Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Vyhledávání nových zdrojů pitné vody pro obce

Není málo obcí v Česku, kde jsou stávající zdroje pitné vody nedostačující. Důvodem může být zejména zvýšení spotřeby pitné vody v obci nebo zhoršení kvality podzemní vody a nesplnění hygienických parametrů pro pitnou vodu dle vyhlášky č. 252/2004 Sb. V rámci projektu „Zlepšování kvality vody“ financovaného z Operačního programu Životního prostředí SFŽP ČR provedla společnost CHEMCOMEX, a.s. hydrogeologický průzkum pro obce Řenče, Libákovice, Ovesné Kladruby, Česká Olešná, Bolehošť, Lnáře a Věžnice a poskytla tak obcím nové zdroje pitné vody.

1. Úvod

Není málo obcí v Česku, kde jsou stávající zdroje pitné vody nedostačující. Důvodem může být zejména zvýšení spotřeby pitné vody v obci nebo zhoršení kvality podzemní vody a nesplnění hygienických parametrů pro pitnou vodu dle vyhlášky č. 252/2004 Sb. V rámci projektu „Zlepšování kvality vody“ financovaného z Operačního programu Životního prostředí SFŽP ČR provedla společnost CHEMCOMEX, a.s. hydrogeologický průzkum pro obce Řenče, Libákovice, Ovesné Kladruby, Česká Olešná, Bolehošť, Lnáře a Věžnice a poskytla tak obcím nové zdroje pitné vody.

2. Libákovice a Řenče

Lokality Libákovice a Řenče, okres Plzeň-jih, se geologicky vyznačují puklinovým kolektorem podzemní vody vázaným na sedimentární horniny charakteru břidlic, prachovců a drob proterozoického stáří. Podzemní voda je v zájmovém území vázána na přípovrchovou vrstvu zvětrání a rozvolnění proterozoických hornin a na jejich hlubší puklinové systémy. Lze předpokládat, že na oběhu podzemní vody se také významně podílí zóna tektonického porušení. Vrty o hloubce 58 m (Řenče) a 50 m (Libákovice) byly vystrojeny PVC zárubnicí Ø 160 mm, byla na nich provedena čerpací zkouška v délce 13 dní a následně stoupací zkouška v délce 2 dní. Laboratorní rozbory zjistily na obou lokalitách vyšší koncentraci radonu.

Přečtěte si také Problémy s vydatností pramenišť – náhrada zdrojů Přečíst článek

Na lokalitě Řenče byly zastiženy chlorované uhlovodíky antropogenního původu. Vrty jsou vodohospodářsky využitelné, pro pitné účely je potřeba ve vodě snížit obsah nežádoucích látek. Pro lokalitu Řenče bylo stanoveno doporučené využitelné množství Q = 0,5 l.s−1, pro lokalitu Libákovice Q = 0,2 l.s−1.

3. Ovesné Kladruby

Lokalita Ovesné Kladruby, historicky Habrové Kladruby, okres Cheb, je z hlediska regionální geologie součástí mariánsko-lázeňského bazického komplexu Českého masivu. Zájmové území je zde tvořeno mohutným komplexem metamorfovaných hornin Tepelské vrchoviny. Jedná se převážně o bazické metamorfity charakteru amfibolitů paleozoického stáří. Laboratorními rozbory byla zjištěna zvýšená koncentrace manganu, která je přírodního původu a souvisí s geologickou stavbou lokality. Na vrtu o hloubce 30 m bylo na základě provedené dlouhodobé čerpací zkoušky v délce 13 dní stanoveno doporučené čerpané množství Q = 0,2 l.s−1.

Obr. 1 Libákovice. Fig. 1 Libákovice
Obr. 1 Libákovice
Fig. 1 Libákovice
Obr. 2 Ovesné Kladruby. Fig. 2 Ovesné Kladruby
Obr. 2 Ovesné Kladruby
Fig. 2 Ovesné Kladruby

4. Česká Olešná

Obr. 3 Česká Olešná – čerpací zkouška. Fig. 3 Česká Olešná – pumping testy
Obr. 3 Česká Olešná – čerpací zkouška
Fig. 3 Česká Olešná – pumping testy

Na lokalitě Česká Olešná, nejzápadnější moravské vesnici, byl vyhlouben za účelem získání nového zdroje pitné vody hydrogeologický průzkumný vrt o hloubce 80 m. Z regionálně geologického hlediska je zájmové území součástí moldanubické oblasti. Horninové podloží zájmové lokality je tvořeno středně zrnitým, místy hrubozrnným dvojslídným granitem, s převahou biotitu nad muskovitem, místy porfyrickým. Jižně od lokality jsou žuly drobnozrnné až středně zrnité. Výjimečně se vyskytují leukokratní žilné granity. Granitem probíhají dislokace směru SZ–JV a směru k nim kolmého. Z hydrogeologického hlediska je možno horninové prostředí charakterizovat jako masív, kde je regionálně rozšířený kolektor vázán na zónu přípovrchového rozpojení puklin. Doporučené parametry exploatace stanovené na základě provedené dlouhodobé čerpací zkoušky v délce 10 dní jsou Q = 0,3 l.s−1. Na základě laboratorních rozborů byly zjištěny zvýšené koncentrace železa, manganu a radonu, související s geologickou stavbou lokality.

5. Bolehošť

Obr. 4 Bolehošť – zhlav vrtu s přetokem. Fig. 4 Bolehošť – well head with overflow
Obr. 4 Bolehošť – zhlav vrtu s přetokem
Fig. 4 Bolehošť – well head with overflow

O obci Bolehošť je první dochovaná písemná zmínka z roku 1394, ale historie obce má kořeny pravděpodobně již v 5. st. před naším letopočtem, čehož dokladem jsou archeologické nálezy jako je dno pece, mlýnský kámen či staré pohřebiště. Na vytýčeném místě byl na lokalitě Bolehošť technologií rotačně příklepového vrtání vyhlouben hydrogeologický průzkumný vrt o hloubce 77 m. Z regionálně geologického hlediska patří území k východočeské oblasti české křídové pánve, konkrétně severní části ústecké synklinály. V jejím podloží se nacházejí horniny krystalinika různého stáří. Svrchnokřídové sedimenty jsou zastoupeny ve stratigrafickém sledu cenoman až svrchní turon. Mocnost sedimentů pánve dosahuje 500–600 m. Uloženiny cenomanu (souvrství perucko – korycanské) zastupují jílovité prachovce a písčité slepence. Vrstvy spodního a středního turonu (souvrství bělohorské a jizerské) jsou budovány jílovci, slínovci a spongilitickými slínovci, vrstvy svrchního turonu (souvrství jizerské a teplické) pak slínovci, jílovci a písčitými jílovci. Před započetím dlouhodobé čerpací zkoušky docházelo na vrtu k přetoku v množství Q = 4,4 l.s−1. Na základě vyhodnocení dlouhodobé čerpací zkoušky v délce 21 dní bylo stanoveno doporučené jímané množství 10 l.s−1.

6. Lnáře

Obr. 6 Lnáře – geofyzikální průzkum. Fig. 6 Lnáře – geophysical survey
Obr. 6 Lnáře – geofyzikální průzkum
Fig. 6 Lnáře – geophysical survey

Pro obec Lnáře, na jejímž zámku strávil své poslední hodiny svobody generál Ruské osvobozenecké armády Andrej Andrejevič Vlasov, byl na místě stanoveném geofyzikálním průzkumem vyhlouben průzkumný hydrogeologický vrt o hloubce 40 m. Z regionálně geologického hlediska je zájmové území součástí moldanubické oblasti Českého masivu. Zájmové území je zde tvořeno paleozoickými hlubinnými magmatity charakteru amfibolicko-biotitických granodioritů až křemenných dioritů blatenského typu a proterozoickými metamorfovanými biotitickými rohovci. Hydrogeologicky se jedná o skalní podloží, kde jediný regionálně rozšířený kolektor je vázán na zvětraliny a pásmo přípovrchového rozpukání a rozvětrání paleozoických hlubinných magmatitů. Na základě dlouhodobé čerpací zkoušky v délce 13 dní byly navrženy optimální parametry exploatace Q = 0,5 l.s−1. Laboratorními rozbory byly zjištěny zvýšené koncentrace železa, manganu a radonu, které jsou přírodního původu a souvisí s geologickou stavbou lokality.

7. Věžnice

Na lokalitě Věžnice, okres Havlíčkův Brod, v jejímž katastru se u mlýna U Lutriána nachází jeden z nejstarších českých mostů, který byl součástí odbočky staré Haberské zemské stezky, hojně využívané do 12. století, byly zhotoveny dva hydrogeologické průzkumné vrty pro zajištění zdroje pitné vody o hloubce 70 m. Z regionálně geologického hlediska se zájmové území nachází v oblasti moldanubika. Horninové prostředí je zde reprezentováno proterozoickými drobno středně lepidoblastickými biotitickými a silimaniticko-biotitickými pararulami, místy slabě migmatitizovanými. Doporučené čerpané množství bylo na základě vyhodnocení dlouhodobé čerpací zkoušky v délce 12 dní na jednotlivých vrtech stanoveno na Q = 0,5 l.s−1 a Q = 0,8 l.s−1.

8. Závěr

Na výše uvedených lokalitách bylo provedeno geofyzikální měření, rotačně příklepovou technologií bylo odvrtáno celkem 477 bm a vydatnost vrtů byla ověřena dlouhodobou čerpací zkouškou. V průběhu čerpací zkoušky byly odebrány vzorky vody na laboratorní analýzu dle Vyhlášky MZd. č. 252/2004 Sb. včetně rozboru bakteriálního. Na základě získaných poznatků byly stanoveny parametry exploatace pro jednotlivé hydrogeologické objekty. Využitelné vydatnosti dosahovaly většinou prvních desetiny litru za sekundu, s výjimkou lokality Bolehošť, kde byla na přetokovém vrtu ověřena vydatnost 10 l.s−1.

Literatura

  1. Projekt Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní (prioritní osa 1), operační program Životní prostředí SFŽP, včetně vyhlášky č. 252/2004 Sb.; dostupné z
    https://www.sfzp.cz/files/documents/storage/2022/01/12/1642002124_PD_OPŽP_2014-2020_v10.pdf
 
Komentář recenzenta doc. Ing. Tomáš Kučera, Ph.D., VUT FAST Brno, Ústav vodního hospodářství obcí

Článek přibližuje situaci ohledně zdrojů vody na několika vybraných lokalitách. Jsou popsány možnosti zajištění nových zdrojů vody a technické parametry těchto zdrojů. Článek dokresluje aktuální situaci ohledně zdrojů vody, kdy je zcela nezbytné se touto otázkou systematicky zabývat ve vazbě na projevy sucha v posledních letech. Článek má informační charakter a mohl by být inspirací pro vodohospodářské pracovníky.