Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Novinky k novele vodního zákona

V rámci Mezinárodního veletrhu WATENVI 2011 uspořádal SOVAK (Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR) seminář "Nová legislativa v oboru vodního hospodářství". Program byl složen ze tří na sebe navzájem navazujících bloků: "Aplikace velké novely vodního zákona v praxi", "Vypouštění odpadních vod do vod povrchových po novele vodního zákona" a "Vypouštění odpadních vod do vod podzemních". Semináře se zúčastnili zástupci ministerstev, vodohospodářských úřadů a soukromých firem. Nejvíce diskutovanými tématy byly: žumpy a DČOV, difuzní a plošné zdroje znečištění, plánování v oblasti povodí, zjednodušení stavebního řízení, provozní a manipulační řády, dobrý stav vodního toku, výrobek CE, kombinovaný přístup.

Hlavní text:

Seminář začal přednáškou "Aplikace velké novely vodního zákona v praxi" 1 (Mgr. Zdeněk Horáček, Ministerstvo zemědělství (dále jen MZe); Mgr. Veronika Vytejčková, Ministerstvo životního prostředí (MŽP)). Uvádíme některé body tohoto bloku 2:

  • úplné znění č. 273/2010 Sb. (čas. SOVAK) / platné znění, ale novela vodního zákona č. 77/2011/;
  • úprava sankcí (HLAVA XII);
  • úprava ekonomických nástrojů nebyla realizována;
  • stavebník nově povinnost zajistit vsakování nebo zadržování a odvádění srážkových vod 3 v souladu se stavebním zákonem;
  • soulad mezi vodním zákonem a § 20 odst. 5 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb. (č. 269/2009 Sb.):
    1. přednostně vsakování;
    2. zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací;
    3. regulované vypouštění do jednotné kanalizace;
  • úprava vztahu srážkových a odpadních vod 4;
  • vypouštění odpadních vod do vod podzemních 5;
  • závadné látky, havárie, nápravná opatření 6;
  • rybníkářství (veškeré kompetence pro chov ryb na krajských úřadech);
  • změny povolení (ty je možné zakotvit v procesu plánování v oblasti povodí; tímto procesem lze měnit i stará rozhodnutí v oblasti vod; dle §115 odst. 14 vodního zákona existuje možnost změny stavebního povolení);
  • zjednodušení stavebního řízení, provozní a manipulační řády (vodoprávní řády se již vodoprávním úřadem neschvalují; manipulačními řády je možno (nepřímo) specifikovat zůstatkové průtoky);
  • souhlasy a závazná stanoviska (mají shodnou právní sílu, stojí vedle sebe a jedno nenavazuje na druhé; souhlas může absorbovat závazné stanovisko, pokud to v něm bude výslovně formulováno /obráceně to nelze/)
  • podpora revitalizací vodních toků a zavedení vodohospodářských úprav 7;
  • problematika tepelných čerpadel, která neodebírají nebo nečerpají vodu;
  • ochranná pásma vodních zdrojů /OPVZ/ (měněna na opatření obecné povahy - musí se vypořádat s námitkami vlastníků pozemků; § 30 odst. 7 - upřednostňováno materiální pojetí, tzn.: pokud OPVZ vede např. cyklostezka, povolení vjezdu bude vydáno obecně);

komentář přednášejících k některým bodům:

Pro likvidaci následků havárie platí:

§42 odst. 1 věta třetí, §42 odst. 3 - v tomto případě, až do doby zajištění finančních prostředků (od původce havárie) na realizaci nápravných opatření uložených vodohospodářským úřadem, se předpokládá následující:

  • Ve zmíněném přechodném období jsou tato opatření hrazena vodohospodářským úřadem, který je uložil. Ten může zažádat kraj o proplacení takto vydaných prostředků.

Dále dle názoru MZe má zákon o ekologické újmě přednost před vodním zákonem (§126 odst. 7 vodního zákona).

Zavedení vodohospodářských úprav:

V praxi bývá obtížné vysvětlit správcům vodních toků, že vodohospodářská úprava zachovává přirozené koryto a zmínění správci zde nezajišťují průtok a hloubku.

ISPOP:
Softwarová chyba ze strany poskytovatele již byla odstraněna. Chod systému by měl být bezproblémový. To platí i pro očekávaný příchod fyzických osob do systému po 1.1.2012.

Závěry diskuze, která následovala po přednášce:

ISPOP:
Potíže s vkládáním dat do systému stále existují. Přetrvává skepse uživatelů (vodohospodářských orgánů) ohledě fungování systému, a to i v souvislosti s nárůstem objemu dat po příchodu fyzických osob.

V navazujícím bloku Mgr. Emílie Nedvědová představila hlavní změny v legislativě týkající se "Vypouštění odpadních vod do vod podzemních" 8. Změny se týkají zejména:

  • kombinovaný přístup stanovení emisních limitů 9 (v současnosti jediný způsob jejich stanovení);
  • úprava definic odpadních vod (§38 zákona č.254/2001 Sb., v platném znění /dále jen vodní zákon/ - co odpadní vody jsou; §39 vodního zákona - co odpadní vody nejsou) 10;
  • rozšíření možností vypouštění odpadních vod do vod podzemních 11 na: jednotlivé stavby pro bydlení; jednotlivé stavby pro individuální rekreaci; jednotlivé stavby poskytující služby 12 (§38 zákona č.254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů);
  • vypouštění jak infiltračními systémy, tak rozstřikem je z pohledu MŽp vypouštěním odpadních vod do vod podzemních;
  • ohlášení vodních děl a vodohospodářských úprav (§15a zákona č.254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů);
  • kategorie výrobků CE (definice v §2 Nařízení vlády č.23/2011 Sb.; do této kategorie spadají mj. domovní čistírny odpadních vod; minimální přípustná účinnost čištění stanovená při certifikaci výrobku v procentech);
  • Žumpy a domovní čistírny odpadních vod /dále jen DČOV/ (§15a odst. 1, § 15a odst.2)
DČOV:
  • Je třeba vodoprávní povolení 13;
  • Aby mohly být zařazeny do kategorie výrobků CE, musí splňovat všechny ukazatele. Splňují-li je, lze je řešit pouze vyhláškou;
  • DČOV lze provádět svépomocí dle stavebního zákona (výhradně na konkrétní stavby nikoli na samotný proces);
  • Řízení o pochybnostech - rozhoduje pouze kraj z moci úřední (občané mohou dát pouze podnět);
Žumpy:
  • Difuzní zdroje znečištění;
  • Legislativně nejsou zcela dořešeny;
  • V kompetenci vodoprávního úřadu kontrolovat jejich stav (v případě netěsností a znečišťování povrchových a/nebo podzemních vod je možné uložit pokutu).

Přednášející i diskutující se shodli na tom, že současný stav kolem žump (a difuzních zdrojů znečištění obecně) je problémem. Pro naplňování dobrého stavu vodního toku představuje vážnou překážku. Povolování a kontrola žump není shodná s DČOV (u žump je velmi často zanedbávána). Ačkoli současné právní předpisy poskytují vodoprávnímu úřadu kompetenci k řešení zmíněného, je vhodné toto podpořit dalšími legislativními nástroji.

Částí účastníků semináře byl kritizován výrobkový přístup u DČOV (kategorie výrobků CE). Zejména z toho důvodu, že skutečná účinnost čištění silně závisí na provozní praxi a technologické kázni. Argumenty přednášejících lze shrnout takto:

  • Aby mohl být výrobek zařazen do "kategorie výrobků CE", musí vyhovět nárokům zákona;
  • Testován je akreditovanou laboratoří na nejhorší provozní podmínky;
  • Kompetence vodoprávních úřadů kontrolovat účinnost jednotlivých konkrétních staveb a ukládat sankce není výrobkovým přístupem dotčena.

Seminář uzavřela přednáška "Změny ve vodním zákoně po novele 150/2010 Sb. (v návaznosti na vypouštění odpadních vod do vod povrchových" RNDr. Viktora Klimenta. Ten mimo jiné upozornil na:

Změny ve vodním zákoně po novele 150/2010 Sb. v návaznosti na vypouštění odpadních vod 14

V níže uvedeném textu bude diskutován § 38 odst. 8 zákona č. 254/2001 Sb. v platném znění, který spolu s dalšími předpisy zavádí kombinovaný přístup stanovení emisních limitů 15.

Nařízení vlády č.23/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb.

Vyvoláno transpozicí evropských směrnic 16 a novelou vodního zákona 17. Jmenovanými právními předpisy dochází ke změnám ve vydávání vodoprávního povolení 18, stanovení emisních limitů9 a monitoringu stavu útvarů povrchových vod.

Aplikace kombinovaného přístupu;

Článkem 10 Rámcové směrnice pro vodní politiku 2000/60/ES byl nově zaveden kombinovaný přístup. Obecně jde o postup, kterým se má zajistit naplnění všech stávajících požadavků na jakost povrchových vod, resp. dobrý stav vodních útvarů.

Na úrovni ČR je jeho základní úroveň dána § 38 odst. 8 zákona č. 254/2001 Sb. v platném znění (vodní zákon):

"Vodoprávní úřad je vázán při povolování vypouštění odpadních vod ukazateli vyjadřujícími stav vody ve vodním toku, normami environmentální kvality ..."

  • Vodoprávní úřady mají povinnost stanovovat emisní limity tak, aby bylo dosaženo dobrého stavu vodních útvarů.
  • Pro bodové zdroje znečištění znamená aplikace kombinovaného přístupu současné plnění všech požadavků na ochranu celého vodního prostředí.

Podrobněji jej specifikuje nařízení vlády č. 23/2011 Sb. § 2, písm. j) 19 a představuje zásadní změnu ve způsobu povolování vypouštění odpadních vod.

Postup stanovení emisních limitů kombinovaným přístupem:

1. Žádost o povolení vypouštění odpadních vod

  • Podklady pro stanovení emisních limitů ze strany znečišťovatele

2. Stanovení emisních limitů na základě 20:

  • cílů stanoveným plánem povodí,
  • výhledové vodohospodářské bilanci,
  • možnostem nejlepších dostupných technik a technologií,
  • softwarovou pomůckou pro stanovení emisních limitů kombinovaným přístupem nebo podle již vypočtené situace - web heis.vuv.cz.

4. Stanovisko správce povodí

  • Doplní další informace o jakosti vod z dalších profilů a podrobnější znalost průtoků.

5. Konzultace se znečišťovatelem

6. Vydání vodoprávního povolení

Monitoring stavu útvarů povrchových vod:

Dochází ke změně hodnotících systémů.
Do roku 2010:

  • hodnocení jakosti povrchových vod (hodnocení pro vodní bilanci dle ČSN 75 7221);
  • hodnocení stavu pro plány povodí (dle Metodického postupu Státních podniků povodí).

Tento stav představoval 2 různé hodnotící mechanismy umožňující 2 různé interpretace totožných vstupních dat. Hodnocení bylo na základě chemických ukazatelů, biologické složky hodnoceny minimálně.

Od roku 2011:

  • hodnocení útvarů povrchových vod podle vyhlášky;
  • hodnocení na základě stejné metodiky = jednotná interpretace.

Velký důraz kladen na hodnocení biologických složek vodního prostředí, chemické ukazatele jsou podpůrné. Shodné hodnocení pro jakost povrchových vod i plány povodí.

komentář přednášejícího k uvedeným bodům:

kombinovaný přístup:

Oproti dřívějšímu stavu neznamená zpřísnění požadavků.

Umožňuje:

  • naplnění cílů stanovených v plánech oblastí povodí → dobrý stav vodních útvarů,
  • cílená aplikace opatření → zamezuje plýtvání financemi tam, kde další opatření nemají smysl z důvodu aplikování nejlepších dostupných opatření,
  • využití plné kapacity vodních toků bez ohrožení dosažení dobrého stavu vod.

závěry diskuze, která následovala po přednášce:

kombinovaný přístup:

Vodohospodářské orgány obecně mají s aplikací kombinovaného přístupu v praxi potíže. Ty jsou z velké části způsobeny nedostatečnou schopností zmíněných orgánů užívat softwarovou pomůcku pro vyhodnocování znečištění kombinovaným způsobem a poskytovat její výstupy dále (v minulosti měla svůj podíl na potížích i softwarová chyba jmenované pomůcky).

Protože je kombinovaný přístup považován za klíčový pro dosažení dobrého stavu vodních toků, bylo souběžně přistoupeno k centrálnímu vypočtení situace, zveřejnění na webu heis.vuv.cz a aktualizaci jednou ročně.


1 Komentář k vodnímu zákonu 10.12. 2010 (nakl. Sondy, s.r.o.).

2 Dokončené prováděcí právní předpisy velké novely vodního zákona:

  • vyhláška č. 255/2010 Sb. (TBD);
  • vyhláška č. 393/2010 Sb. (oblasti povodí);
  • nařízení vlády č. 416/2010 Sb.;
  • vyhláška č. 5/2011 Sb. (vymezení podzemních vod a monitoring);
  • nařízení vlády č. 23/2011 Sb.;
  • vyhláška č. 24/2011 Sb. (plánování);
  • vyhláška č. 49/2011 Sb. (vymezení povrchových vod);
  • vyhláška č. 93/2011 Sb. (měření množství vody);
  • vyhláška č. 98/2011 Sb. (monitoring povrchových vod);

Připravované prováděcí právní předpisy velké novely vodního zákona:

  • novela vyhlášky č. 450/2005 Sb. - LRV;
  • novela vyhlášky č. 195/2002 Sb. - MPŘ;
  • novela vyhlášky č. 432/2001 Sb. - MPŘ;

3 srážkové vody - "vody vzniklé dopadem atmosférických srážek na stavby" (§ 5 odst. 3), pojem zákona č. 274/2001 Sb. - "povrchové vody vzniklé odtokem srážkových vod".

4 vymezen vztah ochrany vod ve vztahu k vodám srážkovým (§ 38 odst. 2) ? za odpadní vody se ze zákona nepovažují srážkové vody

  • z dešťových oddělovačů, pokud oddělovač splňuje podmínky, které stanoví vodoprávní úřad v povolení (viz § 115 odst. 14)
  • z pozemních komunikací, pokud je znečištění těchto vod závadnými látkami řešeno technickými opatřeními podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích
  • v ostatních případech § 38 odst. 1 → manipulační plochy se závadnými látkami - odpadní vody → ostatní stavby (včetně parkovišť) - povrchové vody
  • rozhodování vodoprávního úřadu v pochybnostech (§ 38 odst. 13)

5 § 38 odst. 3

  • povinnost zajišťovat zneškodňování odpadních vod v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k vypouštění odpadních vod [(§ 8 odst. 1 písm. c)];
  • rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 1882 publikované v č. 8/2009 Sb. NSS;
  • platí pro všechny způsoby vypouštění odpadních vod (včetně vypouštění z ohlášeného vodního díla);
  • postup stanovení emisních limitů ? zákon, nařízení vlády, metodické pokyny;

rozhodování "obdobných" případů ? rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 1745 publikované v č. 1/2009 Sb. NSS

I. Řízení o vydání povolení k vypouštění odpadních vod podle § 38 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, není řízením s předstihem žádosti ani řízením o výběru žádosti dle § 145 a § 146 správního řádu z roku 2004.

II. Pokud správní úřad vydá jednomu žadateli veřejnoprávní povolení k určité činnosti (zde vypouštění odpadních vod podle § 38 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách), a jiným žadatelům obdobnou žádost podanou ve stejné době zamítne s tím, že již povolení vydáno bylo, a pouze tato skutečnost brání ve vyhovění jejich žádostem, pak takovým postupem bezdůvodně zvýhodňuje jednoho ze žadatelů na úkor ostatních (§ 2 odst. 4 správního řádu z roku 2004).

§ 38 odst. 4 a 5

měření objemu a míry znečištění odpadních vod:
(→ předávání výsledků měření → § 126 odst. 6 vodního zákona → ISPOP → od 1.1. 2012 platí také pro fyzické osoby)

X

předávání výsledků revizí podle § 59 odst. 1 písm. k)

Shrnutí:

  • Předpokladem pro vypouštění odpadní vody do vod podzemních je existence takových hydrogeologických podmínek v místě posuzované lokality, které zajistí, že se vypouštěná odpadní voda smísí s vodou podzemní, při komplexním posouzení míry dotčenosti všech chráněných zájmů a možnosti dosažení cílů ochrany vod.
  • Použití podzemních vod jako recipientu odpadních vod nebude časté a bude zpravidla vyhrazené jen velmi malým a malým zdrojům znečištění, umístěným v místech, kde jiné řešení zneškodňování odpadních vod není možné.
  • Využití 104 odst. 9 VZ v územním řízení → § 5 odst. 3 "...při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich užívání jsou stavebníci povinni je zabezpečit...odváděním, čištěním, popř. jiným zneškodňováním odpadních vod v souladu s tímto zákonem..."→ příloha č. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb - projektová dokumentace → informace o splnění požadavků dotčených orgánů, odvodnění území včetně zneškodňování odpadních vod...

6 §42 odst. 1 věta třetí, §42 odst. 3 - dále viz komentář přednášejících k tomuto bodu.

7 Podpora revitalizací a přirozených koryt:

  • definice přirozeného koryta (§ 44 odst. 2);
  • Správci nezajišťují průtok a hloubku vody v přirozených korytech [§ 47 odst. 2 písm. b)];
  • možnost zrušení vodního díla (§ 15 odst. 1);
  • revitalizace/ přirozené koryto dále stavbou a odstraněním stavby;
  • terénní úpravy v přirozených korytech vodních toků na ohlášení ? vodohospodářské úpravy (§ 55 odst. 2 a § 15a) ? rozsah úpravy odvislý od přirozeného koryta;
  • vodohospodářská úprava zachovává přirozené koryto;
  • ale § 14 (povolení k některým činnostem)!

8 Na tomto místě upozorňujeme na existenci výkladového sporu mezi Ministerstvem zemědělství (MZe) a Ministerstvem životního prostředí (MŽP). Zmíněný spor se týká zařazení vod nalézajících se ve štěrkopíscích.

Rozdíl ve výkladu je podstatný (viz §89, příloha č.2 vodního zákona; §5 a §29 zákona č.254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Podle §29 jsou podzemní vody přednostně vyhrazeny pro pitné účely a jiné využití nesmí jít na úkor těchto potřeb.

9 Podrobněji představeno v rámci třetího bloku.

10 Rovněž dochází ke změně způsobu analýzy vzorků. Již samotné odběry musí být prováděny akreditovanou laboratoří.

11 Toto řešení je možné, pouze pokud není technicky nebo s ohledem na zájmy chráněné jinými právními předpisy možné jejich vypouštění do vod povrchových nebo do kanalizace;

Při povolení stanoví vodoprávní úřad přípustné hodnoty znečištění a množství vypouštěných odpadních vod - vázán je přitom Nařízením vlády č.23/2011 Sb.;

Při likvidaci odpadních vod jejich akumulací v bezodtoké jímce může vodoprávní úřad nebo ČIŽP vyzvat k předložení dokladů o takovém zneškodňování.

12 Pojmy "jednotlivá stavba pro bydlení", "jednotlivá stavba pro individuální rekreaci" a "jednotlivá stavba poskytující služby" jsou definovány v § 2 vyhlášky č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

13 viz změny ve vydávání vodoprávního povolení v souvislosti s kombinovaným přístupem v posledním bloku.

14 § 12 Změna a zrušení povolení k nakládání s vodami (omezení vodoprávního úřadu měnit či rušit nakládání s vodami);

§ 15a Ohlášení vodních děl a vodohospodářských úprav (zneškodňování odpadních vod prostřednictvím vodního díla určeného pro čištění odpadních vod do kapacity 50 EO);
§ 21 Stav povrchových a podzemních vod;
§ 23a Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí;
§ 24 Plány povodí;
§ 26 Programy opatření;
§ 38 Odpadní vody(odst. 8, 9, 10 povinnosti znečišťovatele a vodoprávního úřadu s ohledem na stanovování vypouštění odpadních vod ve vazbě na dosažení dobrého stavu útvarů povrchových vod ? kombinovaný přístup);
§ 39 Závadné látky.

15 § 2 písmeno h) Nařízení vlády č.23/2011 Sb.

16 Směrnice 2009/90/ES - technické specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod;
Směrnice 2008/105/ES - o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky;
Směrnice 2000/60/ES - ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.

17 Nový § 15a; změny v § 2, § 38 a § 39.

18 Zejména v důsledku uplatnění kombinovaného přístupu viz níže.

19 Nařízení vlády č. 23/2011 Sb.:

§ 2, písm. j) kombinovaným přístupem - způsob stanovení cílových emisních limitů při současném nepřekročení emisních standardů na základě ukazatelů vyjadřujících stav vody ve vodním toku, norem environmentální kvality a požadavků na užívání vod podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení a cílového stavu vod ve vodním toku s přihlédnutím k specifikací nejlepších dostupných technikám ve výrobě a nejlepších dostupných technologiím zneškodňování městských odpadních vod podle přílohy č. 7 k tomuto nařízení. Při stanovení cílových emisních limitů vodoprávní úřad současně stanoví lhůtu, v níž má být cílových emisních limitů dosaženo, a podmínky, za nichž lze odpadní vody vypouštět do doby dosažení cílových emisních limitů. Tyto podmínky vodoprávní úřad stanoví podle § 6 odst. 2.

§ 6, odst. 2 - Vodoprávní úřad stanoví v povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových emisní limity kombinovaným přístupem maximálně do výše emisních standardů uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Zároveň je vodoprávní úřad vázán ukazateli vyjadřujícími stav vody ve vodním toku, normami environmentální kvality uvedenými v příloze č. 2 a 3 k tomuto nařízení a hodnocením výhledového stavu. Ovlivňují-li vypouštěné odpadní vody úsek lososových nebo kaprových vod stanovený podle zvláštního právního předpisu (§ 35 odst. 1 vodního zákona), vodárenské nádrže nebo jiné zdroje povrchových vod, které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody nebo úsek povrchových vod využívaných ke koupání osob stanovený podle zvláštního právního předpisu (§ 34 odst. 1 zákona), použije vodoprávní úřad pro výpočet emisních limitů požadavky na užívání vod uvedené v příslušných sloupcích v tabulce 1a v příloze č. 3 k tomuto nařízení. V případě, že kombinovaným přístupem vypočtené emisní limity nemohou být dosaženy ani za použití nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod a z důvodu místních přírodních podmínek, stanoví vodoprávní úřad emisní limity ve výši nejpřísnějších limitů, kterých lze použitím nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování odpadních vod nebo v místních přírodních podmínkách dosáhnout.

20 Vodoprávní úřad je povinen vyžádat si veškeré podklady pro kombinovaný přístupem (není to na zadavateli).

English Synopsis

During WATENWI 2011 tradefair, SOVAK held a seminar "New legislation in the field of water management." The program was composed of 3 parts: "Application major amendment to the Water Act in practice", "Waste water discharge into surface waters after the amendment of the Water Act" and "Discharge of wastewater into groundwater."

 
 
Reklama