‚Povodňová paměť‘ je krátká
Kolektivní paměť není schopná dlouhodobě ochránit lidi před důsledky katastrofálních povodní. Výzkum sledoval umístění nově vznikajících sídel v průběhu 9 stol. s ohledem na riziko povodní.
Povodně, ilustrační obrázek, foto D.Kopačková, redakce
Na povodně lidé zapomenou po dvou generacích
Vědci se domnívají, že povodňová paměť je závislá na živých pamětnících takové události. Poučení, které obyvatelé získávají, se vytrácí s jejich úmrtím a není dále účinně předáváno například formou kronik nebo učebnic.
„Respekt ke katastrofě se rychle vytrácí, už druhá generace obyvatel se přesouvá opět blíže k vodním tokům,“ vysvětlil Václav Fanta. z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, jeden z autorů výzkumu, který byl věnován mimo jiné převýšení měst a vesnic nad hladinou vodního toku nebo umístění v záplavových územích. Vědci se ve výzkumu zaměřili na umístění sídel v oblasti povodí Vltavy, které je osídleno už od raného středověku, a velké povodně jsou tam dobře zdokumentovány.
Celý článek How long do floods throughout the millennium remain in the collective memory?
