Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov

Legislativa v oblasti srážkové vody

10.12.2007

Bc. Lukáš Mudroch, Marley

Recenzovaný

Článek shrnuje problematiku nakládání se srážkovou vodou. Zatímco k zasakování a akumulaci srážkové vody z RD není třeba povolení, k zasakování odpadní vody je vždy nutné povolení příslušného vodoprávního úřadu.

Problematika srážkové vody (povrchové vody vzniklé z vody srážkové) v současné době není v legislativě jednoznačně vyřešena. Srážkové vody komplexně podléhají ochraně dle Vodního zákona č. 254/2001 Sb. a při jejich odtoku Zákonu o vodovodech a kanalizacích č. 274/2001 Sb. Nakládání se srážkovou vodou je dále upravováno různými vyhláškami. Nejčastější dotazy k legislativě zaznamenáváme od individuálních stavebníků rodinných domů.

Akumulace a využití srážkové vody

Vodní zákon pamatuje na řešení akumulace a využití srážkové vody v § 6 odst. 2, podle kterého se v těchto případech jedná o obecné nakládání s povrchovými vodami bez nutnosti povolení vodoprávním úřadem: "Povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu rovněž není třeba k zachycování povrchových vod jednoduchými zařízeními na jednotlivých pozemcích a stavbách nebo ke změně přirozeného odtoku vod za účelem jejich ochrany před škodlivými účinky těchto vod." Nejedná se tedy o vodní díla podle § 55: "Za vodní díla se podle tohoto zákona nepovažují jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků na jednotlivých pozemcích a stavbách k zachycení vody a k ochraně jednotlivých pozemků a staveb proti škodlivým účinkům povrchových nebo podzemních vod, jakož i jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků k akumulaci odpadních vod (žumpy) a vodovodní a kanalizační přípojky, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak."

K instalaci nádrže pro akumulaci a využití srážkové vody v individuální výstavbě tedy není třeba povolení vodoprávního úřadu.

Vsakování srážkové vody

V případě vsakování srážkové vody již není výklad zákona tak jednoznačný. Výše uvedený § 6 zmiňuje obecné nakládání pouze s povrchovými vodami. Podle § 8 odst. 1 písm. b) bod 4. vodního zákona se při vsakování jedná o nakládání s podzemními vodami - umělé obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou, pro které je nutné povolení vodoprávního úřadu.

V případě jednotlivých rodinných domů ale existuje výjimka, kterou však necituje samotný zákon, ale Výkladová komise k zákonu č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů: "Zasakování srážkových vod se střech a zpevněných ploch u jednotlivých rodinných domů je nakládáním s vodami podle vodního zákona (§ 2 odst. 9 vodního zákona). Jde o obecné nakládání s povrchovými vodami, změnu jejich přirozeného odtoku za účelem ochrany nemovitosti před škodlivými účinky těchto vod jednoduchými zařízeními (§ 6 odst. 2 vodního zákona). K takovému nakládání s povrchovými vodami není třeba povolení vodoprávního úřadu podle § 8 odst. 1 písm. a) vodního zákona. Jednoduchá zařízení nejsou vodními díly podle § 55 vodního zákona. V pochybnostech rozhodne vodoprávní úřad (§ 55 odst. 3 vodního zákona). To neplatí, jde-li o jiné vody odtékající z obytných, zemědělských a jiných staveb a mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod - vody odpadní (§ 38 odst. 1 vodního zákona). V pochybnostech, zda se jedná o povrchové srážkové vody, rozhodne vodoprávní úřad - krajský úřad (§ 3 odst. 3 vodního zákona)."

Vsakování srážkových vod není řešeno v žádné normě ani předpisu. Dochází tudíž k tomu, že ho navrhují různí projektanti zcela odlišnými způsoby, které udávají různá množství vody, která se musí vsakovat. Proto je navrhováno vytvoření nové ČSN, která by určité postupy přebrala z německé ATV, případně z dalších evropských národních předpisů.

Odpadní vody

Zasakovat ani vypouštět bez povolení nelze vody odpadní z provozu domácnosti, průmyslové nebo zemědělské činnosti či jinak znečištěné. To se týká i předčištěných vod z ČOV. V těchto případech je nutné vždy povolení příslušného vodoprávního úřadu.