V Jihlavě také Počítáme s vodou: květnaté louky, průlehy a rybníčky
Jihlava je specifická tím, že se nachází na evropském rozvodí. Jediná voda, se kterou může město i region hospodařit, je voda dešťová. Musí si jí vážit, protože pokud odteče bez užitku (to v tom lepším případě) nebo navíc ještě napáchá cestou škody (to v případě horším), můžeme si za to sami.
Všechna města a obce v tuto dobu řeší problémy spojené s klimatickými změnami, nedostatkem vody v půdě, či její nárazový přebytek v případě větších dešťových srážek. Nejinak je tomu i v Jihlavě. Jedním z opatření, které v Jihlavě již 10 let funguje, jsou květnaté louky s extenzivními trávníky sečenými mozaikovou sečí. Pro tento typ vegetace byla vybrána místa, kde trávníky nevyžadují intenzivní sečení, protože nejsou vystavovány pobytu veřejnosti a fungují také jako místa s vysokou biodiverzitou. Problematické bývají i lokality na rozhraní velkých zemědělských ploch a města. Byl to jeden z problémů, které jsme řešili, protože přívalové deště v červnu roku 2018 opakovaně způsobily bleskové povodně s vyplavením řady rodinných domů. Protože jsme vodu nechtěli jen rychle odvést do řeky, vytvořili jsme zde opatření, které zajistí zpomalení vody, její zásak a ochranu domů současně. V tomto místě se povedlo soustavou jednoduchých úprav s využitím morfologie terénu vytvořit průleh, ve kterém voda částečně zasakuje a zbytek je odváděn na vlhkou louku s přirozenou druhovou skladbou a výskytem modráska bahenního, kde voda v průběhu několika hodin zasákne a neohrozí tak nemovitosti.
Jedním z připravovaných záměrů, kde bychom v blízké budoucnosti rádi změnili způsob hospodaření s dešťovou vodou, je území jihlavského sídliště Březinovy sady u areálu základních škol. V blízkosti tohoto areálu se nachází historický rybníček, který však dnes je již z velké části bez vody. Záměrem města je vyřešit svedení dešťové vody ze střech škol do tohoto rybníka a následně tuto vodu využívat například na závlahy dřevin na sídlišti.
V současnosti velmi diskutovaným problémem je výstavba velkého obchodního centra s velkou plochou centrálního parkoviště, které nyní město řeší. I v tomto případě je nutné vyřešit hned dvě věci, které spolu ale úzce souvisí – odvádění srážkových vod a vyřešení plochy parkoviště, které se spolu s kolem plánovanými budovami obchodů stane novým tepelným ostrovem s klimatem a podmínkami nevhodnými pro růst dřevin. Protože investor v tuto chvíli mění projekt, je možnost podobu již dlouhou dobu připravovaného záměru ještě změnit. Problém je tady ještě o to citlivější, že se jedná o velkou plochu na velmi svažitém pozemku, který tím, že byl vyrovnán, vytvořil mnoho metrů vysoké zářezy a násypy. Tento, stejně jako všechny ostatní příklady, byly diskutovány na semináři o modrozelené infrastruktuře, který proběhl v Jihlavě. V tomto případě se odborníci i přítomní účastníci semináře shodli na nutnosti vytvořit v prostoru parkoviště souvislé pásy zeleně, do kterých bude svedena dešťová voda z plochy parkoviště a kde budou vytvořeny podmínky pro dlouhodobou existenci stromů. Vhodným řešením by bylo i použití propustných povrchů pro parkování a v neposlední řadě realizace extenzivních zelených střech, které by byly velmi žádoucí ne pouze s ohledem na klima (v lokalitě i uvnitř budov), ale i s ohledem na krajinný ráz místa, protože by se mohly výrazně pohledově projevovat v dálkových pohledech při příjezdu do města.
Případů, které bychom rádi prodiskutovali s odborníky, se najde spousta. I proto jsme uvítali možnost být městem, kde se úterý 25. 6. 2019 se v Jihlavě uskutečnil seminář Hospodaření s dešťovou vodou v rámci projektu Počítáme s vodou – diskuse o možnostech a příležitostech měst v oblasti adaptace na změnu klimatu prostřednictvím modrozelené infrastruktury (MZI). Toto téma je již dlouhou dobu velmi aktuální nejen v celé České republice. Jihlava je ale i v rámci republiky velmi specifická proto, že se nachází na evropském rozvodí a tedy jediná voda, se kterou může město i region hospodařit, je voda dešťová. Víme, že si jí musíme vážit, protože pokud nám odteče bez užitku (to v tom lepším případě) nebo navíc ještě napáchá cestou škody (to v případě horším), můžeme si za to sami a je to věc zcela nevratná. Do Jihlavy přijeli ti, kdo patří k největším odborníkům v této oblasti: doc. David Stránský z fakulty stavební ČVUT a Ing. Jiří Vítek, dlouhodobě uznávaný odborník v oblasti decentralizovaného nakládání s dešťovou vodou a modrozelené infrastruktury. Protože se semináře účastnili lidé, kteří se v této oblasti pohybují v různých pozicích (vodohospodáři, pracovníci územního plánování, politici, lidé z neziskového sektoru, projektanti a další), bylo jistě velmi cenné a přínosné, když si postupně přítomní mohli vyměnit své pohledy na tuto problematiku.
Plocha pro výstavbu velkého obchodního areálu, kde se budeme snažit o úpravu projektové dokumentace. Vzadu ve spodní části plochy je vidět i pozemek, na kterém investor vybuduje rybníček s plochou cca 7000 m2, do kterého budou svedeny dešťové vody ze střech, přesto bychom rádi docílili toho, aby došlo i k úpravě projektové dokumentace ve směru větších funkčních ploch zeleně v prostoru parkoviště, případně k vytvoření zelených střech.
Víme, že dlouhodobé a komplexní projekty si vyžádají hodně času i financí, malými postupnými krůčky v podobě drobnější projektů však lze situaci začít zlepšovat už nyní. Seminář byl pro všechny přítomné inspirující a dal nám mnoho podnětů pro přemýšlení. Víme, že bude stát mnoho práce a peněz, abychom stávající centralizované nakládání s dešťovou vodou změnili, je ale zřejmé, že není jiné cesty a že už včera bylo pozdě. Je tedy důležité u všech nových projektů již počítat s využitím dešťové vody, která musí být vnímána jako zdroj a nikoliv jako problém. A současně s tím pracovat na změně způsobu hospodaření s vodou i ve stávající zástavbě.
Za jeden z nejdůležitějších výstupů semináře považuji to, že jsme si uvědomili, že ač pracujeme v různých oblastech, řešíme stejný problém a řešení je pouze jedno a to pro nás musí být společné. Ač věci někdy nazýváme různě, význam je jediný – je potřeba změnit myšlení lidí a náš přístup k vodě. Je to dar, o který se musíme starat a využívat ho s rozumem.
Článek vznikl díky projektu Počítáme s vodou
www.pocitamesvodou.cz