Pro zpětné využívání odpadních vod je třeba nejen definovat vlatnosti - zde jsou největší rozdíly v definování a zařazení kuchyňských vod, ale i např. vyřešit zařízení na separaci žluté a hnědé vody.

Užívání sladké vody v současné podobě překračuje stupeň její obnovitelnosti. Koncepty DESAR nabízejí různé varianty dělení odpadních vod z domácností (černá, šedá, hnědá, žlutá voda), a tím vychází vstříc možnostem zpětného využívání. Pro využívání dešťové vody musíme zohlednit požadavky na její kvalitu.

Tento článek představuje příklad na zpětné využití šedé vody v domácnosti. Uváděný původní experiment poskytuje údaje, které jsou důležité pro znalot technických, ekonomických a zdravotních parametrů. Výzvou je definování přijatelné kvality vody v porovnání s jinými existujícími posudky.

Na každornočním semináři STP tentokrát zazní např. potřeba vody v hodnocení energetické náročnosti budov, připravovaná novela vyhlášky 148/2007 Sb., energetická náročnost termodesinfekce, úspory termostatickými bateriemi, riziko a požadavky při využívání dešťových vod, nové normy pro vnitřní plynovody.

Článek shrnuje informace o konstrukčních úpravách chránících před atmosférickými srážkami, srážkovou vodou povrchovou, podzemní netlakovou vodou a podzemní tlakovou vodou.

Recenzovaný Článek se v širším pohledu dívá na instalaci kuchyňských drtičů včetně zkušeností ze zahraničí.

Ze 30 restaurací v regionu Vysoké Mýto však separuje své bioodpady pouze třináct provozoven. Zbytek s odpadem nakládá nějakým jiným způsobem. Domnívám se, že buď odpad odchází přes kuchyňské drtiče do kanalizace, nebo zůstává součástí komunálního odpadu.

Dotazy na možnosti likvidace odpadních vod jsou neustálé a článek proto nabízí přehledně možnosti řešení likvidace odpadních vod ze septiku.

Cesta zpátky ke zmírnění našich závazků asi nevede a tak nezbývá než co nejrychleji hledat jak našich závazků dosáhnout. A tak je třeba spojit síly legislativců, správců povodí a technologů k tomu a najít co nejoptimálnější společné řešení.

Článek uvádí shrnutí zajímavých praktických poznatků ze zahraničí, které mohou být s úspěchem použitelné i pro projektanty a provozovatele budov v ČR. Témata: spotřeba SV a TV, výpočtové metody spotřeby vody, bezpečnost provozu a hospodaření s dešťovou vodou.

U skladových areálů, průmyslových a zemědělských objektů je zasakování nyní nejběžnější způsob likvidace dešťové vody také z důvodu ekonomické dostupnosti. Současně odpadají povinnosti placení poplatků za odvod dešťových vod do kanalizace.

Zvětšováním zpevněných ploch na úkor zeleně se zabraňuje vsakování dešťové vody a zvyšuje se teplota v okolí zastavěných částí sídel. Drenážní systémy vysušují krajinu, špatně orané brázdy zrychlují odtok vody. Zkusme se zamyslet nad tím, co může udělat stavebník pro snížení odtoku vody z území, aby přitom zabránil ohrožení vlastní stavby vodou.

Každý, kdo odebírá podzemní nebo povrchovou vodu nebo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, musí mít pro takovou činnost povolení. Článek je jen připomenutím pravidel, která stanovuje zákon z r.2003 a která jsme popisovali v samostatných článcích od r. 2004.

Článek shrnuje problematiku nakládání se srážkovou vodou. Zatímco k zasakování a akumulaci srážkové vody z RD není třeba povolení, k zasakování odpadní vody je vždy nutné povolení příslušného vodoprávního úřadu.

Nový stavební zákon platný od 1.1.2007 vyvolává samozřejmě řadu otázek. Na některé z nich nabízíme odpověď. V článku najdete informace k zakreslení kanalizace, povolování studní, ČOV, žump, bazénů, povolování oprav přípojek a v závěru článku i tabulku ke schalování instalací.

Článek přehledně ukazuje kdo, o co a jak může žádat ze strukturálních fondů. Náměty jsou přehledně odděleně pro podnikatele i pro obce. Článek je zároveň úvodem do volného seriálu, který bude pokračovat i v roce 2008 a jehož součástí budou i upoutávky na termíny konkrétních výzev pro podání projektů.

Požadavek zachycování dešťové vody na pozemku nemovitosti je správný. Při jeho naplňování se musí postupovat s odbornou péčí tak, aby nemohlo dojít k poškození řešeného objektu nebo objektů sousedících. Článek nabízí mimo jiné i několik praktických ukázek.