Požární zajištění staveb a možnosti pitného vodovodu
Po několika požárech v Čechách, kde vznikly problémy se zprovozněním a účinností hydrantů, začaly hasičské záchranné sbory preventivně vyžadovat provádění kontrol hydrantů na množství a tlak vody v souladu s normou ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – zásobování požární vodou. Bohužel, v tento moment se dostáváme do kolize s normou ČSN 75 5401 Navrhování vodovodního potrubí.
Mezi priority každého majitele nemovitosti určitě patří i zajištění požární bezpečnosti své nemovitosti. Pokud jsou splněny obecné technické podmínky dostupnosti zdroje vody k rychlému a účinnému hašení požáru, pak je vše v pořádku. Jestliže ale dojde ke kolizi požadavků hasičských sborů s technickými možnostmi vodovodů pro veřejnou potřebu, pak může nastat neřešitelný problém. Záměrem článku není vyvolat odborný střet na dané téma, ale vyvolat diskusi, která by pomohla najít schůdná řešení a stanovení podmínek požárního zajištění staveb. Jako vlastník a provozovatel vodovodů nechceme na sebe brát riziko pojistného plnění škody po požáru, při kterém náhodou selže hydrant, nebo bude v nejméně vhodný okamžik porucha na vodovodu.
Akciová společnost Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav již několik let vede seznam hydrantů ve městech a obcích, které jsou sice naší společností určeny k prvotnímu požárnímu zásahu, ale nelze u nich garantovat požadovaný tlak a množství vody dle normy na požární bezpečnost staveb. Předchozí věta vypadá na první pohled trochu krkolomně, ale vystihuje podstatu věci. Tedy že vodovod není požární, ale může být v případě potřeby použit k hašení požáru v duchu hesla: „Každá kapka vody je dobrá“.
Po několika požárech v Čechách, kde vznikly problémy se zprovozněním a účinností hydrantů, začaly hasičské záchranné sbory preventivně vyžadovat provádění kontrol hydrantů na množství a tlak vody v souladu s normou ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – zásobování požární vodou. Bohužel, v tento moment se dostáváme do kolize s normou ČSN 75 5401 Navrhování vodovodního potrubí.
Dovolím si trochu citace z uvedené normy ČSN 75 5401 Navrhování vodovodního potrubí:
Článek 4.8 uvádí: Rozvodná vodovodní síť může plnit funkci požárního vodovodu. Z toho důvodu nelze však připustit zvětšování profilu navrženého podle 4.7 (dimenzování potrubí dle napojených obyvatel), neboť při návrhu většího profilu pro požární účely zejména v koncových úsecích sítě dochází za normálního provozu ke stagnaci vody v potrubí, což má negativní vliv na jakost vody, zejména po stránce bakteriologické. Má-li rozvodná vodovodní síť plnit funkci požárního vodovodu, je nutno posoudit, jak je možné využít síť k tomuto účelu i za předpokladu, že dojde k omezení normální funkce vodovodu.
Naproti tomu uvádí norma ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – zásobování požární vodou v tabulce 2 – Hodnoty nejmenší dimenze potrubí, odběru vody, kde požaduje u nejmenších oblastí pouze s rodinnými domy střední velikosti průměr potrubí DN 80 mm (vnitřní světlost) a vydatnost min. 4 l/s. V případě větších domů nebo u výrobních objektů je požadavek na průměr potrubí DN 100 mm a vydatnost od 6 l/s.
Lze vůbec vyhovět požární normě při stávajícím způsobu provozování vodovodů? Vodovody nejsou navrhovány a kolaudovány jako požární, ale jako pitné. Zákon č. 274/2001 Sb., § 11 odst. 1 uvádí mimo jiné: „Je-li vodovod jediným zdrojem pro zásobování požární vodou, musí splňovat požadavky požární ochrany na zajištění odběru vody k hašení požáru, je-li to technicky možné“. Uvedu několik důvodů (formálních i praktických), proč to není možné:
- Na vodovodech jsou osazena místní (distriktní, úseková) měření vodoměry, které jsou dimenzovány na potřebu vody dle zásobovaných obyvatel.
- Na vodovodech jsou osazeny automatické tlakové stanice (ATS), které zvyšují tlak vody v části nebo celé obci, ale výkon osazených čerpadel je opět dimenzován dle zásobovaných obyvatel a je v drtivé většině do 2 l/s.
- Opačným případem je osazení redukčních ventilů na snížení tlaku vody, který opět nepropustí požadované množství vody dle požární normy.
- Požadavek na bakteriologicky a chuťově nezávadnou vodu nás vede k minimalizaci chlorování a dimenzování potrubí dle potřeb obyvatel tak, aby byla voda dopravena ke spotřebě v minimálním čase. Požární norma je v přímém protikladu.
- Nelze také pominout parametry použitých materiálů, kde se lze setkat s litinou DN 60 mm, PE 63 mm (vnitřní světlost 51,4 mm) nebo PE 90 mm (vnitřní světlost 73,6 mm). Minimální profil je stanoven na DN 80 mm (vnitřní světlost 80 mm!)
- Armatury na vodovodech (hydranty) jsou osazovány pro odkalení vodovodní sítě a jsou zaměňovány za armaturu s funkcí požárního hydrantu. Jsou tedy automaticky brány jako požární.
Někdo může namítnout, že se některá technická omezení dají řešit. Ano, dají. Ale nedovedu si představit noční odstavování redukčních ventilů, pouštění ochozů distriktních vodoměrů, nebo pouštění záložních výkonných čerpadel v tlakových stanicích. Než se „zmanipuluje“ vodovodní síť, bude po požáru. Nesmíme zapomenout, že škodní likvidace požáru pojišťovnou je i o tom, že se hledá i možný viník vzniklé škody nebo alespoň části škody, na kterého by pojišťovna plnění přehrála. Pak stačí malá vydatnost hydrantu, u kterého provozovatel písemně potvrdil soulad technických parametrů s požární normou, a můžete jenom doufat ve vlastní dobrou smlouvu proti škodám na cizím majetku.
Výsledkem výše uvedené kolize obou norem (na pitný a požární vodovod) bude pravděpodobně přehodnocení požárních řádů a směrnic jednotlivých měst a obcí, neboť zdrojem požární vody bude řeka, potok, rybník nebo požární nádrž. Pokud budou orgány na úseku požární bezpečnosti striktně vyžadovat po investorech plnění požadavků dle výše uvedené normy, může to zpomalit nebo zastavit výstavbu v některých obcích, kde nemají jinou možnost požárního zajištění než stávající vodovod.
Jak jsem již uvedl, obcím a městům aktualizujeme seznam hydrantů, které jsou určeny pro prvotní požární zásah. Tyto armatury – hydranty udržujeme provozuschopné, označené a přístupné pro požární techniku nebo přímý odběr pro zásah. Pokud začneme plnit požadavky požární normy, můžeme zapomenout na kvalitu vody (anebo výrazně chlorovat), zapomeneme na snižování ztrát (odstraníme úsekové vodoměry) a v neposlední řadě budou investoři vodovodů stavět zbytečně předimenzované vodovodní řady.
Rád uvítám názory na uvedenou problematiku, případně možná řešení, technické nápady anebo i formy společného řešení s hasičskými sbory v jiných krajích. Může být i námětem k jednání odborné komise SOVAKu.
Ing. Vladimír Stehlík,
výrobní náměstek
Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav, a. s.
e-mail: vstehlik@vakmb.cz
But if there is a contention for fire brigades with the technical possibilities of public water supply, it can occur unsolvable problem. The aim of the article is to provoke discussion, to help find viable solutions and the conditions for fire building security.
