Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Srážkové vody a zákon o vodovodech a kanalizacích

Přednáška Ing.Chaloupky zazněla na semináři o využívání dešťových vod, kde vyvolala u přítomných velký ohlas. Velmi přehledně totiž shrnuje legislativu v této oblasti. Seminář pořádala společnost Marley.

Vymezení pojmů

  • Obecně-Srážkové vody jako běžně užívaný i technický termín, nedefinuje přímo žádný právní předpis. Obecně lze konstatovat, že se jedná o vodu v různém skupenství pokud je ve vznosu a nedotýká se tedy žádným kouskem svého momentálního objemu zemského povrchu ani staveb na něm umístěných.

  • Právně nezávazná norma ČSN EN 1085 (750160) - Čištění odpadních vod uvádí, že "srážkové vody" jsou vody z atmosférických srážek, které dosud neobsahují látky z povrchu.

  • Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách - uvádí v § 2 odst. 1 vymezení povrchových vod takto: "Povrchovými vodami jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu; tento charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních. Důsledek - Srážková voda po dopadu na zemský povrch nebo stavby na něm umístněné se stává vodou povrchovou a pokud dále zasákne pod zemský povrch stane se vodou podzemní.

  • Vzhledem k nutnosti jednodušeji vymezit povrchové vody vzniklé ze srážek v urbanizovaném území, uvedl zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích v § 1 odst. 3 text: "kanalizace sloužící k odvádění povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod (dále jen "srážková voda")".

  • Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v § 103 odst. 1 písm. b) používá termín "dešťové vody". Z kontextu je zřejmé, že byly myšleny srážkové vody a vzhledem k tomu, že se jedná o jejich odvádění tak jistě o vody povrchové vzniklé ze srážkových vod.

  • Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a kanalizací a o citlivých oblastech v § 2 písm. b) používá termín "dešťovými vodami" přičemž z kontextu je opět zřejmé, že se jedná o povrchové vody vzniklé z vod srážkových. Rád bych upozornil, že právě toto nařízení vlády definuje, že městskými odpadními vodami jsou odpadní vody vypouštěné z domácností nebo služeb, vznikající převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech (splašky), popřípadě jejich směs s průmyslovými odpadními vodami nebo s dešťovými vodami.

Doporučujeme tedy používat pro potřeby vyjádření "srážkových vod" termín "povrchové vody vzniklé z vod srážkových" (dále jen "srážkové vody") nebo "srážkové vody podle § 1 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích".

Srážkové vody a zákon o vodovodech a kanalizacích

Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích v § 1 odst. 3 sděluje, že se uvedený zákon nevztahuje na vodovody a kanalizace, u nichž je průměrná denní produkce menší než 10 m3, nebo je-li počet fyzických osob trvale využívajících vodovod nebo kanalizaci menší než 50, a vodovody sloužící k trvalému rozvodu jiné než pitné vody a na oddílné kanalizace sloužící k odvádění povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod (dále jen "voda srážková").

V celém uvedeném zákoně, ale i v našem textu tedy budeme používat legislativní zkratku "srážkové vody".

Ustanovení § 1 odst. 3 tedy vyjímá odvádění srážkových vod oddílnou kanalizací z pravomoci zákona o vodovodech a kanalizacích.

V případech, kdy je oddílná kanalizace odvádějící srážkové vody opatřena technickými prvky, jejichž cílem je odsadit splachované znečištění z úvodu deště nebo v případech nutné akumulace a tím i odsazení z kapacitních důvodů kanalizačního potrubí, je možné, aby vodoprávní úřad využil ustanovení § 1 odst. 4 zákona o vodovodech a kanalizacích a prohlásil takovou kanalizaci za kanalizaci pro veřejnou potřebu. Je to dáno potřebou odborných zásahů vodohospodáře s ekologickým cílem, tedy z důvodu ochrany životního prostředí.

  • Zákon o vodovodech a kanalizacích definuje v § 2 odst. 2 jednotnou a oddílnou kanalizaci a v odst. 7 téhož § je definována i vnitřní kanalizace vždy ve vztahu ke srážkovým vodám.

  • Další zmínku o srážkových vodách obsahuje zákon o vodovodech a kanalizacích v § 19 odst. 6, který uvádí: Není-li množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace přímo přípojkou nebo přes uliční vpust měřeno, vypočte se toto množství způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis. Výpočet množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace musí být uveden ve smlouvě o odvádění odpadních vod.

  • V odstavci 10 je pak uvedeno zmocnění ke stanovení způsobu výpočtu množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace, není-li měření zavedeno, prováděcím předpisem.

  • Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu ve znění pozdějších předpisů v § 31 této uvádí: Množství srážkových vod odváděných do kanalizace bez měření se vypočte podle vzorce uvedeného v příloze č. 16 na základě dlouhodobého úhrnu srážek v oblasti, ze které jsou srážkové vody odváděny do kanalizace, zjištěného u příslušné regionální pobočky Českého hydrometeorologického ústavu a podle druhu a velikosti ploch nemovitostí a příslušných odtokových součinitelů uvedených v příloze č. 16.

    Postup při výpočtu je maximálně zjednodušen. Vypočtené množství je mírně vyšší než skutečnost. Důvodem mimo jednoduchosti je i snaha přimět subjekty vypouštějící srážkové vody do kanalizace k vyšší snaze srážkové vody vsakovat, omezit nepropustné povrchy apod.

  • Výkladová komise k zákonu č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů uvádí: Při likvidaci srážkových vod ze střech a zpevněných ploch jednotlivých rodinných domků v jednoduchých zařízeních sloužících k ochraně těchto pozemků a staveb proti škodlivým účinkům povrchových vod se jedná o obecné nakládání s povrchovými vodami podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona o vodách. K takovému nakládání není třeba povolení vodoprávního úřadu.

  • V odůvodnění uvedeného výkladu se uvádí že srážkové vody ze střech a povrchu zpevněných ploch u individuálních rodinných domů jsou povrchovými vodami podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona o vodách. V pochybnostech o tom, zda se v konkrétním případě jedná nebo nejedná o povrchové vody, rozhoduje podle ustanovení § 3 odst. 3 zákona o vodách příslušný vodoprávní úřad. Podle ustanovení § 55 odst. 2 zákona o vodách se za vodní díla nepovažují jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků k ochraně jednotlivých pozemků nebo staveb proti škodlivým účinkům povrchových vod. Výklad uvádí poznámku, že výklad platí v případě, pokud takto likvidované srážkové vody nejsou odpadními vodami.
  • Posledními ustanoveními zákona o vodovodech a kanalizacích, která se týkají srážkových vod jsou ustanovení odstavců 2, 3 a 6 v § 20. V § 8 odst. 14 zákona o vodovodech a kanalizacích je vymezeno právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen "stočné"), pokud ze smlouvy uzavřené mezi vlastníkem kanalizace a jejím provozovatelem nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace. V § 20 odst. 1 je uvedeno, že stočné má jednosložkovou nebo dvousložkovou formu.

  • Ustanovení v odst. 2 a 3 pak uvádí, že jednosložková forma je součinem ceny podle cenových předpisů a množství vypouštěných odpadních a srážkových vod. Za odvádění srážkových vod jednotnou kanalizací je tedy možné požadovat úplatu.

  • V § 20 odst. 6 je však uvedeno: Povinnost platit za odvádění srážkových vod do kanalizace pro veřejnou potřebu se nevztahuje na plochy dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací veřejně přístupných, plochy drah celostátních a regionálních včetně pevných zařízení potřebných pro přímé zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy, zoologické zahrady a plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení a na domácnosti.

  • Vzhledem k upřednostnění zasakování před odváděním srážkových vod kanalizací do vodního toku navrhovalo ministerstvo zemědělství zrušení výjimek ze zpoplatnění. Ministerstvo dopravy spolu se Svazem měst a obcí zásadně nesouhlasí neboť rozhodující platby připadají na Ministerstvo dopravy a města a obce. V případě ministerstva dopravy by se jednalo asi o 1,5-2 miliardy a u měst a obcí 2-3 miliardy. O tuto částku by se snížily úhrady obyvatelstva. Vzhledem k tomu, že vydání ministerstva dopravy je položkou státního rozpočtu není ani ministerstvo financí nakloněno rušení výjimek ze zpoplatnění. Podrobnosti k výjimkám úplat za odvádění srážkových vod nesouvisí přímo s tématem konference, proto pouze upozorním na výklad č. 27 k zákonu o vodovodech a kanalizacích zveřejněný na internetových stránkách ministerstva zemědělství www.mze.cz.

Srážkové vody a připravovaná novela vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích

Dne 30. srpna 2006 byl rozeslán do meziresortního připomínkového řízení návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích. Návrh novely vyhlášky se dotýká srážkových vod v bodě 21, kterým se v § 19 , který je věnován požadavkům na projektovou dokumentaci, výstavbu a provoz stokové sítě doplňují odstavce 10 a 11. Odstavec 10 zní: "V případě, že se na jednotnou kanalizaci nebo na oddílnou kanalizaci k odvádění srážkových vod napojuje nová část kanalizace odvádějící srážkové vody z nové zástavby na zastavitelných plochách, provede se v projektové dokumentaci nový výpočet, ověřující schopnost kanalizace odvést zvýšené množství těchto vod. Tento výpočet je podkladem pro vlastníka kanalizace, popřípadě provozovatele, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, k umožnění nebo odmítnutí uvedeného napojení."

Závěr

V momentě kdy se srážková voda dotkne povrchu, stává se vodou povrchovou. Pokud se změní její jakost znečištěním z povrchu stává se podle výkladu k zákonu o vodách vodou odpadní. Srážková voda po dopadu na povrch mění jakost pokud se jedná o urbanizovaný celek zpravidla v úvodu deště. V průběhu deště se jakost stabilizuje na hodnotách stejných jako má srážková voda před dopadem. V území neurbanizovaných má povrchová voda vzniklá ze srážkových vod jakost odpovídající možnostem znečištění daných povrchem místa dopadu. Je-li tím povrchem zemědělsky obdělávaná půda může se trvání znečištění blížit době trvání deště. Při takovém znečištění se jedná, ve vazbě na předchozí, o odpadní vodu, které lze říkat přírodní odpadní voda.

Právní předpisy se dosud nezabývají touto problematikou a tedy ani nemohou přesně specifikovat požadavky na jakost takových vod. Z uvedeného vyplývá, že je velmi obtížné vymezit bez vyhodnocení místa dopadu a případných rozborů vody jakost povrchové vody vzniklé z vod srážkových.

Povinnost omezit možnosti znečištění srážkových vod po dopadu na povrch a snížit takové znečištění, pokud k němu došlo a to bez ohledu na to, zda se jedná o urbanizovaný celek (intravilán) nebo území mimo urbanizaci (extravilán), je věcí každodenního jednání jednotlivců i celé společnosti bez ohledu na absenci právního ošetření.

 
 
Reklama