Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Rodinný bazén - věrný přítel (IX)

V předchozích dílech našeho povídání o tom, jak postavit a vybavit privátní bazén, aby byl svému uživateli věrným přítelem, jsme už probírali technologii úpraven bazénové vody rodinných bazénů založenou na filtraci vody přes filtrační materiál. Dnes si povíme, jak můžeme vodu upravovat chemicky, aby její kvalita zůstala dobrá co nejdelší dobu.

Chemická úprava vody v bazénu má spolu s filtrací významný vliv na udržení dobré kvality vody v bazénu. Pomocí chemikálií zajišťujeme několik úpravárenských kroků:

  1. koagulaci (flokulaci)
  2. korekci pH vody
  3. hygienické zabezpečení vody proti mikroorganizmům (desinfekci vody)
  4. zabezpečení vody v bazénu proti růstu řas
  5. měření kvality vody

Popis jednotlivých chemických procesů, jejich vliv na úpravu bazénové vody a případně i některé názvy preparátů, se kterými se můžeme setkat na pultech obchodů, může být náplní zvláštního tématu. Nyní si budeme všímat spíše technologického zařízení, které má klientovi - majiteli rodinného bazénu umožnit rozumně v rozsahu jeho požadavků a možností jeho finančních prostředků provádět chemickou úpravu vody.

1. dávkování koagulantu
Koagulant je látka, která způsobuje po přidání do bazénové vody před filtr vyšší účinnost filtrace. Jde o látky převážně na bázi hliníkových nebo železitých solí (síran hlinitý Al2 (SO4)3, aluminiumhydroxichlorid PAC, chlorid železitý Fe Cl3) případně v podobě organických vysokomolekulárních polymerů (polyakrylamid - PAA). Jejich aplikace do bazénové vody se liší podle podoby, v jaké jsou dodávány, a ve způsobu použití - dodávají se v podobě roztoku, granulátu, tablet, nebo i v podobě "namáčecích polštářků" - kartuší. Používají se průběžně pozvolným dávkováním nebo rozpouštěním ve vodě před filtrem a zvyšují tak účinnost filtrace. V privátní sféře se často používá nárazové nadávkování přímo do bazénu, kde způsobí vysrážení nečistot přímo v bazénu a její usazení na stěnách a dnu bazénu. Odkud se pak odstraní pomocí podvodního vysavače.
Pro namáčecí polštářky nebo kombinované rozpustné tablety není potřeba instalovat žádné dávkovací zařízení, pro granulát nebo roztoky při kontinuálním použití se instalují dávkovače s rozpouštěcími nádobami, při nárazovém použití roztoků nebo granulátu přímo do bazénu není též potřeba žádný dávkovač. Proto nebyl uveden ani na obr. 9 - technologické schéma v dílu VIII tohoto seriálu.

2. korekce pH vody
Hodnota pH je definována jako záporný logaritmus obsahu vodíkových iontů. Většina lidí si pamatuje, že neutrální reakce je při pH = 7 (ve vodě je obsah 10-7 mol/l). Při snižování pH se zvyšuje kyselost, při zvyšování pH se zvyšuje zásaditost (alkalita). U zdrojové vody se můžeme běžně setkat s hodnotami pH v rozmezí 6 - 8, pro úpravu bazénové vody by se hodnota pH měla pohybovat optimálně kolem neutrální hodnoty (pH 6,6 - 7,4). Úpravou vody pomocí chemikálií dochází většinou k mírně kyselé nebo zásadité reakci, která mění celkovou hodnotu pH vody v bazénu. Změnu hodnoty pH může způsobovat i dopouštění zdrojové vody s odlišným pH než je voda bazénová. Tyto okolnosti nás proto nutí hodnotu pH zvýšit, popřípadě snížit.
Zvyšování nebo snižování pH vody by se nemělo provádět nárazově, protože tak by se i nárazově měnily podmínky pro probíhající chemické reakce v bazénové vodě, což by mohlo mít nepříznivý vliv na kvalitu vody. Proto se pro privátní bazény vyšší cenové kategorie instalují dávkovače pH korektoru (viz obr. 9 v minulém dílu seriálu). Nabízené přípravky v maloobchodní síti bývají často pro lepší orientaci zákazníků označovány přímo reakcí, kterou zajišťují (PH Minus, PH Plus, Byroplus, Byrominus, Dinoplus, Dinominus, PH Heber, PH Senker a pod.)


Obr. 1 - Plovoucí košík a chlorové tablety

Obr. 2 - Membránové dávkovací čerpadlo SEKO

3. desinfekce vody
Dlouhodobým výzkumem se zjistilo, že každý člověk vnáší do bazénu několik set tisíc mikroorganizmů, z nichž je sice většina za normálních okolností zcela neškodných a je součástí ochranné vrstvy na kůži člověka, řada z nich ale může být původcem rozličných chorob. Dalším možným zdrojem mikroorganizmů v bazénové vodě může být voda zdrojová, příp. se mikroorganizmy mohou do vody dostat i vzduchem. Jako ochrana se do bazénové vody přidávají desinfekční prostředky. Desinfekce v rodinných bazénech je převážně prováděna pomocí okysličovadel, kde na prvním místě jsou chlorové preparáty. Pro provoz rodinných bazénů převažuje použití t.zv. organického chlóru, nejčastěji na bázi kyseliny izokyanurové. Je dodáván v podobě granulátu, rychlorozpustných nebo pomalu rozpustných tablet, které se vkládají do plovoucích košíků (obr. 1) přímo do bazénu, případně do skimmeru nebo do rozpouštěcí komory v úpravně vody. Výhodou chlóru v této podobě je jednoduchá a poměrně bezpečná manipulace i pro laika.
Z důvodů poměrně vysokých cen chlorových tablet však bývá někdy používán při ošetřování vody v rodinných bazénech i roztok chlornanu sodného, případně Sava. Jejich použití však předpokládá odbornější manipulaci než při použití tablet nebo granulátu. Pro dávkování roztoků je nejvhodnější použití dávkovacího čerpadla, (obr. 2, 3, 4 a 5) s jehož pomocí lze s velkou přesností nastavit nutnou dávku desinfekčního činidla.

Další možností hygienického zabezpečení bazénové vody u rodinných bazénů je použití bezchlórových preparátů, nejčastěji na bázi "aktivního kyslíku". I pro tyto preparáty se používají stejná dávkovací zařízení jako u preparátů chlorových, proto při návrhu technologie bazénu se v tomto kroku nemusíme zabývat otázkou, jestli chlór nebo "nechlór".


Obr. 3, 4 - Dávkovací a regulační zařízení pro privátní bazény POOL BASIC

Obr. 5 - Dávkování PROMINENT
4. zabezpečení proti řasám
Pod pojmem řasy je uvažována v bazénové problematice skupina mikroskopických jedno a více buněčných organizmů, které se do bazénu mohou dostat ze zdrojové vody nebo pomocí větru či klimatických srážek. Spóry řas jsou prakticky všude a v bazénu bez řádné cirkulace v celém objemu a vhodné chemické úpravy může dojít k rozvoji a k hromadnému množení a tím znehodnocení vody během několika dní. Ideální podmínky vytváří teplé a vlhké počasí, pro zelené řasy pak i dlouhý sluneční svit. Před řasou v bazénu nás plně neochrání ani, je-li bazén uvnitř objektu. Řasy vytváří nepříjemný sliz na hladině bazénu, na stěnách bazénové vany, znepříjemňují pocit z koupání a mohou způsobovat kožní reakce. Nepříjemný je i zápach rozkládajících se zbytků. Nejúčinnější proti řase je prevence. Voda v bazénu musí cirkulovat v celém objemu, aby nevznikaly pro řasu příjemné klidové kouty a do bazénové vody je nutné přidávat algicid.
Algicidy jsou chemické přípravky určené pro prevenci a likvidaci řasy v bazénových vodách. Jejich aplikace probíhá převážně nárazově a proto se pro dávkování algicidu běžně neinstaluje žádné zvláštní dávkovací zařízení.


Obr. 6 - Automatické dávkování chemikálií s vyhodnocovačem

Obr. 7 - Automatická regulace kvality vody POOLACTIF

Dávkovače chemikálií pro privátní bazény
Jak již bylo výše v textu uvedeno, záleží volba dávkovacího zařízení na způsobu chodu celé úpravny vody a skupenství použitých chemikálií. Nejjednodušším druhem jsou rozpouštěcí plovoucí bóje (košíky) - obr. 1, do kterých je umístěna příslušná tableta a ta se postupně rozpouští do bazénové vody a chemikálie se ve vodě rozmíchává pohybem koupajících. Výhodou jsou minimální pořizovací náklady, nevýhodou je špatná možnost nastavení přesné dávky, nemožnost regulace a prvek, který se plete při koupání. Poslední nevýhodu odstraňuje umístění "vymývací komory" do cirkulačního potrubí v prostoru strojovny úpravny vody.
Pro bazény vyšší kategorie, zvláště u celoročně využívaných bazénů, je vhodné instalovat pro aplikaci chemikálií dávkovací čerpadla. Ta odlišujeme podle konstrukce na čerpadla membránová (obr. 2 a 5), pístová a peristaltická (obr. 3 a 4). Aplikovaná dávka chemikálie je u dávkovacích čerpadel snadno ručně nastavitelná a umožňují tak aplikovat poměrně přesnou dávku potřebné chemikálie. Čerpadla by měla být instalována tak, aby k nim byl snadný přístup a snadná možnost dopravy chemických roztoků bazénové chemie. Některá nabízená zařízení mají kromě ručně nastavitelné dávky chemikálie i automatické přerušování resp. spouštění dávkování podle potřeby bez zásahu obsluhy. I pro dávkovací čerpadla, která nemají automatické ovládání, lze toto zařízení přiřadit. Automatická regulace (obr. 4 a 6) dávky odebírá z cirkulačního systému (nejlépe přímo z bazénu) vzorek vody, ten na měrných sondách vyhodnocuje a porovnává s nastavenými parametry. Pokud je hodnota v bazénové vodě vychýlena, dává pokyn dávkovacím čerpadlům. Tímto způsobem lze udržet chemické parametry bazénové vody na velmi dobré kvalitě srovnatelně i s vodou v moderních plaveckých areálech. Naměřená hodnota kvality vody se může znázorňovat na displeji měřiče, příp. je signalizována pomocí LED kontrolek. Ze špičkových profesionálních zařízení lze hodnoty přenášet i mimo měřící zařízení, např. do paměti domácího počítače.
U privátních bazénů se nejčastěji měří hodnoty pH a Redox potenciálu, někdy je hodnota Redox potenciálu přepočítávána na stupnici chlorovou. Pouze zařízení používaná i na veřejných bazénech mají přímé měření volného chlóru chlórovou sondou, tato zařízení jsou ale v té nejvyšší cenové kategorii a v privátní sféře pouze pro nejmajetnější skupinu klientů (obr. 7, 8, 10 a 11).


Obr. 8 - Regulace BWT

Obr. 10 - Regulace ProMinent

Obr. 11 - Regulace Wassertest
Měření chemických parametrů vody v bazénu
Jedno ze základních pravidel při chemické úpravě jakékoliv vody je, že máme vědět, co do vody přidáváme za chemikálie. Nestačí jen obchodní název, měli bychom znát i chemické složení. Většina přípravků při použití zachovává v bazénové vodě chemická rezidua a i zde je vhodné měřit jejich koncentraci. K tomu všemu potřebujeme vhodná měřící zařízení.
Nejjednodušší měřící pomůcky - testery (obr. 12) jsou založeny na barevné reakci vzorku vody obarveného vhodnou reagencií a porovnáním opticky s přiloženou stupnicí. Tyto měřiče jsou běžně dostupné, v cenové relaci několika set korun a určitě by neměly chybět u žádného majitele rodinného bazénu. Umí však měřit vždy pouze 1 - 2 veličiny a při měření různých veličin bychom potřebovali celou škálu těchto colorimetrů.
Vyšší kvalitu měření nám zajistí přístroje pracující fotometrickou metodou - fotometry (obr. 13). Ty měří prostup světla obarveným vzorkem a porovnávají ho s prostupem světla neobarveným vzorkem. Fotometry mají větší rozsah měřených veličin, výrazně vyšší přesnost měření, jsou však cenově výrazně nákladnější - řádově tisíce až desetitisíce korun a lze je koupit pouze u specializovaných prodejců.


Obr. 12 - Ruční jednoduché testery

0br. 13 - Fotometr k měření chemic. parametrů vody

Závěrem k chemické úpravě vody
Pro zajištění dobré kvality vody v bazénu v dlouhodobém horizontu je chemická úprava vody nezbytností. Musíme ale vždy brát v úvahu, že většina používaných přípravků může při předávkování způsobit zdravotní potíže, zvláště u citlivých osob nebo u dětí a je proto bezpodmínečně nutné řídit se přiloženým návodem. Vhodné je doporučit klientovi používání přípravků jednoho výrobce a nekombinovat různé kombinace, které mohou zapříčinit nežádoucí chemické reakce.
Není v žádném případě pravdou, že není potřeba provádět výměnu vody v bazénu - v bazénové vodě dochází vlivem chemických reakcí ke kumulaci chemických zbytků, které nám žádný filtr neodstraní, protože jako pravé roztoky filtrem prochází. Jediný rozumný způsob je postupné odpouštění vody z bazénu a její náhradou čerstvou vodou ze zdroje. Po vykoupání čtyřčlenné rodiny ve venkovním sezónním bazénu lze doporučit výměnu cca 250 litrů (t.j. cca 60 - 70 litrů / osobu). Zařízení úpravny vody by mělo zajistit i jednoduchou částečnou výměnu bazénové vody. Projekt technologie by měl řešit i způsob "likvidace" odpouštěné vody - při zálivce na zahrádce některé rostliny mohou být citlivé na chemické zbytky ve vodě. Vypouštění vody do vodoteče podléhá schválení správce vodoteče (i ryby jsou citlivé na některé námi používané chemikálie) a v žádném případě nelze doporučit vypouštění vody přes domovní biologické čistírny odpadních vod, protože dochází k extrémní hydraulické zátěži.

O nestandardních metodách úpravy a hygienickém zabezpečení vody někdy příště.

 
 
Reklama