Exkurze za dobrými příklady hospodaření s dešťovou vodou

V polovině května jsme se zúčastnili odborné exkurze na téma hospodaření s dešťovou vodou. Exkurzi pořádala ZO ČSOP Koniklec. Partnery byly firmy ASIO, spol. s r.o., JV projekt, ČVUT a CzWA.

Exkurze byla určena úředníkům státní správy, projektantům a lidem zabývajícím se vodním hospodářstvím. Jak už je uvedeno v nadpisu, příklady realizací jsme hledali v německých městech Mnichov a Stuttgart a ve švýcarských horských vesničkách kolem města Appenzell. Cílem bylo navštívit realizovaná opatření pro zachycení dešťových vod v místech jejich spadu. Tato opatření, některá na první pohled velice drobná, zajišťují obnovu a udržení přirozené zásoby podzemních vod a omezují povrchový odtok ze zastavěného území. Při použití těchto postupů v plošném měřítku se po deštích snižují kulminační průtoky v potůčcích, potocích, říčkách a řekách, kde by tyto vody mohly způsobit obrovské škody na majetku a lidských životech.

V Mnichově jsme navštívili městskou čtvrť Riem, kterou mnozí znají z návštěv veletrhu IFAT. Ve čtvrti Riem jsou realizovány retenční a vsakovací objekty přímo uprostřed městské zástavby. Jsou pro ně využívány plochy v těsné blízkosti staveb (např. obytných) nebo i veřejná prostranství mezi zástavbou. K tomuto účelu se využívají průlehy a příkopy. Dále se hojně využívá nezpevněných parkovacích ploch a nezpevněných chodníků, často se využívá i retenční kapacity zelených střech.

Zasakovací průleh mezi bytovou zástavbou.

Průlehy na dětském hřišti v bytové zástavbě.

Parkovací stání u kancelářských budov řešené dlažbou s otevřenými spárami.

Následující den jsme vyrazili, za doprovodu vedoucího Úřadu pro životní prostředí kantonu Appenzell Innerhoden pana Fredyho Marka, na návštěvu švýcarských obcí Reute, Oberegg a Heiden. Jedná se o typické švýcarské horské vesnice, kde dbají na zachycování dešťových vod a jejich „likvidaci“ přímo na pozemcích, kam dešťové vody dopadnou.

Příklad zasakování dešťové vody odvedené z rodinných domů.

Dalším příkladem je zasakování dešťových vod u výrobní firmy. Do tohoto prostoru jsou svedeny vody ze střech a z parkoviště přes odlučovač ropných látek.

Zasakování dešťových vod u výrobní firmy

Ukázka parkovacího stání u obchodního domu vytvořeného z dlažby s otevřenými spárami.

Zasakovací průleh, do kterého jsou svedeny vody ze střechy obchodního domu.

Po ukončení oficiální části exkurze jsme si prohlédli samotný Appenzell. Jedná se malé městečko s přibližně 5 tisíci obyvateli, avšak místní trvají na označení vesnice. Appenzell má odhadem 5 000 obyvatel a je centrem stejnojmenného kantonu, ve kterém žije cca 16 000 obyvatel. Jedná se o jeden z nejmenších kantonů ve Švýcarsku. Místní lidé jsou velice hrdí patrioti. Appenzel má vlastní parlament, který pravidelně zasedá a schvaluje veškeré zákony. Zajímavostí je jakýsi lidový sněm konající se každým rokem. Pravidelně se ho účastní cca 4 000 lidí a schválené zákony se mohu měnit zase jen hlasováním na tomto sněmu.

Celkový pohled na vesnici Appenzell

Přepad do odtokového uličního žlabu, který je zaústěn do rozdělovacího objektu kaskády.

Třetího dne jsme vyrazili do německého Stuttgartu. Navštívili jsme rezidenční čtvrt Scharnhauser. Jedná se o novou zástavbu v prostoru opuštěné vojenské základny americké armády. Zajímavostí je, že všechno je zde do pravého úhlu - dle místních je Scharnhauser óda na pravý úhel. Při vlastním projektování zástavby se počítalo s nutností komplexního řešení dešťových vod v celém zastavěném prostoru. Je zde použito několik technických opatření, která v kombinaci řeší odtok, zásak a odpar dešťové vody. Za celou dobu existence zástavby nedošlo k přelití retenčních objektů a odtoku vody z této lokality. Je zde využito retenčního prostoru na střechách domů, retenční schopnosti nezpevněných parkovacích ploch. Dešťové vody jsou sváděny žlaby do retenčního prostoru, který se rozkládá na ploše cca 35 x 1100 m. Na této ploše je vybudována kaskáda průlehů, které zadržují vodu a umožňují její výpar. Při naplnění prvního objektu přepadá voda do následujícího retenčního objektu. Toto řešení je prostorově velice náročné a - pokud vezmeme v potaz fakt, že cena uvedených pozemků se pohybuje od 600 do 800 Euro/m², je místní řešení poněkud velkorysé.

Ve čtvrti Scharnhauser nadále probíhá výstavba dalších bytových jednotek. Při exkurzi nás doprovázel zástupce místního městského úřadu pan Helmut Schönleber a zástupce projekční kanceláře pan Ulrich Haas.

Prostranství mezi domy s dlažbou provedenou otevřenými spárami.

Vyústění svodu dešťové vody ze střešní konstrukce do žlábku přes zasakovací pás.

Kaskáda retenčních průlehů slouží i jako dětské hřiště či odpočinková zóna. Sečení trávy zde probíhá 10x ročně.

Detail vyústění nátoku na retenční objekt – voda vytéká štěrbinami ve schodech rovnoměrně podél linie schodiště.

Podle dotazů, které byly položeny během všech tří dnů, lze usuzovat, že se jedná o aktuální téma. Ohlas na jednotlivá opatření zabývající se hospodařením s dešťovou vodou byl mezi zúčastněnými velký, což svědčí o malém rozšíření informací o této problematice v České republice. Aktuální česká legislativa je velmi podobná legislativě v Německu a ve Švýcarsku. Problémem u nás ale je samotný výklad zákonů, jejich aplikace, dodržování a vymáhání v praxi.

Závěrem bych chtěl poděkovat za precizní a vzornou organizace celé exkurze organizátorům a dále průvodcům za čas, který nám věnovali během naší návštěvy.