Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Mediální přestřelka ohledně pitné vody z kohoutku

Protože je pitná voda základní poživatinou, pro její bezpečnost platí legislativní požadavky neméně přísné jako pro ostatní potraviny, ve skutečnosti dokonce ještě přísnější. Předpokládá se totiž, že ji lidé denně co do množství konzumují více než ostatní potraviny.

Potravinářská komora ČR zveřejnila své stanovisko k nabízení kohoutkové vody v restauracích, které je namířeno proti pití vody z vodovodu a na podporu používání balených vod. Stanovisko dokonce uvádí: „U kohoutkové vody, která má za sebou možná pobyt v nekvalitním vodovodním řadu ve společnosti zbytků hormonů a léčiv, si spotřebitel o bezpečnosti může nechat leda tak zdát.“
Považujeme za velmi důležité, že se ke stanovisku Potravinářské komory obratem vyjádřil hlavní hygienik: „Restaurace disponují pitnou vodou, která je pod kontrolou jak ze strany provozovatele vodovodního zdroje, tak ze strany hygieny.“

Hlavní hygienik vidí jednu z příčin vyostřené situace v tom, že Češi několik posledních let omezují spotřebu balených nealkoholických nápojů a řada lidí se zejména z ekonomických důvodů vrací k vodě z kohoutku.

Je třeba si ovšem uvědomit, že:

  1. Mezi kojeneckou, pramenitou, minerální i pitnou vodou jsou kvalitativní rozdíly. Vody jsou do těchto kategorií rozděleny podle vyhlášky. První tři druhy pocházejí z čistých podzemních zdrojů, balená pitná voda může být i z vodovodu. Ke každodennímu pití se hodí vody kojenecké, pramenité či slabě mineralizované minerálky.

  2. Pitná voda z vodovodu je standardní součástí výroby a dalšího zpracování potravin. Pokud má PK ČR pochybnosti o kvalitě vody z vodovodu, jak je to s těmito potravinami?
    V tomto duchu zní i stanovisko Státního zdravotního ústavu: „Naprostá většina českých výrobců potravin používá k výrobě potravin pitnou vodu dodávanou veřejným vodovodem a domnívá se, že odpovídá všem hygienickým požadavkům, a je tudíž bezpečná; v některých případech si ji výrobci i sami kontrolují. Jestliže nyní toto PK ČR zpochybňuje a říká, že pitné vodě z vodovodu nelze v České republice (ČR) důvěřovat, nepřímo tím zároveň říká, že nelze důvěřovat ani v bezpečnost českých potravin, při jejichž výrobě se pitná voda z vodovodu používá (což je naprostá většina vyráběných potravin). V tomto případě jsme však nikde nezaznamenali, že by PK ČR zároveň vydala nějaké doporučení výrobcům potravin, jak si mají v této situaci počínat.“

Pitná voda skutečně není – vzhledem ke způsobu své specifické distribuce ke spotřebitelům – podle zákona o potravinách (který reguluje trh s potravinami) potravinou. Protože je však základní poživatinou, pro její bezpečnost platí požadavky (definované v zákoně o ochraně veřejného zdraví, v zákoně o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a v jejich prováděcích vyhláškách) neméně přísné jako pro ostatní potraviny – ve skutečnosti ještě přísnější, protože se předpokládá, že ji lidé denně co do množství konzumují více než ostatní potraviny.

K vodě z vodovodu na TZB-info:

Vliv provozování vnitřního vodovodu na kvalitu vody.

Pro úplnost je třeba říci, že významný vliv na kvalitu vody má i provozování vnitřního vodovodu.

Doporučení pro místa odběru:
Po vícehodinové (noční) či vícedenní stagnaci vody v potrubí je vhodné ji nejdříve odpustit (nebo využít na splachování, mytí atd.) a teprve potom ji pít či použít na vaření. Čistit je třeba jak ústí kohoutku, tak perlátory a sprchové hlavice. Spotřebitelský časopis dTest uvedl porovnání kvality vody z neudržovaného kohoutku a z téhož po vyčištění a desinfekci perlátoru a ústí kohoutku.

Pro provozovatele budov jsou důležitá nová pravidla dle ČSN EN 806-5 - Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě - Část 5: Provoz a údržba, která určuje mimo jiné pravidla pro případy, že v budově není používán vodovod a zároveň platí nová norma ČSN 75 5409 Vnitřní vodovody.

Z pravidel dle ČSN EN 806-5:

  • dle kap.7: vodovody, které nebudou déle než 7 dní v provozu, budou buď uzavřeny nebo vypuštěny, nebo pravidelně proplachovány vodou
  • dle kap.6: části vodovodu, které se používají zřídka, musí být pravidelně, nejméně 1x/týden, proplachovány vodou
  • dle kap.8: po ukončení odstávky vodovodu se musí uzavřené armatury na cca 5 min. otevřít, aby stagnující voda z potrubí odtekla. Doba odpouštění je samozřejmě orientační a odpovídá objemu vody v potrubí.

  • Zodpovědnost za provoz, kontrolu a údržbu vnitřního vodovodu má jeho vlastník.
  • Pokud se má provádět desinfekce, pak se musí v technické zprávě uvést objem vnitřního vodovodu. Desinfekce se nemusí provádět při vodovodu do 35 lidí, tj. např. RD nemusí, stačí proplach.
  • Po desinfekci může být odstávka max. 7 dnů, pak musí probíhat proplachy. Pokud ne, tak znovu desinfekce.

Více k nové normě ČSN 75 5409 bylo řečeno na semináři Novinky ve zdravotní technice 2013.

Obnovení provozu dořasně uzavřených a vypuštěných vnitřních vodovodů dle kap.8 ČSN EN 806-5

  1. Částečně se otevřou uzavírací armatury a pomalým otevření výtokových armatur se potrubí odvzdušní.
  2. Uzavírací armatury se úplně otevřou a potrubí propláchne jako při uvádění do provozu nového vnitřního vodovodu postupem dle ČSN EN 806-4.
  3. Pokud je to nutné, provede se i desinfekce.
  4. Výtokové armatury se uzavřou a zkontroluje se těsnost vodovodu.

V běžných případech budov s občasným provozem je výhodný pravidelný týdenní proplach. Ten lze samozřejmě řídit automatikou, příp. vybrat rovnou armatury, které umí sami tuto funkci zajistit - automatický proplach u bezkontaktních vodovodních baterií.

Voda musí splňovat požadavky v místě spotřeby

Často se nesprávně uvádí, že voda se sleduje na výstupu z vodárny, což není pravda. Místo, kde musí pitná voda splňovat požadavky kvality, je kohoutek u spotřebitele! Vzorky pitné vody určené k rozborům se odebírají z míst po celé distribuční trase, tj. z kohoutků spotřebitelů, z potrubí po trase vodovodu vč. např. vodojemů a přivaděčů a z úpraven vody. Každý rok musí vodárny obměnit 50% odběrových míst a vybírat je metodou náhodného výběru nebo jinou vhodnou metodou tak, aby žádný ze zásobovaných objektů nebyl dopředu vyloučen.

Za kvalitu vody ve vnitřním vodovodu zodpovídá jeho vlastník.

Obvykle je vlastníkem vnitřního vodovodu soukromý majitel, družstvo, sdružení vlastníků, obec a pronajímatelé bytů. Dodavatel vody není vlastníkem vnitřního vodovodu a nemůže ovlivnit jeho stav. Je-li nevyhovující kvalita vody způsobena vnitřním vodovodem, není sice dodavatel (výrobce) vody za tuto situaci odpovědný, ale má v ruce právní nástroj, jak spotřebitelům pomoci. Je povinen informovat odběratele a navrhnout i možná nápravná opatření, kterými by se omezilo nebo odstranilo riziko, že v dodávané vodě nebudou dodrženy hygienické limity.

Odpovědnost vlastníků obytných nájemních domů (pronajímatelů bytů) za jakost vody vyplývá z povahy právního postavení pronajímatele, neboť dodávka pitné vody odpovídající jakosti je nezbytnou součástí nerušeného výkonu nájemního práva k bytu, případně i k nebytovým prostorám. Je jejich povinností zjistit příčinu nedodržení kvality pitné vody a přijmout nápravná opatření.

Dodejme, že výše uvedenou povinnost nemají majitelé rodinných domů a že záleží na jejich rozhodnutí, zda opatření přijmou či nikoliv. Ovšem, čistě teoreticky, pokud by neodstranili závady na vodovodní přípojce nebo vnitřním vodovodu, mohlo by jim hrozit přerušení nebo omezení dodávky vody.

 
 
Reklama