Odborné recenzované články

Článek je přepisem zvukového záznamu přednášky JUDr. Jaroslavy Nietscheové o zákonu o vodách, která zazněla na doprovodném programu výstavy Vodovody a kanalizace 2005.

Článek je pokračováním přehledu zařizovacích předmětů a okolností jejich použití. Tento díl je věnován vanám, sprchám, WC, bidetům a pisoárům. Článek shrnuje argumenty pro použití v kontextu současných požadavků na hygienu a úspory včetně novinek - například posledním "hitem" je akrylátová vana s vodotěsnými dvířky z plexiskla a s možností volby hydromasážního systému. Vana je pro seniory velmi bezpečná a ještě pohodlnější než sprcha.

Velký výběr zdravotních zařizovacích předmětů umožňuje navrhovat zdravotnické komplety v libovolném rozsahu a podle účelu odpovídajícího požadavkům dnešního navrhování staveb. Článek se zabývá podrobně volbou dispozice bytové koupelny a toalety, druhy umyvadel, van, sprch, klozetů, pisoárů i bidetů.

Následující text je úryvkem z knihy Projektujeme bez bariér Ing. arch. Daniely Filipiové. Publikace, která by neměla chybět na pracovním stole každého projektanta, byla v České komoře architektů rozebrána pouhé dva dny po oznámení její nabídky, ale následující článek nabízí nejen výběr z této nadmíru užitečné knihy.

Tělesně handicapovaní spoluobčané mají svých starostí víc než dost. Proč by se tedy ještě měli potýkat s problémy, na které existují řešení? Díky širokému spektru koupelnové keramiky mohou mít nyní nejen praktickou, ale také designově dokonalou koupelnu jako všichni ostatní.

Recenzovaný Součástí našeho stavebního práva se postupně stala povinnost zabezpečit bezbariérovost staveb pro zdravotně postižené osoby. Jsou uvedeny a komentovány požadavky na bezbariérové řešení zdravotně technických instalací (ZTI) v jednotlivých druzích staveb.

Nikdo nepochybuje o tom, že plavání je zdravé. Většina lidí plave ráda, problém je kde. Kvalita vody v našich řekách a rybnících se sice v posledních letech výrazně zlepšila, zůstává však s otazníkem. Přecpaná koupaliště s vodou páchnoucí chlórem také každého nenadchnou a k moři je to přece jenom daleko ...

Dostatečný objem kalového (vyhnívacího) prostoru u domovních ČOV je jedním z významných parametrů, které mají být podle evropské normy u prokazování shody vždy posouzeny. Zatímco v zahraničí je mu přisuzován velký význam, v ČR je často znevažován.

Článek popisuje problém budov s olověnými rozvody, kde je podle nových požadavků na pitnou vodu přímo doporučena výměna rozvodů. U budov, kde materiál rozvodů není jistý, je stanoven postup zjišťování. Článek díle upozorňuje na projekt Ministerstva pro místní rozvoj, ze kterého lze žádat dotaci na rekonstrukci olověných rozvodů.

Význam filtrace bývá často podceňován, protože ne každá voda se jeví na první pohled jako voda, která má problém s mechanickými nečistotami. Některé problémy se totiž mohou projevit až postupem času. Například, když drobný písek ve vodě postupně narušuje vnitřní povrch plastových rozvodů vody, může se na nich někdy usazovat vodní kámen.

V našich normách není detailně popsáno, jak dimenzovat např. domovní čistírnu. V řadě zemí je přímo v normě tabulka, která uvádí, jak stanovit počet ekvivalentních obyvatel. Tato skutečnost chrání projektanta ve sporech v případě atypického využívání objektu.

Stále přežívá přesvědčení, že nejúspornější variantou je centrální čistírna odpadních vod, třeba i s rozsáhlým systémem přečerpávání a transportních potrubí. Alternativa - decentralizovaný systém čištění odpadních vod za použití menších lokálních ČOV má minimální nároky na obsluhu s denní levnou dálkovou kontrolou funkce a přitom se srovnatelnou účinností celého čisticího procesu.

Pokud se jedná o novostavbu nebo podstatnou rekonstrukci na základě stavebního povolení, musí investor prokázat způsob likvidace odpadních vod. Článek přináší na vybraném konkrétním případu ekonomické porovnání instalace čistírny odpadních vod Topas s žumpou na vyvážení. Porovnání je provedeno pro různé varianty instalace ČOV (napojení do vodoteče, zasakování, zásobník vyčištěné vody, osazení do stávající jímky).

Jaké jsou možnosti likvidace odpadních vod? Žumpa, septik, ČOV? Jakým požadavkům musejí vyhovět?

Problematike využitia zrážkových vôd z povrchového odtoku po legislatívnej stránke ako i voľbe akumulačnej nádrže ako najvýznamnejšej súčasti systému využitia týchto vôd som sa venovala v predchádzajúcom svojom príspevku. Obsahom tohto článku sú možnosti užívateľských režimov pri využití systému, určenie jeho účinnosti na základe simulácií a celkové hodnotenie.

Problematika systémov pre využívanie zrážkovej vody z povrchového odtoku na vymedzené aktivity človeka (splachovanie WC, pranie, čistenie, polievanie záhrady) je riešená už od pradávna. S vývojom techniky sa menia samozrejme prístupy i v tejto oblasti. V prvej časti tohoto príspevku chcem rozobrať možnosti akumulácie zrážkovej vody z povrchového odtoku (ZVPO) a zásady návrhu objemu zásobnej nádrže. V druhej časti sa budem venovať spôsobom užívateľských režimov, určeniu účinnosti systému, ako i jeho celkovému vyhodnoteniu.

Autor komentuje nové pravidlo W 660-1 pro provádění tlakových zkoušek vnitřního vodovodu. Pravidlo řeší problémy, které v současné praxi vytváří ustanovení platné ČSN 73 6660, například rekonstrukci, opravu nebo rozšíření stávajícího vodovodu a postup provádění zkoušky s respektováním vlastností materiálů.

Článek komentuje návrh novely zákona o vodovodech a kanalizacích. Hovoří zejména o souvislostech s požadavkem na samofinancování provozovatelů vodovodů a kanalizací, o problematice placení všech vlastníků nemovitostí za srážkové vody, nové úloze regulačního úřadu a vznáší otázku, proč ČR při zavádění směrnice EU neuplatňuje možnosti pro příznivější národní podobu.

Příspěvek stručně shrnuje teoretické řešení složité problematiky hydrauliky vnitřní kanalizace a seznamuje také s u nás méně známými závěry výzkumů prováděných především v USA. Uvedené závěry jsou důležité například pro návrh výškových budov a posouzení netradičního odvětrání.

Autor se zamýšlí nad skutečností, že ne vždy zavedení systému jakosti a certifikace znamenaly skutečný přínos pro činnost firmy a popisuje, jak jej toto zjištění přivedlo k přehodnocení některých postupů zavádění. Na příkladu společnosti provozující vodovody a kanalizace ukazuje, jak je systém jakosti provázán se systémem environmentu.