Tuk v kanalizaci působí mechanické i hygienické problémy. Podle toho o jaký typ a velké množství tuků se jedná se rozhodujeme, jak by mělo vypadat zařízení na separaci tuků z odpadní vody. Článek nabízí informace pro volbu zařízení.

Kaly, podobně jako odpady, obsahují škodliviny, které je nutné od životního prostředí důsledně oddělovat. Technologie pro zpracování čistírenských kalů nesmí umožňovat vnášení škodlivin do životního prostředí.

U ČOV s membránami je dobře biologicky vyčištěná voda filtrována přes membránu, která zabrání průchodu nerozpuštěných látek. Prakticky nulové koncentrace NL v odtoku ČOV umožňují přímou úpravu této vody, pomocí dalšího stupně (RO, aktivní uhlí a pod.) až na pitnou vodu.

Lze povolit vypouštění odpadních vod do vod podzemních přes půdní vrstvy např. ze septiku společného pro dva i více rodinných domů, v případě domovní čistírny odpadních vod lze povolit jednu společnou až pro 50 EO, bez ohledu na počet připojených domácností.

Principem nového systému odvodnění je snaha postarat se o dešťovou vodu tam, kde spadne. V ČR nejsou v současnosti vytvořeny legislativní, technické, ekonomické ani společenské předpoklady, které by jednoznačně a koordinovaně formulovaly celospolečenský zájem s dešťovou vodou hospodařit.

Před návrhem nádrží je třeba získat o navrhovaném zařízení všechny technické a technologické podmínky, které jsou nezbytné pro úspěšné provedení požadovaného konstrukce. Od návrhu, přes posouzení až po samotnou výrobu. V závěru článku je uveden příklad rozsahu nutných informací.

Článek ukazuje na reálné budově praktický příklad využívání dešťových vod s popisem, zařízení včetně základních ekonomických souvislostí.

Při stanovení velikosti znečištění v dešťovém odtoku je významná délka bezdeštného období, intenzita atmosférických srážek a objem dešťového odtoku. Oddělení prvních cca 1-3 mm deště vede zpravidla k podstatnému snížení látkového zatížení v zachycené dešťové vodě.

Článek například uvádí, na čem záleží, zda platit za dešťové vody z garáží, jaký je rozdíl plateb u bytových a nebytových prostor objektů využívaných k trvalému bydlení a jaký význam mají pojmy trvalé bydlení, domácnost, součást a příslušenství stavby a jak platit v případě pronájmů nemovitostí.

Tento příspěvek zazněl na semináři k využívání dešťových vod společnosti Marley. V článku najdete priority současných řešení a možnosti financování projektů na využívání dešťových vod.

Jedním ze zajímavých směrů, jak se vypořádat s kalem, je jeho odvodňování a stabilizace pomocí rostlin. Přinejmenším je to zajímavý směr pro řešení rekreačních sezónně obývaných objektů.

Článek přináší rekapitulaci informací k této problematice včetně výběru zajímavostí z firemních informací dodavatelů. Podnětem ke zpracování článku byly četné dotazy čtenářů, na které článek odpovídá. Dále zde naleznete i hlediska důležitá pro výběr zařízení jak z pohledu investora, tak montážní firmy a projektanta.

Recenzovaný Článek přináší v návaznosti na již dříve zveřejněné články návod na ekonomické zhodnocení možnosti využití srážkových vod. Tato problematika však není jen úvahou ekonomickou a zohledněním potřeb ekosystému, ale v mnohých oblastech je reakcí na zákaz odvádění dešťových voda do kanalizace.

Článek přináší rekapitulaci trendů v legislativě malých čistíren odpadních vod a přináší informace k územnímu plánování, certifikaci čistíren, návrhu na průběh vodoprávního řízení, otázky kolem kalů z komunálních čistíren a servisu, dozoru a kontrole včetně komentáře.

Norma pro domovní čistírny (díl 3) je konečně po letech dohadování schválena. Po ukončení přechodného období tak bude k dispozici dokument, který by měl zásadně ovlivnit zejména postoj Autorizovaných osob při certifikaci čistíren. Norma mimo jiné obsahuje ustanovení, která jsme se pokusili vybrat pro vytvoření představy o tom, co je v ní možno hledat.