Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Rozdíl mezi povodňovou mapou a stanoveným záplavovým územím

Povodňové mapy slouží pojistitelům jako primární zdroj pro tarifikaci rizika povodně a záplavy na území České republiky. Vodoprávním úřadem stanovená záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně dané doby opakování zaplavena vodou.


© Fotolia.com

Na Ministerstvo životního prostředí se obracejí občané i úřady s dotazy ohledně Povodňových map od České asociace pojišťoven a jejich vztahu ke stanoveným záplavovým územím.

Povodňové mapy

Česká asociace pojišťoven (dále jen ČAP) na svých stránkách uvádí následující: „Povodňové mapy slouží pojistitelům jako primární zdroj pro tarifikaci rizika povodně a záplavy na území České republiky. Členské pojišťovny ČAP využívají systém jako jeden ze zdrojů pro kalkulaci cen pojistného u majetkového pojištění. Rizikové zóny záplav ukazují míru rizika zasažení povodní v dané lokalitě z pohledu pojistného trhu. Použití povodňových map pro jiné účely než pro účely pojištění může být zavádějící. Informace uvedené v mapách jsou standardem ČAP, od něhož se mohou pojišťovny odchýlit v souladu s vlastní obchodní strategií.“

Jedná se tedy o produkt, který pojišťovny jako soukromé subjekty používají při své činnosti a na který se nevztahuje povinnost zpracování podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Metodika a postup stanovování Povodňových map je čistě věcí pojišťoven, které produkt využívají.

‚Povodňová paměť‘ je krátká - na povodně lidé zapomenou po dvou generacích
Vědci se domnívají, že povodňová paměť je závislá na živých pamětnících takové události. Poučení, které obyvatelé získávají, se vytrácí s jejich úmrtím a není dále účinně předáváno například formou kronik nebo učebnic, uvádí závěry výzkumu Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.

Záplavová území

Stanovená záplavová území jsou podle § 66 vodního zákona, ve znění pozdějších předpisů, administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou.
Jejich rozsah stanovuje na návrh správce vodního toku příslušný vodoprávní úřad. Podkladem pro stanovení záplavového území je studie odtokových poměrů, ve které je pomocí metod hydraulického modelování říčního proudění navržen rozsah záplavového území na průtok s danou dobou opakování. Způsob a rozsah zpracovávání studie je stanoven vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 236/2002 Sb. Závazně záplavové území stanovuje vodoprávní úřad formou opatření obecné povahy dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Záplavová území stanovuje vodoprávní úřad formou opatření obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění.

Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování.

MŽP zabezpečuje na základě podkladů správců vodních toků evidenci a prezentaci záplavových území v informačním systému veřejné správy POVIS. Pro zobrazení záplavových území a aktivních zón záplavových území je třeba zvolit Mapy/ Záplavové území. Aktualizace evidence záplavových území probíhá v systému POVIS třikrát až čtyřikrát do roka.

Data k záplavovým územím jsou aktualizována jednou do roka.

Záplavová území x povodňové mapy

  • Záplavová území na základě veřejnoprávní regulace. Vodoprávním úřadem stanovená záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně dané doby opakování zaplavena vodou, vycházejí z vodního zákona a jsou na ně navázána další zákonná omezení. Záplavová území stanovená v souladu s vodním zákonem a příslušným prováděcím předpisem spadají do oblasti veřejnoprávní regulace, nikoliv do oblasti soukromoprávní, a z hlediska plnění povinností zakotvených vodním zákonem jsou určující.
  • Povodňové mapy jsou soukromým produktem. Povodňové mapy naproti tomu ukazují míru rizika zasažení povodní v dané lokalitě z pohledu pojistného trhu, jsou produktem pro soukromé společnosti při výkonu jejich podnikatelské činnosti (pojišťovnictví). Na rozdíl od záplavových území stanovených vodoprávním úřadem mapují vedle rizika vybřežení vodních toků i související záplavy zpětným vzdutím přes kanalizační systém nebo záplavy způsobené přívalovými dešti. Současně počítají s většími povodněmi, než administrativně stanovená záplavová území.