Moderní rozvoj vodního hospodářství a ochranu vodního prostředí řeší největší tuzemská konference o vodě

Konference se po čase opět vrátila na zámek v Litomyšli. Jako hlavní magnet pořadatelé uvádějí bohatý program s více než stovkou vystoupení a jeho precizní rozdělení do odborných sekcí, jež živě ilustrují, kam současný vodárenský obor směřuje: „Dříve okrajová témata, jako například cirkularita ve vodním hospodářství, modrozelená infrastruktura či mikropolutanty, již mají v programu své pevné místo. Prostor dostává také nakládání s vodami ve venkovských oblastech, což byla zatím dosti opomíjená problematika. Snažíme se toto téma dále posilovat nejenom na této konferenci, ale také v rámci našeho vzdělávacího projektu nazvaného Malé obce a voda,“ vysvětluje člen programového výboru a předseda Asociace pro vodu (CzWA) docent David Stránský (ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra vodního hospodářství obcí) a provází nás celou konferencí.

Digitalizace vodárenství a moderní vodárenské soustavy

Vysoké účasti se vždy těší plenární sekce odehrávající se v hlavním sále (Jízdárně). Hovořilo se zde o digitalizaci ve vodárenství a současném stavu celého vodohospodářského sektoru, který zažívá v posledních letech zásadní technologickou proměnu. Přednáška Ing. Pavla Válka, MBA, z  Pražské vodohospodářské společnosti (PVS) otevřela živou diskusi o výzvách spojených převážně s kybernetickou bezpečností, legislativním rámcem a nutností systémového přístupu ke správě dat v prostředí, kde digitalizace zasahuje jak technickou, tak organizační úroveň vodárenských společností.

Zdroj: Asociace pro vodu (CzWA)

„Digitalizace se stává klíčovým nástrojem pro efektivní řízení a správu městské vodohospodářské infrastruktury – od dispečerského řízení vodovodní a kanalizační sítě přes monitoring a predikci poruch až po optimalizaci provozu čistíren a vodojemů. My klademe důraz na praktické přínosy těchto řešení zvláště v oblasti efektivní správy dat, zjednodušení administrativních procesů, zajištění transparentnosti vůči partnerům i veřejnosti a zvýšení provozní spolehlivosti infrastruktury,“ uvedl Pavel Válek a dále se změřil na konkrétní digitalizační projekty realizované v rámci správy a rozvoje vodohospodářské infrastruktury v Praze [1].

V plenární sekci se dále hovořilo o cizorodých sloučeninách v životním prostředí, o možnostech měření škodlivin, o analytických metodách i vodohospodářském řešení už v zadání projektů. Stejné téma se objevovalo i v dalších sekcích, v ostatních sálech zámku, kde byly standardní sekce dále rozděleny na mnoho dalších témat (namátkou třeba Dešťové vody, Vodárenství, Venkov a přírodní ČOV; Cirkularita ve vodním hospodářství; Modrozelená infrastruktura a další). Nabídka byla opravdu velmi široká, a to včetně takzvané bleskové sekce nabité obsahem s četnými diskusemi, výstavami a postery. Do osvědčeného formátu konference již neodmyslitelně patří hlavní panelová diskuze na průřezové téma. Letos to byla Voda 2050 – Odolné zdroje pro bezpečné zásobování vodou [2].

Zdroj: Asociace pro vodu (CzWA)

Komplexně o ekologii, vodách, klimatu a moderních stavbách

Rozsahem i obsahem témat (včetně kulturního programu a exkurze) je konference skutečně bezkonkurenční. Potkávají se zde zástupci ministerstev, vysokých škol, hydrometeorologického ústavu, správců povodí, provozovatelů vodovodů a kanalizací, projektanti, stavaři, architekti a urbanisté, aby řešili zásadní otázky udržitelné výstavby a ekologie komplexně, a to včetně nekontrolovatelného nárůstu počtu nejrůznějších sloučenin takřka ve všech složkách životního prostředí, vodu a půdu nevyjímaje.

„Často se dostáváme do situací, kdy nově identifikovaná sloučenina legislativně neexistuje, nejsou dostupné ani analytické standardy pro potvrzení její struktury a případné toxicity. Znečištění životního prostředí cizorodými sloučeninami je komplexní problém i v relativně zjednodušeném systému vnitrozemského toku, jak je vidět na obrázku. Pro různé, ale také identické chemické sloučeniny může existovat několik cest, kterými se dostávají do prostředí a potažmo až do povrchové vody. Zásadní roli v osudu, výskytu, a tedy i koncentraci (efektu) dané sloučeniny hrají její fyzikálně chemické vlastnosti a převládající cesta znečištění,“ uvedl ve svém příspěvku doc. Mgr. Roman Grabic, Ph.D., z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a položil otázku, zda se skutečně dá udržet kvalita vody a vodního prostředí s narůstající spotřebou průmyslově vyráběných chemikálií a současnou změnou klimatu.

Odpověď na tyto otázky dávala celá řada velmi inspirativních příspěvků. Asi nejvýstižnější v tomto směru byla vysoce ceněná přednáška doc. Dr. Ing. Ivany Kabelkové (ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra vodního hospodářství obcí), která je zároveň předsedkyní programového výboru konference. Její (a kol.) příspěvek ukazoval význam určení zdrojů znečištění z jednotné kanalizace v pilotním povodí a posouzení možnosti splnění cíle UWWTD (Směrnice o čištění městských odpadních vod) [3].

„Pro implementaci UWWTD musí být vyjasněna řada problémů. Je evidentní, že s výstupy posouzení cíle UWWTD se dá snadno manipulovat prostřednictvím koncentrací. Měla by být proto poskytnuta jednotná metodika tohoto posouzení, i proto, aby výstupy byly srovnatelné v různých zemích. Kromě metodiky týkající se koncentrací v povrchovém odtoku a modelování látkových toků za deště by rovněž měla být sjednocena metodika stanovení koncentrací v bezdeštném odtoku pro výpočet ročního zatížení odváděných městských odpadních vod,“ konstatovala Ivana Kabelková a ukázala konkrétní výsledky šetření na pilotním urbanizovaném povodí ve Středočeském kraji. Přilehlé obce jsou zde odvodněny oddílnou kanalizací a jejich odpadní vody jsou čerpány do stokové sítě pilotního povodí.

Schématické znázornění vnosu znečištění z různých zdrojů, jejich vzájemné interakce a procesů, které se účastní změny původního profilu znečištění. Zdroj: Asociace pro vodu (CzWA)

Moderní membránové a jiné technologie ve vodárenství

Přehled současných trendů a identifikaci hlavních výzev v oblasti membránových procesů, obnovitelných materiálů a energeticky úsporných provozních režimů naplnila celá řada přednášek, a to včetně experimentálních studií a případových zpráv z oblasti vodního hospodářství. Jako inspirativní a zajímavou lze v této oblasti označit například přednášku s názvem Recyklační membránová technologie v bazénových provozech. Zabývala se recyklací prací vody z bazénových provozů s využitím dvoustupňové membránové filtrace a posouzením implementace metodického usměrnění MZ ČR z pohledu zdravotních rizik.

„Systém umožňuje opětovné využití vody z filtrů při zachování hygienických standardů. Upravená voda splňuje požadavky vyhlášek č. 238/2011 Sb., č. 252/2004 Sb. a řídí se dle metodického pokynu MZDR 24483/2022-10/OVZ. Řešení přispívá k úsporám pitné vody, tepla na ohřev vody v bazénech, snížení provozních nákladů a udržitelnému vodnímu hospodářství,“ konstatovala ing. Lucie Báborská ze společnosti ASIO TECH a jako příklad uvedla recyklační linku v Aquapalace Praha v Čestlicích. „Aplikace recyklační membránové technologie ultrafiltrace a reverzní osmózy prokázala, že i ve velkokapacitních zařízeních s intenzivním provozem lze úspěšně implementovat vícebariérový recyklační systém, který splňuje přísné požadavky na kvalitu vody stanovené legislativou České republiky i normou DIN 19645,“ dodala Lucie Báborská a ukázala detaily projektu [4].

Velkou pozornost vzbudil také ukázkový městský vodní ekosystém. Hovořil o něm ve své přednášce nazvané Změna paradigmatu v hospodaření s vodou: Projekt Velkého Boleveckého rybníka jako model pro budoucnost Ing. Martin Gregar ze Správy veřejného statku města Plzeň. Rybník zde chrání před extrémními výkyvy teplot, plní funkci přirozené retence vody v krajině, podporuje infiltrace do podloží, obnovuje hydrologickou rovnováhu a adaptuje vodní hospodářství na nové klimatické podmínky.

„Použita byla membránová keramická filtrace spojená s koagulací. Její hlavní výhody spočívají v minimální spotřebě chemických činidel, vysoké účinnosti při odstraňování drobných částic, spolehlivé mikrobiální bezpečnosti a v unikátním systému řízení dávkování, kde online analyzátory automaticky upravují dávky koagulantu na základě aktuální kvality přitékající surové vody. Systém je řízen dálkově v režimu 24/7, přičemž intervaly praní membrán i aktivace bezpečnostních odstávek jsou plně automatizované. Online monitoring je kombinován s pravidelnými odběry pro akreditované laboratorní rozbory,“ uvedl Martin Gregar a provedl zájemce celým procesem [5].

Zdroj: Asociace pro vodu (CzWA)

Cílem je efektivní a udržitelný rozvoj v celé oblasti vodního hospodářství

Letošní 16. ročník bienální konference CzWA VODA lze podle ohlasu účastníků hodnotit jako velmi úspěšnou platformu pro výměnu znalostí a posilování vazeb mezi výzkumem a praxí. Důležitá je pro ně i společenská část programu. Vědci, odborníci z provozů, projektanti, urbanisté, architekti, dodavatelé technologií i studenti z oboru si cení kombinace vědecké hloubky s praktickými workshopy, cílenými strategiemi pro mezioborovou spolupráci a možnosti společenského setkávání. Prestižní událostí je dle ohlasů účastníků i způsobem výběru přednášek. Přednášející pečlivě vybírá programový výbor složený z expertů napříč oborem.

„Asociace pro vodu (CzWA) sdružuje odborníky, společnosti a instituce s hlavním cílem dosažení efektivního a udržitelného rozvoje v celé oblasti vodního hospodářství a ochrany životního prostředí. V současné době má více než 350 členů pracujících ve 13 odborných skupinách a pět desítek korporativních členů – právnických osob. CzWA je národním členem EWA (European Water Association) a IWA (International Water Association) a spolupracuje s řadou národních asociací, a to zejména na Slovensku, v Německu a Rakousku,“ dodává ke složení výboru tajemnice CzWA Jana Šmídková a zmiňuje rovněž důležitost Vodního manifestu z roku 2021 [6], který rozebírá nejdůležitější témata vodního hospodářství a vodárenství a prezentuje představy CzWA, jak daná témata řešit. Také on se promítá do programu konference.

Literatura a použité zdroje:

1. Roční plán obnovy, který připravila PVS, se týká investic na náročné obnovy vodovodů a kanalizací, část investic směřuje do čistíren odpadních vod a související infrastruktury. Plán obnovy je v souladu se schváleným dokumentem nazvaným Aktualizace plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací hlavního města Prahy na roky 2023 až 2032 zde
2. Voda 2050 – Odolné zdroje pro bezpečné zásobování vodou. Záznam panelové diskuze z 16. bienální konference VODA 2025; video a informace k panelu zde
3. Směrnice o čištění městských odpadních vod UWWTD (Urban Waste Water Treatment Directive) je klíčovým evropským nařízením, které bylo přijato v roce 1991. Stanovuje pravidla pro ochranu vodních zdrojů před znečištěním způsobeným městskými odpadními vodami. UWWTD pomáhá chránit kvalitu povrchových i podzemních vod v celé Evropě, přičemž má výrazné dopady na životní prostředí i zdraví obyvatel zde
4. Recyklace bazénových a průmyslových odpadních vod pomocí membránových technologií (bazény, průmysl); video a informace ASIO TECH zde
5. Projekt Velkého Boleveckého rybníka, model pro budoucnost; reference zde
6. Vodní manifest z roku 2021 se promítá i do programu odborné konference. Ke stažení zde
7. Vše o konferenci na stránkách www.bienalkaczwa.cz