Změna normy pro vnitřní vodovody

1.ÚVOD

Koncem února 2005 vyšel na tomto portále článek Ing. Kopačkové, "Předávání potrubí vnitřního vodovodu". Začátkem minulého roku připravil Cech instalatérů České republiky předpis W 660-1, o kterém vyšel na tomto portále článek "Nový předpis pro zkoušení vnitřních vodovodů" z března téhož roku.

Během projednávání tohoto předpisu se rozhodl ČNI vydat změnu Z2 ČSN 73 6660 i přesto, že se v současné době zpracovává evropská norma č. EN 806^[1], která bude v pěti částech řešit navrhování, provádění a provozování vnitřních vodovodů. Po schválení všech částí normy se bude harmonizovat česká norma ČSN 73 6660 a ČSN 73 6655.

2. ZMĚNA NÁZVU NORMY

Přesto, že jsme se pokoušeli ponechat název původní jednoduchý a jednoznačný název normy "Vnitřní vodovody", zástupce Hydroprojektu Praha přesvědčil ČNI, že název musí být doslovným překladem normy a tak se norma ČSN EN 806 jmenuje "Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě". Přitom se v souvislosti s doslovností překladu přestal vnímat rozdíl mezi potřebou a spotřebou - voda se přece v objektu pouze potřebuje, pak odteče do kanalizace. Kdyby se spotřebovala, tak by se musela odpařit. Laskavému čtenáři se může zdát, že se jedná o malichernost. Bohužel při soudních sporech rozhodují právní profesionálové, kteří jsou technickými laiky.

3. ZMĚNY V OBSAHU

Při zpracování změny ČSN 73 6660 - Z2 jsme spolu s Ing. Vránou dospěli k tomu, že ve stávající platné normě ČSN 73 6660 chybí některé články, které by aspoň část normativních podmínek uvedly do souladu se současným stavem techniky. Proto jsme se ve změně Z2 normy zabývali nejen zkoušením vnitřního vodovodu, ale i dalšími články, které jsme byli schopni v krátkém termínu zpracování projednat, aby změna mohla urychleně vejít v platnost. V níže uvedeném textu budu jednotlivá nová ustanovení Změny Z2 probírat (citace příslušného článku je uvedena pomlčkou).

3.1 - ZMĚNY VYVOLANÉ LEGISLATIVOU V ENERGETICE

Změna ČSN 73 6660 Vnitřní vodovody z 16. 1. 1984 mění řadu článků v kapitole II - Tepelná ochrana potrubí a v kapitole VII - Zkoušení vnitřního vodovodu. V článku 68 se doplňuje podmínka, která vychází ze zákona č. 406/2000 Sb., O hospodaření energií a z vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 151/2001 Sb. ze dne 12. dubna 2001:

- Rozvodné a cirkulační potrubí teplé vody musí být tepelně izolováno.

3.2 - ZMĚNY VYVOLANÉ ČSN EN 1717

Další předpis, který řada projektantů a zejména instalatérů nedodržuje, je ČSN 1717 "Ochrana proti znečistění pitné vody ve vnitřních rozvodech a všeobecné požadavky na zařízení na ochranu proti znečistění zpětným průtokem". Několik obrázků ilustruje, jak snížení ceny (nebo snaha co nejvíc vydělat) vede k nedodržování podmínek této zásadní technické normy.

Obchodníci neinformují kupující o podmínkách certifikátu pro daný výrobek a vydávají jej za použitelný i pro rozvody pitné vody (toho by mohla instalační firma použít v případě soudu při poškození zdraví osob v sousedních objektech, ale jen tehdy, jestliže by její advokát byl lepší než advokát protistrany). Pracovníci instalační firmy by měli vědět, že výtok, který umožňuje připojit hadici, musí být ve smyslu ČSN EN 1717 proveden tak, aby byl vnitřní vodovod ochráněn proti vniknutí znečistěné vody. Způsob ochrany závisí na zatřídění možného rizika podle předpokládané míry znečistění. Nezávisí to například na představě řady instalatérů, že zpětná armatura zabrání zpětnému toku v potrubí. Skoro vždycky je to pravda. Stačí však aby jen jednou během provozu zpětná klapka nezavřela... Měli bychom mít na zřeteli pravidlo: "Jestliže se něco může pokazit, tak se to pokazí vždy aspoň jednou a většinou na Štědrý den večer." Ještě si všichni pamatují, jak havaroval raketoplán, který má skoro všechny elementy jištěny 100% zálohou, kvůli netěsnosti jedné malé gumičky za pár dolarů.

S ohledem na výše uvedené se texty článků 87 a 88 se nahrazují zněním:

• Ochrana proti znečištění pitné vody ve vnitřních vodovodech zpětným průtokem se provádí podle ČSN EN 1717.
• Výtokové armatury u zařizovacích předmětů musí mít výtokový otvor nejméně 25 mm nad horním okrajem zařizovacího předmětu, přes který může voda přetékat. Pokud není tento rozměr dodržen, musí se výtokové armatury opatřit ochrannou jednotkou podle ČSN EN 1717.

Texty článků 89-94 se nahrazují zněním:

• Domovním použitím podle 3.9 ČSN EN 1717:2002 je běžné použití vody u kuchyňského dřezu, umyvadla, vany, sprchy, záchodu, bidetu, domácí pračky prádla a myčky nádobí. Dále se jedná o použití vody pro zalévání zahrady, praní, čištění, umývání, klimatizaci vzduchu, úpravu vody v bytech k pitným účelům a přípravu teplé vody pro hygienické účely. Výše uvedené zařizovací předměty, výtokové armatury a zařízení se mohou nacházet v jakýchkoliv budovách, např. obytných, občanských, průmyslových.
• Ochranné jednotky vhodné pro domovní použití jsou uvedeny v 6.1 ČSN EN 1717:2002. Výtokové armatury pro domovní použití, mající vyústění na hadici, musí být opatřeny ochrannou jednotkou nejméně pro třídu tekutiny 3 podle 5.8 ČSN EN 1717:2002. Směšovací baterie s ruční sprchou musí být opatřeny ochrannou jednotkou podle 6.1 ČSN EN 1717:2002. Pokud ochranná jednotka není součástí výtokové armatury, musí být osazena před výtokovou armaturou. Připojení zařízení pro jiné než domovní použití se provádí podle ČSN EN 1717.
• Přívod vody do více zařízení nebo výtokových armatur smí být chráněn jednou společnou ochrannou jednotkou, pokud se na potrubí za ochrannou jednotkou napojují zařízení se stejnou třídou tekutiny podle ČSN EN 1717 a před každým zařízením nebo výtokovou armaturou je osazena zpětná armatura. Výtokové armatury napojené na potrubí za společnou ochrannou jednotkou musí být označeny symbolem "nepitná voda" podle ČSN EN 806-2.
• Pokud součástí tlakového splachovače nebo automatického splachovacího zařízení pisoárů není žádná ochranná jednotka podle ČSN EN 1717, musí být na potrubí k jednomu nebo více takovým splachovacím zařízením osazena zpětná armatura. Na potrubí za touto zpětnou armaturou smějí být napojena jen splachovací zařízení pisoárů.
• Potrubí, ze kterého není odebírána voda alespoň jednou za týden, a které není možné odpojit nebo uzavřít, musí být od ostatního rozvodu odděleno zpětnou armaturou s kontrolní armaturou nebo jinou ochrannou jednotkou podle ČSN EN 1717.
• Zaslepené odbočky, odbočky k vypouštěcím armaturám, pojistným ventilům nebo uzavíracím a zpětným armaturám nepoužívaných potrubí podle čl. 93 této normy musí být co nejkratší. Doporučuje se, aby délka těchto odboček nepřesáhla dvojnásobek jejich jmenovité světlosti.

Článek 95 se ruší bez náhrady. Další články změny Z2 se týkají zkoušení vnitřního vodovodu.

3.3. ZMĚNY VE ZKOUŠENÍ VODOVODU

Článek č.137 popisuje rozdělení zkoušení na části podle průběhu práce na vnitřním vodovodu:

- Po dokončení montáže se musí vnitřní vodovod před napojením na vodovod pro veřejnou potřebu nebo jiný zdroj vody prohlédnout a tlakově odzkoušet. Zkoušení vnitřního vodovodu se provádí ve třech krocích:

a) prohlídka potrubí
b) tlaková zkouška potrubí
c) konečná tlaková zkouška

Zkoušení vnitřního vodovodu se může provádět po částech. O prohlídce, tlakové zkoušce potrubí a konečné tlakové zkoušce vnitřního vodovodu, nebo jeho části se zpracuje protokol. Příklady protokolů jsou v přílohách A až C. Způsob zkoušení rekonstruované nebo opravované části vnitřního vodovodu se dohodne smluvně.

Text článku 141 se nahrazuje zněním:

- Tlaková zkouška potrubí se provádí po prohlídce vnitřního vodovodu buď vodou, nebo suchým vzduchem, případně inertním plynem (např. dusíkem). Zkouší se nezakryté potrubí před montáží příslušenství, zařizovacích předmětů, přístrojů a zařízení (výtokových a pojistných armatur, čerpadel, ohřívačů apod.).

Následuje text článků 143 a 145, které se nahrazují zněním:

- Zkušební přetlak při tlakové zkoušce potrubí vodou je uveden v tabulce 1.

Třída nejvyššího přípustného provozního přetlaku podle ČSN EN 806-2 se určí podle nejvyššího provozního přetlaku, který se může ve vnitřním vodovodu vyskytnout. Nejvyšší provozní přetlak nesmí být vyšší než přetlak pro příslušnou třídu nejvyššího přípustného provozního přetlaku. Při provozním přetlaku vnitřního vodovodu vyšším než 1 MPa je zkušební přetlak 1,5 násobkem provozního přetlaku.

Po zvýšení přetlaku se vnitřní vodovod stabilizuje zkušebním přetlakem po dobu 12 hodin. Po této době se zahájí tlaková zkouška potrubí zkušebním přetlakem, který nesmí po dobu jedné hodiny poklesnout o více než 20 kPa. Při větším poklesu je tlaková zkouška nevyhovující. Zkušební přetlak při tlakové zkoušce potrubí vzduchem je 250 kPa (bez ohledu na provozní přetlak), maximálně však 300 kPa. Zkušební přetlak nesmí po dobu jedné hodiny poklesnout o více než 20 kPa. Při větším poklesu je tlaková zkouška nevyhovující.

Konečná tlaková zkouška se musí provádět vodou. Před zahájením zkoušky musí být potrubí řádně propláchnuto vodou. Voda musí být minimálně stejné jakosti jakou má zdroj vody pro zkoušený vodovod. Zkouška se provádí po montáži všech zařizovacích předmětů, výtokových a pojistných armatur a příslušenství vnitřního vodovodu. Vodovod se ponechá pod provozním přetlakem vody nejméně 24 hodin. Konečná tlaková zkouška se provádí provozním přetlakem dosaženým v okamžiku zahájení zkoušky. Při zahájení zkoušky se uzavře oddělovací uzávěr (např. hlavní uzávěr objektu) a odečte se hodnota zkušebního přetlaku. Zkušební přetlak nesmí po dobu jedné hodiny od zahájení zkoušky klesnout o více než 20 kPa. Při větším poklesu je tlaková zkouška nevyhovující.

Články 144 a 146 se ruší bez náhrady

3.4. ZMĚNY V PŘÍLOHÁCH

V normě jsou také příklady formulářů pro zápis o provádění jednotlivých částí zkoušky vnitřního vodovodu.

Tabulka 2 - Údaje potřebné pro vytvoření protokolu o výsledku tlakové zkoušky

4. REKONSTRUKCE A OPRAVY VODODOVU

Norma neřeší podrobně postup v případě, že se nejedná o novostavbu, ale provádí se opravy nebo rekonstrukce části vnitřního vodovodu. Norma ani její změna nemůže podrobně popisovat provádění i proto, že bychom se vrátili zpět k státnímu poručnictví. Je samozřejmě na každé instalační firmě, zda si příslušné předpisy pro svoji potřebu koupí nebo si zpracuje na základě normy svůj vlastní předpis, který bude předkládat zákazníkům. Postup je podrobně popsán v předpisu Cechu instalatérů ČR číslo W 660-1, a proto jsem přesvědčen, že nemá smysl vyrábět další.

Poznámky autora:

^[1] Části 1, 2 a 3 jsou již schváleny Evropskou normalizační komisí a normy ČSN EN 806-1 a ČSN EN 806-2 jsou už překladem zavedeny v soustavě českých technických norem.

Poznámka redakce:

Pokud budete hledat první dva díly ČN EN 806-1 a ČSN 806-2 s využitím třídění dle českého číslování, každý z dílů je zařazen do jiné skupiny norem.

ČSN 806-1 Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě - Část 1: Všeobecně je podle třídícího znaku 73 6660 zařazena do třídy 73 NAVRHOVÁNÍ A PROVÁDĚNÍ STAVEB

ČSN EN 806-2
Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě - Část 2: Navrhování je podle třídícího znaku 75 5410 zařazena do třídy 75 VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ