Rozmístění a volba zařizovacích předmětů v bytech a rodinných domech

Tabulka 1: Dimenzování koupelen podle počtu uživatelů bytu.

Následující text je výběrem z nové knihy doc. Ing. Zdeňky Lhotákové - Koupelny, kterou v edici Stavíme vydalo Vydavatelství ERA.

Pro vytvoření kvalitního prostředí koupelny je třeba navrhnout velmi dobré dispoziční a provozní uspořádání prostoru tak, aby byl dostatek místa pro všechny vybrané předměty a celek působil harmonicky. Počet hygienických místností v domě nebo bytě by měl odpovídat standardu bydlení, rozloze obývaného prostoru a počtu osob v domácnosti.

WC spojené s koupelnou jako jediná hygienická místnost vyhovuje např. svobodárnám pro 1 nebo 2 osoby nebo zařízení při pokoji pro hosta, ložnici apod. Vícečlenná rodina, která používá koupelnu ve stejnou dobu, by měla mít v bytě WC se samostatnou klozetovou mísou, umývátkem, popřípadě s bytovým pisoárem a bidetem a podle možností i další koupelnu.

Počet koupelen by měl odpovídat počtu místností pro spaní (např. dům se třemi ložnicemi by měl mít alespoň dvě koupelny, jednu s vanou pro děti, jednu se sprchovým koutem u ložnice rodičů a oddělené WC s umývátkem). Koupelna pro postižené osoby má mít uspořádání a typ zařizovacích předmětů přizpůsobené požadavkům postižené osoby.

Dobrý návrh koupelny vychází z prostorových možností bytového interiéru, výhledových potřeb rodiny a dodržení stylu, který si uživatel v celém bytě zvolil. Pozornost při návrhu a jeho realizaci je třeba věnovat zařizovacím předmětům, jejich výběru, umístění, barevnému sladění s ostatním zařízením koupelny, obklady i dlažbami s dobrými technickými i estetickými parametry.

Dispoziční uspořádání zařizovacích předmětů a volba rozměrů hygienických místností by měla být řešena v souladu s ČSN 73 4301 a kategorií bytu.

Při navrhování dispozičního uspořádání zařizovacích předmětů v hygienických místnostech je nutné dodržet alespoň minimální vzdálenosti mezi jednotlivými zařizovacími předměty, vzdálenosti od stěn a dodržovat průchozí uličky.

Tabulka 2: Minimální vzdálenosti mezi zařizovacími předměty

Obrázek 1: Příklady manipulačních prostorů před zařizovacími předměty

Zvláště u podkrovních koupelen je třeba zvážit nejen výšky zařizovacích předmětů, ale i výškové možnosti místnosti, a do snížené části stropu dát skříňky, případně WC, bidet. Sprchy a eventuelně vany, které se používají ve stoje, situovat ke střední vyšší stěně.

Tabulka 3: Minimální výšky zařizovacích předmětů

Svébytnou atmosféru ve spojení s problematikou koupelen vytváří téma tzv. handicapu, které s sebou přináší mnoho nových požadavků na kvalitu a technické vybavení. Ne každý si uvědomuje, že jde o realitu života, kterou musíme vnímat velmi intenzivně způsobem nevytvářejícím atmosféru diferencování lidí. Je třeba hledat technická, ale i dispoziční řešení, která umožňují např. pohyb vozíčku v koupelně, umístění zvedacích zařízení umožňujících zpřístupnění např. vany, sprchy, ovládacích prvků, zajišťují bezpečnost, ale také nabízejí možnost snadného dovolání pomoci, event. i prostor pro doprovod. Zároveň s návrhem funkčního řešení je třeba pamatovat na systém údržby.

Obrázek 2: Příklad minimálních prostorů pro vozíčkáře.

• technologie provádění koupelen,
• možnosti úpravy panelových koupelen,
• materiály pro zařizovací předměty,
• zásobování vodou,
• armatury,
• příprava teplé vody,
• požadavky, materiály a příslušenství kanalizace,
• vytápění koupelen,
• větrání koupelen,
• elektrické instalace koupelen
• i obrazovou přílohu.