Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Atomový zákon ve vodárenství, při úpravě a nakládání s vodou

V rámci červnové konference Pitná voda v Táboře bylo možné vyslechnout i příspěvky, které se vztahovaly k aktuálnímu znění atomového zákona. Autorky ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) jej popsaly v souvislosti se stavbou, vodárenstvím i pracovními podmínkami zaměstnanců. Doporučily dále sledovat aktuální doporučení SÚJB.

Úvod

Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon [1], a vyhláška č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje (vyhláška) [2], stanovují požadavky na kvalitu pitné vody určené pro veřejnou potřebu pocházející z podzemního zdroje, a také požadavky pro pracoviště, kde je s touto vodou nakládáno nebo kde je tato voda upravována. Požadavky na pracoviště podléhající požadavkům atomového zákona v oblasti přírodních zdrojů nesouvisí pouze s nakládáním nebo úpravou podzemních vod, oblasti vodárenství se mohou týkat i jiná atomovým zákonem sledovaná pracoviště. Atomový zákon rozlišuje dva druhy pracovišť podle tzv. expoziční situace, tj. podle v úvahu připadajících okolností, za jakých mohou být fyzické osoby nebo životní prostředí vystaveny účinkům ionizujícího záření. Expoziční situace mohou být buď plánované, které jsou spojené se záměrným využitím zdroje ionizujícího záření, nebo expoziční situace existující již v době, kdy se o případné regulaci ozáření rozhoduje. V oblasti přírodních zdrojů záření řadíme mezi plánované expoziční situace „pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření“, mezi existující expoziční situace náleží „pracoviště s možným zvýšeným ozářením z radonu“. Úpravny vody mohou být obojím typem těchto pracovišť v závislosti na tom, jakým způsobem je s vodou z podzemních zdrojů nakládáno.

1. Požadavky atomového zákona pro pitnou vodu

Atomový zákon a vyhláška stanovují povinnosti dodavatelům pitné vody pro veřejnou potřebu a výrobcům a dovozcům balené vody dodávané na trh v ČR, ty se nevztahují na minerální vody a individuální zásobování a nevztahují se na vodu pocházející výhradně jen z povrchových zdrojů. K těmto povinnostem patří zajistit systematické měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve vodě, vést evidenci výsledků měření a dalších údajů a tyto oznamovat Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a další povinnosti stanovené v § 100 odst. 2 atomového zákona. Podle a 100 odst. 1 atomového zákona nesmí být pitná voda dodávána pro veřejnou potřebu, pokud je překročena nejvyšší přípustná hodnota objemové aktivity radonu 300 Bq/l, nebo překročeny referenční úrovně 100 Bq/l pro objemovou aktivitu radonu nebo 0,1 mSv/rok indikativní dávky bez provedení opatření, které snižuje míru ozáření na úroveň tak nízkou, jak lze rozumně dosáhnout při zohlednění všech hospodářských a společenských hledisek.

Vodu z některých podzemních zdrojů lze pro veřejnou potřebu dodávat zcela bez úpravy, případně jen s hygienickým zabezpečením, převážnou většinu zdrojů pitné vody však lze využívat až po úpravě vlastností surové vody, aby tato voda mohla být následně do sítě dodávána jako voda pitná. Pokud surová voda z podzemního zdroje obsahuje radionuklidy, mohou během její úpravy vody vznikat odpadní produkty, které je obsahují, protože k úpravě podzemní vody jsou používány technologie, které jsou účinné i pro odstranění přírodních radionuklidů. Proto je třeba při úpravě vod z podzemních zdrojů věnovat pozornost také odpadním látkám, jako jsou filtrační náplně, vodárenské kaly a odpadní vody, ve kterých je třeba ověřit, zda obsah přírodních radionuklidů v nich splňuje požadavky atomového zákona a vyhlášky pro případ jejich uvolnění z úpravny vody. Netýká se to jen těch technologií, kde jsou radionuklidy z vody odstraňovány záměrně (například uran), ale i technologií, které jsou primárně určeny k zachycení jiných látek (železo, mangan, arsen, těžké kovy aj). Při úpravě vody z podzemních zdrojů je třeba věnovat pozornost, z hlediska možného ozáření z přírodních zdrojů, také pracovním podmínkám obsluhy úpraven vody.

Přečtěte si také Požadavky na kontrolu provozu úpraven pitných podzemních vod z hlediska radioaktivity Přečíst článek

2. Požadavky atomového zákona pro pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření – plánované expoziční situace

Pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření jsou stanovena v § 93 odst. 1 atomového zákona. V oblasti vodárenství se mohou plánované expoziční situace vyskytovat na pracovišti s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu (§ 93 odst. 1, písm. b) atomového zákona) a voda z podzemního zdroje je materiálem se zvýšeným obsahem přírodních radionuklidů. Tato pracoviště jsou označována také jako pracoviště NORM (Naturally Occurring Radioactive Materials), jejich přesný výčet uvádí § 87 vyhlášky. Úpravny vody, kde dochází k úpravě vlastností podzemní vody, jsou pracovištěm uvedeným v § 87 písm. o) vyhlášky – provoz zařízení na úpravu vlastností podzemní vody nebo nakládání s vodárenskými kaly z úpravy vody z podzemního zdroje. Na těchto pracovištích je třeba ověřovat pracovní podmínky osob vykonávajících zde práce, a také vhodným způsobem nakládat s materiály, které jsou z těchto pracovišť uvolňovány. K tomuto typu pracovišť patří všechny úpravny vody, kde jsou umístěny technologie, kterými dochází k úpravě vlastností podzemní vody, s výjimkou těch úpraven vody, kde je instalována pouze technologie určená jen k odstranění radonu. V některých případech mohou být úpravny vody také pracovištěm uvedeným v § 87 písm. p) vyhlášky, pokud zde dochází k nakládání s materiálem, u kterého bylo prokázáno, že obsah přírodního radionuklidu v něm přesahuje uvolňovací úroveň. Provozovatelé takovýchto úpraven vod jsou povinni, dle § 93 odst. 2 a § 96 odst. 2 atomového zákona, zajistit radiační ochranu pracovníků vykonávajících zde práce i radiační ochranu obyvatelstva v okolí. K základním povinnostem provozovatelů patří:

  • zajistit měření za účelem stanovení osobních dávek pracovníka a evidenci výsledků měření a osobních dávek pracovníka,
  • oznamovat Úřadu informace o pracovišti, výsledcích měření a osobních dávkách pracovníka,
  • zajistit optimalizaci radiační ochrany pracovníka, pokud je překročena stanovená úroveň,
  • zajistit ochranu těhotné ženy podle § 64 odst. 3 atomového zákona a
  • informovat každého pracovníka o možném zvýšeném ozáření z přírodního zdroje záření, o výsledcích měření na pracovišti, o osobních dávkách stanovených měřením a o související zdravotní újmě v důsledku ozáření a o provedených opatřeních ke snížení ozáření.

Pro tyto úpravny vody platí dále také podmínky stanovené v § 95 atomového zákona pro uvolňování radioaktivní látky. To znamená, že pokud jsou z úpravny vody uvolňovány radioaktivní látky (kaly, usazeniny, odpadní vody a odpady, použité filtry a filtrační náplně apod.), je každý, kdo uvolňuje radioaktivní látku z tohoto pracoviště, povinen:

  • předcházet neodůvodněnému nahromadění radioaktivní látky uvolňované z pracoviště,
  • zajistit měření a hodnocení obsahu radionuklidů v radioaktivní látce uvolňované z pracoviště, a to včetně případů, kdy je uvolňovaná radioaktivní látka určena pro opakované použití nebo recyklaci,
  • výsledky měření evidovat a oznamovat Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB),
  • zpracovat vnitřní předpis pro nakládání s radioaktivní látkou uvolňovanou z pracoviště a postupovat podle něj.

Radioaktivní látku lze z úpraven vod uvolňovat bez povolení SÚJB v případě, kdy nejsou překročeny uvolňovací úrovně stanovené v § 105 vyhlášky anebo v případě, kdy je prokázáno, že efektivní dávka každého jednotlivce z obyvatelstva způsobená v kalendářním roce uvolněním radioaktivní látky je menší než 0,3 mSv. V ostatních případech je možné uvolňovat radioaktivní látku jen na základě povolení SÚJB. Významné je zejména vypouštění odpadních vod do vod povrchových, odpadní voda vypouštěná do povrchových vod musí splňovat stanovené uvolňovací úrovně, aby nedocházelo k jejich kontaminaci při uvolňování radioaktivních látek z technologií úpravy vody zachycující radionuklidy. Často se tak děje u technologií, ve kterých dochází ke kumulaci radionuklidů v odpadní vodě zejména z proplachů (např. odstranění Fe, Mn, těžkých kovů aj.).

3. Požadavky atomového zákona pro pracoviště s možným zvýšeným ozářením z radonu – existující expoziční situace

Existující expoziční situace lze očekávat na pracovištích s možným zvýšeným ozářením z radonu. O která pracoviště se konkrétně jedná, je stanoveno v § 93 odst. 1 atomového zákona, Jsou to všechna pracoviště umístěná v podzemí na celém území ČR, dále pracoviště, na kterých je čerpáním, shromažďováním nebo jiným obdobným způsobem nakládáno s vodou z podzemního zdroje (zejména čerpací stanice, lázeňská zařízení, stáčírny, úpravny vody nebo vodojemy, apod.) a také pracoviště umístěná v podzemním nebo prvním nadzemním podlaží budov, které splňují podmínky uvedené v příloze č. 25 vyhlášky (pracoviště v budovách umístěných v katastru obcí se zvýšeným radonovým rizikem, k jejíž výstavbě bylo vydáno povolení před 28. 2. 1991). Základní povinnosti provozovatelů „radonových“ pracovišť jsou stejné jako u pracovišť s plánovanými expozicemi, není zde však stanovena povinnost související s uvolňováním radioaktivních látek. U těchto pracovišť je možné upustit od měření za účelem stanovení osobních dávek pracovníků v těch případech, kdy celková pracovní doba pracovníka nepřesáhne 100 hodin za rok. Ve všech případech těchto pracovišť platí povinnost provozovatelů oznámit stanovené evidované údaje o pracovišti do evidence SÚJB.

Ve vodárenství se nejčastěji setkáváme s existujícími expozičními situacemi na vodojemech, čerpacích stanicích a takových úpravnách vody z podzemního zdroje, kde je s vodou nakládáno, aniž by docházelo k technologické úpravě jejích vlastností. Na rozdíl od plánovaných expozic nejsou tyto úpravny vody vybaveny technologiemi k úpravě vlastností vody. Patří sem také úpravny vody vybavené výhradně jen technologií odradonování, které řadíme k pracovištím s možným zvýšeným ozářením z radonu. S ohledem na to, že většina úpraven vody pracuje v automatickém režimu s minimální obsluhou, jsou takové úpravny ve většině případů pouze evidovány a není na nich prováděno měření radonu pro určení osobních dávek pracovníků.

V oblasti vodárenství se mohou plánované expoziční situace vyskytovat také na pracovištích v podzemí, například při provádění běžné údržby a čištění kanalizačního potrubí, údržbě armaturních šachet nebo při odstraňování havárií na veřejné části stokové sítě. Podzemními pracovišti mohou být také prostory v podzemí vodních elektráren, strojovny atp., dále štoly pro obsluhu sypaných hrází vedené uvnitř hráze a také podzemní prohlídkové trasy pro veřejnost s průvodcovskou službou. I zde platí možnost zproštění z měření v souvislosti s délkou celkové pracovní doby pracovníků, po kterou během roku provádějí konkrétní pracovní činnosti v podzemí.

Posledním typem „radonových“ pracovišť jsou pracoviště umístěná v budovách, může se např. jednat o technické, provozní i administrativní budovy. Zde již obvykle pracují zaměstnanci delší pracovní dobu než 100 hodin/rok a je tedy větší pravděpodobnost nutnosti zajistit měření radonu pro posouzení osobních dávek. Budovy s pracovišti, kterých se tato regulace ozáření týká, jsou budovy, které splňují podmínky uvedené v bodě A/1. a A/2. přílohy č. 25 vyhlášky, patří sem nejen pracoviště v budovách umístěných v katastrálním území obcí se zvýšeným radonovým rizikem, ale také ta pracoviště, kde, kde bylo měřením zjištěno překročení hodnoty 300 Bq/m3 objemové aktivity radonu bez ohledu na to, kde se takové pracoviště nachází.

Závěr

Cílem příspěvku je informovat o tom, že v oblasti vodárenství se mohou vyskytovat pracoviště, na jejichž provozovatele jsou atomovým zákonem kladeny požadavky k zajištění radiační ochrany pracovníků a životního prostředí. Jde o pracoviště v souvislosti s nakládáním a úpravou vody z podzemních zdrojů, o pracoviště v podzemí a o pracoviště umístěná v budovách splňující podmínky uvedené v příloze č. 25 vyhlášky, na kterých je třeba řešit pracovní podmínky zaměstnanců a případnou regulaci ozáření z přírodních zdrojů. Informace o povinnostech provozovatelů pracovišť jsou dostupné z: https://www.sujb.cz/radiacni-ochrana/prirodni-zdroje-ionizujiciho-zareni/informace-pro-provozovatele-pracovist.


Seznam literatury

  1. Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon
  2. Vyhláška č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje
  3. Státní úřad pro jadernou bezpečnost (2017): Doporučení: Měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě pro veřejnou potřebu a v balené vodě, čj. SÚJB/OS/19078/2017, DR-RO-5.1(rev.0.0)
  4. Státní úřad pro jadernou bezpečnost (2017): Doporučení: Stanovování osobních dávek pracovníků na pracovištích s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu, čj. SÚJB/OS/3914/2018, DR-RO-5.2(rev.0.0)
  5. Státní úřad pro jadernou bezpečnost (2022): Doporučení: Stanovování osobních dávek pracovníků na pracovištích s možným zvýšeným ozářením z radonu, čj. SÚJB/OS/15484/2022, DR-RO-5.2(rev.0.1)
  6. Státní úřad pro jadernou bezpečnost (2017): Doporučení: Postupy k identifikaci pracovišť pro implementaci čl. 54 odst. 2 písm. a) směrnice Rady EU 213/59/EUROATOM, SÚJB, červen 2017
  7. Státní úřad pro jadernou bezpečnost (2017): Měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů v radioaktivní látce uvolňované z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření podle § 95 odst. 1 písm. b) atomového zákona, čj. SÚJB/OS/20299/2017, DR-RO-5.3(rev.0.0)
 
 
Reklama