Nový dotační program na budování závlah, stavbu a obnovu rybníků

Datum: 12.9.2016  |  Autor: Ing. Dagmar Kopačková, Ph.D., redakce  |  Zdroj: MZE ČR  |  Recenzent: Ing. Petr Hlavinka, Ph.D., vědecký pracovník Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně

Celkově má do roku 2022 na boj se suchem stát připraveno 28 miliard korun Kč. Zadržení vody v krajině je nejlepší způsob ochrany před suchem i povodněmi, ale způsobů jak pomoci krajině, půdě a vodě, tj. sami sobě, je celá řada.

Příští rok odstartuje i nový program na budování závlahových systémů

„V posledních dvou letech jsme toho pro zlepšení hydrologické situace udělali opravdu hodně. V budoucnu můžeme předpokládat ještě extrémnější výkyvy počasí, než bylo například loňské sucho, a je třeba se na to dobře připravit. Proto se snažíme investovat hlavně do přirozeného zadržení vody v krajině, které je nejlepším způsobem ochrany před suchem i povodněmi,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Jedním z nejdůležitějších kroků napomáhajícím v krajině snižovat dopady povodní i sucha jsou komplexní pozemkové úpravy. Ty se proto nyní přednostně zaměří do oblastí ohrožených vodní erozí a nezalesněných oblastí s vysokým rizikem rychlého odtoku vody.

„Od roku 2014 jsme dokončili už čtyři stovky komplexních pozemkových úprav a přes 500 jich rozpracovali. Mimo jiné jsme realizovali například protierozní opatření o celkové ploše přesahující 700 hektarů nebo ekologická opatření na více než dvojnásobné ploše,“ uvedl ministr Jurečka.

Prostřednictvím Státního pozemkového úřadu se do pozemkových úprav ze státního rozpočtu a Programu rozvoje venkova (PRV) investovalo za roky 2014 a 2015 celkem zhruba 3,5 mld. korun. Dalších 3,5 mld. korun je na pozemkové úpravy alokováno v PRV na období 2014–2020.

Ministerstvo zemědělství se v posledních třech letech podílelo i na financování 330 staveb vodovodů a kanalizací pro 205 tisíc obyvatel za více než 5,6 miliardy korun, MZe přitom zaplatilo práce v hodnotě přes 3,6 mld. korun.

V rámci dalších dotačních titulů MZe v letech 2014–2016 se financuje 62 akcí protipovodňových opatření ve výši 931 mil. korun (dále je registrováno dalších 27 akcí ve výši 900 mil. Kč). Bylo dokončeno financování 12 akcí na obnovu a rekonstrukci rybníků v částce 79 mil. Kč, předpokládá se financování 484 akcí ve výši 1,2 mld. korun na rekonstrukci drobných vodních toků a malých vodních nádrží.


zdroj: MZE ČR
Vládní materiály – systémový přístup a stávající dotační tituly

Investice – připravovaný nový dotační titul od 2017 a nový dotační titul




zdroj: prezentace Aleše Kendíka, náměstka pro řízení sekce vodního hospodářství, 15. 8. 2016

Drobná díla by se postavila rychleji a levněji

Jak uvedlo ČTK, ministerský plán kritizovala Strana zelených. Místo velkých nádrží by se podle ní měl stát zaměřit na drobná vodní díla. Podle Strany zelených se navíc mohou postavit rychleji. „Problémem vodních děl není ani tak zničení biotopů jako spíš plýtvání financemi. Za cenu jedné přehrady bychom mohli vybudovat tisíce jednohektarových vodních nádrží. Navíc menší nádrže mohou být rozmístěny po celém území krajů,“ uvedl místopředseda SZ Michal Berg.

Konference Sucho v krajině

22. září 2016, Administrativní a školicí centrum Cejl 530/73, Brno, program , pořádá B.I.D. services s.r.o.


Často si ani neuvědomujeme, jak vzácná voda je. Nad její hodnotou se zamyslíme, až ve chvíli, kdy jí máme málo. Přitom se jedná o jeden z nejcennějších přírodních zdrojů, na kterém závisí veškerý život a je pro nás naprosto nepostradatelná. Špatným hospodařením s vodou v krajině – rozsáhlými melioračními zásahy, vysoušením rybníků a mokřadů a dalšími zásahy člověka půda ztratila svoji regulační schopnost a nastaly problémy se zadržováním vody v krajině. Proto spolu se změnou klimatu dnes čím dál více čelíme extrémům počasí v podobě povodní a sucha.

Konference Voda v krajině: problematika sucha a fosforu


Konference Voda v krajině 2016: problematika sucha a fosforu se konala v červnu v Praze. Mimo jiné na konferenci zaznělo:

  • „V EU je velmi důležité sdílení zkušeností, přičemž míra spolupráce je bolavou patou ČR. ČR se jen minimálně účastní v mezinárodních projektech,“ řekl Ing. Jan Čermák, jednatel MEBIS s.r.o., který je mimo jiné i místopředsedou exekutivy Českého národního výboru mezinárodní komise pro odvodnění a závlahy – ICID a vedoucím pracovní skupiny Vodní hospodářství v Českém výboru Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj.

  • Ing. Petr Hlavinka, Ph.D., vědecký pracovník Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, který působí zároveň jako vědecký pracovník na Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, ve své přednášce mimo jiné uvedl: „Sucho je specifický fenomén, pro který neexistuje jednotná univerzální definice. Podle dlouhodobé statistiky neubývá množství srážek, ale zvyšuje se teplota vzduchu, která podporuje výpar a narostl počet dní s nižší zásobou vody v půdě.
    Je třeba si uvědomit, že kromě srážek nemáme v ČR „externí“ zdroj vody a musíme s vodou dobře hospodařit. Dopady sucha jsou velké. Proto potřebujeme přesnou diagnostiku, monitoring v reálném čase a komplexní přístup s vývojem a přijetím adaptačních opatření. Projekt Intersucho.cz nabízí aktuální data o intenzitě sucha, zásobách vody v půdě, suchu v okresech až po detail v rámci katastrů včetně hodnocení stavu vegetace. V případě hodnocení stavu vegetace se jedná o důležitý ukazatel, přinášející srovnání aktuálního stavu s tím, co je pro danou lokalitu a část roku obvyklé, přičemž je k tomuto účelu využita moderní satelitní technika. Další velmi užitečnou informací je předpověď vývoje sucha na následujících 10 dní a dostupná jsou i data v delším horizontu, tj. lze využít výhled v podobě prognózy až na 2 měsíce , případně si v archivu prohlédnout vybraná minulá období, například epizodu sucha v r. 2015.
    Posloužit mohou i data z www.klimatickazmena.cz, kde lze na podkladech sledovat očekávaný trend nárůstu deficitu vodní bilance, aktuální vývoj a časovou řadu změny klimatu až na úroveň katastrů do konce tohoto století. Z prezentovaných dat je znepokojující například pokles vodní bilance (bilance srážek a evapotranspirace) v budoucnu a obdobích sucha a to včetně pramenných oblastí. Projekt klimatickazmena.cz k současnému stavu uvádí výsledky mnoha parametrů pro 3 budoucí období dle 5 globálních cirkulačníchmodelů a 2 emisní scénáře. Význam monitoringu a modelování je třeba posílit sdílením poznatků mezi vědci, zástupci praxe, politiky a veřejnosti.“


  • Přednáška Ing. Jana Hladíka, Ph.D., ředitele Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i., nabídla mimo jiné následující fakta:
    • 1 ha hluboké černozemě může akumulovat ař 3500 m3 vody,
    • celková možná kapacita (retenční schopnost) zemědělských půd v ČR byla ve 30. letech min. století 10 800 000 000 m3 vody, zatímco v r. 2013 jen 5 040 000 000 m3 vody kvůli erozi, utužení půd, dehumifikaci, ztrátě biologické akticity půd a záborům,
    • od r. 1950 se rozloha měst zvýšila o cca 78 %,
    • celkový úbytek zemědělské půdy od r. 1927 činí 846 tis. ha, tj. 20 % zemědělské půdy,
    • od r. 1938 se díky záborům zemědělských půd snížila retenční kapacity krajiny ČR o cca 2,4 miliardy m3 vody.
      Největším problémem je nepropustné překrývání povrchu. Je třeba na úrovni státu přijmout vhodná opatření pro omezení nepropustného překrývání povrchu, příp. pro zmírnění jeho účinku. Kdo neprodyšně překryje půdu například v Německu, platí trvale 1 EUR/rok. Problémem je rovněž nová výstavba na zelené louce, kdy často staré budovy zůstávají ladem a zabírá se další a další půda.
    • Vliv eroze: na základě Příkazu č. 15/2012 ministra zemědělství funguje monitoring eroze zemědělské půdy, který slouží k hlášení, evidenci a vyhodnocování jednotlivých erozních událostí, kdy dochází k omezení nebo až zničení schopnosti půdy plnit své základní produkční a mimoprodukční funkce. Monitoring je strašně důležitý, eroze poškozuje vodní útvary, komunikace, intravilán obcí. Data jsou důležitá pro určení původce škody, pro určení pokut i pro pojišťovny. Samospráva může na pozemkový úřad nahlásit problém s erozí k řešení.
    • Vliv množství půdní organické hmoty: každé 1 % organické hmoty v půdě zvýší půdní retenci o více než 35 000 litrů na hektar. (Online výpočet bilance organické hmoty v orných půdách) Důležitý je výběr plodiny a hnojiva, ověřenou technologií je například výsev do předplodiny. V určitém smyslu se jedná o návratu k tradici. Nejde jen naříkat na sucho, ale je třeba s tím pracovat, regulace je možná i dobrou agrotechnikou. Při dodávání organické hmoty do půdy dle pokynů www.organickahmota.cz (půdoochranné technologie, víceleté pícniny apod.) lze očekávat zlepšení stavu:
      • do 1 roku: 6 500 000 000 m3 vody
      • do 3 let: 6 800 000 000 m3 vody
      • do 10 let: 7 100 000 000 m3 vody
      tj. největší efekt se dostaví hned po aplikaci zlepšujícího opatření v prvním roce.
      Pro obnovení schopnosti retence půdy jsou důležitá i zdánlivě malá opatření – větrolamy, zasakovací průlehy, návraty ekologických zón, obnova bývalých hydrografických prvků v krajině (remízky, zatravněné údolnice, mokřady, cestní příkopy...).

  • Ing. František Pavlík, Ph.D. ze Státního pozemkového fondu hovořil o nástrojích pro podporu retence vody v krajině. Zdůraznil, že se jedná o náročný proces, jelikož se pracuje s velkým majetkem fyzických osob, což trvá a je náročné. Nicméně probíhající pozemkové úpravy jsou nástrojem, který musí zohlednit jak ekonomické, tak sociální faktory. V současné chvíli se pracuje s těmito problémy: vysidlování obyvatel venkova, degradace půdy, nevyjasněné vlastnické vztahy, podmínky pro hospodaření, nesprávná zemědělská praxe, nedostatky či přebytky vody v krajině, zaniklé cesty. V současné době se realizuje 200 pozemkových úprav / rok.
    Obce jsou důležitým prvkem při realizaci pozemkových úprav. Zásadní roli hrají i informace o suchu, kdy dochází k úpravám plánované podoby vodních ploch.
    V prezentaci Ing. Pavlíka najdete i ukázky realizací pozemkových úprav, ke kterým Ing. Pavlík řekl: „Ideálem je komlexní řešení pro opatření proti suchu i povodním.“

Konference tak ukázala celou řadu opatření, která mají pro retenci vody význam. Některé jsou menšího rozsahu,ale i tak svým významem podpoří regeneraci krajiny i její další funkce, např. rekreační, podporu venkova apod.






Příklad realizace pozemkových úprav, Ing. Pavlík, Státní pozemkový fond

Finance na sucho jsou součástí dotací v prioritní ose 1 i v prioritní ose 4

Ing. Jan Kříž, ředitel sekce fondů EU, ekonomiky a politiky ŽP z MŽP v přednášce na konferenci Voda v krajině: problematika sucha a fosforu mimo jiné řekl, že o prostředky v rámci prioritní osy 1 je zatím malý zájem. Přitom např. v aktivitě 1.3.2 je hospodaření se srážkovými vodami a v 1.3.3 je obnovení, výstavba a rekosntrukce, případně modernizace vodních děl sloužící povodňové ochraně, tj. např. suché a retenční nádrže a poldry.
Jako pilotní projekt v priporitní ose 1: čistota vody je vyhlášena výzva 3/2016 s cílem zvýšení udržitelnosti a efektivity hospodaření s vodou a kaly v malých obcích do 500 obyvatel s alokací 50 mil. Kč a výší dotace 80 % z celkových způsobilých výdajů.

Nicméně otazníky nad efektivitou a využitelností těchto dotací se ukázaly ihned i v diskusi z úst zástupců obcí: „Dotace na mokřady jsou 80 %, což vypadá velkoryse, ale kdo dá těch 20 %? Nikdo městu neschválí, jde o projekt s velkým rizikem. Možná město dostane dotaci, možná ne a ještě má dát 20 %? To je nemožné.“

Zajímavé jsou k tématu dotace v priporitní ose 4: ochrana a péče o přírodu a krajinu.

  • Pod specifickým cílem 4.3 posílení přirozené funkce krajiny jsou aktivity:
    • 4.3.2 Vytváření, regenerace či posílení funkčnosti krajinných prvků a struktur (tůně, mokřady, liniové dřeviny..) s dotací z Evropského fondu pro regionální rozvoj s max. 80 % způsobilých výdajů (vodní nádrže 50 %)
    • 4.3.3 Revitalizace a podpora samovolné renaturace vodních toků a niv, obnova ekostabilizačních fukncí vodních a na vodu vázaných ekosystémů (obnova přírodě blízkých koryt vodnách toků včetně ev. dřívějších nevhodných úprav, terénní úprava koryta) s dotací z Evropského fondu pro regionální rozvoj s max. 80 % způsobilých výdajů, v případě opatření vyplývajících z Plánu oblasti povodí je poskytována dotace 100 %.
    • 4.3.5 Realizace opatření zpomalení povrchového odtoku, protierozní ochranu a adaptaci na změnu klimatu (travní pásy, průlehy, hrázky, terasy, svodné příkopy, zakládání či obnova mezí, remízů apod.) s dotací z Evropského fondu pro regionální rozvoj s max. 75 % způsobilých výdajů
  • Dalším vhodných zdrojem financí může být Aktivita 4.4.1: revitalizace funkčních ploch a prvků sídlení zeleně, kde mezi podporovanými opatření jsou například parky, zahrady, sady, uliční stromořadí, remíy, průlehy apod. v podobě liniové, skuponové i soliterní a zatravněné plochy včetně druhově bohatých trávníků. Dále pak obnova a zakládání doprovodných vodních prvků a ploch přírodě blízkého charakteru (tůně, jezírka, mokřady, průlehy, části vodních toků, drobné retenční nádrže...) s dotací z Evropského fondu pro regionální rozvoj s max. 60 % způsobilých výdajů.
    Aktuálně je vyhlášena výzva 33 s cílem 4.4 – Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech. Žádosti se podávají od 15. 08. 2016 do 17. 10. 2016.

Řada věcí se v Česku zanedbala, problém sucha se podcenil

Ministr životního prostředí Richard Brabec v souvislosti s problematikou upozornil, že doba vodního blahobytu, ve které ČR žila poměrně dlouho, skončila. „Povodně a sucho jsou dvě strany téže mince a ta mince se jmenuje klimatická změna,“ řekl ministr a doplnil, že Česko je dle něj dobře připravené na povodně, ale špatně na sucho.

Vodohospodář Petr Kubala, generální ředitel Povodí Vltavy s ministrem souhlasí: „Nemáme pocit, jako by nám něco utíkalo, jako by nám něco chybělo. Tím hůře se řeší problémy, které přicházejí. Přicházejí pomalu, přicházejí skrytě. Chybí nám osvěta, co ta voda pro náš život vlastně znamená" a zároveň vítá symbiózu ministra životního prostředí s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Věří, že současná řešení neskončí s koncem volebního období.

Náměstek ředitele ČHMÚ Jan Daňhelka upozornil, že Česko má velmi omezené zásoby vody. „Zdrojů vody máme překvapivě málo. Když se podíváme třeba na srovnání v evropském měřítku, tak jsme na tom vlastně jedni z nejhůř. Což je dáno tím, že jsme na střeše Evropy a opravdu máme jenom tu vodu, která k nám naprší. Navíc my máme problémy v podzemních vodách. Díky tomu, že jsme země, která má hory, má vrchoviny, které jsou ale žulové, kde se podzemní vody moc neudrží, v podstatě naše jediné zásoby jsou podél řek v těch písčitých usazeninách a potom v české křídové tabuli. I podzemní vody máme strašně málo na to, abychom si jí nešetřili nebo s ní nějak špatně zacházeli. Zdrojů máme málo, přesto to nevnímáme a veřejnost to nevidí jako problém,“ pokračoval Daňhelka.

Veřejnost se asi bez výhrad ztotožní se slovy profesora Bohumíra Janského, geografa a hydrologa z Přírodovědecké fakulty UK, objevitele pramenů Amazonky: „Mířím asi zpátky k pravdám našich otců a dědů. Je třeba se té přírodě daleko více přizpůsobit, než to děláme. Musíme se chovat odpovědně, tam kde voda není, tak se jí přizpůsobit, tam kde je jí nadbytek, se tomu také přizpůsobit,“ uvedl Janský.

Zdroje

  1. ČTK: Stát plánuje dát na boj se suchem 28 miliard korun
  2. Konference Voda v krajině: problematika sucha a fosforu
  3. Projekt Intersucho.cz
  4. Projekt www.klimatickazmena.cz
  5. Ing. František Pavlík, Ph.D.: přednáška Nástroje pro podporu retence vody v krajině
  6. OPŽP – prioritní osa 1: čistota vody
  7. Česku skončil blahobyt s vodou, varoval Brabec
 
Komentář recenzenta
Ing. Petr Hlavinka, Ph.D., vědecký pracovník Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně

Článek pojednává o velmi aktuálním tématu, tj. řešení problémů v oblasti hospodaření s vodou v krajině České republiky. Toto téma je aktuální proto, že situace povodní a sucha z posledních několika let jasně demonstrovaly, jak vážné problémy a ztráty (nejen ekonomické) v naší zemi způsobují. Současně lze na základě výsledků řady vědeckých studií předpokládat, že tyto problémy se budou v budoucnu pravděpodobně vyskytovat častěji a v intenzivnějších formách díky vlivu probíhající změny klimatu.

Zveřejněný text přináší přehledně a koncentrovanou formou celou řadu zajímavých informací, které se snaží logicky propojovat za účelem prezentace komplexnosti zmíněné problematiky. Jak je v úvodu jistě správně uvedeno, způsobů a cest, které povedou k předcházení a řešení souvisejících problémů je celá řada. Z dosavadních zkušeností i očekávaných podmínek v budoucnu je zřejmé, že bude nutné vhodně kombinovat škálu dostupných a efektivních opatření.
Mezi nesporné přínosy článku lze považovat relevantní citace čelních představitelů dotčených resortů, tj. ministra zemědělství a ministra životního prostředí a současně několika odborníků z oborů pokrývajících spektrum dané problematiky. Přínosná je rovněž prezentace vybraných plánovaných opatření včetně finančního rámce, protože je jasné, že o celé situaci, strategii a realizaci opatření nelze uvažovat bez ekonomických souvislostí. V textu je dále několik užitečných odkazů na tematicky zaměřené webové stránky.

 

Hodnotit:  

Datum: 12.9.2016
Autor: Ing. Dagmar Kopačková, Ph.D., redakce   všechny články autora
Recenzent: Ing. Petr Hlavinka, Ph.D., vědecký pracovník Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (3 příspěvky, poslední 20.09.2016 22:24)


Projekty 2017

Wavin Poradna

Tipy pro projektanty

Partneři - Voda, kanalizace

logo AUSTRIA EMAIL
logo MEA
logo WAVIN EKOPLASTIK
logo ASIO
logo NICOLL ČR
logo GRUNDFOS
 
 

Aktuální články na ESTAV.czSněmovna stvrdila svoji verzi novely stavebního zákonaPraha 12 podepíše smlouvu o stavbě nové radnice za 437,7 milionuNemovitosti a ochranná pásma: Pásma vznikající vydaným rozhodnutímSplitové tepelné čerpadlo Vitocal 100-S: Cena, kvalita, účinnost