Potřebujete pro váš bytový dům vyřešit
financování oprav
rekonstrukci kotelny
úspory energií
větrání
registrace
Rekonstrukce a provoz bytových domů
Motto: Nové povinnosti k elektromobilitě a vyúčtování vody a tepla.
Zdroje financí z nových dotací.
středa 3. 11. 2021
Praha
registrace
Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
TZB studio
zobrazit program

Novela vodního zákona (zákon o vodách) 150/2010 Sb. a jeho vztah ke stavebnímu zákonu

Úpravy v novele vodního zákona č.150/2010 Sb. mají vliv i na stavební zákon, ale jeho novela se nedá očekávat dříve než v roce 2012. Článek obsahuje vybrané důležité skutečnosti a zároveň zvukový záznam přednášky na téma právní aspekty novely vodního zákona a odraz do stavebního zákona.

Článek obsahuje zajímavosti a zároveň zvukový záznam z přednášek o provázání novely vodního zákona (zákon o vodách) a stavebního zákona.

JUDr.Václava Koukalová, členka představenstva České společnosti pro stavební právo se zabývala informacemi kolem stavebního zákona, zatímco promovaná právnička Jaroslava Nietschová se věnovala vodnímu zákonu.


zleva JUDr. V. Koukalová a promovaná právnička J. Nietschová




Celé přednášky si poslechněte na zvukovém záznamu, který je s ohledem na rozdělení semináře rovněž ve dvou částech.
Část 1, část 2

O novele vodního zákona jsme psali již dříve v samostatném článku

VYBRANÉ ZAJÍMAVOSTI, KTERÉ MOHOU SLOUŽIT JAKO ORIENTAČNÍ OBSAH ZVUKOVÉHO ZÁZNAMU:

  • Vodní zákon a stavební zákon se v některých bodech dotýkají stejné problematiky. Úpravy v novele vodního zákona mají vliv i na stavební zákon a nové skutečnosti bude nutné zapracovat do novely stavebního zákona. Ta se již připravuje, ale nebude dříve než v roce 2012.
  • Vodní zákon je prastará tradiční úprava, novela zákona o vodách platí od 1. 1. 2002 a byla již 15x novelizována, 16. novela je v parlamentu, 17. ve vládě. Pod číslem 273/2010 vyšlo úplné znění ve sbírce.
  • Vodní díla jsou speciální stavby, k jejich povolování jsou určeny speciální vodoprávní úřady. Základním úřadem je vodoprávní úřad obce s rozšířenou působností, další jsou pak krajské vodoprávní úřady. Vodní díla z hlediska stavebního spadají pod Ministerstvo zemědělství, z hlediska ochrany vod a kvality vody spadají pod Ministerstvo životního prostředí.
  • Již od roku 1870, ale fakticky i dříve bylo třeba k nakládání s vodami povolení. A to proto, že pokud se někomu povoluje, téměř jistě se někomu jinému omezuje nebo zamezuje. Nejdříve bylo vodní právo, nyní vodoprávní povolení. Důležitá je skutečnost, že vodoprávní povolení se nevztahuje k osobě, ale k vodnímu dílu a to na dobu, která je v povolení uvedena. Za Rakouska Uherska byly Vodní knihy, kde bylo uvedeno kde, komu a co bylo povoleno. Vodní knihy byly uzavřeny v roce 1955. J. Nietschová uvedla, že nejstarší povolení, které viděla, bylo z roku 1884. Za Rakouska Uherska a za první republiky se velmi zvažovalo na jak dlouho povolení vydat. V 60. a 70. letech se vydávala povolení na neurčito, jejichž platnost skončila až s novým zákonem. Povolení nakládání s vodami má absolutní přednost před čímkoliv jiným a platí i pokud není využíváno. Vodoprávní úřad má pouze možnost zahájit řízení pro omezení nevyužívaných vodoprávních povolení.
  • Zdroje vody nemůže nikdo vlastnit, až do chvíle kdy jsou odebrány.
  • Ke každé činnosti k nakládání s vodami je třeba povolení s výjimkou pokud zákon nestanoví jinak. Krajský vodoprávní úřad má rozhodující kompetenci zda se jedná nebo nejedná o nakládání s vodami. Odběr vody bez povolení je pod výraznými sankcemi.
Podrobně jsme terminologii popisovali v článku Studny a ostatní nakládání s vodami v novele zákona o vodách - právní pohled již v roce 2005.
  • Platná povolení min. z roku 2002, ne starší, případně starší s prodloužením nebo změnou z r. 2002 (stejné je to i s povolením k vypouštění, rovněž z r. 2002).
  • Povolení standardně dle vyhlášky, žádost musí být podána na standardním formuláři.
  • Podle vodního zákona je účastníkem řízení o odběr podzemních vod žadatel, obec a příp.občanské sdružení. Ne však vlastník sousední studny. Princip vychází z předpokladu, že vodoprávní úřad ochrání oprávněné sousedy. (Nicméně rodina o 3 lidech může založit občanské sdružení. Občanská sdružení, která se starají o životní prostředí musí o informování požádat a žádost platí 1 rok). Vodoprávní úřad nemůže povolit odběr vody z cizí studny, musí existovat souhlas.
  • Neexistuje-li vodní dílo, nemůže být povoleno nakládání. Žádost společně o vodní dílo i povolení k nakládání s vodami. Dříve bylo možno žádat o povolení k nakládání předem, dnes to není možné, aby bylo zabráněno spekulacím (Někdo by mohl žádat o povolení všude tam, kde se předpokládá výstavba).
  • Na klimatu jsme 100% závislí. Pokud se střídají krátká období dešťů a dlouhá suchá období, může nastat problém. V ČR plánujeme vodu na 5 let, jinde v Evropě výrazně více.
  • Za využívání podzemních vod v množství více než 6000m3/rok se musí platit. 2 Kč/m3 a 3 Kč/m3 pro jiné účely než zásobování pitnou vodou. U povrchových vod se platí správci vodního toku, pokud to není z toku, pak správci povodí. Vyhl. Ministerstva financí stanovuje co může být v nákladech zahrnuto. Např. v Povodí Vltavy se platí 3,16 Kč/m3, Povodí Moravy 5,47 Kč/m3. I z tohoto srovnání vyplývá, že podzemní voda bude muset být podstatně dražší.
  • Některá vodní díla nevyžadují povolení nakládání (úprava toku, vodovody, kanalizace..). Vodoprávní úřady povolují vodovody a kanalizace. Přípojky nejsou vodními díly (def. v zákoně o vodovodech a kanalizacích), povoluje je stavební úřad. Potrubí ze studny do chaty však není přípojka, ale vodovod.
  • Územní rozhodnutí o povolení stavby platí ze zákona 2 roky. Pokud nebylo požádáno o stavební povolení (ohlášení), pak propadá. O prodloužení je nutno požádat před uplynutím 2 let. V zákoně je uvedeno „úplná žádost o stavební povolení“. Pokud není žádost úplná, stavební úřad vyzve k doplnění ve stanovené lhůtě. Podmínky územního rozhodnutí platí po celou dobu trvání stavby. Územní rozhodnutí před účinností nového stavebního zákona po realizaci stavby skončila.
  • Na webu Ministerstva pro místní rozvoj je možné využít aplikaci 1000 OTÁZEK KE STAVEBNÍMU PRÁVU, která je novým, otevřeným, průběžně aktualizovaným katalogem otázek a odpovědí z databáze Konzultačního střediska, tedy z databáze, která zahrnuje přes 1600 zodpovězených otázek, které byly v průběhu roku 2006-2008 přijaty, zpracovány a zodpovězeny, ať již formou zveřejnění na webových stránkách ministerstva nebo odpovědí jednotlivým tazatelům a v neposlední řadě také formou metodických návodů a doporučení.

  • Územní souhlas ve vztahu k vodnímu zákonu stačí pro ČOV, pro které stačí ohlášení. Pokud požádáme o stavební povolení, není to chyba, ale pak potřebujeme územní rozhodnutí. Stačí však ohlášení a územní souhlas. Pro vydání jsou potřebné jen jednoduché úkony, náležitosti nejsou přesně stanoveny. Nevyžaduje se autorizovaná osoba, dokonce ani kvalifikovaná osoba.
  • Vodní dílo dle §5 vodního zákona může být vodním dílem, záleží na kvalifikaci krajského vodoprávního úřadu. Důležitá je skutečnost, že dále se nepovažují za vodní díla ČOV do 50 EO s certifikátem shody a CE. Předpokládala se novelizace 61/2003 Sb., kde bude seznam výrobků. Podle vyjádření ministerstva není třeba čekat seznam, pokud má ČOV CE, může být realizována. Dokud nemáme seznam, tak CE se rozumí certifikát. V certifikátu musí být označení výrobku a parametry. Pokud ČOV má certifikát, ale bez parametrů, je možné ohlásit, vodoprávní úřad by mohl těžko zakázat. Předpokládá se, že tento stav bude právně ošetřen. V případě kombinace septik+zemní filtr – již existuje firma, která má CE.
  • Vodní zákon nepočítá s tím, že by vodoprávní úřady schvalovaly provozní řád. Z ČOV do 50 EO se provozní řád přikládá, ale neschvaluje. (Náležitosti provozního řádu v 195/2002 Sb.)
  • Povinnost zpracování manipulačního řádu může být uložena kdykoliv během existence vodního díla. Povinnost ukládá vodoprávní úřad.
  • Pokud vodoprávní úřad souhlasí (písemně nebo mlčky), pak se zároveň považuje za povolené i vypouštění, po vyčištění na požadované hodnoty. 1x/2 roky revizní technik (vyhláška dosud neexistuje) vyhotoví revizní zprávu, kterou vlastník předkládá do konce kalendářního roku, závady musí být odstraněny do 60 dnů. ČOV je povolena nastálo a nemůže být uložena žádná další povinnost. Cílem je snížení administrativní zátěže. Musí mít min. územní souhlas. Subjekt si může zvolit, samozřejmě může žádat i o povolení. Princip zůstává jediná kontrola 1x/2 roky revizní technik. Další kontrolu může provést vodoprávní úřad nebo inspekce životního prostředí. Zákon předpokládá, že pro tyto ČOV jsou nutné náležitosti dle §15a odst.2. Kategorie ČOV (složité bez prováděcího předpisu) s úč. od 1.1.2011 NV 416/2010.
  • Dokumentaci zpracuje projektant pro vodohospodářské stavby, pokud je třeba územní rozhodnutí a stavební povolení. Pokud stačí územní souhlas a ohlášení, pak není třeba autorizovaná osoba. Stavební úřad ovšem může stanovit, že souhlas nestačí.
  • Udržovací práce a stavební úpravy nevyžadují územní souhlas ani územní rozhodnutí.
  • Ohlášení podléhá i obnova studny zničené živelnou pohromou nebo havárií. Po ohlášení běží lhůta 15 dnů (dle speciální úpravy vodního zákona). V ohlášení musí být jednoduchý popis stavby, jednoduchý postup a osoba, která bude obnovu provádět. U obnovy do původního stavu se nemusí nic dokládat, stačí jen ohlásit. (Jelikož je nepořádek v dokumentaci, od r. 76 platí úprava, že nedochovaly-li se doklady o tom, k čemu byla stavba povolena, pak je povolena k tomu, k čemu je vybavena.) Vlastník by měl mít min. pasport orazítkován. V případě živelné pohromy pak jen ohlásí. Pokud není ani pasport a vítr odnesl polovinu domu, pak je problém. Dokumentace současného stavu stavby není určená činnost ve výstavbě, tj. nemusí být autorizovaná ani kvalifikovaná osoba.
  • Zkrácené řízení, kdy autorizovaný inspektor vydává certifikát, není pro vodní díla možné. Výjimkou jsou jen vodovody a kanalizace, kdy se nevyžaduje nakládání s vodami. Stavebník a investor musí mít smlouvu. Stavebník je povinen obstarat závazná stanoviska orgánů a dotčených osob. Inspektor přezkoumá projektovou dokumentaci a odstraní spory s dotčenými osobami. Pokud se nepodaří vyřešit spory, pak rozhoduje stavební úřad, který může i stanovit, že stavba není způsobilá pro zkrácené řízení. Stavební úřad nemůže prověřovat certifikát.

Stavby, které nevyžadují povolení ani ohlášení.

  • Stavební úpravy vodovodů a kanalizací, pokud se nemění jejich trasa, tj. nemění se územní rozhodnutí, tj. z pohledu územního rozhodnutí je to nerozlišitelné. Ostatní povolení (vstup na pozemek..) buď v rámci věcného břemene, nebo v rámci ochranného pásma vodovodu. Pokud se na opravu žádá dotace, je nutné stavební povolení , ale není podle čeho ho napsat.
  • V případě umístění nové ČOV – pokud se nemění místo odběru vzorků, pak jednoduše změna územního rozhodnutí. Pokud typ ČOV „XY“ a je v povolení uveden a bude dávána ČOV jiného typu, pak žádost o změnu stavby.
  • Přímo stavebník (kdo je na místě stavby) musí vědět, že se provádí udržovací práce, které nevyžadují nic, tj. jedná se o udržovací práce, které nemohou negativně ovlivnit životní prostředí ani stabilitu vodního díla. Důležitý je v tomto smyslu §18 „vyjádření“. Ten, kdo požádá, má právo na vyjádření vodoprávního úřadu. Vyjádření není závazné pro žadatele, ale úřad co sdělil ve vyjádření již nemůže změnit.

Ke stavebnímu řízení jsou nutné doklady k pozemku.

  • Podle §139 občanského zákona se společnou věcí nakládají spoluvlastníci většinou. Pokud bude realizována stavba na cizím pozemku, stačí smlouva s většinou. Ten, se kterým není smlouva, může uplatnit technické námitky, jelikož je účastníkem řízení. Pokud má námitky občansko právní, pak stavební úřad dle své úvahy rozhodne. (Úvaha dle toho jak by asi dopadl soud.) Úřad nemusí čekat na soud, ale musí zdůvodnit, proč se přiklonil k většině. Pokud je stavba na cizím pozemku, pak soud zřídí věcné břemeno. Připravovaný nový občanský zákoník preferuje stavbu jako součást pozemku, výjimkou budou právě věcná břemena – právo stavby na pozemku XY, důležitá například pro vodovody a kanalizace.
  • Někde se stalo, že jsou části kanalizace, které „nikomu nepatří“. To se nemůže stát. Podle zeměměřičského úřadu nemovitost a pozemek musí mít vlastníka a musí se najít. Pokud bylo opuštěno před rokem 2006 a vědělo se o tom, pak patří státu. Pokud je věc, která nikomu nepatří ohlášena obci, ta tuto skutečnost musí veřejně vyvěsit a pokud se nikdo nepřihlásí do 6 měsíců, pak je to obce.

Stavební zákon č. 183/2006 Sb. - příklady z praxe, novely a připravované změny, souhrn důležitých prováděcích vyhlášek a vysvětlením frekventovaných pojmů v oblasti stavebního práva. Rovněž z přednášky JUDr. Václavy Koukalové, členky představenstva České společnosti pro stavební právo.

English Synopsis
The amendment to the Water Act (Water Act), 150/2010 Coll. and its relation to the Building Act

Adjustments in the amendment of the Water Act have an impact on construction law, but his amendment is not expected before 2012. Article contains selected important information and also record audio lectures on legal aspects of the revised Water Act aa reflection of the Building Act.

 
 
Reklama