Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Sucho v českých zemích

Nová kniha Sucho v českých zemích, kterou vydala Akademie věd ČR a pracovalo na ní 45 vědců, je nepodrobnější prací věnovanou vývoji sucha ve střední Evropě.

Vědci při její tvorbě vycházeli z meteorologických a hydrologických záznamů a ze zápisů v archivech. Nejstarší záznam o suchu je z Kosmovy kroniky, kde se píše o tom, že zima v letech 1090 a 1091 byla teplá a bez sněhu. Suchá období se objevují v každém století, přičemž podle vědců v nich nelze hledat pravidelnost.

Kniha, kterou vydává Centrum výzkumu globální změny AVČR, v.v.i. je jedním z výsledků projektu Intersucho (“Vytvoření interdisciplinárního vědeckého týmu se zaměřením na výzkum sucha“). Odpovídá mimo jiné na otázky: které roky byly v posledních tisíci letech nejsušší; vyskytuje sucho v posledních letech častěji; jaké jsou příčiny sucha na našem území; jak sucho ovlivňuje dostupné vodní zdroje, produkci potravin či výskyt lesních požárů; jak se podílí člověk na současném trendu vyššího rizika výskytu sucha; jaké bude z pohledu sucha 21. století?

Když bude teplá zima, hrozí za rok katastrofální sucho, varuje bioklimatolog Zdeněk Žalud z Mendelovy univerzity v Brně a vědecký pracovník Centra výzkumu globální změny a varuje, že sucho podle něj může někdy trvat i několik let.

Na sucho je nutné se v budoucnu připravit.

Autoři publikace nejen mapují sucho, ale upozorňují i na to, že je nutné se na něj v budoucnu připravit. Cílem by mělo být udržet vodu v krajině, a to nejen pro závlahy zemědělců, ale i zachování přírody.
"Jestli je řešením budování přehrad, obnova mokřadů, péče o lužní krajiny, kde se řeky pravidelně rozlévají, to už je na jiných," uvedl Brázdil, který působí v geografickém ústavu Masarykovy univerzity v Brně a pracuje i v Centru výzkumu globální změny Akademie věd ČR, které má sídlo v Brně. Nová kniha může být podle něj cenným podkladem při tvorbě těchto opatření.

Vláda schválila koncepci, která by měla vést k lepšímu hospodaření s vodou.

Receptem na boj proti suchu by mělo být lepší zavlažování, využití dešťové vody, šetření s vodou a její zadržování. Dokument obsahuje přes 50 úkolů pro ministerstva a úřady, počítá i se zvýšením poplatků za odběr podzemní vody.

Vláda schválila koncepci
Opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody

Česko má propracovanější protipovodňová opatření, preventivní opatření proti suchu v tuzemsku chybí, a je proto nezbytné podobnou legislativu nastolit i v tomto případě, shodli se zástupce náměstka ministra zemědělství pro vodní hospodářství Pavel Punčochář a hydrogeolog Zbyněk Hrkal kteří reagovali v České televzi na koncepci, kterou schválila vláda.

Hydrogeolog Zbyněk Hrkal: "Na zemi je vody neustále stejně. Voda nám nikdy nedojde, protože vody máme na planetě pořád stejně. Jenže příroda byla nespravedlivá a někomu jí dává více, někomu dává méně. V současné době nám neprší méně, prší neustále stejně, ale problém spočívá v tom, že nám prší nevhodným způsobem a v hloupou dobu."
"Sucho tady bylo, bude, a jestliže se s ním chceme nějakým způsobem vypořádat, tak bychom se na něj měli snažit včas adaptovat," dodal vedoucí hydrogeolog oddělení ochrany podzemních vod z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Podle něj na celém světě najdeme celou řadu regionů, které mají vody výrazně méně než Česko, a i přesto jsou schopny se s tím vypořádat. Jako příklad uvádí Izrael, který oproti nám disponuje pouze asi třetinou vody.

Státní pozemkový úřad nechal zpracovat studii

  • Extrémně ohrožené plochy zabírají osm procent zemědělské půdy a mimořádně ohrožené plochy 4%. Nejohroženější jsou Znojemsko, Břeclavsko a Hodonínsko, špatná situace je i na Litoměřicku, Třebíčsku a Lounsku. Studie vznikala od loňského prosince a měla za úkol vytipovat zranitelné oblasti.
  • Odborníci budou hledat řešení, jak by se zemědělci měli k nedostatku vláhy v půdě postavit.

"Tento projekt si neklade za cíl zkoumat nové věci, ale naopak se snaží v maximální míře využít dostupných podkladů, které v současnosti existují, jako například datové podklady, zpracované studie, výsledky výzkumů, metodické, koncepční a legislativní podklady zabývající se výskytem, množstvím a působením vody v krajině," řekla ČTK mluvčí úřadu Monika Machtová. Na projektu spolupracují akademici, výzkumné instituce a lidé spadající pod ministerstvo životního prostředí i zemědělství, dodala.

Státní strategie na boj se suchem by měla být do poloviny roku 2017

Podle rozhodnutí vlády by měla vzniknout státní strategie na boj se suchem do poloviny roku 2017. Premiér Bohuslav Sobotka ale chce, aby základní strategické dokumenty vznikly do konce roku 2016.

Z možných opatření zmínil premiér po jednání se zástupci Regionální agrární komory Jihomoravského kraje v polovině září 2015 například závlahové systémy, stavbu malých vodních nádraží i změny ve spektru pěstovaných plodin.
"Já bych byl velmi rád, kdybychom pokročili z pohledu resortu zemědělství a životního prostředí, pokud jde o zpracování celkové strategie, jak budeme reagovat na sucho a jak budeme lépe hospodařit s vodou v příštích letech." řekl Sobotka, který také zmínil možnost zřízení vládních programů, které by podpořily budování a údržbu závlahových systémů. "Systém závlah v posledních desetiletích prošel obrovskými technologickými změnami. Měli bychom se inspirovat moderními technologiemi zemí, které s tím mají velkou zkušenost při boji se suchem, jako je třeba Izrael," uvedl premiér.

 
 
Reklama