Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Hygienické riziko znovuotevření škol, hotelů a provozoven – vodovod

V době odstávky či omezení provozu objektů docházelo v rozvodech vody ke stagnaci a vhodným podmínkám pro rozvoj legionel. Provozovatel je zodpovědný za to, že voda odpovídá hygienickým požadavkům. Předejít zbytečným nákazám, znamená vnitřní vodovod řádně sanovat.

Hygienické riziko znovuotevření škol, hotelů a provozoven, dlouhodobě nepoužívaná část vnitřního vodovodu, foto  Ing. Zdeněk Žabička
Hygienické riziko znovuotevření škol, hotelů a provozoven, dlouhodobě nepoužívaná část vnitřního vodovodu, foto Ing. Zdeněk Žabička

Nyní je, v podstatě více než v útlumu, řada zařízení, objektů, ať již jsou to hotely, školy, penziony…Bereme to jako nutnost vzhledem k situaci a jako důsledek opatření vlády. Každý objekt má technologická zařízení, u kterých se předpokládal provoz, a tak byly i navrženy. U řady z nich je období bez provozu problém. Typickými příklady jsou neprovozovaná vzduchotechnika a vnitřní vodovod. Pokud voda, ať studená nebo teplá nejsou v objektu odebírány, rozhodně je to z hlediska provozu vnitřního vodovodu „nenormální“ stav a z pohledu hygieny vody je to problém.

Nepoužívání vodovodu lze kvalifikovat jako havarijní stav

Co to tedy znamená za současného stavu a co bychom měli očekávat – na co být připraveni – v čase náběhu provozu, když opět v distribučních bodech bude voda používána uživateli. Je třeba se podívat do provozních řádů, zvyklostí… a zejména do legislativních požadavků – co se chce v hygienických předpisech a normách.

Tady je nutné poznamenat, že každý vnitřní vodovod by měl mít provozní řád, aby byly jasné kroky údržby, kontroly a případného řešení havarijních stavů – samozřejmě s funkční zodpovědností! A toto, k čemu se schyluje, havarijní situací nepochybně je!

Na současná rizika virového onemocnění může zprovozněním vnitřního vodovodu bez provedených opatření navázat riziko mikrobiologické, problém hygieny vody a výskytu bakterie legionela.


Prevence legionelové infekce – upozornění pro provozovatele hotelů a obdobných ubytovacích objektů

Informace Státního zdravotního ústavu

Upozornění pro provozovatele hotelů a obdobných ubytovacích objektů, které musely v důsledku koronavirové pandemie omezit svou činnost – prevence legionelové infekce

Mnoho hotelů a dalších ubytovacích objektů muselo v posledních dvou měsících v důsledku koronavirové pandemie omezit svoji činnost nebo byly přímo uzavřeny. Nyní, po postupném uvolňování protiepidemických a karanténních opatření, se chystají na znovuobnovení provozu. V době odstávky či omezení jejich provozu docházelo v rozvodech teplé vody ke stagnaci a chladnutí teplé vody, což vytvářelo vhodné podmínky pro rozvoj legionel. Aby se předešlo zbytečným nákazám, je vhodné, aby před uvedením do provozu byl systém teplé vody (případně i studené pitné vody, pokud tam voda stagnovala a ohřívala se) řádně sanován. Evropská pracovní skupina pro legionely ESGLI zpracovala pro tyto případy doporučený postup „ESGLI Guidance for managing Legionella in building water systems during the COVID-19 pandemic“ (v anglickém jazyce na stránkách ESGLI).

Podobný postup byl zpracován i pro nemocnice a pečovatelské domy, které však v podmínkách České republiky svůj provoz většinou nijak neomezovaly.


Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody

Ve Vyhlášce MZd. č. 252/2004 Sb. v platném znění (Vyhláška č. 70/2018 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů, je uvedeno (a lze doporučit se trochu do ní ponořit, jde o smysl a nejen o čísla, jak jsou uvedena v tabulce č. 1 níže) více parametrů, ale pro koncové uživatele jsou důležité vlastně jen položky v řádku 8 a 9.

Tab. 1: Biologické a mikrobiol. ukazatele (příl. č. 1 uvedené vyhlášky)

č. ukazatel jednotka limit typ limitu Vysvětlivky
2 enterokoky KTJ/100ml 0 NHM
3 Escherichia coli KTJ/100ml 0 NMH
4 koliformní bakterie KTJ/100ml 0 MH
5 mikroskopický obraz – abioseston % 10 MH Pokud uvádí dodavatel vody
6 mikroskopický obraz – počet organismů jedinci/ml 50 MH
7 mikroskopický obraz – živé organismy jedinci/ml 0 MH U vody zabezpečené dezinfekcí
8 počty kolonií při 22 °C KTJ/ml 200 MH
9 počty kolonií při 36 °C KTJ/ml 40 MH Pro náhradní zásobování platí hodnota 500

Použité zkratky: KTJ – kolonie tvořící jednotky; NMH – nejvyšší mezní hodnota; MH – mezní hodnota

Zde je nutné poznamenat, že u studené pitné vody se přítomnost bakterie legionela nesleduje, a proto v tabulce „chybí“. Ovšem u teplé vody se tato bakterie samozřejmě sleduje. Zatímco u studené vody je chemický rozbor dán zdrojem vody a úpravou ve vodárně a v malé míře potrubními materiály vnitřního vodovodu, tak u teplé vody hraje roli změna teploty (např. z 15° na 55 °C) samotné zařízení ohřevu a je zde i větší vliv materiálu potrubí vnitřního vodovodu na chemismus vody, protože zde dochází k cirkulaci, teplá voda prochází zařízením ohřevu a potrubím vnitřního vodovodu „stále dokola“.

Po odstávce doporučujeme vyšetřit alespoň jeden vzorek teplé vody, nicméně zcela zásadní a základní je kvalita studené vody, aby bylo doloženo že došlo k „návratu“ na běžný provozní stav. Rovněž se doporučuje odběr vzorků po několika dnech provozu.

  • vzorek na mikrobiologické vyšetření studené vody se odebírá v nejvzdálenějším distribučním bodě vnitřního vodovodu po ustálení teploty
  • u teplé vody se vzorek odebírá po 60 s běžného průtoku v distribučním bodě, případně po odpouštění 10 litrů ze vzorkovacího ventilu potrubí v místě výroby.

Hodně objektů si „nevyrábí“ teplou vodu, dostává ji – jako zboží. Voda je vyráběna v rámci podnikatelské činnosti, v teplárně, v sousedním objektu. Pak se co do kvality požadavek přesouvá právě na tohoto výrobce – a zde je výtah ze Zákona 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví:

Výtah ze Zákona č. 258/2000 Sb. – o ochraně veřejného zdraví a související předpisy

(3) Teplá voda dodávaná jako součást podnikatelské činnosti osoby nebo jiné činnosti právnické osoby musí splňovat hygienické limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů jakosti, které jsou upraveny prováděcím právním předpisem; za splnění této povinnosti odpovídá výrobce teplé vody. Teplou vodu dodávanou potrubím užitkové vody nebo vnitřním vodovodem6a), které jsou konstrukčně propojeny směšovací baterií s vodovodním potrubím pitné vody, může výrobce vyrobit jen z vody pitné. Je-li nedodržení hygienického limitu teplé vody způsobeno vnitřním vodovodem6a) nebo jeho údržbou a jde o stavbu, v níž je teplá voda dodávána veřejnosti, postupují výrobce teplé vody, odběratel a další osoby v obdobném postavení obdobně podle § 4 odst. 5 vět čtvrté a páté.

ČSN 75 5409 Vnitřní vodovody

Podle požadavku ČSN 75 5409 – pokud není vnitřní vodovod 7 dnů používán, provozován, je nutné provedení jeho desinfekce. Rovněž pokud do sedmi dnů od této dezinfekce není zajištěn provoz, měla by být dezinfekce provedena opakovaně, což může nastat, je ale vhodné po dezinfekci vnitřního vodovodu (třeba i nového vnitřního vodovodu!!) po výchozí dezinfekci provádět „simulaci provozu“ a všechna distribuční místa jednou týdně proplachovat – třeba s malým průtokem, odzkoušeně cca 4–6 litrů za minutu – po dobu pěti minut, a to s nastavením směšovacích pákových baterií doprostřed, pro odtáčení obou vod.

Znamená to, že je nutné v uvažovaných objektech každý vnitřní vodovod studené pitné vody hygienicky zabezpečit. Tedy provozovatel, majitel, zodpovědná osoba – by měla navázat spojení s možným realizátorem. Předpokládáme, že téměř vždy bude nutno potřebné hygienické zabezpečení vnitřního vodovodu provést externí firmou, dodavatelsky, tedy i se zodpovědností vůči provozovateli.

Základním problémem se nyní zřejmě ukáže nemožnost dávkování biocidu na přívodním potrubí studené vody do objektu, za vodoměrem – v řadě případů není jak dezinfekci do potrubí „dostat“… nejsou k tomuto účelu instalovány žádné armatury… Tedy je nutno po prohlídce přívodního potrubí za vstupním vodoměrem a uzavírací armaturou takovou možnost realizovat, což se jeví jako základní a nutné.…

Tím je dána připravenost, možnost provedení řízené dezinfekce, tedy dávkování dezinfekčního biocidního prostředku. Navazujícím krokem je odpouštění vody v koncových distribučních bodech, aby se voda s dezinfekcí dostala do celého potrubí. Poté se ponechá dezinfikovaná voda v potrubí po dobu 2 hodin. Nyní zaznamenáme stav vodoměru na přívodu studené vody do objektu a všechna distribuční místa od nejvzdálenějších odpouštíme v čase do 5 minut, s průtokem do 6 litrů za minutu (je vhodné si připravit kovový hrnek s otvory, dle kterých tento průtok nastavíme – postačí 4 otvory Ǿ 8 mm nade dnem). Je také vhodné se předem dotázat místní vodárny, zda uvažovaný objem studené vody s předpokládanou koncentrací desinfekce můžeme do veřejné kanalizace jednorázově vypustit. Máme ale také možnost použít neutralizační činidlo – vit tabulka č. 4 ČSN 75 5409.

Poznámka – touto studenou vodou – do které na přívodu do objektu je dodáván biocid – proplachujeme i potrubí teplé vody, pokud v daném objektu je příprava teplé vody. Pokud je však teplá voda dodávána z externího zdroje, zřejmě bude nutné po ohledání za daného stavu provést instalaci dávkovacího místa i na této teplé vodě a postupovat buď souběžně, nebo odděleně pro studenou a teplou vodu.


Obr. 1 (z ČSN 75 5409) – Úsek vstupního potrubí studené vody do objektu pro dávkování dezinfekčního prostředku – nutná instalace pro možnost dávkování

S využitím realizovaného místa pro dávkování biocidu se postupuje dle detailního popisu – viz odstavec 9.5.2.3. normy ČSN 75 5409, s přihlédnutím k odstavci předchozímu – tj. 9.5.2.2.

Protože sledujeme dle vodoměru spotřebu vody, můžeme řídit i spotřebu biocidu. Známe obsah účinné látky, takže dávkujeme tak, aby koncentrace biocidu přesáhla 10 mg na litr, s maximem 20 mg na litr u všech biocidů – pouze u peroxidu vodíku může být koncentrace až 50 mg na litr. Vycházíme z porovnávání objemů, protože měření těchto koncentrací je obtížné.

Po provedeném odpouštění je odebrán vzorek na mikrobiologické vyšetření, samozřejmě nejlépe akreditovaný, tj. odebraný akreditovanou laboratoří. Při prováděné řízené dezinfekci je potřeba brát do úvahy, že tento vzorek se bude odebírat v nejvzdálenějším distribučním bodě. Když bude vyhovovat požadavkům vyhlášky, bude to uvedeno v protokolu, a opravdu je hotovo…..

Lze doporučit, či přímo vyžadovat, aby prováděcí firma po sepsání předávacího protokolu upozornila provozovatele na nutnost provozu vnitřního vodovodu, případně na zabezpečení simulace tohoto provozu tak, aby každých 7 dnů byly propláchnuty – jak jsme uvedli výše – všechny distribuční body (do počtu distribučních bodů nezahrnujeme zařízení na WC – splachovače a pisoáry).

Závěr

Mějme na paměti riziko, které souvisí s obnovením provozu objektů po odstávce a že i zde, v souvislosti s vodou, může docházet k ohrožení zdraví a života. Provedení desinfekce vnitřního vodovodu vychází jak z legislativy i ze zkušeností. Pak je zde jistota výsledků plně vyhovujících, dokládajících, že provoz vnitřního vodovodu bude nadále a trvale odpovídat požadavkům.

Jelikož desinfekce je běžně součástí uvedení nového vodovodu do provozu, můžete se obrátit na svého instalatéra, případně se můžete pro kontakt obrátit i na sektretariát Cechu topenářů a instalatérů ČR.

Doplnění – příklad z praxe

Stav, kdy je objekt mimo provoz, lze doložit níže uvedeným grafem – monitoring mikrobiologických i  dezinfekčních parametrů byl proveden na nově realizovaném vnitřním vodovodu v rekonstruované budově kancelářského typu, v podstatě přístavba, kde měl vnitřní vodovod rozsah 18 distribučních baterií, 6 WC a dva pisoáry. Byla provedena výchozí – základní – dezinfekce s odpouštěním ve všech distribučních bodech, odebrán vzorek na mikrobiologické vyšetření pro kolaudační řízení. Jak je z grafu vidno, výchozí stav byl zcela vyhovující a protokol s tímto výsledkem akreditovaného vzorku byl vzat do kolaudačního řízení.

Jenže při odběru výchozího vzorku se vyjevila skutečnost, že budova nebude dříve v provozu jak za dva až tři týdny, tak bylo operativně dojednáno, že jsme obdrželi klíče od této přístavby s tím, že budeme sledovat vývoj mikrobiologie v nejvzdálenějším distribučním bodě (kde ostatně byl odebrán i onen výchozí vzorek…). Zatímco u výchozího vzorku by odebrán vzorek po 15 minutách po ustálení teploty – bylo vypuštěno 115 litrů studené pitné vody – tak další tři vzorky byly odebírány jako „první porce“, tedy jen samotný vzorek, cca 300 ml, aby byl zachycen skutečný možný dopad na uživatele z hlediska mikrobiologického vlivu v koncovém distribučním místě.

Jak je vidět v grafu – ve všech čtyřech vzorcích byla zjištěna základní koncentrace volného chloru (limit volného chloru dle Vyhlášky MZd. č. 252/2004 Sb. v platném znění je 0,30 mg volného chloru na litr.

Hodnoty mikrobiologických zjištění ale jsou „velmi zajímavé“ – jednak nebyly vyšetřeny žádné legionely (ve studené vodě není třeba), ale další sledované mikrobiologické parametry – KTJ při 36 °C a při 22 °C ( tedy „kolonie tvořící jednotky“) vyhověly ještě po 24 hodinách…, pak už nikoliv.  Je třeba si všimnout, že stupnice grafu pro mikrobiologie je logaritmická….


Graf č. 1 – stagnace vody ve vnitřním vodovodu – biocid a mikrobiologie

Takže máme před očima krátkodobý stav zcela nového, propláchnutého vnitřního vodovodu (potrubí – materiál PPR) v čase až 14 dnů… Jak může vypadat vnitřní vodovod, který byl do jednoho okamžiku v plném provozu a následně je mimo provoz dva měsíce? To je na odhad, a tento odhad nemusí být kvalifikovaný, zde zcela jistě postačí selský rozum, úvaha, porovnání… A navíc každý nyní neprovozovaný vnitřní vodovod není nový, zcela jistě na vnitřních stěnách potrubí biofilmy s daleko větší plejádou mikroorganismů… To tedy v začátku, když se provoz zastavil – a co tedy po cca dvou měsících?

Literatura:
Zákon 258/2000 Sb. O veřejném zdraví
Vyhláška MZd č. 252/2004 Sb. v platném znění
Norma ČSN EN 755409
Vlastní zkušenosti autora

 
 
Reklama