Systém dokumentů nezbytných pro koncepční řešení srážkových vod na území obce

1. ÚVOD

Na přelomu roku 2020 a 2021 zpracovala ad hoc odborná skupina CzWA pro Ministerstvo životního prostředí ČR Analýzu dokumentů pro koncepční hospodaření se srážkovou vodu v obcích (CzWA service, 2021). Hlavním účelem analýzy bylo provést rozbor dokumentů, které jsou nezbytné pro koncepční řešení srážkových vod na území obce ve vazbě na plánování měst a obcí, a poskytnout podklady pro Operační program Životní prostředí (OPŽP) z hlediska možné finanční podpory těchto dokumentů.

Analýza je zaměřena na hospodaření se srážkovými (převážně dešťovými) vodami (HDV) v rámci celého spektra variability srážkového režimu, které se může vyskytnout – od běžných dešťů, přes silné deště, po extrémní deště, a rovněž na období s deficitem srážek (období sucha). Opatření HDV (zejména pro kategorii běžných dešťů) úzce souvisejí s modrozelenou infrastrukturou, která je propojena se zelenou infrastrukturou obce. Tam, kde samotná modrozelená infrastruktura nestačí (tj. pro odvádění silných a extrémních dešťů), je nutno ji doplňovat technickými řešeními (šedou infrastrukturou ve formě optimalizované stokové sítě, dočasných retenčních prostor a nouzových povrchových cest odtoku) (Obr. 1).

Vzájemný vztah HDV, modrozelené, zelené a šedé infrastruktury je pro účely této analýzy specifikován na Obr. 2.

Obr. 1. Vztah srážkových situací, vhodných nástrojů HDV a přínosů (zdroj: vlastní)

Obr. 2. Vztah HDV k šedé, modrozelené a zelené infrastruktuře (pozn.: část opatření modrozelené infrastruktury má charakteristiky šedé infrastruktury, např. štěrkové střechy, propustné asfalty a betony, podzemní vsakovací a retenční objekty či akumulační nádrže) (zdroj: vlastní)

2. ÚLOHA OBCÍ

Využití všech přínosů HDV je možné jen při jeho systematickém začlenění do všech realizací na území obce., tj. jak do nové výstavby, tak i do rekonstrukcí veřejných prostor. Realizace pouze individuálních projektů může mít sice osvětový charakter, avšak nepomáhá adaptaci území na dopady změny klimatu.

Obec má v případě plánování hospodaření se srážkovou vodou k dispozici tyto nástroje:

• územní plán (obec rozhoduje o pořízení územního plánu, schvaluje jeho zadání a vydává územní plán formou opatření obecné povahy; prostřednictvím určeného zastupitele aktivně spolupracuje s pořizovatelem při přípravě zadání a při pořizování návrhu),
• regulační plány (obec rozhoduje o jejich pořízení, schvaluje zadání a vydává je formou opatření obecné povahy; prostřednictvím určeného zastupitele aktivně spolupracuje s pořizovatelem při přípravě zadání a při pořizování návrhu),
• územní studie (obec v územním plánu vymezuje území pro zpracování územní studie a stanovuje podmínky pro její pořízení),
• územní řízení (obec je účastníkem řízení).

V územním plánu je vhodné stanovit základní principy a pravidla HDV v daném území a stanovit takové podmínky využití a prostorového uspořádání, které zahrnou klíčové parametry HDV na úrovni ploch a koridorů. Vhodné je též zapracovat zásady, podmínky a opatření podporující rozvoj zelené infrastruktury. Obě problematiky, HDV a zelená infrastruktura, se široce překrývají (viz Obr. 2).

V rámci dále uvedených plánů a generelů má obec možnost navrhnout prostory pro HDV (např. dostatečná plocha pozemku budoucí komunikace pro umístění opatření MZI či volné zelené a parkové plochy umístěné tak, aby mohly být propojeny se srážkovým odtokem ze zpevněných ploch). Na základě těchto potřeb budou vyčleněny pozemky pro HDV buď samostatně, nebo společně (např. pozemek komunikace s uličním průlehem).

Naplnění zásad HDV mohou obce zajistit prostřednictvím plánovací smlouvy s developerem (dle Vyhlášky č. 500/2006 Sb.), a to zejména u nových stavebních projektů.

Vhodným nástrojem mohou být též zásady pro spolupráci s investory, které upravují jednání obce s developery v rámci příprav stavebních projektů. Přijetí zásad nastavuje pro developery transparentní prostředí, pomáhá se zrychlením výstavby a motivuje rozvoj udržitelného stavebnictví (Moderní obec, 2020).

Pomocí všech výše uvedených dokumentů je obec schopna dosáhnout koordinace jednotlivých segmentů výstavby tak, aby si vzájemně nekonkurovaly, ale naopak se doplňovaly, případně vytvářely synergický efekt. Lze tak předcházet situaci, kdy v rámci územního řízení (např. pro umístění komunikace a inženýrských sítí) již projektant přichází s hotovým projektem (často společným i pro stavební řízení) a je obtížné zasahovat do již dané situace (např. struktury pozemků stavebních parcel).

3. KONCEPČNÍ DOKUMENTY A JEJICH VAZBY

Systém dokumentů

Systém dokumentů potřebných pro začlenění principů HDV do rozhodovacích procesů obce a do městského plánování je uveden na Obr. 3. Vzájemné vazby dokumentů jsou naznačeny šipkami v Obr. 3 a dále stručně popsány.

Součástí analýzy jsou též detailní karty dokumentů HDV obsahují jejich obecný popis, základní úlohy, začlenění HDV, co by měl dokument stanovit a vazby na další dokumenty. Pro jednotlivé základní úlohy jsou uvedeny metody zpracování, potřebné podklady a data a výstupy v závislosti na kategorii obce.

Uváděné dokumenty obsahují dílčí úlohy, které dle velikosti obce, její vybavenosti a řešených problémů mohou být variantně sloučeny do menšího počtu komplexnějších dokumentů.

Obr. 3. Systém dokumentů pro začlenění HDV do rozhodovacích procesů obce a do městského plánování. Červeně jsou zvýrazněny klíčové dokumenty HDV (patří mezi ně i některé oborové koncepce, viz dále) (zdroj: vlastní)

Plán zavádění HDV

Plán zavádění HDV vytváří rámcové podmínky pro zavádění HDV v obci. Jeho účelem je koordinovat stavební činnost tak, aby MZI měla v procesu územního plánování, výstavby a rozvoje obce rovnocenné podmínky jako má ostatní infrastruktura. Zároveň vytváří podmínky pro zvládání silných a extrémních dešťů.

Doporučený obsah dokumentu je v Tab. 1.

Tab. 1. Seznam úloh plánu zavádění HDV

Plán zavádění HDV má vazbu na územní plán a oborové koncepce:

• do územního plánu se způsobem slučitelným s požadavky právních předpisů na obsah územního plánu promítnou koeficienty adaptace pro funkční plochy (šipka č. 2 v Obr. 3)
• z oborových koncepcí (má-li je obec zpracovány) vstupují znalosti o jednotlivých segmentech (současný stav, deficity, cílový stav) (šipka č. 3 v Obr. 3)
• do oborových koncepcí (má-li je obec zpracovány) vstupuje požadavek na zahrnutí principů HDV a požadavek na vzájemnou koordinaci oborových koncepcí v oblasti HDV (může vyvolat aktualizaci oborových koncepcí), případně požadavek na zpracování dosud nezpracovaných oborových koncepcí (šipka č. 4 v Obr. 3)

Vzhledem k tomu, že se jedná o dokument, který bude ovlivňovat různé oborové koncepce na území obce (např. generel odvodnění, studii systému sídelní zeleně, koncepci dopravy či koncepci veřejných prostranství ad.), je důležité, aby byl zpracován multioborově.

Standardy HDV

Standardy HDV jsou technický manuál pro přípravu, projektování, projednávání, realizaci a předávání objektů HDV. Stanovují pravidla pro stavební projekty, které obec sama realizuje, pro ostatní projekty jsou standardy HDV doporučeným materiálem, případně lze relevantní požadavky uplatnit v rámci plánovací smlouvy s developerem. Tento postup je zejména vhodný v případech, kdy obec bude od developera přebírat části území do svého vlastnictví a správy. Stanovují, kdo bude zodpovědný za správu a údržbu objektů HDV ve vlastnictví obce.

Realizační pravidla pro stokovou síť a související objekty jsou zpravidla upraveny samostatně v kanalizačních standardech či obdobném dokumentu.

Doporučený obsah dokumentu je v Tab. 2.

Tab. 2. Seznam úloh standardů HDV

Standardy HDV mají vazbu na plán zavádění HDV a veškeré realizace na území obce:

• standardy HDV musí být v souladu s principy, pravidly, přístupy a technickými parametry stanovenými plánem zavádění HDV (šipka č. 6 v Obr. 3),
• standardy HDV mají vliv na všechny realizace na území obce (šipka č. 7 v Obr. 3).

Oborové koncepce

Základními vodohospodářskými koncepcemi jsou generel modrozelené infrastruktury, generel odvodnění a plán odvádění extrémních srážek.

Generel modrozelené infrastruktury (MZI)

Generel MZI mapuje a vyhodnocuje lokality na katastrálním území obce, na kterých může obec aplikovat principy MZI. Doporučený obsah dokumentu je v Tab. 3.

Tab. 3. Seznam úloh generelu MZI

Generel odvodnění

Generel odvodnění stanovuje ucelenou koncepci odvodnění zájmového území tak, aby bylo zajištěno bezpečné odvádění srážkových a splaškových vod a jejich čištění na úrovni odpovídající požadované míře ochrany vodních toků. Definuje hlavní směry vývoje systému, určuje, jakým způsobem mají být důležité prvky systému udržovány a rozvíjeny.

Doporučený obsah dokumentu je v Tab. 4.

Plán odvádění extrémních srážek

Plán odvádění extrémních srážek definuje opatření (nouzové cesty odtoku, dodatečné rozlivné plochy, poldry) pro minimalizaci škod a zachování funkce důležité infrastruktury při extrémních srážkách nad územím. Extrémní srážky jsou srážky o takovém úhrnu a/nebo intenzitě, kdy MZI, kanalizace, případně i drobné vodní toky jsou díky přítoku srážkových vod kapacitně vytíženy nad návrhové hodnoty a nestačí odvádět vodu z povrchu území. Odtok pak nastává po povrchu (např. po komunikacích).

Doporučený obsah dokumentu je v Tab. 5.

Tab. 4. Seznam úloh generelu odvodnění

Tab. 5. Seznam úloh plánu zvládání extrémních srážek

Vazby mezi oborovými koncepcemi

Vzájemné vazby mezi oborovými koncepcemi jsou uvedeny na Obr. 4.

Obr. 4. Oborové koncepce a jejich vzájemné vztahy (červeně klíčové dokumenty HDV) (zdroj: vlastní)

Vzájemné vztahy oborových koncepcí:

1. vzájemná koordinace oborových koncepcí (multioborové týmy při zpracování jednotlivých koncepcí, ev. účast odborníků z jednotlivých oborů v „dozorových“ komisích při zpracování – účast na kontrolních dnech),
2. generel MZI z generelu odvodnění přejímá informace o lokalizaci stokové sítě, povrchových vod a jejich kapacitě; do generelu odvodnění předává evidenci existujících objektů HDV, informaci o odpojitelných plochách a informaci o účinnosti objektů MZI z hlediska snížení povrchového odtoku,
3. plán odvádění extrémních srážek z generelu odvodnění přejímá kapacitu kanalizace, kapacitu vodních toků a navrhované retenčních prostory v území,
4. generel MZI se studie systému sídelní zeleně přejímá informace o stávajícím stavu zeleně (vč. potřeb zásobení vodou); do studie systému sídelní zeleně předává informace o plochách zeleně, do kterých lze přivést srážkovou vodu z ploch odpojitelných od kanalizace, ev. potenciál pro využití akumulované srážkové vody pro zálivku;
5. generel MZI do ostatních oborových koncepcí předává informaci o kritických oblastech z hlediska dosažení cílového stavu adaptačních indikátorů (tj. vstupuje jako kritérium do prioritizace rekonstrukcí komunikací, veřejných prostor a inženýrských sítí); z ostatních oborových koncepcí přejímá plány rekonstrukcí technické infrastruktury a sídelní zeleně.

Další vazby:

• koncepce zelené infrastruktury předává do studie systému sídelní zeleně zásady tvorby zelené infrastruktury pro dané území,
• studie systému sídelní zeleně předává do koncepce zelené infrastruktury informace o stávajícím stavu sídelní zeleně a plánu jejího rozvoje.

4. ZÁVĚRY

S potřebou adaptace na klimatickou změnu vyvstává nutnost aplikaci hospodaření se srážkovou vodou koncepčně plánovat a koordinovat na úrovni celého urbanizovaného celku.

Uvedení navrhovaného sytému dokumentů do praxe lze docílit několika způsoby, které mají synergický efekt. Ne všechny jsou však v rukou obcí, svoji roli hraje i stát:

• celospolečenská osvěta a vzdělávání,
• cílené vzdělávání formou školení pracovníků obecních úřadů (samosprávné agendy i agendy státní správy v přenesené působnosti),
• ekonomické stimuly, a to zejména:
  • zrušení výjimek z platby za odvádění srážkových vod kanalizací pro veřejnou potřebu,
  • vhodné nastavení dotačních priorit.

Věříme, že zpracovaná analýza pomůže tomu, aby v programovém období 2021–2027 byly v příspěvku zmíněné dokumenty podporovány Operačním programem Životní prostředí.

PODĚKOVÁNÍ

Autoři děkují Ministerstvu životního prostředí za podporu zpracování analýzy, dále Státnímu fondu životního prostředí a Ministerstvu pro místní rozvoj za cenné diskuze při zpracování.

SEZNAM LITERATURY

• Stránský D., Hora D., Kabelková I., Salzmann K., Suchánek M., Vacková M., Vítek J. (2021). Analýza dokumentů pro koncepční hospodaření se srážkovou vodou v obcích. Zpráva pro Ministerstvo životního prostředí ČR, CzWA Service s.r.o., dostupné on-line na https://www.mzp.cz/
• Ryšavý I. (2020). Zásady pro investory pomůžou narovnat vztahy měst a developerů. Moderní obec, dostupné online na https://www.moderniobec.cz/.
• Vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.