Rozdíly v hospodaření s dešťovou vodou u malých a velkých objektů

Úvod

Rozdíly v hospodaření s dešťovou vodou vycházejí jednak z platné legislativy, ale respektují také specifika daná různým charakterem staveb. Dešťové vody komplexně podléhají ochraně dle Vodního zákona č. 254/2001 Sb. a při jejich odtoku Zákonu o vodovodech a kanalizacích č. 274/2001 Sb. Nakládání s dešťovou vodou je dále upravováno různými vyhláškami.

Specifika velkých objektů (skladové, průmyslové a zemědělské objekty)

Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území č. 501/2006 Sb., stanoví v § 20 odst. (5):

Stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno

c) vsakování dešťových vod (§ 21 odst. 3) nebo jejich zdržení na pozemku v kapacitě 20 mm denního úhrnu srážek před jejich svedením do vodního toku či do kanalizace pro veřejnou potřebu jednotné či oddílné pro samostatný odvod dešťové vody14) veřejné dešťové nebo jednotné kanalizace.

Vsakování

Vsakování dešťové vody má značný ekologický význam v souvislosti s udržením hladiny podzemních vod a v prevenci povodní. V současné době je to u skladový areálů, průmyslových a zemědělských objektů nejběžnější způsob likvidace dešťové vody také z důvodu ekonomické dostupnosti. současně odpadají povinnosti placení poplatků za odvod dešťových vod do kanalizace.

Často jsou pro tyto účely využívány vsakovací bloky oddělené od terénu geotextilií. Na rozdíl od štěrkových jam se záchytnou kapacitou cca 30% objemu mají kapacitu 95% a šetří tak 2/3 nákladů na zemní práce, dopravu materiálu atd. Takto lze sestavit vsakovací objekt prakticky libovolného objemu. Na vstupu je umístěna filtrace chránící před zanášením, v případě odvodnění zpevněných ploch je nutné zařazení odlučovače ropných látek. Důležité je také odvzdušnění pro usnadnění nátoku.

Vsakování dešťové vody má svá omezení. Základní podmínkou jsou vhodné hydrogeologické podmínky, tj. dostatečná propustnost podloží s hladinou podzemní vody min. 1 m pod plánovanou úrovní dna vsakovacího objektu. Dále je třeba dodržet odstup od budov ve vzdálenosti min. 1,5-násobku hloubky základů a odstup od stromů minimálně ve vzdálenosti poloměru koruny dospělého stromu.

Akumulace

Akumulace dešťové vody je vhodná v případě, že je reálné její využití například v technologických procesech, pro účely zavlažování apod. Takové řešení je nejen ekologické, ale také ekonomické.

Retence

Retence s regulovaným odtokem je využívána tam, kde nejsou vhodné vsakovací podmínky a současně není pro dešťovou vodu využití. Retenční nádrž zajistí zachycení přívalových srážek a jejich postupné řízené odpouštění do kanalizace nebo recipientu. Zde je zapotřebí souhlasu příslušného správce kanalizace nebo vodního toku.

Specifika malých objektů (např. rodinné domy)

Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území č. 501/2006 Sb., stanoví v § 21 odst. (3):

Vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení je splněno [§ 20 odst. 5 písm. c)], jestliže poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku činí v případě

1. samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci nejméně 0,4,
2. řadového rodinného domu a bytového domu 0,3.

Vsakování

Přestože výše uvedenou podmínku splňuje většina stavebních pozemků, v rozvojových lokalitách často kanalizace neumožňuje z kapacitních důvodů odvod dešťové vody a je třeba ji zlikvidovat na pozemku stavebníka. Vsakování je opět nejjednodušší a tedy ekonomicky nejdostupnější variantou. Oblíbeným řešením v současné době je instalace vsakovacích tunelů, které na rozdíl od oblíbených "trativodů" se záchytnou kapacitou cca 30% objemu mají kapacitu 100% a šetří tak 2/3 nákladů na zemní práce, dopravu materiálu atd. Navíc umožňují revizi a proplach celého systému.

Platí zde však stejná omezení, jako v případě velkých objektů.

Akumulace

Akumulace dešťové vody je v souvislosti s bytovou výstavbou trendem z ekonomických důvodů. Rostoucí ceny vodného a stočného motivují stavebníky k investicím s neustále se zkracující návratností. Dešťová voda má totiž v domácnosti široké možnosti uplatnění - od zalévání zahrady přes splachování toalet až po praní prádla.

Zřejmě nejlepšího poměru objem / pořizovací náklady dosahují monolitické plastové nádrže. Jejich nákupní cena je sice vyšší, než je tomu u svařovaných, avšak odpadá betonáž, s ní související armování, bednění, doprava materiálu a související práce. Vlastní instalace je otázkou řádově hodin, nádrž po zasypání dokonce snese pojezd osobním autem.

Legislativní rámec

Akumulace

Vodní zákon pamatuje na řešení akumulace a využití dešťové vody v § 6 odst. 2, podle kterého se v těchto případech jedná o obecné nakládání s povrchovými vodami bez nutnosti povolení vodoprávním úřadem: "Povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu rovněž není třeba k zachycování povrchových vod jednoduchými zařízeními na jednotlivých pozemcích a stavbách nebo ke změně přirozeného odtoku vod za účelem jejich ochrany před škodlivými účinky těchto vod." Nejedná se tedy o vodní díla podle § 55: "Za vodní díla se podle tohoto zákona nepovažují jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků na jednotlivých pozemcích a stavbách k zachycení vody a k ochraně jednotlivých pozemků a staveb proti škodlivým účinkům povrchových nebo podzemních vod, jakož i jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků k akumulaci odpadních vod (žumpy) a vodovodní a kanalizační přípojky, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak."

K instalaci nádrže pro akumulaci a využití dešťové vody v individuální výstavbě tedy není třeba povolení vodoprávního úřadu.

Vsakování

V případě vsakování dešťové vody již není výklad zákona tak jednoznačný. Výše uvedený § 6 zmiňuje obecné nakládání pouze s povrchovými vodami. Podle § 8 odst. 1 písm. b) bod 4. vodního zákona se při vsakování jedná o nakládání s podzemními vodami - umělé obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou, pro které je nutné povolení vodoprávního úřadu.

V případě jednotlivých rodinných domů ale existuje výjimka, kterou však necituje samotný zákon, ale Výkladová komise k zákonu č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů: "Zasakování srážkových vod se střech a zpevněných ploch u jednotlivých rodinných domů je nakládáním s vodami podle vodního zákona (§ 2 odst. 9 vodního zákona). Jde o obecné nakládání s povrchovými vodami, změnu jejich přirozeného odtoku za účelem ochrany nemovitosti před škodlivými účinky těchto vod jednoduchými zařízeními (§ 6 odst. 2 vodního zákona). K takovému nakládání s povrchovými vodami není třeba povolení vodoprávního úřadu podle § 8 odst. 1 písm. a) vodního zákona. Jednoduchá zařízení nejsou vodními díly podle § 55 vodního zákona. V pochybnostech rozhodne vodoprávní úřad (§ 55 odst. 3 vodního zákona). To neplatí, jde-li o jiné vody odtékající z obytných, zemědělských a jiných staveb a mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod - vody odpadní (§ 38 odst. 1 vodního zákona). V pochybnostech, zda se jedná o povrchové dešťové vody, rozhodne vodoprávní úřad - krajský úřad (§ 3 odst. 3 vodního zákona)."

Závěr

Problematika dešťové vody je dynamicky se rozvíjející oblastí a je jí věnována stále větší pozornost. Změnami prochází jak legislativa, tak nabídka materiálů a technických řešení. Značné množství informací lze získat na odborných portálech, jako jsou např. www.tzb-info.cz nebo www.destova-voda.cz.

Literatura

1. Firemní materiály společnosti GLYNWED s.r.o.
2. Zmiňované zákony a vyhlášky