Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Karotáž pro zjištění příčin ovlivnění hladin podzemní vody a návrh optimálního způsobu nápravy

Přibývá případů podezření na ovlivnění hladin a s tím souvisejících sporů. Pracovníci vodoprávních úřadů zpravidla nemají jinou možnost, než spolehnout se na zkušenost geologa, který projekt připravil. Po stránce formální může být projekt zpracován kvalitně, po stránce fungování může nevhodně navržený vrt způsobit fatální problémy. Zvláštní kapitolou jsou vrty pro tepelná čerpadla se všemi svými nedostatky i technickými problémy s injektážemi cementovou směsí vyplývajícími z malých průměrů. Tento příspěvek má za cíl především informovat o širokých možnostech karotáže při zjišťování skutečných příčin problémů souvisejících s poklesy hladin, jejímž závěrem je návrh optimálního způsobu nápravy.

1. Úvod

V současné době jsme svědky a mnohdy i účastníky boje o vodu, který již dávno zmítá mnoha zeměmi na celém světě. V České republice k jeho rozpoutání přispělo i mediálně přetřásané téma globálního oteplování a téma sucha, mnoha aktivisty-neodborníky i některými odborníky dávané do souvislosti s činností lidstva. Psychologický dopad na vyvolání určitých obav mezi obyvatelstvem je logickým důsledkem této mediální kampaně, přestože dlouhodobé klimatické změny jsou přirozené, nezpochybnitelné a provázejí vývoj Země v celé její historii.

V České republice, stejně jako jinde, přispěla média k obavám obyvatelstva, ať už oprávněným či neoprávněným, o zdroje vody a tím k zostření boje o ně. Lidé, kteří nemají a ani nemohou mít představu o hydrogeologii a hydrodynamice podzemních vod, jsou pochopitelně zneklidněni obavami o své vlastní zdroje vody.

2. Hydraulické zkraty

Na druhou stranu sami lidé včetně těch, kteří by tak činit z pozice své funkce neměli, opravdu někdy přispívají ke znehodnocení nebo ke ztrátě zdrojů vody svými neodbornými zásahy. V devadesátých letech minulého století stovky nevhodně navržených sanačních vrtů na různých lokalitách propojily zavěšený aquifer postižený kontaminací, který měl být sanačním čerpáním vyčištěn, s hlubší zvodní. Propojením zavěšené a bazální zvodně docházelo na řadě míst k hydraulickým zkratům. Koncentrace znečišťujících látek v zavěšené zvodni se skutečně časem snížily, sanační čerpání však v mnoha případech mívalo podružný význam. K vyčištění zavěšeného horizontu totiž docházelo za cenu znehodnocení kvality vody ve hlubších zvodních, právě v důsledku hydraulických zkratů ve vrtech. Karotáž řadu těchto případů zdokumentovala.

Přečtěte si také Hydrogeologové a stavaři požadují vytvoření geologické komory Přečíst článek

Hydraulické zkraty jsou strašákem hydrogeologa. V minulých letech jsme prováděli měření v několika obcích po celém území České republiky, kde geolog pojal podezření na ovlivnění hladin v okolí. Zpravidla se tak stalo po stížnostech obyvatel obce na poklesy hladin v jejich mělkých studních. Je nutno ocenit hydrogeology, kteří se k podobným případům stavějí čelem. Karotáž pak zcela jednoznačně zjistí, zda ve vrtu skutečně dochází k hydraulickému zkratu a tím k ovlivnění hladin v okolí. Závěrem je návrh, jak postupovat. Někde stačí zatamponovat spodní část vrtu; úsek, kde voda vrt opouští. Tím se zamezí přetékání vody vrtem dolů a hladiny v okolí se zpravidla brzy vrátí na původní úroveň. Jinde naopak karotáž jednoznačně vyvrátí podezření na hydraulický zkrat, který si sousedé buď z nevědomosti, nebo ze zlé vůle vymysleli, aby dotyčného poškodili. V tomto směru byl zvláštní případ vrtu v obci nedaleko Jablonce nad Nisou, kde si někteří sousedé stěžovali na starší paní, která si na svém pozemku nechala vyhloubit vrt. Karotážní měření odhalilo, že v případě tohoto vrtu voda přitéká z hlubších puklin ve fylitech a přirozeně stoupá vrtem nahoru. Rozlévá se pak do přípovrchové vrstvy zvětralin a tím naopak dotuje mělké studny stěžovatelů, kteří účelově lhali jen proto, aby paní poškodili.

Obr. 1 Příklad karotážního měření: propojení dvou aquiferů – hydraulický zkrat. Fig. 1 Example of well logging: connection of two aquifers – hydraulic short circuit
Obr. 1 Příklad karotážního měření: propojení dvou aquiferů – hydraulický zkrat
Fig. 1 Example of well logging: connection of two aquifers – hydraulic short circuit
Obr. 2 Příklad kontroly cementace ve vrtu pro tepelné čerpadlo – cement je pouze od hloubky 37 m dolů. Fig. 2 Example of cementation control in a borehole for a heat pump – cement is only from a depth of 37 m downwards
Obr. 2 Příklad kontroly cementace ve vrtu pro tepelné čerpadlo – cement je pouze od hloubky 37 m dolů
Fig. 2 Example of cementation control in a borehole for a heat pump – cement is only from a depth of 37 m downwards

Zajímavý byl případ Kuksu u Jaroměře, který byl několikrát medializován v televizi i v tisku. Tímto narážím na vrty pro tepelná čerpadla a na technické problémy, které jsou důsledkem samotné konstrukce těchto vrtů. V České republice se složitou geologickou stavbou a s ní souvisejícími extrémně složitými hydrogeologickými poměry bývá hloubení a následná injektáž těchto vrtů dobrodružstvím. Malé vrtné průměry, maloprůměrová potrubí pro cementovou směs, přirozená viskozita cementové směsi i nebezpečí hydraulických zkratů je mix problémů, které mnohdy vedou k nepředvídaným následkům. Některé firmy, s nimiž naštěstí nespolupracujeme, se o cementace vrtů pro tepelná čerpadla ani nepokoušejí a vsázejí na štěstí. Někde dojde k přirozenému obsednutí sondy horninou, jinde hydraulický zkrat nehrozí a konečně někde sice k propojení došlo, ale určitý pokles hladin v okolí je dáván do jiných souvislostí („sucho“ apod.). Také úloha hydrogeologa daná existující legislativou, v případě vrtů pro tepelná čerpadla poněkud pokulhává. V průběhu cementace bývá v určitý okamžik dosaženo kýženého tlaku na manometru, cementaci tak lze prohlásit za ukončenou. Ve skutečnosti příčinou vysokého tlaku může být i přirozená viskozita cementové směsi – její hydraulický odpor v trubkách. Jiný případ: pokud vrt způsobil propojení dvou zvodní (hydraulický zkrat), cementová směs může být odplavena dříve, než utuhne. Problematický vrt v Kuksu u Jaroměře ke své smůle realizovala kvalitní a solidní firma. I proto se její zástupci obrátili na karotáž, aby případ posoudila. Pro účely měření v tenkých trubkách spouštěných do těchto vrtů bylo nutno vyvinout extrémně tenké sondy zcela nové koncepce. Od nápadu bylo nutno přejít k jeho realizaci. Vývoj sondy pro měření termometrie a pro hustotní karotáž v extrémně tenkých trubkách jsme svěřili RNDr. Petru Nakládalovi, který se ho úspěšně zhostil. Bylo nutno doladit wolframové stínění a zdroj: gama zářič 137Cs o vhodné aktivitě, což se nám obojí rovněž podařilo. Na základě karotážního měření těmito unikátními sondami bylo jednoznačně prokázáno, že cementace byla ve vrtu v Kuksu provedena kvalitně jen do určité hloubky. V celém úseku od této hloubky až na dno vrtu docházelo k silnému proudění vody vrtem dolů (v mezikruží), k typickému projevu hydraulického zkratu. Vrt musel být proto odborně zlikvidován-tlakově zatamponován. Důkazem kvalitní tamponáže byly samotné hladiny ve studních v Kuksu, které se brzy odborné likvidaci vrtu začaly vracet na původní úrovně. Na následujícím obrázku je uveden příklad vrtu, kde tomu bylo naopak: cementace se podařila pouze v jeho spodní polovině.

K poměrně dramatickému poklesu hladin může docházet v širokém okolí velkých povrchových dolů v důsledku dlouhodobého odčerpávání vody z jejich dna, zvláště tam, kde okolí dolů je tvořeno vysoce propustnými horninami. Nejznámějším případem, který v současnosti zaměstnává řadu odborníků a politiků, je hnědouhelný – lignitový polský důl Turow nacházející se v hrádecké sedimentární pánvi poblíž hraničního trojmezí Česká republika, Německo, Polsko. Poklesy hladin až o desítky metrů v okolí Hrádku nad Nisou jsou již delší dobu dávány do souvislosti právě s činností dolu. Chyběly však dostatečné, statisticky nezpochybnitelné důkazy. V roce 2020 byly v širším okolí státní hranice s Polskem vyhloubeny první desítky vrtů do hloubek maximálně 100 m, v nichž bylo provedeno karotážní měření. To se uskutečnilo také ve vybraných starších vrtech v této oblasti. Dno dolu se nachází cca 200 m pod úrovní okolní krajiny. Na rozdíl od oblasti Višňová bylo v okolí obcí Oldřichov na Hranicích, Uhelná a Václavice ve všech vrtech zjištěno výrazné sestupné proudění vody, které v přírodě není běžné. Přirozená infiltrace bývá řádově pomalejší. Rychlost tohoto proudění závisela hlavně na míře propustnosti hornin v daném místě. Tato zjištění je nesporným důkazem ovlivnění dynamiky podzemních vod v široké oblasti umělým zásahem.

V ojedinělých případech po vystrojení nových vrtů však karotážní měření přineslo výsledky, které se této představě vymykaly. Již fyzikálně chemické vlastnosti vody v těchto vrtech (konduktivita, pH, oxidačně redukční potenciál, rozpuštěný kyslík) naznačovaly významné rozdíly oproti vlastnostem podzemní vody v okolí. Přirozené proudění v takových vrtech bylo minimální, většinou žádné. To byl hlavní rozdíl proti převládajícím hydrodynamickým poměrům na lokalitě, který hovořil proti představě ovlivnění cirkulace podzemních vod vinou čerpání ze dna dolu Turow. Na základě porovnání všech karotážních dat jsme ale dospěli k jednoznačnému závěru, že příčiny takových rozdílů nejsou přírodního rázu, ale rázu technického: tyto vrty nebyly dostatečně vyčištěny. Čištění vrtů hloubených na hustý výplach s hluboko zakleslými hladinami podzemní vody od zbytků tohoto výplachu bývá technicky náročné a v několika ojedinělých případech se zcela nepodařilo. Čištění bylo proto zopakováno. Hned poté, co byla hornina zbavena zbytků výplachu, se objevilo výrazné vertikální proudění dolů a i fyzikálně chemické vlastnosti vody se přiblížily vlastnostem vody ve všech okolních vrtech.

Obr. 3 Příklad karotážního měření ve vrtu v širším okolí dolu Turow. Fig. 3 Example of measurements in a well in the wider vicinity of the mine Turow
Obr. 3 Příklad karotážního měření ve vrtu v širším okolí dolu Turow
Fig. 3 Example of measurements in a well in the wider vicinity of the mine Turow

3. Další možné příčiny ovlivnění hladin

Případy, s nimiž se v praxi setkáváme nejčastěji, jsou podezření na ovlivnění hladin ve vrtech a studních dávaných do souvislostí s jímáním vody v konkrétním vrtu nacházejícím se v nedostatečné vzdálenosti- v hydraulickém dosahu sousedních vrtů a studní. Právě tyto případy zaměstnávají hydrogeology nejčastěji a objektivní posouzení individuálních případů nebývá snadné. Běžnou metodou, která v relativně propustném horninovém prostředí zpravidla vede k úspěšnému rozřešení problému, je hydrodynamická zkouška. Délka čerpací (resp. nálevové) zkoušky a vydatnost čerpání (resp. nálevu) bývají úměrné propustnosti hornin na lokalitě. Ve štěrcích, tedy v horninách s vysokou propustností, lze čerpat s vysokou vydatností. Depresní kužel se vytvoří po krátké době a buď zasahuje, nebo nezasahuje k některému z vrtů v sousedství. V nich pak po krátké době buď dojde, nebo nedojde k poklesu hladiny. Rozhodnutí hydrogeologa, zda vrt ovlivňuje (a pokud ano, jak významně) nebo neovlivňuje okolní vrty a studny, je pak snadné. Podobně vysokými propustnostmi se může dokonce výjimečně vyznačovat i puklinové prostředí. Jako příklad uvádím karotážní průzkum pro malou vodní elektrárnu v Liběchově u Mělníka. Silně tektonicky porušené vápnité slínovce obsahují na lokalitě velmi hustou síť otevřených puklin. Po zahájení čerpání již v řádu prvních desítek sekund reagovaly hladiny ve vrtech vzdálených desítky metrů. Opačný extrém představují horniny s nízkou propustností. Především se jedná o kolektory s puklinovou propustností v krystaliniku, ale časté jsou i nízké propustnosti sedimentů. Vrty zpravidla slouží pro zásobování jednoho domu. Vydatnosti čerpání při hydrodynamické zkoušce jsou dány mizivou vydatností horninového masívu. Vytvoření depresního kužele může být pak otázkou dnů či týdnů, po níž nikdo ze zúčastněných nemůže svůj zdroj vody využívat, aby neovlivnil vývoj depresního kužele. To je z praktického hlediska neproveditelné, ale kratší čerpací zkouška by postrádala smysl.

Jak tedy postupovat a jak může v takových případech pomoci karotáž? Především je nutno, aby hydrogeolog znal geologii a hydrogeologické poměry na lokalitě opravdu dobře. Projekty vrtů je proto potřeba zadávat osvědčeným geologům s dlouhodobou zkušeností v dané oblasti. Za druhé není vhodné navrhovat vrty hlubší, než jsou existující vrty a studny v okolí. Tato nebezpečná praxe podporovaná vrtnými firmami (hlubší vrt = vyšší cena), ale bohužel, doufám že výjimečně, i některými hydrogeology (vrt hlubší než 30 m = složitější dokumentace) vyústí nakonec často do sousedských sporů (hlubší vrt = větší depresní kužel, hladiny mohou být ovlivněny v širším okolí). Řešení sporů bývá časově náročné, zodpovědnost geologa a vrtné firmy zpravidla nelze zpětně jednoznačně prokázat. Za třetí: vrty neumísťovat do těsného sousedství mělkých studní (propojení povrchové a hlubší zvodně s puklinovou propustností bývá časté, byť se může projevit až po delší době). Za čtvrté: hydrogeolog by měl být přítomen na lokalitě po celou dobu vrtných prací.

Projekt vrtu může být, jak bylo zmíněno již v úvodu, po stránce formální zpracován skvěle. Ale následky nevhodného umístění vrtu, hloubky, výstroje, případně i technického provedení vrtu mohou mít později při dlouhodobém využívání vody z vrtu vliv na hladiny v okolních studních. Pracovníci vodoprávních úřadů jsou postaveni do nezáviděníhodné pozice. Projekt vrtu posuzují po stránce formální, jeho dopady na hydrogeologickou strukturu však často odhadnout nemohou. Zpravidla jim nezbývá nic jiného, než se spolehnout na zkušenost a solidnost geologa, který je autorem projektu.

Ve své praxi jsem se setkal s řadou případů, které dospěly vinou vrtné firmy nebo geologa k vážným sporům. O pomoc karotáže několikrát požádali soudní znalci v oboru geologie. Ať už se jednalo o zbytečně hluboké vrty, nefunkční cementové nebo jílové těsnění zaplášťového prostoru, nebo jen o nešetrné umístění vrtu do blízkosti již existujícího vodního zdroje.

Jako příklad zbytečně hlubokého (a tudíž velmi drahého) vrtu uvádím příklad z Berounska z obce Slavíky. Hloubka vrtu byla stanovena. Během vrtných prací nebyl hydrogeolog přítomen. Večer se majitelka vrátila domů, vrt měl v té době hloubku více než 100 m, přesto se s hloubením dál pokračovalo. Majitel vrtné firmy přitom tvrdil, že první přítok byl zastižen až v hloubce 95 m. Karotážní měření jednoznačně prokázalo, že hlavní přítoky se nacházejí v hloubkách 33,8 m a 43,8 m, naopak ve spodní polovině vrtu žádné přítoky zastiženy nebyly. Díky těmto zjištěním v soudním sporu uspěla majitelka vrtu.

Přečtěte si také Legislativní úprava zajištění pitné vody pro zásobování obyvatelstva Přečíst článek

Učebnicovým případem nefunkčního zaplášťového těsnění je vrt z oblasti Ralsko-Ploužnice. Karotáž byla přizvána v okamžiku, kdy pracovníci ČHMÚ zaregistrovali zvýšení hladiny a změnu kvality vody v tomto vrtu zkonstruovaném pro pozorování cenomanské zvodně. Na základě karotáže bylo zjištěno, že ve vrtu došlo k silnému hydraulickému zkratu. Ve spoji mezi dvěma pažnicemi v úseku plných pažnic totiž došlo v důsledku postupující koroze k vylomení úlomků oceli. Kdyby byla zaplášťová cementace kvalitní, nemělo by to vážné následky. Ale jak bylo na základě karotážních metod cement log a hustotní karotáž zjištěno, v tomto místě zaplášťová cementace (zaplášťové těsnění) zcela chyběla. Skrz otvory v pažnicovém spoji proto začala do vrtu volně přitékat voda z turonské zvodně a rychle proudila dolů, kde vrt opouštěla do cenomanských pískovců. Vrt byl tedy celý vyplněn vodou z turonské zvodně, hladina neodpovídala piezometrické úrovni cenomanu.

Obr. 4 Příklad nekvalitně provedené cementace a jejích následků. Fig. 4 Example of low-quality cementation and its consequences
Obr. 4 Příklad nekvalitně provedené cementace a jejích následků
Fig. 4 Example of low-quality cementation and its consequences

Konečně některé případy ovlivnění hladin jsou očividné. Nejčastější chybou bývá nešetrné umístění vrtů do blízkosti již existujících a využívaných zdrojů vody. Zvláště nebezpečná je praxe, s níž se setkáváme zvláště v poslední době, kterou je navrhování hlubších vrtů v porovnání s existujícími vrty a studnami v oblasti. V nedávné době jsem řešil problém návrhu vrtu do bazální zvodně v místech, kde existuje řada mělčích vrtů jímajících vodu ze zavěšených zvodní coniaku. Jedná se o lokalitu Kyjov u Krásné Lípy poblíž lužického zlomu. Rozdíl hladin mezi oběma zvodněmi je v těchto místech 50–80 m. Provedení zcela funkčního hlubokého vrtu do bazální zvodně v pískovcích až prachovcích je technicky velmi náročným až dobrodružným úkolem vyžadujícím dokonalé technické provedení včetně zaplášťové cementace. Nepodaří-li se v profilu převážně tvořeném pískovci provést cementaci dokonale, dojde časem k „vypuštění“ vody ze zavěšených čoček pískovců coniaku buď mezikružím mezi stěnou vrtu a plnými pažnicemi, nebo podobně jako ve výše popsaném případě na lokalitě Ralsko-Ploužnice otvorem, který vznikne časem v důsledku pokračující koroze. Dodatečné pokusy o opravu cementace se zpravidla míjejí účinkem. Karotážní měření umožní posoudit vrt z hlediska ovlivnění hladin v okolí. Ukáže-li se, že hluboký vrt má vliv na okolní hladiny, jedinou možností pak bývá odborná likvidace takového vrtu (zmařená drahá investice), kterou ale zpravidla doprovázejí dlouhé roky přetrvávající sousedská nevraživost.

Obr. 5 Příklad nevhodně navrženého vrtu. Fig. 5 An example of an inappropriately designed borehole
Obr. 5 Příklad nevhodně navrženého vrtu
Fig. 5 An example of an inappropriately designed borehole

Teoreticky vzato právě uvedený případ lze zachránit dokonalou cementací v celém úseku svrchního aquiferu - coniaku. V krystaliniku, kde je voda vázána na systém puklin, ale ani dokonalá cementace svrchní části vrtu (úsek zvětralinového pláště) situaci často zachránit nemůže. Mělká zvodeň tvořená zpravidla eluviem (případně přeplaveným eluviem) původní horniny a silně zvětralou mateční horninou bývá do jisté míry propojena s hlubším systémem puklin. Zaplášťové těsnění pak nemůže mít vliv na možnou komunikaci hladin mezi mělkou průlinově-puklinovou zvodní a hlubším systémem puklin, neboť bývají propojeny přirozeně. Při nízkých propustnostech horninového prostředí se pak pokles hladin v blízkém okolí může projevit se zpožděním týdnů. Čerpací zkouška v průběhu prvních dnů nemusí propojení vůbec zaregistrovat. Propagace poklesu hladin i do větších vzdáleností od čerpaného vrtu je možná ve směru výrazné pukliny či tektonické linie, pokud byla vrtem zastižena.

4. Závěr

Jaké jsou tedy hlavní chyby, s nimiž se běžně setkáváme? Především to bývá podcenění rizik. Samozřejmě příroda ve své rozmanitosti dokáže připravit nečekaná překvapení i tam, kde je předem očekávat nelze. Ale většině rizik předcházet lze. Je nutno předem zmapovat všechny (!) existující zdroje podzemní vody v okolí – v předpokládaném hydraulickém dosahu, jejich hloubky a konstrukci. Nenavrhovat zbytečně hluboké vrty tam, kde to není nutné (!!). Geologie není byznys. Je nutno být velmi dobře obeznámen s geologickou stavbou a s hydrogeologickými poměry na lokalitě. Uznávaný geolog mnohdy odmítne projektovat vrt v oblasti, kterou nezná. A konečně přítomnost geologa v průběhu vrtných prací je velmi žádána. Dbá na kvalitu provádění prací, případně může kdykoliv vrtné práce zastavit.

Poměrně finančně náročné karotážní měření slouží pak zpravidla už jen jako nutný arbitr v situaci, kdy k pochybení již došlo a kdy řešení není na obzoru.

 
Komentář recenzenta RNDr. Svatopluk Šeda, FINGEO, vedoucí divize geologie a ochrany životního prostředí

Nepochybně cenný příspěvek k modernímu žargonu „hydraulický zkrat“ a metodě (karotáži), která umí, byť zpravidla dodatečně, tento jev v hydrogeologii nazývaný jako „propojení zvodnělých kolektorů na které jsou vázány různé útvary podzemní vody“ detekovat. Bohužel pojem hydraulický zkrat, tedy žargon, dnes používají i neodborníci, přestože primárním účelem žargonu „hydraulický zkrat“ je zkrácený popis složitého hydrogeologického jevu, který vyžaduje technické porozumění. V konkrétním případě se jedná o jev zvaný přirozená hydrogeologická stratifikace. Je to jev definující místa výskytu určitého významnějšího množství podzemní vody vázaného na propustné horniny (zvodnělé kolektory), která jsou od sebe vzájemně oddělena slabě propustnými nebo nepropustnými horninami (poloizolátory, resp. izolátory). Nauka popisuje přirozenou spojitost nebo nespojitost těchto významnějších množství podzemní vody v horninovém prostředí a charakterizuje vlastnosti jednak kolektorské horniny a jednak vlastní podzemní vody, to vše vždy ve srovnání s jinými významnějšími množstvími podzemní vody, když tyto jsou od sebe vzájemně odděleny izolátorem nebo poloizolátorem. Je to tedy jakýsi myšlenkový 3D řez svrchní části horninového prostředí od místa vsaku srážkové vody do jednotlivých kolektorů, přes její oběh a akumulaci až po místa její drenáže na povrch terénu, popisující tedy geometrii a vlastnosti vodních útvarů podzemní vody a jejich vzájemnou interakci. Porušením přirozené hydrogeologické stratifikace je jakákoliv činnost, která změní geometrii a především vlastnosti vodních útvarů podzemní vody. Provádění vrtaných studen, vrtů pro tepelná čerpadla, energetických pilot aj., jsou typickými příklady činností, které mohou přirozenou hydrogeologickou stratifikaci, často s dalekosáhlými důsledky, narušovat. Společným cílem odborníků, ať již to jsou vodohospodáři, hydrogeologové nebo geofyzici, je porušování přirozené hydrogeologické stratifikaci zabránit. A zde je dle mého názoru namístě určité doplnění poslední věty článku Martina Procházky, že „Poměrně finančně náročné karotážní měření slouží pak zpravidla už jen jako nutný arbitr v situaci, kdy k pochybení již došlo a kdy řešení není na obzoru“. Dle mého názoru je třeba především v pánevních strukturách s vícekolektorovým zvodnělým systémem jednoznačně vyčlenit například v Plánech oblasti povodí, v územních plánech velkých územních celků apod. vodní útvary podzemní vody, které budou sloužit výhradně pro veřejné zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Všude tam, kdy s ohledem na úložné poměry zvodnělých kolektorů bude hrozit „hydraulický zkrat“, bude možno do těchto kolektorů provádět průzkumné vrty nebo vrtané studny pouze s cílem získání zdroje podzemní vody pro veřejné zásobování. A tyto objekty, ještě před svým uvedením do provozu, tedy před kolaudací, musí být prověřeny nejenom z hlediska množství vody určenému k odběru, její jakosti a způsobem její ochrany, ale také z hlediska své konstrukce, doložené TV prohlídkou vrtného stvolu a karotážním měřením dokumentujícím, že odtěsnění kolektorů bylo provedeno funkčním způsobem. Pokud budou výsledky nepříznivé, bude nutno, bez ohledu na náklady, vznikající vodní dílo rekonstruovat nebo neškodně likvidovat. Jen tak lze dle mého názoru zabránit „hydraulickému zkratu“, pokud tento žargon budou mít v rukou odborníci. P.S. Martin Procházka je geolog a je proto na místě, aby žargon „hydraulický zkrat“ používal. Na rozdíl od neodborníků či poloodborníků, protože žargon není slang, tedy neodborný jazyk používaný zájmovými skupinami

English Synopsis
Logging to Determine the Causes of Affecting the Water Levels

Recently, there have been more and more cases of suspected influence on water levels. There are more and more related disputes with this trend. However, the employees of water authorities have no choice but to rely on the experience of the geologist who prepared the project. In terms of form, the project can be processed well. But fatal problems can arise in terms of well operation. A special chapter is the wells for heat pumps with all their shortcomings and huge technical problems with grouting cement mixtures resulting from small diameters of wells. The aim of this paper is to inform about the wide possibilities of well logging to find out the real cause of the problems related to the level drops and to suggest the optimal way of remediation.