HWAT – chytré řešení s velkým dosahem
Systém HWAT v praxi znamená teplou vodu ihned a s úsporou. Pro majitele rodinných domů však přináší i řadu dalších nejen ekonomicky zajímavých benefitů.
HWAT – popis
Systém zaměřený primárně na udržování teploty teplé užitkové vody funguje na principu kompenzace tepelné ztráty potrubí samoregulačním kabelem připevněným k potrubí. Trubka je prostřednictvím samoregulačního systému vyhřívána takovým množstvím tepla, které je úměrné jejímu ochlazování, ale jen v místech, kde je potřeba.
Samoregulační topný kabel nahrazuje ztráty při distribuci teplé vody a dodává tepelný výkon v závislosti na požadavcích odběru teplé vody. Díky tomu lze nastavit teploty pro jednotlivé trubky s teplou vodou, a to i pro každou zvlášť, až do výše teploty vody v zásobníku. Lze tak udržovat konstantní teplotu vody za každé situace.
Úspora nejen studené vody
Prostřednictvím jednotrubkového rozvodu nedochází k ochlazování vody v bojleru cirkulací. Teplá voda se v něm vrství, nemíchá se se studenou a díky tomu je okamžitě k dispozici. To také znamená, že odpadá plýtvání vodou při odtáčení studené. Úspora vody v praxi tak může v závislosti na počtu obyvatel rodinného domu a jejich životním stylu znamenat třeba slušný zahradní bazén vody za rok, a to určitě není malé množství. Majitel nemovitosti tak šetří na vodném, stočném i na energii nutné k vyrovnání vznikajících teplotních rozdílů při průtoku/odtoku studené vody. Roční vyúčtování nákladů na domácnost jsou pak velmi citelně nižší. Systém HWAT ale nabízí ještě další zajímavé benefity a úspory.
Vzkaz majitelům RD
Systém HWAT je znám především z realizací v oblasti bytových domů, kde – kromě benefitů výše uvedených, je výrazným ekonomickým přínosem i odstranění oběhového čerpadla a nahrazení dvoutrubkového systému jednotrubkovým. V řeči projektantů je to také úspora plochy – rozměrů šachet, ve prospěch ostatních prostor. Podívejme se ale na specifika toho, co nabízí HWAT pro stavbu a rekonstrukce rodinných domů (RD) a vil.
Pro dnešní dobu a nově vznikající rodinné domy a vily, ale i pro ty rekonstruované, je charakteristická skutečnost, že dvě koupelny jsou běžným standardem a nepředstavují žádný výjimečný luxus. Pokud k nim přidáme kuchyň jako další odběrné místo, pak je zřejmé, že je nelogické centralizovat teplou užitkovou vodu (TUV) na jedno místo. Bude-li jedna koupelna, kde zdroj ohřevu bude logicky blízko, pak teplá voda poteče prakticky okamžitě. Pak z hlediska ekonomiky provozu a uživatelského komfortu není žádný systém cirkulace či udržování teploty v potrubí nutný. Zdroj je blízko odběrového místa, tudíž je v potrubí málo vody, která díky tomu teče teplá prakticky okamžitě.
Poměrně dramaticky se situace mění v případě, že jsou v objektu například dvě koupelny plus kuchyň. Tyto prostory již nebudou v blízkosti zdroje a vzniká tak otázka, zda a jak řešit otázku udržování teplé vody.
Kalkulace, příklady a počty
Dejme tomu, že průměrná délka trubek v běžných RD je přibližně 20–25 metrů, což vytváří nezanedbatelnou vzdálenost. V případě 4členné rodiny, kde jsou děti ještě malé a manželka je s nimi doma, dochází více méně k pravidelnému odběru přes den a voda v potrubí si udržuje přijatelnou teplotu. V případě rodiny, kdy jsou děti školou povinné a dospělí chodí do práce, pak největší odběr TUV nastává ráno a další odběrovou špičku předpokládejme odpoledne či navečer. Prakticky to znamená dva delší časové úseky, kdy voda v potrubí zchladne – přes noc a během dne. Budete-li tedy mít v objektu 3 odběrná místa, pak jsou minimálně 2 – ta vzdálenější od zdroje, ztrátová. Provozně to znamená, že se během dne bude minimálně 2× zbytečně odtáčet určité množství studené vody, dokud nepřiteče teplá. Příklad: půjdete se večer osprchovat a mezi vámi a zdrojem je 10 m potrubí se studenou vodou, kterou jste ohřáli a nechali zchladnout. Z hlediska uživatelského komfortu je to tedy tak, že než se dostanete na komfortní teplotu, musíte studenou vodu odpustit bez užitku do kanálu. Zaplatíte: a) energii, kterou jste vyteklou vodu ohřáli, než zchladla, b) vodné, c) stočné. Zkuste si ještě v této rovnici představit, jak a o kolik by se změnily počty, když k těm dvěma koupelnám a kuchyni přidáte ještě dvě samostatné toalety, každou rovněž s odběrnými místem na TUV.
Ekonomický nesmysl
Teplá voda je obecně takřka 3x dražší než voda studená. To, že vodu, kterou před tím ohřejete, vypustíte bez užitku studenou do kanálu, lze bezesporu nazvat ekonomickým nesmyslem.
Ale je to i otázka šetření vodou jako takovou. Teplá voda je de facto pitná voda, která aby se takovou stala, musí projít nějakým procesem úpravy. V České republice je řada lokalit, kde je pitné vody nedostatek. Jde tedy i o šetření strategickými zdroji, o hledisko ekologické, environmentální. V neposlední řadě i o hledisko morální: vám to třeba chybět nebude, ale někomu jinému možná ano. Hladiny spodních vod a zásoby vody obecně v České republice klesají dlouhodobě, z toho plyne, že to, co vás dneska nepálí, může zítra klidně potkat i vás.
Pokud tedy v běžném RD odpouštíte 2× denně v kuchyni a jedné z koupelen „jen“ 3 litry vody, tak je to 12 litrů denně, které odcházejí bez užitku do kanálu. Propočet je poměrně snadný: 12 × 365 = 4 380 litrů vody u 1 RD/rok. A to už je docela úctyhodné číslo, vezmeme-li navíc v potaz, že jde spíše o spodní hranici odhadu u 1 rodinného domu. Údaj je zajímavý nejen z hlediska ekonomiky, ale i otázky, jak se k němu vlastně celkově postavit.
Zdroj plíživého nebezpečí
Na jedné straně je ztráta 4–5 m3 vody u jednoho rodinného domu za rok. Na druhé straně jsou četné a velmi závažné informace o úbytku množství zdrojů pitné vody v ČR. Třetím faktorem je rostoucí výstavba nových RD a rekonstrukcí starších objektů na moderní standardy bydlení, které – kromě jiného, počítají s více koupelnami a toaletami. Dodejme, že podobné kalkulace se ztrátami vody odpouštěním do kanalizace se dají ± potažmo vztáhnout i na byt.
Tyto úvahy a kalkulace pak zastřešují kulisy konzumní společnosti, která se řídí principem poptávky a nabídky, což logicky může vyústit v další zdražování pitné vody. Vody bude málo, a navíc bude velmi drahá. K této situaci tak – ať už vědomě či nikoliv, přispějeme všichni. Jak naznačuje úvodní text tohoto článku, existuje velmi účinné a sofistikované řešení.
HWAT v akci
Pokud bude systém HWAT správně navržen a realizován do „poslední míle“, tedy až ke kohoutku, tak podle odborníků značky Raychem to dělá na teplé vodě 5 % ze spotřeby. Co to v praxi znamená? Vycházejme ze skutečné praxe, 4členná rodina spotřebuje ročně ± 100 m3 teplé i studené vody. 5 % úspory se tedy rovná 5 m3 teplé vody ročně. Vztáhneme-li tento údaj na všechny domácnosti za rok, tak se jedná o nepředstavitelné množství vody.
Jeho význam ale má z ekologického hlediska ještě širší souvislosti. Jde vlastně o 5 m3, které ohřejete, ale jako teplou vodu nevyužijete. Takže je tu ještě příslušné množství spotřebované energie, kterou rovněž spláchnete do kanálu. Ještě před tím tuto energii musí někdo vyrobit a s určitými ztrátami po trase z elektrárny dopravit k vám, abyste ji pak mohli vyhodit komínem, resp. prolít kanálem. A opět, vztáhnete-li toto množství na všechny domácnosti za jeden rok, pak se bude jednat rovněž o alarmující množství energie. Vedlejšími produkty takového hospodaření jsou pak adekvátně vyšší produkce CO2, popílku a v případě ČR i další kus zdevastované krajiny, které lze rovněž uspořit.
Ale buďme důslední a započítejme ještě jeden aspekt, který se běžně neuvádí, tím je úspora času. Dejme tomu, že 3–4× denně budete čekat při sprchování či mytí rukou minutu, než vám přiteče teplá voda. Nejenom, že takové čekání ve sprše je dost nepříjemné, ale stojí to čas. Za týden je to cca 25 min., není to moc, ale za měsíc už je to 100 a za rok 1 200 minut. Ročně tak strávíte 20 hodin čekáním na teplou vodu.
2 v 1 & motohodiny
Uveďme ještě příklad šetření a plýtvání zároveň, takové 2 v 1 pro dnešní dobu tak charakteristické. Příkladem je stavebník, který má ve svém bungalovu na jedné straně technickou místnost, ve které má tepelné čerpadlo (TČ), studnu, tlakovou nádrž apod. Ovšem koupelnu a toaletu umístil na druhé straně domu, přibližně 22 metrů od technické místnosti. Na dotaz, zda mu nepřipadá, že jde o plýtvání s vodou, odpověděl stavebník, že tu má z vlastní studny a má vlastní TČ, tudíž to má zadarmo. Uvažování tohoto typu je poměrně rozšířené a ve vztahu k nákladům povrchní. Do kalkulace se započítává spotřeba TČ a náklady na jeho servis (každoroční) a náhradní díly. Běží čerpadlo ve studni, které také spotřebovává energii a opotřebovává se. Jinými slovy jde o zbytečné motohodiny, které nejsou zadarmo. Připočítáme-li k tomu i další výše probírané aspekty, pak lze konstatovat, že systém HWAT dokáže citelně uspořit a zlepšit komfort bydlení i v takových případech, kdy máte „všechno zadarmo“
foto: archiv nVent Raychem
Elektrické topné systémy. Vynálezce samoregulační technologie. Úsporné elektrické podlahové topení, ochrana okapů a svodů, venkovních ploch a potrubí. Detekce úniku kapalin s mimořádnou přesností. HWAT - Energeticky a ekonomicky úsporný systém pro ...
