HWAT: tichá revoluce v teplé vodě – rozhovor s odborníkem
Systém HWAT, známý především odborné veřejnosti, přináší bez nadsázky geniálně jednoduché a přitom velmi účinné řešení dohřevu teplé vody v potrubí. Nahrazuje dvoutrubkový systém s oběhovým čerpadlem, systémem založeným na jedné trubce a jednom kabelu. Revoluční řešení se pak kladně promítá do dalších více i méně souvisejících oblastí.
Podívejte se na video, jak funguje systém HWAT pro udržování teplé vody v potrubí
Přímý vliv má na oblast projekční, technickou, stavební a ekonomickou. Systém je ale výrazným přínosem i pro oblasti úspory místa, ekologie, zdraví a samozřejmě každodenního komfortu a úspory provozních nákladů. Na západ od nás je tento systém běžnou součástí projekční přípravy moderních budov. Pro své četné technické i uživatelské klady je vyžadován investory.
Na téma, jaké jsou praktické zkušenosti se systémem HWAT v našich podmínkách a jaký je o něj zájem ze strany investorů, jsme hovořili s Martinem Jindráčkem, obchodně-technickým zástupcem značky Raychem.
Jaký je zájem o tuto přelomovou technologii u nás?
V první řadě bych rád zhodnotil situaci, jaká tu byla v minulosti. V České republice totiž máme už několik projektů i z dřívější doby – je to zhruba 10 let nazpátek, co jsme použili inteligentní samoregulační systém HWAT na udržování teplé užitkové vody. V dřívější době jsme v této oblasti naráželi na výrazný konzervativní postoj v oblasti dohřívání TUV, tzn. pro rodinné domy bez cirkulace, pro bytové s cirkulací, ale už nic jiného. Avšak situace u nás se ale změnila. Rozjeli jsme už několik zajímavých projektů bez nutnosti cirkulace. Pro vaši představu uvádím, že na jednom z nich máme dokonce 7 km samoregulačního kabelu.
Jde o objekt, který byl už v projektu navržený s využitím systému HWAT, tedy bez dvojitého cirkulačního potrubí?
Ano, ten projekt už běží 3 roky a letos se začal realizovat, takže postupujeme souběžně se stavebními pracemi. Máme i několik dalších dokončených projektů a také projekty právě realizované či připravené, těsně před realizací.
Vraťme se tedy k otázce, kdo se o tento systém u nás zajímá?
Zajímají se o něj především budoucí uživatelé, protože systém HWAT přináší zejména jim řadu výhod – například úsporu místa, a to je v rámci bytových domů dost podstatná věc. Je to důležité už ve fázi zadání pro architekta a projektanta. Už od počátku se tak ušetří dost místa ve stoupacích šachtách. To je ale jenom jedna podružná výhoda tohoto systému. Další nezanedbatelnou výhodou je úspora vody a zároveň i materiálu. Tam, kde by se musely vést 2 trubky na teplou vodu, stačí jedna. Tím se ušetří nejenom polovina nákladů na materiál, ale také už zmíněné místo, navíc náklady na izolace, na práce s tím spojené a v neposlední řadě čas. Nezanedbatelnou je samozřejmě i úspora vody. Ale uživatel především šetří polovinu nákladů na udržování teplé vody: na cirkulaci a distribuci teplé vody od bojleru k odběrným místům. Jenom 45 % provozních nákladů se ušetří tím, že tam není druhá trubka. To v praxi znamená, že tam žádná tepelná ztráta nevzniká, a tudíž není nutné tu vodu vytopit, resp. nemá se co ochlazovat. V případě instalace HWATu je tažena jenom jedna trubka se speciálním kabelem a ten šetří.
Když jsem zmínil úsporu vody, uvedu konkrétní příklad: na 15metrové odbočce teplé vody, během 6 hodin a jednom odtočení vody to znamená úsporu 3 litrů vody na 1 kohoutek. Když to spočítáte, tak jsou to zajímavé úspory pro byt, rodinný dům, ale úžasná jsou čísla například pro bytový dům, kde těch bytových jednotek je třeba 100. Značné úspory vody jsou dané tím, že vodu není nutné zbytečně odtáčet. Teplá voda, v teplotě požadované uživatelem, je totiž k dispozici okamžitě.
Jaké jsou tedy reálné náklady na pořízení jednotrubkového systému?
Většinou je tento systém o 5 až 10 % levnější, ale i pokud by nebyl, tak se cena s dvoutrubkovým bude shodovat, bude tedy stejně drahý. Pro objektivnost srovnání platí i to, že ceny v obou případech ovlivňuje výběr materiálu. Porovnání pořizovacích nákladů by ale nebylo úplné, pokud neporovnáme oba systémy v provozních nákladech. Jako konkrétní příklad uvedu náklady menšího bytového domu se 150 metry topného kabelu/potrubí HWAT. Předpokládané roční provozní náklady u cirkulačního systému jsou 66 000 Kč za rok, u systému HWAT tyto náklady za stejnou dobu činí 46 000 Kč. Ještě markantnější jsou čísla dokumentující úsporu energie. U cirkulace to znamená ročně 33 000 kWh a u systému HWAT je hodnota spotřeby vymezena číslicí 13 000 kWh.
Platí přirovnání, které jsem někde četl, že u rodinného domu by roční úspora vody naplnila celý bazén?
To se spíše bavme o malém hotelu či bytovém domě.
I tak to ale není málo!
V tomto případě se bavíme i o šetrném přístupu k přírodě. Kdo z nás žije v České republice, tak dobře ví, že poslední dvě léta byla velmi suchá. S vodou začínáme mít problém už dnes a do budoucna s ní budeme mít mnohem větší problémy. V tomto smyslu jde o jednu z dalších výhod, kterou je úspora vody nejenom z hlediska vlastního provozu, ale i z hlediska společenského.
Přestože vodou čím dál více šetříme, je čím dál dražší, takže nám nezbývá nic jiného než s ní šetřit i nadále.
Existuje do budoucna nějaké zvýhodnění, nebo zohlednění pro budovy navržené a realizované pomocí tohoto systému?
Jedná se o problematiku energetických štítků budov. Naše firma je v tomto ohledu velmi aktivní ve snaze danou legislativu pro české prostředí připravit. Chceme mít v ruce takový doklad, jimž bychom našim zákazníkům dokázali potvrdit vše nejenom praktickými zkušenostmi ze zahraničí v řádu 30 let, ale abychom mohli tyto skutečnosti transparentně dokládat i tady u nás v České republice. Pracujeme na tom velmi intenzivně.
Dá se HWAT použít v už postavených a nějak vybavených domech starší koncepce?
V případě stávajících budov existuje jedna jediná podmínka pro to, aby systém mohl fungovat - musíme mít možnost se k potrubí dostat. Pokud je potrubí ve stoupacích šachtách – často bývá vedené i v podlahách v kanálcích či jímkách, zkrátka tam, kam se dokážeme fyzicky dostat, pak není problém umístit kabel a především jej zajistit dostatečnou tepelnou izolací.
HWAT-ECO
V dřívějších dobách se u nás na tepelné izolace moc nehrálo, takže se tepelnými izolacemi potrubí nikdo zvlášť neobtěžoval. My pro náš systém, i když to na první pohled vyzní jako naše relativní „nevýhoda“, izolaci potřebujeme. A v tomto smyslu to také říkáme i našim zákazníkům: když nemáte dostatečnou tepelnou izolaci na vedení teplé vody, přičemž ji využíváte i v létě, pak vám ta teplá voda, procházející stoupačkami, aniž byste to chtěli, ohřívá dům i v létě. A to jistě nikdo nepotřebuje. Efekt ohřívání následně zhoršuje klima v rodinném nebo bytovém domě. Teplá voda kvůli nedostatečné izolaci ohřívá vzduch, a to za situace, kdy je potřeba dům naopak chladit. Takže mi zákazníkům neříkáme, že jde „jen“ o kabel či termostat, ale mluvíme o komplexním řešení provedeném tak, aby to investorům přineslo prospěch. Dalším vedlejším efektem je tedy minimalizace ohřevu budovy. A tím se obloukem opět vracím k počasí posledních dvou velmi teplých lét, kdy jsme měli vlastně problém budovy uchladit.
Shrnuto a podtrženo to znamená, že pokud máme ve stávajících budovách možnost dostat se k potrubí, pak není problém systém HWAT instalovat a bude také bez problémů fungovat. Máme už několik realizovaných i nově rozjednaných zakázek v panelových a bytových domech, kde jsou staré rozvody, které se buď předělávají, anebo zákazníci mají zájem systém doplnit.
V bytových nebo panelových domech, kde jsou ztráty veliké, je jistě každá úspora skvělá věc. Ale abychom si to konkrétně představili: jak probíhá taková realizace třeba v panelovém domě, kde je 80 bytů?
Když budeme mluvit konkrétně o panelových domech, je nutné zdůraznit fakt, že koncepčně jsou postavené s minimálním vedením odboček. V praxi to znamená, že jádro pro koupelnu, záchod a kuchyň jsou velmi blízko a tím pádem se v podstatě odbočky neřeší. Jsou i případy, kdy se k nim nedostaneme. Ale dostaneme se ke stoupačkám, což je v tomto případě podstatné. U těchto typů staveb představují především stoupačky výraznou možnost úspory energie pro teplou užitkovou vodu, její distribuci a cirkulaci. U odboček pro jednotlivá odběrná místa – umyvadla, dřezy, sprchy apod., je to především otázka úspory vody a následně i komfortu.
A dostane se systém i do odboček pro jednotlivé byty? Jak se to dělá?
Jednoduché řešení - topný kabel přiložený k potrubí + tepelná izolace
Pokud je to potrubí od stoupaček k umyvadlu nedostupné, tak tam kabel (a izolaci) už nedáme, protože se tam jednoduše nejsme schopni dostat. Ale pokud je odbočka do 2-4 metrů a na hlavní stoupačce bude dostatečná teplota, tak se samozřejmě voda musí odtočit, ale pořád je to menší „kousek“, než kdyby voda nebyla udržovaná v adekvátní teplotě ve stoupačce. V panelových domech je zásadně instalovaná cirkulace, jiný systém tu neexistuje. Smysl cirkulace je v tom, abychom za relativně krátký čas - musím podotknout, že je to opravdu relativní, měli teplou vodu v kohoutcích a za druhé, je nutné také udržovat hygienu vody. Vyskytují se v ní různé bakterie při různých teplotách. Například v rozmezí 25 oC až 45 oC se nejvíce množí bakterie legionella. Jen v roce 2016 jsme v médiích zaregistrovali zhruba 5 nepříjemných incidentů, souvisejících s touto bakterií. Proběhlo dokonce jedno soudní řízení, kdy zákazník nějakého provozu v důsledku nemoci způsobenou legionellou zemřel. My umíme pomocí systému HWAT udržet potrubí bez této nebezpečné bakterie. Legionellu v podstatě zabije buď velmi nízká teplota – do 26 oC, kdy se nemnoží a není nebezpečná, anebo pak teplota nad 45 oC. Pomocí našeho systému umíme teplotu v potrubí regulovat a díky tomu můžeme provádět i čištění od legionelly.
A ještě jednu otázku: když jste mluvil o tom, že cirkulace je v panelovém domě prostě nutná, co jste tím přesněji myslel?
Cirkulace je poháněná čerpadlem a má dvě potrubí: jedno je hlavní vedení a druhé je tzv. zpátečka. Nevýhod je více, například to, že obě dvě potrubí se ochlazují a vratná voda zároveň snižuje teplotu vody v bojleru. Vzniká tak vrstvení teplé a studené vody, což také může způsobovat nemalé problémy. Ale především je to otázka legislativy, která říká, že buď je distribuce vody nad x litrů řešena cirkulací nebo samoregulačním kabelem. Je to otázka volby – když se rozhodnete pro cirkulaci, bude to fungovat a mít své mouchy, ostatně jako každý systém. V případě, že namontujeme jenom jednu trubku a HWAT, vyřešíme tím cirkulaci, legionellu, úsporu energie a úsporu vody.
Co se děje po instalaci HWATu s tou druhou větví?
Dají se na ní kohouty a cirkulace se zavře. Větev tam samozřejmě zůstane, ale už jako nefunkční potrubí.
Jsem si zcela jist, že bychom v tomto zajímavém rozhovoru mohli pokračovat ještě dlouhou dobu, ale nechme si také něco na eventuální další pokračování.
Děkuji za rozhovor
Stojan Černodrinski
Podrobné informace a kontakty najdete na webové stránce www.originaljejenjeden.cz
Elektrické topné systémy. Vynálezce samoregulační technologie. Úsporné elektrické podlahové topení, ochrana okapů a svodů, venkovních ploch a potrubí. Detekce úniku kapalin s mimořádnou přesností. HWAT - Energeticky a ekonomicky úsporný systém pro ...
