Správní poplatky za menší studny a čistírny odpadních vod se snižují, plánují se i další změny

„Extrémní nárůst poplatků za budování studní a domácích čističek odpadních vod (ČOV) je nedopatření, které by se mělo změnit ještě v letošním roce. Poplatky u těchto malých staveb, které výrazně zvedl nový stavební zákon, se opět sníží,“ uvedl 4. července 2024 na tiskové konferenci tehdejší ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš a jako jeden z důvodu pochybení zmínil změny v kategorizaci staveb iniciované ministerstvem zemědělství.

„Dotčená zařízení by měla přejít z kategorie obecných staveb do kategorie staveb jednoduchých. Jakmile bude nějaký nosič, což může být další balíček zákonů o obnovitelných zdrojích, ale i nějaký jiný, který sahá do stavebního zákona – protože nechceme dělat přílepky – tak se to dá udělat. Může to být i nějaká rychlá novela,“ dodal.

Reagoval tak na ostrou kritiku zástupců obcí a měst i samotných stavebních úřadů, jež byly zahlceny dotazy stavebníků nejenom z důvodů nevole nad celým procesem digitalizace stavebního řízení, včetně „nedotaženého“ Portálu stavebníka. V září 2024 odvolává předseda vlády pirátského ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše kvůli dlouhodobým problémům s digitalizací stavebního řízení, agendu předává do rukou týmu ministra dopravy Martina Kupky a nastává éra takzvaného „digitálního bypassu“ s nově jmenovaným ministrem pro místní rozvoj Petrem Kulhánkem, který přislíbil, že připraví podmínky pro vybudování plně funkčního a stabilního systému digitálního stavebního řízení. Termín stanovil na rok 2028.

Slibovaná změna správních poplatků za menší studny přišla až v letošním roce

Změna se udála letos v srpnu, kdy ve sbírce zákonů vyšla novela zákona, která přesouvá menší studny a čistírny odpadních vod (ČOV) mezi „jednoduché stavby”. Tímto došlo ke snížení správního poplatku za povolení na polovinu sazby, tedy z 10 tisíc na 5 tisíc korun. Změna je účinná od 1. srpna 2025 a týká se dle zveřejněných propozic studní využívaných pro provoz běžného rodinného domu nebo objektu pro rodinnou rekreaci s odběrem vody do 6 000 m³ za kalendářní rok. U čistíren odpadních vod je parametr nastavený do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, tedy osob, které budou k čistírně trvale napojeny.

„K přílišnému navýšení poplatků za tyto stavby došlo jejich zařazením do kategorie tzv. ostatních staveb v novém stavebním zákoně. Správní poplatek 10 tisíc je tam stejný napříč celou kategorií. Řešením byl právě jejich přesun do jednoduchých staveb. Díky této změně rovněž nebude potřeba prováděcí projektová dokumentace a stavba nebude vyžadovat kolaudaci. Ještě větší snížení správního poplatku by bylo pro stavebníky spojeno s vyššími byrokratickými nároky a souvisejícími náklady,” vysvětlil současný ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek a dále připomněl, že Nový stavební zákon (NSZ), který je účinný od 1. 7. 2024, výrazně zjednodušuje projektování a povolování staveb.

„Pro zjednodušení povolování se zavádí kategorie staveb podle jejich složitosti. Poplatky v rámci jednotlivých kategorií staveb jsou v jednotné výši. Poprvé od roku 2005 došlo k navýšení správních poplatků, a to zejména s přihlédnutím k inflaci za toto období. U některých úkonů souvisí také se zvýšením jejich náročnosti a souvisejících nákladů. Stavební zákon naopak snižuje nároky stavební a projektovou dokumentaci, což stavebníkům některé náklady zlevňuje. Ve stavebním zákoně dojde k 1. 8. 2025 rovněž k dalším změnám. U jednoduchých staveb budou nově zpracování projektové dokumentace autorizovanou osobou vyžadovat pouze stavby pro bydlení, rodinnou rekreaci a vodní díla. Kolaudace ve stejné kategorii bude nutná jenom u staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci,“ dodává ministr a znova se omlouvá za neuvážené zvýšení poplatků za studny a domácí čističky a za zmatky předchozího kabinetu.

„Drobnou stavbou se všemi důsledky nyní má být i výroba energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 100 kW, tedy nikoliv jen do 50 kW. U jednoduchých staveb se instalovaný výkon zvýšil ze 100 kW na 250 kW, což už je poměrně velká ‚elektrárna‘ se složitým technologickým zařízením. U drobných staveb přitom není předepsána žádná dokumentace, u jednoduchých se požaduje dokumentace zpracovaná kvalifikovanou osobou. V obou případech stavba musí být realizována dodavatelsky,“ namítá doktorka Eva Kuzmová z právní poradny ČKAIT a připomíná avizovanou sedmou novelu NSZ, která je společně s novelami dalších deseti zákonů přilepena k novele energetického zákona zvaného OZE III (podrobněji v Literatuře). Nicméně chválí, že nově se mezi jednoduché stavby zařazují i domovní čistírny a studny, a také to, že požadavek provedení stavebních úprav nesmí negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby, kde v předchozí definici chybělo slovo „negativně“, což stavební praxi komplikovalo, neboť většina stavebních úprav má nějaký vliv na požární bezpečnost staveb.

Právní a technologický bypass digitalizace a stavební úřady

Stavební úřady sice přistupují ke změnám vždy s určitým despektem, nicméně dle průzkumu Svazu měst a obcí (SMO) se situace po zavedení bypassu mírně zlepšila, kritika ohledně pozdní nápravy správních poplatků za menší studny a čistírny odpadních vod zůstává, stejně jako hodnocení uživatelského komfortu po napojení na bypass. Objevuje se to dokonce i v samotném průzkumu MMR mezi 160 uživateli na stavebních úřadech, které se připojily přes technologický bypass ve třetí a čtvrté vlně.

„Na náš dotazník reagovala necelá čtvrtina ze 160 uživatelů na stavebních úřadech. Ze 38 respondentů jich přes 47 % uvedlo, že se pracnost vyřizování agendy díky bypassu snížila, dalších více než 10 % uvedlo významné snížení. Přes 42 % respondentů v tomto ohledu nezaznamenalo změnu. Jako dobrý hodnotilo uživatelský komfort po napojení na bypass přes 39 % respondentů, stejný podíl ho označil za standardní a více než 21 % uvedlo, že je špatný,“ píše se ve zprávě MMR.

„Bohužel se stále jedná pouze o dočasné řešení, dokud nebudeme mít k dispozici nové systémy postavené primárně na potřebách uživatelů,“ uvedl Petr Kulhánek a vlastní technologický bypass představil jako obyčejné datové rozhraní propojující starší lokální systémy stavebních úřadů s novými, které byly spuštěny v červenci minulého roku. „Používání je dobrovolné – organizace si mohou vybrat, v jaké aplikací povedou řízení. Zároveň bude mít stát díky propojení lokálních agendových systémů s centrálním úložištěm přístup k datům ze stavebního řízení. Současně s tím připravujeme technické zadání nového řešení digitalizace stavebního řízení. To by mělo být v provozu po skončení přechodného období nejpozději od začátku roku 2028,“ slíbil ministr pro místní rozvoj, přičemž o osudu již sedmé novely nového stavebního zákona (NSZ), která vznikla jako důsledek poslaneckých pozměňovacích návrhů, se podrobněji nezmínil. Poslanecká sněmovna ji schválila ve třetím čtení ještě na konci roku 2024. Senát ji však na konci ledna 2025 odmítnul a vrátil ji poslancům s pozměňovacími návrhy.

Literatura: