U panelových domů není pro ZTI rozhodující členění objektů podle konstrukčních soustav, ale podle použitých principů řešení a provedení systémů ZTI. Každý systém (vodovod, kanalizace) může být rozdělen na funkční části, které se z hlediska rekonstrukce již posuzují jako jeden prvek – tzn. vyměňuje se nebo opravuje se najednou.
Počet hygienických místností v domě nebo bytě stejně jako jejich vybavení by měl odpovídat standardu bydlení, rozloze obývaného prostoru a počtu osob v domácnosti. Při navrhování dispozičního uspořádání zařizovacích předmětů v hygienických místnostech je nutné dodržet alespoň minimální vzdálenosti mezi jednotlivými zařizovacími předměty, vzdálenosti od stěn a dodržovat průchozí uličky. Speciální požadavky jsou kladeny na koupelny pro handicapované.
K tolik často zmiňované otázce čistoty recipientů není možno přistupovat pouze z pohledu počtu budovaných ČOV a kvality jejich čistírenských procesů, ale i počtu a technické úrovně ostatních objektů na kanalizační síti. Stokové objekty, které bezesporu patří k těm, jenž nejvíce ovlivňují recipient z hlediska čistoty, jsou odlehčovací komory.
Dodávky vody do chaty s roční kapacitou 6000 lidí tvoří výlučně sněhová a dešťová voda, přečištěná odpadní voda je připravena pro splachování WC, teplárna napájená rostlinným olejem využívá motorový generátor, jehož odpadní teplo se znovu používá k výrobě teplé vody a vyhřívání budovy. Dvacet procent elektrické energie zajišťují solární moduly.
Autor v článku upozorňuje na nepříliš řešenou problematiku požárních prostupů potrubních rozvodů v projekční praxi. Zároveň poukazuje na důsledky, které se projeví při dokončování staveb. Hlavní zodpovědnost za správně provedené požární průchodky nesou dodavatelé příslušných technologických souborů, ve výhodnějším smluvním vztahu pak dodavatel stavební části. Optimálním řešením je zajistit pro tyto práce specializovanou firmu, která převezme plné garance.
Při navrhování vnitřní kanalizace ve vysokých budovách je třeba věnovat zvláštní pozornost splaškovým odpadním potrubím. Všechna potrubí vnitřní kanalizace se zde musí dimenzovat výpočtem. Zásady pro návrh a dimenzování svodných (ležatých) potrubí jsou u vysokých budov stejné jako u budov s menším počtem podlaží. Dimenzování a návrh splaškových odpadních potrubí vychází z poznatků získaných výzkumy prováděnými zejména v zahraničí.
Metodika vychází z požadavků evropské legislativy (Směrnice rady 89/106/EHS, Rozhodnutí komise 97/464/ES a na ně navazujících Evropských norem), která má za cíl ochranu spotřebitelů a životního prostředí při dodávkách stavebních výrobků, a ze stávající české legislativy. Dále se v metodice vychází z toho, že požadavky v Evropských normách jsou odrazem současného stavu techniky, a tedy by měly být brány jako minimální standardy. Metodika se skládá z části, ve které jsou uvedeny základní pojmy a návod jak postupovat při vodoprávním řízení, a z komentáře, ve kterém jsou zdůvodněna, případně upřesněna, jednotlivá ustanovení.
Ve všech oborech technických zařízení budov dnes probíhá kvalitativní vývoj v navrhování i provádění. Všechny profese TZB sledují a spoluvytvářejí optimální vnitřní životní prostředí (interní mikroklima) pro uživatele bytových a občanských budov. Také v exteriéru se výrazně uplatňuje optimální řešení TZB (např. snížení zakouřenosti našich vesnic a čištění odpadních vod).
Následující text je pokračováním přepisu zvukového záznamu, který byl pořízen na semináři Nová norma pro vnitřní kanalizaci v Brně 10.4.2003. První část článku se zabývala souvislostí nové české normy a normy ČSN EN 12056 a změnami pravidel pro vnitřní splaškovou kanalizaci. Následující druhá část se zabývá dešťovou kanalizací a kanalizačními armaturami.
Na českém trhu se vyskytují v současné době dvě varianty kanalizačních systémů z polypropylenu, které mají stejné vlastnosti mechanické a jsou identické i z pohledu odolnosti teplotě, ale je u nich rozdílně klasifikována požární odolnost. Článek předkládá fakta o požadavcích na toto hodnocení a porovnání stavu v ČR, Německu a požadavků evropských norem.