Odpadní vody, ČOV, řeky a koronavirus

Analýza odpadních vod při odhalování skutečného počtu lidí nakažených koronavirem

Odpadní vody obsahují nepatrné zbytky viru, nejsou infekční a nevyžadují rozsáhlé testování jedinců. Podle vědců tento typ odhalování skutečného počtu nakažených může fungovat.

"Toto se obecně nazývá epidemiologický přístup k odpadním vodám. A používá se to léta i na mnoho jiných ukazatelů. V ČR se to například používalo na screening drog v odpadních vodách. Nyní používáme i na koronavirus, ale metodicky je to zatím neprozkoumaná oblast. Správné nastavení metod je velmi důležité, aby výsledky byly relevantní," říká Ing. Libor Ansorge, Ph.D. ze Sekce pro výzkumnou a odbornou činnost Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.Masaryka.

Koronavirus v nepříznivých podmínkách kanalizace a ČOV dlouho nevydrží

"Viry se dostávají kanalizačním systémem na ČOV. Koronavirus je specifický v tom, že v nepříznivých podmínkách kanalizace a ČOV, na rozdíl od jiných agens, dlouho nevydrží. Tedy teoreticky může virus ČOV projít, ale pravděpodobnost je velmi nízká," uvádí Libor Ansorge a doplňuje: "Pokud bychom chtěli mít 100% jistotu, musely by čistírny být vybaveny desinfekčním systémem, což samozřejmě běžně nejsou."
Zvýšené množství desinfekce, které se v současné době dostává do kanalizace a do ČOV může zásadním způsobem narušit proces čištění. Ale samotné množství desinfekce působí proti viru, který je na tyto látky hodně citlivý.

K situaci se vyjádřil i Český rybářský svaz

"Nedomnívám se, že by se koronavirus dostával do ryb, ale pod ČOV se může vyskytovat řada dalších kontaminantů, které by se mohly vyskytovat v rybách ve zvýšené míře. Proto rybaření v blízkosti ČOV doporučit nelze," řekl Pavel Vrána, odborný referent pro životní prostředí, čistotu vod ČRS.
"Jedná se o odpadní vody, kterými se člověk zbavuje špatných látek a některé agens i procházejí čistírnami. Prostě rybařit pod ČOV obecně není dobrý nápad," potvrzuje i Libor Ansorge.

Analýza odpadních vod i pro další účely

"Například sledování drog nebo léků už probíhá delší dobu (viz STU Bratislava, nebo VÚV v Praze). Na druhé straně je to jako orientační informace, možný důležitý podklad pro strategické rozhodování a pro kontrolu stavu," potvrzuje Ing. Karel Plotěný, jednatel ASIO NEW, spol. s r.o. a uvádí příklad dalšího využití:
"Stejně tak by do budoucna bylo zajímavé mít přehled o tom, jak se šíří v kanalizacích, tocích a následně i v prostředí (včetně měst a zemědělství) rezistentní bakterie na antibiotika – je to problém (obdobný jako viry, co se týká potencionálního rizika), o kterém se už ví dlouho, ale chybí reálné posouzení rizik a rizikům odpovídající preventivní reakce. Zatím jsou informovanost a akce spíše náhodné a podstatně ovlivněné zájmy loby skupin, které prosazují své zájmy. Myslím, že ze současné situace bychom se jako společnost mohli poučit v tom, jak reálněji posuzovat rizika spojená s šíření rezistence a odpovídající tomu zracionálnit předběžnou opatrnost."

Více také v článku Včasné varování. Rakousko testuje odpadní vody na koronavirus

Čeští vědci pracují na vyvinutí systému včasného varování proti koronaviru

Experti teď proto zkoumají výskyt koronaviru v odpadních vodách na 20 místech v Česku.
„Rádi bychom se na základě získaných výsledků pokusili vyvinout systém včasného varování před případnou následující vlnou epidemie. Navíc nám to může poskytnout informace o tom, v jaké fázi epidemie aktuálně je,“ řekla pro Seznam Zprávy Kateřina Sovová, vedoucí oddělení hydrochemie Výzkumného ústavu vodohospodářského. Ten má celý projekt na starosti.
„Snažíme se zjistit, při jaké koncentraci nakažených osob a jakém množství odpadních vod jsme schopni ten virus zachytit. Na základě záchytů pak chceme vyvinout systém, kdy budeme schopni říct: Při takovémto množství pozor! Možná se něco dalšího objeví,“ popisuje Sovová.
3 testy ve 3 laboratořích