Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Sucho z pohledu terénního hydrogeologa

Informace o suchu v České republice jsou ve většině případů nadhodnocené, neakceptuje se přirozený chod klimatu a často se zkreslují data o podzemních vodách. Za některé projevy sucha si mohou lidé sami. Nejčastěji to bývá špatná práce při hloubení a vystrojování vrtů na vodu a tepelná čerpadla a antropogenní zásahy v krajině.


© Fotolia.com

1. Úvod

Nejprve chci upozornit, že nebudu zpochybňovat celosvětové klimatické jevy, jako například vzestup teploty, množství skleníkových plynů, tání ledovců a tak podobně. Rád bych se zaměřil na prezentování sucha v České republice. Už na podzim v roce 2010 vystupovali ve sdělovacích prostředcích zástupci státních institucí (ČGS, ČHMÚ) s vyjádřením, jak velké je sucho. Přitom hladiny podzemních vod stoupaly nejrychleji za posledních 30 let. Také povrchové toky byly plné vody, takže žádné hydrogeologické a hydrologické sucho se nekonalo. Vzápětí se mi v kanceláři rozezvonily telefony. Majitelé pískoven a lomů (Ledčice, Rvenice, Obruby, Votice) se na mě obrátili s dotazem, že ve sdělovacích prostředcích slyší o aktuálním suchu, přitom oni v těžebnách doslova „plavou“. V Ledčicích a Rvenicích 2 m vody nad terénem, Obruby 1 m vody a Votice musely zvyšovat výkon čerpadla v lomu. Takže nic zanedbatelného.

Foto 1: Pískovna Ledčice. Zaplavená těžebna uprostřed dole, rok 2012 (mapy.cz)
Foto 1: Pískovna Ledčice. Zaplavená těžebna uprostřed dole, rok 2012 (mapy.cz)
Foto 2: Pískovna Ledčice rok 2016 (mapy.cz)
Foto 2: Pískovna Ledčice rok 2016 (mapy.cz)

Státní instituce, a hlavně sdělovací prostředky, nemluví opět pravdu (nic zvláštního). Klimatická období se v našem klimatickém pásmu střídají. Několik let je opravdu sucho, které ale plynule přechází do klimaticky vlhkého období. Ve sdělovacích prostředcích se to projevuje změnou článků o suchu na články o blížící se době ledové a o povodních. Přitom se články o suchu neustále objevují, i když například Prahou protéká n-letá voda a řada domů na vesnicích je úplně promáčených (nedávná situace v roce 2012). Prostě v tisku nikdo neinformoval, že v období let 2010 až 2013 dosáhly hladiny podzemních vod (a mnohé průtoky na vodotečích) třicetiletých maxim (obr. 1). I dálnice D8 se u Lovosic sesunula v roce 2013 vlivem podmáčení. Po roce 2013 se začalo znovu psát o tom, že hladiny podzemních vod klesají…

Obr. 1: Průměrné měsíční průtoky a úrovně hladiny podzemní vody v objektech PP227 a v oblasti obce Sosnová
Obr. 1: Průměrné měsíční průtoky a úrovně hladiny podzemní vody v objektech PP227 a v oblasti obce Sosnová

2. Několik příkladů

V roce 2016 se mi do ruky (osobně od pana Jaroslava Vrby) dostala mapa s názvem Global groundwater vulnerability to floods and droughts (Vrba J., Richts A., UNESCO, Paris 2015). Mapa zobrazuje zranitelnost proti povodním a suchu včetně infiltrace atmosférických srážek na celé zeměkouli. Pokud se ale podíváme na naši republiku, tak zjistíme, že oblast jižně od Prahy (krystalinikum Českého masivu, Šumavy a Českomoravské vysočiny) je na tom se zranitelností a podzemní vodou stejně špatně jako třeba Sardinie a Korsika (obr. 2). Všechny vyjmenované lokality mám prochozené, navíc problémy se zásobování vodou na Sardinii se mne bezprostředně týkají… Nedá se to srovnávat ani řádově (foto 3 až 8). Pracovníci italských úřadů nám při pohledu na Google Earth na Českou republiku závidějí to množství zeleně a množství vody (dívali se na oblast vodních nádrží Orlík, Slapy).

Obr. 2: Výřezy z mapy
Obr. 2: Výřezy z mapy
Foto 3: Vnitrozemí Sardinie
Foto 3: Vnitrozemí Sardinie
Foto 4: Na Sardinii běžný nedostatek vody
Foto 4: Na Sardinii běžný nedostatek vody

Foto 5: Normální stav
Foto 5: Normální stav
Foto 6: ….a nedostatek vody
Foto 6: ….a nedostatek vody

Foto 7: Českomoravská vrchovina
Foto 7: Českomoravská vrchovina
Foto 8: Přehrada Štěchovice
Foto 8: Přehrada Štěchovice

Z tohoto pohledu je na mapě „něco špatně“. Pana RNDr. Jaroslava Vrbu znám od dětství a nedovedu si představit, že by záměrně do mapy zanášel chyby. Ten problém bude s největší pravděpodobností ve vstupních datech. Mapa se sestavovala na podkladě geologických map a dat získaných od státních institucí (infiltrace). Je pravděpodobné, že v našich státních institucích dochází k manipulaci s terénními daty. Jeden z Murphyho zákonů říká: „Když měření neodpovídá teorii pana profesora, tím hůře pro data.“ Manipulace s daty jsou v současnosti celosvětový problém. Fixlujou, respektive nadhodnocují, svoje výsledky banky, továrny, nadnárodní společnosti. Známá je aféra dieselgate nebo zfalšování hospodářských výsledků Řecka při vstupu do Evropské unie. Tak proč by výsledky terénních měření nefalšovalo pár „uprťákovanejch“ úředníků naší státní správy. Přece peníze z EU nesmrdí. Terénní data se pro další použití zpracovávají statisticky. Státní pracovníci ani nemusí přepisovat nějaké měřené veličiny získané přímo v terénu. Stačí si jen zvolit správný výběr měřících objektů k potvrzení žádané hypotézy.

Dalším příkladem může být dvojice monitorovacích objektů ČHMÚ, vrt VP8453 Sosnová a pramen PP227 (u obce Obruby, viz obr. 1). Dlouhodobě pozorovaný objekt u obce Sosnová byl bez náhrady zlikvidován, protože nevykazoval požadovaný poklesový trend hladin podzemní vody v oblasti. A to ani nebudu komentovat kvalitu způsobu měření hladin ve vrtu pracovníky ČHMÚ. V měření hladiny podzemní vody v pískovcích v oblasti obce Sosnová pokračuji dosud (na podkladě korelace hladin ve vrtu VP8453 s okolními monitorovacími objekty z dřívějších let), protože měření docela dobře vystihuje klimatické výkyvy. Pramen PP227 už dlouhá léta vykazuje nedůvěryhodné hodnoty průtoků, přitom se pozoruje do současné doby. Prameniště se od jeho vybudování významně změnilo. Podzemní voda vytéká z podzemí všude v okolí, jen přes měřící místo ČHMÚ protéká minimum vyvěrající vody.

3. Kvalita monitoringu a kvalita vrtů

S tím souvisí i další pohled na problematiku. Tím je kvalita objektů sloužící k monitoringu podzemních vod. V dřívějších dobách se řada objektů monitorovacího systému ČHMÚ situovala do blízkosti vodních toků. Jenže u vodních toků dochází vlivem času k jejich zahlubování. To znamená pokles hladin podzemní vody v jejich okolí. Obzvlášť u pramenů je velký problém pirátství toku. Když pominu fakt, že řada pramenů jsou nestabilní objekty s významně se měnící propustností výstupových cest, tak dlouhodobě měřený pokles vydatnosti jednoho monitorovaného pramene může být kompenzován zvýšením vydatnosti druhého nesledovaného, na opačné straně kopce (dvojice toků Strenický a Robečský potok, prameniště Soleček a vývěry na druhé straně planin, atd.).

Do samotného měření chodu hladin podzemních vod se promítá i kvalita vrtů jako monitorovacích objektů. Řada monitorovacích objektů ČHMÚ s dlouhou řadou pozorování (v současnosti nejsem schopen určit, zda vrty ještě existují) bylo v technicky nevyhovujícím stavu (stav k roku 2003). Vlivem koroze ocelových pažnic v nich docházelo k vertikálnímu přetékání mezi kolektory s negativním dopadem na přirozený chod hladin podzemních vod. Na hladinách ve vrtu se tak spíš projevovaly kolmatační jevy než přirozený výkyv hladin v kolektoru. Další problematika souvisí s hromadným hloubením vrtů nekvalitními firmami. Vrtaře bez geologických znalostí mnohdy jen s výučním listem, který je nositelem geologické zakázky (to umožňují naše zákony!) vůbec nezajímá, že nově vyhloubeným vrtem propojuje několik geologických kolektorů, případně puklin s rozdílnou úrovní hladiny podzemní vody. Celoplošným hloubením vrtaných studní se tak účinně snižuje hladina podzemní vody na rozsáhlých plochách (oblíbené telefonáty: „Pane doktore, nám zmizela voda“). A co na to geologický dozor? Ten na vrtech není naší legislativou vyžadován, tak je při vrtných pracích nežádoucí. Hydrogeolog by vrtařům „do práce moc kecal...“ Navíc celá řada hydrogeologů je spíše salonního typu (modely, projekty, práva), takže pobyt u vrtu příliš nevyhledávají. Pro upřesnění musím dodat, že nástupem mladé generace se situace zlepšuje.

Nakonec bych prezentoval zkušenost získanou při otvírce ložiska štěrkopísků v dobývacím prostoru Černuc II a náhodně ověřenou při posezení u letních táborových ohňů. Monitoring hladin v okolí DP Černuc (dvě pískovny, jedna v DP Černuc, druhá v DP Černuc II) probíhá už od roku 2001 (obr. 3). V roce 2008 byl monitoring rozšířen i na DP Černuc II (na obr. 3 vrty MC-5 a MC-6). Až do roku 2012 můžeme sledovat vzájemnou korelaci s těžbou neovlivněnými vrty (MC-1 a SL). Po otvírce pískovny došlo v roce 2012 v DP Černuc II ke zvýšení intenzity prací. Od té doby byl v okolí dokumentován vzestup hladin podzemních vod o téměř 2 m, a to v klimaticky suchém období (vrt MC-6). Jediný rozdíl oproti předešlému stavu bylo odstranění 1,5 m skrývek.

Obr. 3: Hydrogramy úrovní hladin v objektech monitorovacího sytému sledovaných s četností 1 × měsíčně
Obr. 3: Hydrogramy úrovní hladin v objektech monitorovacího sytému sledovaných s četností 1 × měsíčně

V létě 2017 jsem se úplně náhodou setkal s hajným z oblasti Chuchelný na Semilsku. Společný zájem o přírodu vyústil v několikahodinovou debatu. Hajný mi naprosto spontánně začal vyprávět o zkušenosti z výkopových pracích na polích. Cituji: „Kdysi v šedesátých letech, když jsem na poli kopal bagrem díru, tak dole byla hlína stejně měkká jako nahoře (hloubka jámy cca 2 m). Dnes je asi půl metru měkký a pod tím beton.“ Nezávisle mi tak potvrdil poznatek z monitoringu hladin podzemních vod kolem DP Černuc II. Při podrobném prohlédnutí mapy Global groundwater vulnerability se oblast s nižší infiltrací táhne od bývalé NDR přes bývalé Československo (mimo horské oblasti na Slovensku) do Maďarska. To jsou oblasti bývalého socialistického bloku. V Čechách jsme měli a dosud máme největší stále funkční továrnu na trhaviny. Ta továrna se nejmenuje Explosia Semtín, ale je to chemička v Lovosicích neustále produkující tuny trhaviny zvané dusičnan (ledek) amonný. Samozřejmě ledek amonný je i hnojivo, takže chemička může být trvale ve stavu bojové připravenosti i v době míru. Jen je potřeba to množství hnojiva uplatnit na trhu.

Jako hnojivo se ale používá ledek amonný s vápencem (samotný ledek amonný má kyselé reakce). Už jen obsah vápníku v hnojivu může způsobovat tvrdnutí jílových minerálů v podorničí, a tím zvýšení povrchového odtoku nad infiltrací atmosférických srážek do podzemních vod. To samé mi potvrdil i hajný z oblasti Bílichovského lesa (oblast u Panenského Týnce). Upozornil mě navíc i na další aspekt našeho současného zemědělství. Tím je velkoplošné pěstování řepky. Pěstitelé už neorají, ale pole pouze podmítnou a už zase sází. To samé mám potvrzeno od kolegů geologů, kteří se zabývají sběrem minerálů. Pěstování řepky na pouze podmítnutých polích znemožňuje klasický sběr minerálů. Řada lokalit je tak v současnosti dočasně „vysbíraných“. Další lesník tentokrát pracující kolem obce Kuks si pamatoval doby, kdy na polích se pěstovaly hlavně brambory a řepa. Tyto plodiny, na rozdíl od hojně pěstované řepky, se sklízí až na podzim. Na zem v létě dopadá na 1 kilometr čtvereční energie ze slunečního záření až ve výši 1 000 MW. Vegetace toto záření odráží, a naopak voda a holá tmavá zem ho pohlcuje (foto 9 a 10). Příčinou zdánlivého nedostatku vody v krajině tak nemusí být nějaké fiktivní klimatické sucho, ale současné velkoplošné hospodaření zemědělců v ČR.

Foto 9: Voda a vegetace IR části spektra
Foto 9: Voda a vegetace IR části spektra
Foto 10: Pole v IR části spektra (1200 nm)
Foto 10: Pole v IR části spektra (1200 nm)

Závěr

Na závěr bych chtěl upozornit, že jsem pouze OSVČ, co se pracovně pohybuje v terénu. Mám tím možnost nezávisle pozorovat hydrogeologické jevy po celé České republice. Neaspiruji na revize dat dodávaných ministerstvům pracovníky státních úřadů. Nechce se mi na vlastní náklady ani konkurovat těmto institucím. Nemám na to čas, peníze ani chuť. Klimatické jevy musí ale být pozorovatelné po celé naší republice. Nelze předpokládat, že na našem území je sucho a jen v místech, kde měřím, tomu tak není. Samozřejmě článek v novinách např. „Zvířátka v lesích umírají žízní“ zaujme víc než „Nic se neděje“. Navíc neupravený a špinavý škemrající žebrák s fingovaným zraněním má větší šanci na almužnu. Proč ze sebe nedělat žebráka, když to zvýší šance na dotace z EU na řešení sucha, třebaže fiktivního. A to by v tom byl čert, aby se z těch peněz nedostalo něco přes granty do kapes politických stran. Jen by se to nemělo přehánět. Aby se část České republiky nacházející se v mírném klimatickém pásmu dostala v hydrologických datech na úroveň téměř subtropické Sardinie, je slušně řečeno opravdu s podivem.

Literatura

  1. NAKLÁDAL, P. DP Dolní Bousov a DP Obruby – Monitoring vod. Zprávy za roky 2002 až 2016, KAREL KLINER – VODNÍ ZDROJE, KAREL KLINER – VODNÍ ZDROJE s.r.o., PETR NAKLÁDAL, Praha
  2. VRBA, J.; RICHTS, A. Global groundwater vulnerability to floods and droughts, UNESCO, Paris 2015
  3. NAKLÁDAL, P. DP Černuc a DP Černuc II – Monitoring vod. Zprávy za roky 2002 až 2016, KAREL KLINER – VODNÍ ZDROJE, KAREL KLINER – VODNÍ ZDROJE s.r.o., PETR NAKLÁDAL, Praha
  4. Internetové stránky např. mapy.cz, wikipedie apod.
 
Komentář recenzenta RNDr. Svatopuk Šeda, Česká asociace hydrogeologů

Autor na několika případech z území středních a severních Čech dokumentuje, jak jím měřená data neodpovídají proklamovanému prohlubování se sucha na území Čech v této dekádě, a současně uvádí, že kolísání stavu hladiny podzemní vody je fenomén, vyskytující se na území ČR běžně a je způsoben i zcela jinými faktory než klimatickým suchem. K této pasáži uvádím, že kromě ročního vyprazdňování zásob podzemní vody v období vegetace a jejich doplňování v období nevegetačním jsou na území ČR známé déletrvající cykly kolísání hladiny podzemní vody, například sedmileté či dvacetipětileté, a moje zkušenost z oblasti západních Čech, severovýchodních Čech a Moravy je taková, že momentálně skutečně procházíme cyklem významného útlumu odtokového procesu. Je ale pravda, jak autor uvádí, že zemědělskou, lesnickou, ale i urbanistickou činností v krajině tento stav významně zhoršujeme.
Zcela souhlasím s kritickou pasáží, kdy se míra zranitelnosti podzemní vody v oblasti jižně od Prahy hodnotí jako srovnatelná například se Sardinií či Korsikou, a těžko soudit původ této pravděpodobné dezinformace.
Konkrétní příklad změny stavu hladiny v prostoru štěrkovny Černuc II je dán do možné souvislosti s odstraněním skrývky, která svým složením brání infiltraci, a tak po jejím odstraněním stoupne hladina. Připouštím, že je to atraktivní názor, ale z mého pohledu hodně nadnesený.
Závěr:
Články tohoto charakteru jsou m.j. nastavením zrcadla oficiálním tezím, momentálně například z nejvyšších míst zaznívajícího nekritického preferování zásobování obyvatelstva povrchovou vodou z budoucích „nezbytných“ přehradních nádrží. Prostě články, kde člověk soucítí s přírodou, jejíž je součástí, kdy upozorňuje a občas třeba i zveličuje dílčí osobní zkušenosti, patří podle mého názoru do portfolia neimpaktovaných recenzovaných periodik.

English Synopsis
Drought from the point of view of field hydrologeologist

Reports on drought in the Czech Republic, as presented in the media and in news releases of government institutions, are overstated. Natural course of climate is not accepted and data on groundwater are distorted. Nobody but ourselves should be blamed for some of the effects of “drought”, which result from a misconduct in drilling and casing installation in wells and boreholes for heat pumps as well as from anthropogenic interventions in landscape. landscape.

 
 
Reklama