ČNI vydalo změnu Z2 ČSN 73 6660 přesto, že se v současné době zpracovávají další části evropské normy EN 806 a po schválení všech částí normy se bude harmonizovat jak ČSN 73 6660, tak i ČSN 73 6655. Změna Z2 se týká zkoušení vodovodu, ale i dalších článků normy, které v praxi činí problémy.

V současné době je v připomínkovém řízení novela vyhlášky o hygienických požadavcích na pitnou a teplou vodu. Požadavky vyhlášky jsou závazné, proto je třeba jim věnovat náležitou pozornost. Z toho důvodu jsme požádali o připomínky Dr. Pospíchala, soudního znalce, který se problematice věnuje v praxi.

Od 1. července 2005 musí výrobci do obchodů dodávat balené vody s novými etiketami podle nových pravidel. Balená voda je považována za ekvivalent pitné vody například u jiných zařízení stravovacích služeb odst.3 §42 Vyhlášky č.137/2004 Sb.

Nařízení je prováděcím předpisem k zákonu o technických požadavcích na výrobky a ukládá povinnosti výrobcům, případně zplnomocněným zástupcům, tedy i například prodejcům. Z oblasti zdravotně technických zařízení jsou pod tímto předpisem čerpací stanice na vodu a některé spotřebiče pro domácnost, ale jsou zde i výrobky patřící do oblasti vytápění. Článek připomíná povinnosti, které pro prodejce vyplynou při dovozu výrobků ze zemí, které nejsou členy EU.

Od října 2005 platí v ČR nová norma ČSN EN 806-2, "Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě - Část 2: Navrhování". V článku jsou zdůrazněny především odlišnosti a novinky oproti našim dosavadním předpisům. V souvislosti se zavedením EN 806-2 nebude zatím stávající ČSN 73 6660 Vnitřní vodovody revidována. O její revizi se uvažuje až po zavedení všech pěti částí EN 806. V současné době se připravuje pouze změna 2 ČSN 73 6660.

Vrty pro tepelná čerpadla systém země-voda jsou vodními díly a vyžadují tedy povolení ve smyslu § 15 vodního zákona. Nutnou součástí stavebního povolení vrtů systému země-voda je i povolení k nakládání s vodami. K vydání povolení k nakládání s vodami jsou nezbytné ještě dva podklady, a to vyjádření osoby s odbornou způsobilostí (hydrogeologa) a dále stanovisko místně příslušného správce povodí.

Povinnost platit za odvod srážkových vod do kanalizace mají až na pár výjimek všichni majitelé nemovitostí, ve kterých je prováděna podnikatelská činnost. Platba se vypočítává součinem plochy nemovitosti, koeficientu odtokovosti, hodnotou dlouhodobého srážkového úhrnu lokality a cenou stočného.

Směrnice 2002/91/EC (dále EPBD), která je v současné době zapracovávána do české legislativy, požaduje několik různých skupin opatření. Příspěvek je určen odborné veřejnosti v oblasti TZB a výrobcům zařízení. Přináší přehled norem v oborech TZB, aktuální stav a předpokládaný termín zpracování.

Článek je pokračováním přepisu zvukového záznamu přednášky JUDr. Jaroslavy Nietscheové na výstavě VOD-KA 2005. Tato část rekapituluje právní stav pro studny a okolnosti žádostí o nakládání s vodami, platnost a jejich prodloužení a poplatky včetně pokut za nedovolené nakládání s vodami.

Článek je přepisem zvukového záznamu přednášky JUDr. Jaroslavy Nietscheové o zákonu o vodách, která zazněla na doprovodném programu výstavy Vodovody a kanalizace 2005.

Recenzovaný Součástí našeho stavebního práva se postupně stala povinnost zabezpečit bezbariérovost staveb pro zdravotně postižené osoby. Jsou uvedeny a komentovány požadavky na bezbariérové řešení zdravotně technických instalací (ZTI) v jednotlivých druzích staveb.

Autor komentuje nové pravidlo W 660-1 pro provádění tlakových zkoušek vnitřního vodovodu. Pravidlo řeší problémy, které v současné praxi vytváří ustanovení platné ČSN 73 6660, například rekonstrukci, opravu nebo rozšíření stávajícího vodovodu a postup provádění zkoušky s respektováním vlastností materiálů.

Autor se zamýšlí nad skutečností, že ne vždy zavedení systému jakosti a certifikace znamenaly skutečný přínos pro činnost firmy a popisuje, jak jej toto zjištění přivedlo k přehodnocení některých postupů zavádění. Na příkladu společnosti provozující vodovody a kanalizace ukazuje, jak je systém jakosti provázán se systémem environmentu.

Počet hygienických místností v domě nebo bytě stejně jako jejich vybavení by měl odpovídat standardu bydlení, rozloze obývaného prostoru a počtu osob v domácnosti. Při navrhování dispozičního uspořádání zařizovacích předmětů v hygienických místnostech je nutné dodržet alespoň minimální vzdálenosti mezi jednotlivými zařizovacími předměty, vzdálenosti od stěn a dodržovat průchozí uličky. Speciální požadavky jsou kladeny na koupelny pro handicapované.