a koordinovaně formulovaly celospolečenský zájem s dešťovou vodou hospodařit.

Před návrhem nádrží je třeba získat o navrhovaném zařízení všechny technické a technologické podmínky, které jsou nezbytné pro úspěšné provedení požadovaného konstrukce. Od návrhu, přes posouzení až po samotnou výrobu. V závěru článku je uveden příklad rozsahu nutných informací.

Článek ukazuje na reálné budově praktický příklad využívání dešťových vod s popisem, zařízení včetně základních ekonomických souvislostí.

Při stanovení velikosti znečištění v dešťovém odtoku je významná délka bezdeštného období, intenzita atmosférických srážek a objem dešťového odtoku. Oddělení prvních cca 1-3 mm deště vede zpravidla k podstatnému snížení látkového zatížení v zachycené dešťové vodě.